Petr Pospíšil, Euroskop, 18. 10. 2016
Bezmála 80 procent respondentů oslovených agenturou IPSOS v září 2016 uvedlo, že státy EU by měly posílit spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti. Polovina z uvedeného počtu tuto myšlenku podporuje silně. Naopak negativní postoj k užší kooperaci v bezpečnostních věcech vyjádřilo 12 procent dotázaných. Desetina respondentů k dané otázce nemá vyhraněný postoj.
„Velká většina společnosti si přeje posílit spolupráci zemí EU v oblasti vnitřní bezpečnosti,“ hodnotí výsledky průzkumu Lenka Sazmová z agentury IPSOS. „V této oblasti se tak reflektují současné klíčové výzvy EU, jako jsou boj s terorismem či migrační krize,“ dodává.
Jak by měla spolupráce vypadat?
Za povšimnutí stojí fakt, že celkově jednoznačná podpora posílené bezpečnostní spolupráci zaznívá v době, kdy se Češi k evropské integraci staví obecně skepticky. „Žádný velký vnitřní rozpor v tomto případě nevidím. Pokud 80 procent respondentů podporuje posílení spolupráce zemí EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, podporují obecný princip. V okamžiku, kdy by se začalo mluvit o způsobu posílení této spolupráce, už by se pravděpodobně tato většina začala tříštit,“ hodnotí výsledky průzkumu Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Část z nich totiž možná chápe posílení spolupráce jako posílení role institucí, resp. posílení nadnárodní úrovně. Část ale možná rozumí termínu jako intenzivnější mezivládní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti. Tato druhá skupina by lehce mohla zahrnovat i „euroskeptiky“,“ dodává Weiss.
Detailní pohled na sociodemografický profil respondentů odkrývá, že myšlence intenzivnější bezpečnostní spolupráce se dostává větší podpory mezi muži. Zatímco mezi dotázanými muži se k ní staví pozitivně 81 procent dotázaných, u žen je tato podpora o 5 procent nižší a více jich má k tématu indiferentní postoj.
Z hlediska věku stojí za povšimnutí, že nejskeptičtěji (byť celkově pozitivně) na posílenou bezpečnostní spolupráci unijní osmadvacítky nahlíží lidé ve věkovém rozmezí 18 až 29 let, z nichž ideu užší kooperace tři čtvrtiny vítají a 16 procent ji naopak odmítá. Pro srovnání, ve věkové skupině respondentů od 40 do 49 let souhlasné stanovisko deklarovalo 82 % lidí a nesouhlasné pouze 9 procent.
Co se týče faktoru nejvyššího dosaženého vzdělání, lze pozorovat přímou úměrnost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a podporou spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti. Zatímco z dotázaných absolventů vysokých škol je pro celých 84 procent, mezi respondenty se základním vzděláním kladnou odpověď vyjádřilo pouze 70 procent lidí.
Státy by podle Čechů měly na společné projekty přispívat hlavně materiálně
Návazná otázka, kterou agentura IPSOS respondentům v průzkumu položila, směřovala k tomu, jakým typem prostředků by členské státy na rozvoj společných obranných projektů měly přispívat. Jako nejpreferovanější z průzkumu vzešly materiální prostředky, které schvaluje 68 procent lidí, následovány jsou personálními zdroji podporovanými 65 procenty dotázaných a konečně finančními prostředky, s jejichž poskytnutím vyjádřilo souhlas 61 procent osob.
„Velká část české populace zřejmě nedůvěřuje evropským institucím, ale podporuje evropskou spolupráci. Jestli je možná efektivní spolupráce bez institucí, už neřeší,“ shrnuje Weiss.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
