Ipsos: Češi se hůře orientují ve významu vlivu politiky na byznys


Marie Bydžovská, Euroskop, 18. 4. 2016

Je aktivní podpora lidských práv v zahraničí v rozporu s růstem českého exportu? Čeští občané podle průzkumu agentury IPSOS provedeném pro portál Euroskop mají v odpovědi na tuto otázku stále méně jasno. Více členů má tábor zastánců názoru, že hájení lidských práv ve světě nepoškozuje růst českého exportu.

„Z důvodu mnohdy až překotné medializace různých politických návštěv v ČR i celkové situace v Evropě se lidé bohužel začínají hůře orientovat ve významu vlivu politiky na byznys,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Macků, ředitel komunikace agentury Ipsos.

Oproti podzimnímu průzkumu narostl v březnu 2016 počet občanů, kteří se k této záležitosti nedokáží vyjádřit. Loni na podzim jich bylo 30 procent, v nedávném výzkumu nemělo názor již 46 procent dotázaných.


Více Čechů rozpor nevnímá

Mezi zbylými respondenty – tedy těmi, kteří vyjádřili své mínění, převažují lidé, již se domnívají, že aktivní podpora lidských práv v zahraničí není v rozporu s růstem českého exportu. V říjnu 2015 tento postoj zastávala téměř polovina Čechů – 49 procent. V průzkumu z března 2016 se však tato skupina zmenšila na 34 procent.

Menší část Čechů zastává tezi, že ochrana lidských práv a podpora exportu jsou v rozporu. Na podzim 2015 se k tomuto názoru přiklonilo 21 procent dotázaných. V březnu 2016 viděla rozpor mezi danými politikami čtvrtina občanů.

V obou šetřeních cíle jako protichůdné nevnímali častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé a Pražané. Rozpor pociťují spíše lidé v regionech.

Graf - výsledky průzkumu


Opakující se téma veřejné diskuze

V posledních letech se začala opakovaně objevovat ve veřejném prostoru diskuze, jak spolu souvisí ochrana dodržování lidských práv ve světě a podpora exportu do nedemokratických režimů.

Poprvé dostala debata o vztahu podpory exportu a ochrany lidských práv ve světě výrazný prostor po projevu tehdejšího premiéra Petra Nečase v září 2012. Na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se vyjádřil, že „českému exportu škodí módní politické projevy, jako je podpora ruské skupiny Pussy Riot či dalajlamy“. Přesto však podle něj musí podpora lidských práv nadále zůstat klíčovou v české zahraniční politice.

V poslední době opět rozvířila tuto debatu březnová návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze.


Tradice podpory lidských práv

Podpora lidských práv je tradiční součástí české zahraniční politiky. V její nejaktuálnější koncepci z července 2015 stojí, že „vychází z odkazu českého humanistického myšlení, zejména T. G. Masaryka, z odkazu demokratizačního proudu Pražského jara a Charty 77 i z tradice podpory lidských práv jakožto předpokladu důstojné existence“.

Exportní strategie ČR pro období 2012 až 2020 definuje prioritní země, mezi nimiž jsou i země s nedemokratickými režimy. 12 států, na které by se měla podpora českého exportu specificky zaměřovat, jsou Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam.

Autor: Marie Bydžovská (s využitím dat Ipsos)

Výzkum byl realizován společností Ipsos v říjnu 2015 a březnu 2016 na reprezentativním vzorku dospělé internetové populace ČR ve věku 18-65 let (reprezentativní dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví a věku). Velikost výběrového souboru byla 1007 respondentů.

Sdílet tento příspěvek