Vnější obchodní vztahy v říjnu 2016

09.11.2016
Euroskop

Komise vyzývá k posílení ochrany proti nekalým obchodním praktikám, Dohoda o vzájemném obchodu mezi EU a Kanadou byla podepsána

  • Komise chce revidovat „zastaralá“ pravidla pro ochranu před antidopingovým dovozem do EU

  • Rada po vyjednání výjimek schválila obchodní dohodu s Kanadou (CETA)

Komise vyzývá k posílení ochrany proti nekalým obchodním praktikám

Směrem k robustní obchodní politice EU v zájmu zaměstnanosti a růstu (KOM(2016)690)

  • Komise 18. 10. 2016 vydala sdělení, v němž představuje svou vizi modernizace nástrojů na ochranu obchodu a vyzývá členské státy, aby její návrhy podpořily.

Pozadí

Stávající nástroje na ochranu obchodu nejsou dle Komise dostatečné pro řešení nadměrných kapacit, které mají za následek dumpingový vývoz na trh EU (především nadkapacity v ocelářském průmyslu, ale i jiné oblastí výroby). Nadměrné kapacity způsobují významný pokles světových cen a nárůst vývozu zemí, které nejsou schopny pro svou produkci najít odbyt na domácím trhu (mnohdy podpořený i nekalými obchodními praktikami pro zvýšení jeho konkurenceschopnosti na cílovém trhu). V EU takové dovozy ohrožují domácí průmysl a pracovní místa v sektoru.

Do EU směřuje 15 % celosvětového dovozu, avšak opatření EU na ochranu obchodu představují pouze 7,8 % opatření, která jsou platná v celosvětovém měřítku, a týkají se jen 0,21 % dovozu. Komise v posledních měsících zavedla velké množství antidumpingových a antisubvenčních opatření. Například v sektoru ocelářství je nyní v platnosti 39 opatření, z nichž 17 se týká dovozů z Číny. Modernizace nástrojů na ochranu obchodu lze dosáhnout podle Komise rychlým přijetím návrhu předloženého v roce 2013, který reviduje tzv. základní antidumpingové nařízení č. 1225/2009.

Ve sdělení Komise zohlednila budoucí změny právního rámce Světové obchodní organizace (WTO) a současně nastínila způsob využití nové antidumpingové metodiky, kterou má v úmyslu navrhnout pro případy, kdy se neuplatňují tržní ceny. Přijetí uvedených změn (při současném dodržování pravidel WTO) by EU umožnilo ukládat vyšší antidumpingová cla v některých situacích, a to i v případě nadměrných výrobních kapacit v zemích vývozu. Nová antidumpingová metodika by dále umožnila, aby EU zachytila narušení trhu související se zásahy státní moci ve třetích zemích, které zastírají skutečný rozsah dumpingových praktik.

Stávající právní předpisy EU stanoví horní hranice antidumpingových cel, což pro Komisi představuje omezení při přijímání opatření v souvislosti se zvýšením objemu dovozu dumpingových výrobků v průmyslových odvětvích. To je způsobeno systematickým uplatňováním takzvaného pravidla nižšího cla. Aby bylo možné uložit antidumpingová opatření, je třeba prokázat dumping ze třetí země a rovněž prokázat újmu, kterou utrpěl průmysl EU. Úroveň antidumpingových cel se pak stanoví na úrovni dumpingového rozpětí nebo na úrovni odstraňující újmu, podle toho, která z nich je nižší (tzv. „nižší clo“).

Klíčové a sporné body

  • Za současných podmínek již stávající nástroje nejsou pro daný účel dle názoru Komise vhodné. V návrhu, který Komise předložila v roce 2013, jsou stanoveny nástroje na ochranu obchodu, které mají zajistit větší transparentnost, rychlejší postupy a účinnější prosazování, a jsou v něm navrženy změny v uplatňování pravidla nižšího cla za určitých řádně definovaných okolností. Přestože byly předloženy možné kompromisy ohledně uvedeného pravidla, Radě se dosud nepodařilo dosáhnout dohody.

Nová antidumpingová metodika byla nastíněna v červenci 2016. Cílem bylo zohlednit měnící se mezinárodní právní rámec, neboť některá ustanovení, která se týkají výpočtu dumpingu a jsou uvedena v protokolech o přistoupení několika zemí k WTO, brzy pozbudou platnosti. Návrh má zajistit, aby nástroje EU na ochranu obchodu byly upraveny tak, aby mohly řešit nově vznikající problémy a právní a hospodářskou situaci a zároveň aby zůstala zachována rovnocenná úroveň ochrany.

  • Komise navrhne novou metodu pro výpočet dumpingu při dovozu ze zemí, v nichž dochází k narušením trhu nebo kde má stát rozhodný vliv na ekonomiku. Rovněž navrhne další posílení antisubvenčních právních předpisů EU, aby bylo v budoucnu možné vyšetřit také veškeré případy nových subvencí, které vyjdou najevo během šetření, a zahrnout je do uloženého konečného cla. Návrh by měl být předložen do konce tohoto roku.

Předpokládaný další vývoj

Rada by měla schválit návrh z roku 2013 na svém zasedání v listopadu 2016.

Odkazy

Dohoda o vzájemném obchodu mezi EU a Kanadou byla podepsána

Návrh rozhodnutí Rady o prozatímním provádění Komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou na jedné straně a Evropské unii a jejími členskými státy na straně druhé (KOM(2016)470)

  • Zástupci EU a Kanady 30. 10. 2016 podepsali komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) a novou strategickou dohodu o partnerství, které prohloubí spolupráci v klíčových oblastech, jako jsou lidská práva, mezinárodní mír a bezpečnost, hospodářský a udržitelný rozvoj, spravedlnost, svoboda a bezpečnost.

Pozadí

K oficiálnímu zahájení jednání o výsledné podobě dohody došlo v květnu 2009 na summitu EU-Kanada v Praze. Dohodou budou odstraněna téměř všechna cla (99 %), což evropským vývozcům průmyslového zboží a zemědělských produktů přinese každoroční úspory přesahující 500 mil. €. EU považuje CETA za nejpokročilejší a nejprogresivnější obchodní dohodu, jakou doposud uzavřela. Mimo jiné obsahuje kapitoly dohody týkající se udržitelného rozvoje, pracovních sil a životního prostředí. Kromě toho, že přispěje k posílení obchodní a hospodářské aktivity, je cílem CETA také propagovat a chránit sdílené hodnoty.

Co se týče vzájemného obchodu, v roce 2015 byla Kanada pro EU 12. nejdůležitějším importním obchodním partnerem, v otázce exportu se umístila na 13. místě. Objem vzájemné obchodní výměny v tom roce představoval 63,5 mld. €. Investice EU v Kanadě v roce 2014 odpovídaly částce 274,7 mld. €, přímé investice Kanady do EU dosahovaly zhruba 166 mld. €. Díky vývozu v objemu 1 mld. € se v EU vytvoří v průměru 15 tis. dalších pracovních míst. V Evropě na vývozu závisí 31 mil. pracovních míst.

Klíčové a sporné body

CETA odstraní omezení v přístupu k veřejným zakázkám, což firmám z EU umožní, aby se ucházely o veřejné zakázky jak na federální úrovni, tak v kanadských provinciích, regionech a městech. Díky nové dohodě se otevře trh se službami, usnadní se také vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací, díky čemuž budou moci v Kanadě snáze pracovat profesionálové jako inženýři, účetní nebo architekti.

CETA vytváří nové příležitosti pro zemědělce a producenty potravin a současně má ochránit specifika EU. Otevřenost EU vůči určitým produktům je omezená a je vyvážena tím, že se Kanada otevírá důležitým evropským vývozním zájmům (např. v oblasti sýrů, vína a lihovin, ovoce a zeleniny, zpracovaných výrobků a výrobků se zeměpisným označením). Kanada také uzná zvláštní status zeměpisných označení EU a zavázala se k ochraně více než 140 evropských produktů (včetně českých Žatecký chmel a České pivo). Bude rovněž zamezeno dvojímu testování produktů v EU i v Kanadě, což bude přínosné zejména pro menší společnosti.

Dohoda má nabídnout větší výběr pro spotřebitele, ale udržet stávající úroveň kvality. Na trhu v EU bude možné nabízet pouze zboží a služby, které jsou zcela v souladu s právními předpisy EU. Nezmění se tedy způsob, jakým EU upravuje bezpečnost potravin, což platí také pro geneticky modifikované produkty nebo zákaz hormonálně ošetřeného hovězího masa. Dohoda rovněž zlepší přístup EU k námořním službám poskytovaným v Kanadě.

Řešení sporů mezi investory a státem bude nahrazeno novým systémem soudů pro investice. Tento nový mechanismus bude veřejný a nebude založen na ad hoc tribunálech. Tato reforma znamená, že investoři mohou být chráněni před diskriminací v menším počtu případů, avšak způsobem, který nenechává prostor pro pochybnosti, pokud jde o právo států na regulaci ve veřejném zájmu. Postupy soudů pro investice mají být transparentní a jejich soudce budou jmenovat EU a Kanada. Soudy pro investice součástí prozatímního uplatňování CETA nebudou. To znamená, že soudy pro investice budou aktivovány teprve poté, co členské státy dokončí své vnitrostátní ratifikační postupy. CETA má dále vytvořit rovnější podmínky v oblasti práv duševního vlastnictví.

Kritici dohody varují, že smlouva poskytne větší sílu nadnárodním společnostem. Podpis dohody odložil nesouhlas jednoho z valonského belgického regionu, nakonec s ní svolil až výměnou za prosazení některých dílčích změn (záruky v zemědělství i v mezinárodních arbitrážích s nadnárodními společnostmi).

Předpokládaný další vývoj

Aby mohla CETA prozatímně vstoupit v platnost, musí s ní po jejím podpisu vyslovit souhlas EP. Následovat by měla ratifikace v jednotlivých členských státech EU.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality