Lednový přehled dění v EU


Ondřej Krutílek, 8.2. 2016, psáno pro Euroskop

Výběr bruselského dění v lednu 2016 očima analytika Ondřeje Krutílka. Pravidelně, každý měsíc na Euroskopu.

Polsko je po Maďarsku dalším členským státem, se kterým má EU problém. Napsáno o tom bylo během ledna dost, málokde ale najdete v kostce všechny argumenty odůvodňující pozici Evropské komise. Tady jsou. Uveřejněny byly 13. 1. 2016.

Výbor EP pro mezinárodní obchod (INTA) 18. 1. 2016 drtivou většinou schválil svou pozici k dosavadnímu průběhu jednání o dohodě Světové obchodní organizace týkající se obchodu se službami (TiSA). Vzhledem k tomu, že zpravodajkou byla Viviane Reding, někdejší “roamingová” komisařka, žádné překvapení se nekonalo: EU chce přístup na nové trhy a chránit svůj sociální model.

EU se rozloučila s lucemburským předsednictvím a přivítala Nizozemce. Lucemburský premiér Xavier Bettel 19. 1. 2016 v EP řekl, že EU je akceschopná (protože ve druhé polovině roku 2015 její instituce schválily 36 legislativních návrhů), uznal ale, že například v otázce migrace je Brusel navzdory řadě poměrně jasně formulovaných plánů (naposledy z 13. 1. 2016) zatím bezradný. Holanďané i následující předsednické země (Slovensko a Malta) budou mít co dělat. Předně ale budou muset své představy konkretizovat. (Zajímavost: Nizozemsko do následujícího půlroku v čelu Rady EU nalije 63 mil. eur., údajně skoro o polovinu méně než do předsednictví před 12 lety. Ušetří třeba na tom, že řada akcí se uskuteční v dočasném “supereko” Evropském domě v Amsterodamu, jehož vstup byl vytištěn na 3D tiskárně.)

EP 19. 1. 2016 přesvědčivou většinou přijal zprávu o hospodářské politice EU. Učinil tak z vlastní iniciativy, a proto si nebral servítky. Červená nit? Dohlížet a trestat. Členské státy, které lákají zahraniční investory, Google, banky a v neposlední řadě i odpovědné fyzické osoby.

Evropská komise 19. 1. 2016 navrhla posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU. Jasné jak facka, stejně jako důvody, které bruselskou exekutivu k tomuto kroku vedly. Přesto/proto si dovolím dvě poznámky. Zaprvé, listopadové teroristické útoky v Paříži neprovedli jen cizí státní příslušníci (naopak byli v menšině). Zadruhé, dosavadní vyšetřování ukazuje, že informací mají ti, kteří je potřebují, relativně dost, ale nepracují s nimi. To pak může být ECRIS (Evropský informační systém rejstříků trestů) “vyladěný” jak chce a v ničem nám to – bohužel – nepomůže.

Podle Evropské agentury pro chemické látky ECHA se v EU používá na 120 tis. chemických látek. 20. 1. 2016 proto učinila malý krok pro lidstvo, ale velký pro evropského spotřebitele a zveřejnila o všech látkách všechny údaje. Přijít na své by si měl laik, poučený laik i expert. Ponořit do databáze se můžete zde.

Před Vánoci taktak zřízený vyšetřovací výbor Evropského parlamentu pro měření emisí v automobilovém průmyslu už má kompetence i členy. Dvanáctiměsíční mise EMIS byla zahájena 21. 1. 2016 i se třemi zástupci za Česko. Reakce EU na Dieselgate pak nabyla 27. 1. 2016 konkrétních legislativních obrysů. Pod hlavičkou návrhu nařízení “o schvalování motorových vozidel a dozoru nad trhem s nimi” by mělo dojít – jak jinak – k celkovému zpřísnění pravidel, oslabení členských států ve prospěch EU a rozšíření možnosti ex post kontrol (tedy u vozidel již uvedených na trh). Citelně to zasáhne nejen automobilky, ale i spotřebitele. Ne že ne.

Začátek roku a hned taková palba do vlastních řad: Tři čtvrtiny neproduktivních investic do zemědělství jsou podle auditorů EU “příliš nákladné”. To, co si řada lidí myslí, Účetní dvůr EU řekl 21. 1. 2016 natvrdo. Je pravda, že zkoumal jen platby na zlepšování životního prostředí a v Dánsku, Itálii, Portugalsku a Velké Británii zkontroloval všeho všudy pouhých 28 projektů. Problém však podle auditorů nebyl v projektech samých, ale v systému.

Eurostat 21. 1. 2016 zveřejnil definici “běžného unijního ajťáka”, tedy specialisty na informační technologie: vysokoškolsky vzdělaný muž mladší 35 let. Nejnedostatkovější jsou takoví v Česku.

Víte jaké je buzzword dnešní EU? Circular economy neboli oběhové hospodářství. Nemělo by jít o nic jiného, než že budeme maximálně využívat to, co máme, a/nebo přestaneme plýtvat. Konkrétní kroky se diskutovali ve dnech 25.-26. 1. 2016 na konferenci v Rotterdamu: udržitelné veřejné zakázky, finanční pobídky, recyklace a sdílení dobré praxe.

Evropský institut pro rovnost pohlaví 26. 1. 2016 oznámil, že do poloviny roku bude mít k dispozici zprávu, v níž se pokusí zrýmovat gender s dopravní infrastrukturou. Výsledkem by měla být konkrétní doporučení. Například aby autobusové zastávky byly blíže školám a obchodům.

Hotelnictví v Česku podle zprávy Eurostatu z 26. 1. 2016 roste – v roce 2015 strávili v hotelích rezidenti i nerezidenti více než 47 mil. nocí, což je o 10 procent více než v roce předchozím. A co je nejlepší, o většinu nárůstu se zasadili Češi sami.

Rada se ve dnech 27.-28. 1. 2016 neformálně sešla v Amsterodamu, aby prodiskutovala možnosti dalšího vývoje jednotného trhu EU. Vše, na co upozornilo propagační video, tedy služby, geoblocking a sdílená ekonomika, si zasluhuje pozornost.

Evropská komise miluje OECD. Právě ta údajně spustila hon na ty, kteří se podílejí na “erozi základu daně a přesouvání zisku” (čemuž se mezi kluky, co spolu mluví, říká “BEPS”). A právě proto 28. 1. 2016 uveřejnila balík proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Základní idea je v zásadě správná: právnické osoby by měly platit daně tam, kde generují své zisky.

138 mil. eur za startérový a alternátorový kartel. Evropská komise vyměřila pokutu japonským společnostem Hitachi a Melco (Mitsubishi Electric). Pikantní je, že spolupráce se účastnila i společnost Denso, ta to ale na zmíněné firmy práskla, a tak jí byla pokuta odpuštěna. 28. 1. 2016 byl uzavřen již dvacátý případ od června 2008, kdy EU začala kartely pokutovat.

Pokud podle vás EU jen prudí a zahlcuje nás legislativou, zkuste ji kontaktovat prostřednictvím formuláře s příznačným názvem Lighten the Load. Evropská komise tak chce sbírat podněty od občanů a stakeholderů, aby zjistila, které evropské normy ani nepomáhají, ani nechrání. Jsem fakt zvědav, co se u ní sejde. Od května 2015 už údajně obdržela na 250 vyjádření.

Autor: Ondřej Krutílek, analytik Centra pro studim demokracie a kultury a B&P Research, psáno pro Euroskop

V Brně začalo modelové zasedání institucí EU

Celkem padesát středoškolských studentů z Česka a Slovenska se sjelo do Brna, kde je čeká čtyřdenní program skládající se nejenom ze samotné simulace legislativního procesu EU, ale také diskusí s odborníky na…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛️ V Brně začalo modelové zasedání institucí EU ➡️ Celkem 50 středoškolských studentů z ČR a Slovenska čeká čtyřdenní program skládající se ze simulace legislativního procesu EU a diskusí s odborníky na různá témata spojena s evropskými záležitostmi 🇪🇺

https://euroskop.cz/2023/01/26/v-brne-zacalo-modelove-zasedani-instituci-eu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.