Marie Bydžovská, Euroskop, 16. 2. 2016
Migrační krize nemá jiné než společné evropské řešení, shodli se na pondělním summitu země visegrádské skupiny, Makedonie a Bulharsko. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky by EU měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při realizaci jejich vlastních opatření k ochraně hranic.
Politici na summitu podpořili hledání řešení s Tureckem a Řeckem. Nicméně jelikož dosavadní výsledky akčního plánu EU-Turecko nejsou uspokojivé, je podle nich potřeba mít připraven alternativní plán B. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Už v minulosti zástupci V4 mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem.
Polská premiérka Beata Szydlová podotkla, že tento plán není zaměřen proti žádné zemi EU. Evropa ale podle ní potřebuje opět získat kontrolu nad migračními toky. Očekává, že nejpozději na březnovém zasedání Evropské rady budou přijata efektivní opatření. Evropa podle ní stojí před vážnými výzvami a před problémy, jejichž řešení musí být založeno na zdravém rozumu a společném postoji.
Řecko neplní povinnosti
Nicméně již řadu měsíců se spekuluje o vyloučení Řecka ze schengenského prostoru. Minulý týden Evropská komise projednala zprávu, v níž středomořskou zemi ostře kritizuje za neplnění schengenských pravidel. Dokument, jehož samotný text je neveřejný, musí kvalifikovanou většinou potvrdit členské země prostřednictvím takzvaného stálého výboru pro kontrolu Schengenu. Pak bude moci komise Aténám nabídnout balík opatření k tomu, aby nedostatky odstranily.
Řecko bude mít tři měsíce na nápravu. Pokud se tak nestane, umožní to zemím unie – opět rozhodnutím kvalifikované většiny – dočasně zavést kontroly na některých vnitřních hranicích až na půl roku s prodloužením do dvou let.
Běženci v Řecku stojí frontu na vyřízení žádosti o azyl. Zdroj: Audiovisual service EC
Konec Schengenu by byl drahý
Jenomže konec Schengenu si nikdo nepřeje. Obnova vnitřních hranic by podle analýzy expertů z francouzského vládního analytického střediska France Stratégie dlouhodobě znamenala pokles hrubého domácího produktu členských zemí o 0,8 procenta, tedy asi o 100 miliard eur.
Krátkodobě by pocítili negativní dopady především turisté, dopravci a lidé, kteří jsou zaměstnáni v jiné členské zemi. Dlouhodobě obnova hraničních kontrol mezi státy Schengenu sníží jejich vzájemný obchod o 10 až 20 procent, dopad by takový krok měl také na míru zahraničních investic a mobilitu pracovních sil, upozorňují francouzští analytici.
Hrozí střet Visegrádu a Merkelové?
Snaha Visegrádu hledat alternativní řešení migrační krize a uspořádání summitu jsou německým tiskem vnímány jako konkurenční akce vůči plánům německé kancléřky Angely Merkelové a Bruselu, které sázejí na řešení migrační krize za pomoci Turecka. Merkelová dokonce navrhuje, aby státy EU převzaly část syrských uprchlíků od Turecka výměnou za posílení kontroly migrantů a hranic.
Týdeník Der Spiegel v neděli napsal, že na summitu EU, který začíná ve čtvrtek, hrozí otevřený střet mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a zeměmi, které odmítají její plán na řešení uprchlické krize ve spolupráci s Tureckem. Jako nejsilnější odpůrce označil země visegradské skupiny.
Po skončení summitu napsal deník Tagesspiegel, že „čtyři východoevropské členské země EU organizují odpor proti uprchlické politice kancléřky“. „Spolku vytvořenému před 25 lety v maďarském městě Visegrád tehdy šlo o bezproblémovou integraci do EU. Nyní usiluje především o to vymezit se proti německému kurzu v uprchlické politice,“ uvedl list.
Předsedové vlád zemí Visegrádu a Bulharska a makedonský prezident na summitu, který má signalizovat podporu V4 pro západní Balkán. Zdroj: čtk
Fico: Nejsme nesolidární
Kritice visegrádských zemí oponoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico. „Dovolte mi, abych odmítl jakékoliv obviňování zemí V4, že nejsme solidární a nejsme evropští,“ zdůraznil. Země Visegrádu podle něj aktivně nabízejí finanční i personální pomoc zemím, které mají problémy s vlnou přistěhovalců.
Visegrádské země například pomáhají zvládat nápory běženců zemím západního Balkánu. Česko již na počátku února do Makedonie poslalo za tímto účelem 27 policistů. Čeští policisté také pomáhají střežit hranice schengenského prostoru ve Slovinsku, kde působí už třetí kontingent. Do poloviny prosince působili čeští policisté také v Maďarsku.
Orbán: Visegrád je potřeba víc než dřív
Makedonský prezident Ďorge Ivanov zdůraznil, že jeho země jako kandidát na členství v unii nese v migrační krizi těžší břemeno než mnohé státy, které už členy jsou. Od EU chce hospodářské i politické záruky a řešení za účasti Řecka, na které však nechce břímě odpovědnosti za migranty převalit.
Vedení rozumných diskusí o vstupu Makedonie do EU na summitu podpořil maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal také, že jeho země „plně podporuje členství Bulharska v Schengenu, země prokázala, že je schopna hlídat hranice“.
Orbán na summitu zdůraznil, že po vstupu členů V4 do EU považoval hlavní cíle visegrádské skupiny za splněné. Během současné migrační krize se ale podle něj ukázalo, že tato spolupráce je potřeba víc než kdy dřív.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
