IPSOS: Krize eurozóny ještě neskončila, myslí si většina Čechů


Lucie Priknerová, Euroskop, 14. 6. 2016

Dvě třetiny Čechů si myslí, že krize eurozóny nadále trvá, uvádí průzkum agentury IPSOS pro portál Euroskop. Podle průzkumu bylo 63 procent lidí přesvědčeno, že krize eurozóny ještě neskončila. Častěji zastávají názor, že krize je za námi, vysokoškoláci a lidé z vysokopříjmových domácností.

Zatímco v březnu 2016 si 40 procent lidí myslelo, že krize spíše neskončila a 23 procent bylo přesvědčeno, že určitě neskončila, v říjnu 2015 se 39 procent dotázaných domnívalo, že krize eurozóny spíše neskončila a 19 procent, že krize určitě neskončila.

„U Čechů převládá názor, že ekonomická krize Eurozóny nadále trvá, proti loňskému roku došlo ještě k prohloubení tohoto názoru,“ komentuje jeden z výsledků Tomáš Macků, ředitel komunikace agentury Ipsos.

Starší lidé jsou skeptičtí

Čtyři procenta dotazovaných si myslí, že krize eurozóny je určitě za námi, oproti loňsku jejich počet o tři procenta poklesl. Počet lidí, kteří nedokázali odpovědět, stoupl na devět procent, což je oproti loňsku dvouprocentní nárůst.

Průzkum také ukázal, že lidé s vysokoškolským vzděláním a ti z vysokopříjmových domácností častěji uvádí, že krize skončila. „Víme, že přesvědčení, že krize skončila, silně koreluje s osobní finanční situací a s vyhlídkami do budoucna. Mladí lidé (stejně jako vysokoškolsky vzdělaní) se těší více příležitostem. Proto častěji konstatují, že krize skončila“, říká Šimon Fiala z agentury Ipsos.

Naopak lidé ve věkové kategorii 55 až 65 let podle průzkumu IPSOS krizi pociťují nejsilněji.

Bureš: Nedotažené projekty vzbuzují pocit, že krize pokračuje

„Česko v tuto chvíli roste velice svižně a má nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Je to do jisté míry i díky tomu, že se eurozóně v posledních dvou letech daří lépe. Dnes tedy hospodářský vývoj v eurozóně – především rostoucí spotřeba německých domácností – působí na Česko pozitivně,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny ČSOB pro Euroskop.

Ekonomika eurozóny začala růst opět v polovině roku 2013, podle Jana Bureše se od té doby nedá hovořit o krizi. Přesto mají někteří lidé pocit, že eurozóna stále v krizi je.

„Obava českých občanů proto může spíše než dnešní ekonomickou realitu odrážet určitou nedotaženost institucionálních reforem v měnové unii a nedůvěru v to, že je eurozóna dobře připravena na krize budoucí,“ uvádí Bureš a dodává: „Řada projektů, které vznikly jako reakce na krizi, jako například bankovní unie, také zatím není dotažena do konce. I to může u některých lidí živit pocit, že krize v zásadě pokračuje,“ říká Bureš.


Co říkají statistiky?

Podle údajů Eurostatu v roce 2016, osm let po začátku krize, ekonomika eurozóny roste. Během prvního čtvrtletí 2016 rostla o 0,6 procenta, HDP eurozóny mírně převýšilo předchozí vrchol, který se objevil v prvních měsících roku 2008. „Na druhou stranu růst eurozóny je stále relativně pomalý – zaostává za před-krizovými průměry,“ řekl Bureš.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek