Milníky ve vývoji vztahů Británie a EU


Euroskop, čtk

Milníky ve vzájemných vztazích velké Británie a Evropské unie od vstupu ostrovního království do Evropského společenství v roce 1973 až po dnešek.

14. ledna 1963 – Paříž vetovala přihlášku Británie do Evropského společenství (ES; předchůdce EU). Kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958). Podruhé byla Paříž proti v listopadu 1967 a Británie vstoupila do ES až v roce 1973.

6. června 1975 – Setrvání Británie v ES podpořilo v referendu více než 67 procent voličů poté, co labouristický premiér Harold Wilson přislíbil vyjednat podmínky, které neohrozí národní suverenitu země.

30. listopadu 1979 – Prohlášením „chci své peníze zpátky“ na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.

1989 – Thatcherová odmítla podepsat Sociální chartu ES a označila ji za „návrat k marxismu“.

Margaret Thatcherová
Britská premiérka známá svým kritickým postojem k evropské integraci na návštěvě Prahy v roce 1990. Zdroj: čtk

Listopad 1992 – Při schvalování maastrichtské smlouvy v parlamentu odpor euroskeptiků v Konzervativní straně pod vedením Johna Majora téměř zabránil ratifikaci smlouvy. Její přijetí stranu rozdělilo.

17. září 1992 – Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 byla nahrazena eurem; lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne).

21. května 1996 – EU zakázala vývoz britského hovězího masa kvůli výskytu nemoci šílených krav (BSE). Premiér Major reagoval bojkotem schvalovacích procesů EU. Krizi po měsíci ukončil summit, Major dosáhl přijetí postupného odbourávání embarga na vývoz masa.

1997 – V nové éře vládnoucích labouristů premiér Tony Blair zajistil Británii právo rozhodovat o pracovní době bez přijetí celoevropských regulí. Ministr financí Gordon Brown oznámil, že Británie se nepřipojí k jednotné evropské měně, která byla zavedena 1. ledna 2002.

Tony Blair, 2005
Britský premiér Tony Blair v říjnu 2005 mluvil k poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku. Zdroj: čtk

1. května 2004 – Do EU vstoupilo osm zemí ze střední a východní Evropy, jejichž obyvatelé si tak zajistili právo přístupu do Británie.

12. června 2008 – Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mimo jiné komisaře pro každou zemi EU). Británie si vyjednala výjimky mimo jiné v oblasti spravedlnosti a vnitra, smlouvu schválila v červnu 2008.

8. prosince 2011 – Premiér Cameron vetoval evropskou dohodu o rozpočtové kázni s odůvodněním, že by ohrozila přístup Británie na jednotný evropský trh; země se dostala do izolace. Ostatní lídři Británii obešli a uzavřeli mezivládní smlouvu mimo rámec EU.

23. ledna 2013 – Cameron slíbil vyhlásit referendum o setrvání země v EU po parlamentních volbách v roce 2015.

26. května 2014 – Ve volbách do Evropského parlamentu v Británii zvítězila protievropská a protiimigrační Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).

10. listopadu 2015 – Cameron v požadavcích na reformu EU žádal omezení volného pohybu v unii a omezení sociálních dávek, které Británie poskytuje občanům EU. Evropská komise část premiérových požadavků označila za „vysoce problematické“.

19. února 2016 – Lídři EU se zavázali nově upravit postavení Británie v unii.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek