Vnitřní trh v květnu 2016

09.06.2016
Euroskop

Nová legislativa chce zabránit manipulaci s referenčními indexy na trhu, Necelý rok od založení Evropského fondu pro strategické investice bylo investováno více než 100 mld. €, Komise chce upravit výklad směrnice o biotechnologiích

  • Rada schválila přísnější pravidla pro vytváření referenčních indexů na finančních trzích

  • Fond pro strategické investice zatím plní svůj plán a bylo aktivováno více než 100 mld. €

  • Komise chce umožnit patenty pro šlechtění rostlin

Nová legislativa chce zabránit manipulaci s referenčními indexy na trhu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách (KOM(2013)641)

  • Rada 17. 5. 2016 přijala nová pravidla, která mají zajistit větší přesnost a integritu referenčních hodnot používaných ve finančních nástrojích. Cílem nařízení je obnovit důvěru v indexy používané jako finanční referenční hodnoty po manipulačních skandálech, k nimž došlo v nedávných letech.

Pozadí

Nedávné případy manipulace s referenčními úrokovými sazbami (např. Libor a Euribor) poukázaly na význam referenčních ukazatelů a na jejich slabá místa. Na přesnosti referenční hodnot totiž závisí nastavení ceny mnoha finančních nástrojů a smluv. Pochybnosti nad věrohodností indexů a sazeb, které jsou používány jako referenční hodnoty, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky (více v příspěvku „Rada potvrdila dohodu o důvěryhodnosti referenčních hodnot na finančním trhu“, Vnitřní trh v prosinci 2015).

Dohody o tomto návrhu nařízení bylo s EP dosaženo v listopadu 2015. Jeho znění EP v dubnu 2016 schválil v prvním čtení. Oblast působnosti nařízení je široká, přičemž referenční hodnoty s kritickým významem mají podléhat přísnějším pravidlům, mezi něž patří i pravomoc příslušného orgánu dodávání vstupních údajů nařídit. Nařízení se nemají vztahovat na referenční hodnoty stanovené centrálními bankami a za určitých okolností ústředními protistranami a veřejnými orgány.

Klíčové a sporné body

  • Nařízení by mělo zlepšit správu a kontrolu v procesu stanovování referenčních hodnot a zejména zajistit, aby se jejich administrátoři nenacházeli ve střetu zájmů, nebo jej alespoň náležitě řídili. Zlepšit by se měla také kvalita vstupních údajů a metodik, které administrátoři referenčních hodnot používají. Nařízení má zajistit, aby dodavatelé vstupních údajů i údaje, které poskytují, podléhali náležitým kontrolám, zejména z hlediska předcházení střetu zájmů.

Návrh nařízení má zavést právně závazný kodex chování pro dodavatele vstupních údajů, který vyžaduje používání důkladných metodik a dostatečných a spolehlivých údajů. Zejména požaduje, aby byly jako vstupní údaje používány pokud možno údaje o skutečných transakcích, nicméně nejsou-li údaje o transakcích dostačující, lze používat i údaje jiné.

  • Administrátoři referenčních hodnot by měli mít povinnost požádat o povolení a podléhat dohledu ze strany příslušného orgánu státu, v němž se nacházejí. Jestliže určitý administrátor požadavkům stanoveným v návrhu nařízení nevyhoví, měl by mu moci příslušný orgán povolení odebrat nebo pozastavit jeho platnost. Administrátoři by měli mít povinnost zavést mechanismy řízení a kontroly, které zabrání vzniku střetu zájmů.

Referenční hodnoty mají podléhat požadavkům přiměřeným jejich dosahu a povaze, přičemž současně mají dodržovat základní soubor minimálních požadavků v souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). Existují 3 kategorie referenčních hodnot: (1) referenční hodnoty s kritickým významem – u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo ke stanovení výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 mld. €; (2) významné referenční hodnoty – o celkové průměrné hodnotě nejméně 50 mld. € a (3) Nevýznamné referenční hodnoty podléhají mírnému regulatornímu režimu založenému na mechanismu „dodržuj, nebo vysvětli“. Referenční hodnoty vydávané třetími zeměmi mají subjekty podléhající dohledu v EU používat prostřednictvím systémů „uznání“ či „potvrzení“ vycházejících z dodržování příslušných zásad IOSCO.

Odkazy

Krátce…

Necelý rok od založení Evropského fondu pro strategické investice bylo investováno více než 100 mld. €

Komise 20. 5. 2016 představila hodnotící zprávu věnující se Fondu pro strategické investice (EFSI), jež má podpořit investice v celé EU. Dle zprávy byla v květnu 2016 aktivována takřka 1/3 z celkové plánované sumy 315 mld. €. Dle plánu měla být tato suma aktivována během 3 let a po roce fungování bylo využito více než 100 mld. €. EIB, která spolupracuje s Komisí v rámci Investičního plánu, schválila 19. 5. 2016 financování pro dalších 8 projektů v celkové výši 9,3 mld. €. Nové projekty se týkají strategických oblastí jako je výzkum a vývoj, energetická účinnost a digitální technologie (více v příspěvku „Evropský fond pro strategické investice začne fungovat na podzim“, Vnitřní trh v červenci 2015).

Komise chce upravit výklad směrnice o biotechnologiích

Komise 24. 5. 2016 informovala o tom, že chce upravit biotechnologickou směrnici (č. 44/1998), a tím zajistit větší právní jistotu v případě patentování přirozených vlastností zeleniny a dalších rostlin. Přirozené vlastnosti rostlin by měly být dle Komise chráněny, aby nedocházelo k monopolizaci jednoho druhu. Diskuse o patentování přirozených vlastností rostlin začala v roce 2012 a zesílila v roce 2015, kdy odvolací senát Evropského patentového úřadu rozhodl, že produkty získané křížením nebo jiným způsobem šlechtění lze patentovat. Komise nyní pracuje na bližším výkladu stávající směrnice o biotechnologiích. Upravená interpretace by měla být předložena do konce roku 2016 a měla by být součástí širšího balíčku zahrnujícího větší transparentnost, lepší přístup k biologickému materiálu a zlepšení spolupráce mezi Evropským patentovým úřadem a Odrůdovým úřadem Společenství.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality