Ladislav Havelka, Euroskop, 6.1. 2016
Stovky českých vojáků zahájily začátkem roku nepřetržitou půlroční vojenskou pohotovost pro potřeby Evropské unie. Po více než 18 měsících příprav a náročného výcviku tak mohou být nyní v případě nutnosti společně s dalšími spojeneckými jednotkami z V4 Battle Group nasazeni k okamžitému řešení bezpečnostní krize až do vzdálenosti šesti tisíc kilometrů od Bruselu.
V4 Battle Group
Společná bojová skupina států Visegrádské čtyřky čítá zhruba 3 750 osob, operační velitelství se nachází v polském Krakově. Polsko je také vedoucím státem skupiny. Polská armáda vyčlenila 1 870 osob a poskytuje hlavní část bojových manévrových sil a specializované schopnosti. Maďarsko v případě potřeby vyšle téměř 640 vojáků a zodpovídá za ženijní jednotky a jednotku civilně-vojenské spolupráce. Slovenská armáda přispěla 460 vojáky a je vedoucím státem v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. V rámci skupiny působí i 19 příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny.
Příspěvek České republiky je po Polsku druhý největší. Česká armáda vyčlenila 728 vojáků a zodpovídá za logistický modul a zdravotnický modul. Čeští logistici by v případě nasazení měli na starost vybudování společného muničního skladu a poskytnutí dopravní roty. Pro potřeby bojové skupiny česká armáda dává k dispozici jednotku čítající čtyři transportní vrtulníky Mi-171Š a jeden transportní letoun CASA. Čeští zdravotníci zodpovídají za případné vybudování a chod mnohonárodní polní nemocnice. Přes šedesát dalších vojáků je připraveno působit ve štábech stálého operačního velitelství a polního velitelství sil.
Visegrádská EU battlegroup (autor: Peter Poldruhák, OS SR)
O zformování společné bojové skupiny v rámci EU rozhodly státy Visegrádské čtyřky již v roce 2011. Definitivní rozhodnutí o vytvoření společné skupiny bylo stvrzeno podpisem ministrů obrany v březnu 2013. Následovalo vyčleňování potřebných druhů sil a výcvik, který vyvrcholil v listopadu 2015 certifikačním cvičením. Pohotovost bojové skupiny V4 skončí v červnu 2016, ale zúčastněné státy již projevily zájem o její další aktivaci v roce 2019.
V4 Battle Group do určité míry považována za výkladní skříň dosavadní (nejen) vojenské spolupráce středoevropských zemí. Státy V4 chtějí zkušeností získaných při formování skupiny využít i v budoucnosti pro společnou vojenskou spolupráci i v dalších oblastech.
Státy V4 nejsou nováčky
Battle Groups nejsou pro V4 nic nového. Všechny zúčastněné státy se v minulosti již podílely na výstavbě několika bojových skupin. Maďarsko již v roce 2007 s Itálií a Slovinskem. Za zmínku stojí dále česko-slovenská skupina v roce 2009 nebo Výmarská bojová skupina Německa, Francie a Polska z roku 2013.
Česká republika dosud byla připravena působit v rámci tří bojových skupin, a to v letech 2009, 2012 a nyní. Čeští vojáci ale budou vyčleněni pro potřeby EU Battle Groups i v druhé polovině roku 2016. Od července se zapojí do obdobné skupiny pod vedením Německa, kde budou dále vojáci Rakouska, Belgie, Irska, Lucemburska a Chorvatska.
Co jsou Battle Groups?
EU Battle Groups jsou bojové skupiny vytvářené převážně z armád států členských států EU. Vojáci dané skupiny pak drží po dobu půl roku nepřetržitou pohotovost pro případ řešení krize ohrožující bezpečnostní zájmy EU. Spektrum předpokládaných aktivit je široké – od humanitárních akcí přes stabilizační operace až po akce na vynucení míru.
Bojová skupina čítá zpravidla 1 500 až 2 500 vojáků schopných okamžitého nasazení. Vojenské jednotky musí být schopny zaujmout pozice do deseti dní do maximální vzdálenosti 6 000 km od Bruselu od obdržení rozkazu. O rozhodnutí nasadit bojovou skupinu rozhodují ministři zahraničních věcí všech členských států EU. Doba nasazení je 30 dní s možností prodloužení na maximálně 120 dní. V minulosti se uvažovalo o využití jednotek například v Gruzii, Mali nebo Súdánu, nicméně žádná bojová skupina zatím nikdy nasazena nebyla.
Autor: Ladislav Havelka, Euroskop