09.12.2015
Euroskop
Ocelářství v EU trpí stále vážnými problémy, Akční plán CMU přivítala Rada, Pravidla zvyšující transparentnost v obchodech zajišťující financování vstupují v platnost
|
Ocelářství v EU trpí stále vážnými problémy
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě (KOM(2013)407)
- Rada pro konkurenceschopnost 9. 11. 2015 posoudila vážné problémy, jimž evropský ocelářský průmysl v současnosti čelí.
Pozadí
EU se dlouhodobě snaží o posílení ocelářského průmyslu. V roce 2013 Unie přijala Akční plán, jehož cílem, který se věnuje potížím evropského ocelářského hospodářství, které je nekonkurenceschopné a trpí nízkou poptávkou. Plán stanovuje vizi pro období 2030 až 2050 v oblasti ocelářství a stanovuje strategii pro přechod hospodářství k udržitelnému a účinnému celosvětovému energetickému systému. Na zasedání Rady bylo posouzeno provádění evropského akčního plánu pro podporu ocelářství.
Klíčové a sporné body
Na mimořádném zasedání svolaném lucemburským předsednictvím byla Radou pro konkurenceschopnost projednána situace ocelářského průmyslu. Rada jednala o potřebných opatřeních na zlepšení jeho konkurenceschopnosti.
Ocelářství v EU dlouhodobě bojuje s nekonkurenceschopností a s nízkými cenami na světových trzích. Vysoké náklady na energie v rámci EU nedovolují konkurenční prostředí. Vysoké náklady na výrobu snižují marže, což následně způsobuje uzavírání oceláren a ztrátu tisíců pracovních míst.
Rada se shodla na tom, že situace je závažná a je zapotřebí přijmout opatření, která zajistí dlouhodobě udržitelné ocelářství. Rada se rovněž shodla na tom, že by mělo být stanoveno jednodušší právní prostředí.
V závislosti na jednání rady se předsednictví domnívá, že by měla být přijata následující opatření:
- zintenzivnit nebo zahájit jednání za účasti všech významných výrobců oceli v rámci výboru OECD pro ocel a prostřednictvím dvoustranných dialogů o oceli mezi Komisí a třetími zeměmi, jako jsou Čína, Rusko, Bělorusko, Turecko a Indie,
- plně a včas využívat celé škály nástrojů obchodní politiky EU s cílem zajistit rovné podmínky v celosvětovém měřítku a řešit restriktivní opatření ve třetích zemích, zejména pokud jde o odvětví oceli,
- zaujmout konstruktivní přístup, pokud jde o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu, jež dále zefektivní a urychlí jejich fungování, zvýšit transparentnost, předvídatelnost, účinnost a vymáhání pravidel,
- dále zlepšit přístup ocelářského průmyslu EU na trhy třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím veřejných zakázek, na základě dvoustranných a mnohostranných jednáních a provádění,
- plně využívat investiční plán pro Evropu ke zlepšení a modernizaci ocelářství, a to prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství a Evropského fondu pro strategické investice,
- co nejlépe využívat možností vyplývajících z revidovaných pravidel pro státní podporu k podpoře energeticky náročných odvětví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávání, životního prostředí, zaměstnanosti a nákladů na systém pro obchodování s emisemi (ETS),
- zlepšit konkurenceschopnost odvětví, která čelí největšímu riziku úniku uhlíku, včetně ocelářského průmyslu, tím, že se v rámci reformy systému EU pro obchodování s emisemi („EU ETS“) zváží:
– cílenější mechanismus pro bezplatné přidělování povolenek, například formou stupňovitého přístupu;
– prvky k minimalizaci potřeby meziodvětvového opravného koeficientu do konce fáze IV systému ETS, spolu s vytvořením správných pobídek pro průmyslové inovace a zlepšením možnosti navýšit objemy výroby, v souladu se závěry Evropské rady z října 2014, - podporovat urychlenou realizaci evropské energetické unie s cílem zajistit přístup k bezpečné a cenově dostupné energii šetrné k životnímu prostředí,
- plně využívat možností vyplývajících z připravovaného sdělení o oběhovém hospodářství,
- co nejlépe využívat dostupných nástrojů a financování EU, jako jsou Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Evropský sociální fond, ke zvyšování kvalifikace pracovníků a usnadnění jejich opětovného začlenění na trh práce v případě hromadného propouštění v kterémkoli průmyslovém odvětví, včetně ocelářského průmyslu.
Řada delegací v rámci jednání požádala o přezkum provádění akčního plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě, který Komise přijala v červnu 2013.
O nutnosti posílit evropský ocelářský průmysl je přesvědčen i EP. Poslanci ovšem také zdůraznili, že je nutné dbát na životní prostředí. Podpora ocelářství může být dle poslanců v souladu s ochranou životního prostředí, ale jsou nutné investice, které by mohla poskytnout EU.
Předpokládaný další vývoj
V rámci jednání bylo dohodnuto, že by měla být svolána zvláštní konference zúčastněných stran na vysoké úrovni, se zapojením sociálních partnerů, na níž by měla být přezkoumána současná situace a měla by být zvážena politická opatření.
Odkazy
- Rada pro konkurenceschopnost k problematice evropského ocelářského průmyslu – závěry předsednictví
- EU needs to boost its steel industry, say MEPs
- The EU steel industry
- Rada pro konkurenceschopnost, 9. 11. 2015
- Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě (KOM(2013)407)
Akční plán CMU přivítala Rada
Action Plan on Building a Capital Markets Union (COM(2015)468)
- Rada 10. 11. 2015 přijala závěry, v nichž uvítala akční plán Komise na vytvoření unie kapitálových trhů.
Pozadí
Komise v lednu 2015 odstartovala práci na tvorbě unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU). Unie kapitálových trhů je klíčovým pilířem investičního plánu Junckerovy Komise (více v příspěvku „Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v lednu 2015 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014). Měla by vyřešit problém s nedostatkem investic posílením alternativních možností financování evropských podniků a dlouhodobých projektů. Komise chce rovněž odstranit překážky, které blokují přeshraniční investice v EU, aby společnosti a infrastrukturní projekty mohly snadněji získat finanční prostředky bez ohledu na jejich sídlo. Obecně je cílem vytvořit investiční příležitosti, propojit zdroje financování s širší ekonomikou a prosadit odolnější finanční systém charakterizovaný hlubší integrací a větší konkurencí. Komise v únoru 2015 zahájila veřejnou konzultaci. Veřejná konzultace trvala do 13. 5. 2015 a zapojilo se do ní více než 370 účastníků z řad organizací a soukromých osob. Z veřejných konzultací vyplynulo, že jednotný kapitálový trh by napomohl většímu přeshraničnímu sdílení rizik, vytvořil hlubší a likvidnější trhy a diverzifikoval zdroje financování ekonomiky. V polovině února 2015 Komise představila Zelenou knihu o vytváření unie kapitálových trhů, která by měla evropským podnikům usnadnit přístup k finančním prostředkům a také zatraktivnit EU pro investory z celého světa. CMU cílí na společnosti, které by se chtěly v současné době rozvíjet a dále podnikat, ale nemají dostatek finančních zdrojů. EP v červenci 2015 schválil usnesení o budování CMU předložené výborem ECON (více v příspěvku „Poslanci schválili unii kapitálových trhů (CMU)“, Vnitřní trh v červenci 2015).
Alternativní zdroje financování doplňující financování od bank (včetně kapitálových trhů, rizikového kapitálu, skupinového financování (crowdfunding) a odvětví správy aktiv) by měly hrát významnější úlohu při financování podniků, které mají se získáním finančních prostředků potíže. Trhy s rizikovým kapitálem jsou velmi rozvinuty např. ve Spojených státech, které se staly pro CMU inspirací. Rozmanitější zdroje financování mají zásadní význam pro finanční stabilitu, zmírnění dopadu možných problémů v bankovním sektoru na firmy a pro jejich přístup k financím.
Akční plán byl Komisí představen na konci září 2015 a jeho cílem je vytvořit jednotný trh s kapitálem zahrnující všechny členské státy EU (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015).
Klíčové a sporné body
Akční plán vychází z těchto hlavních zásad:
- Vytvářet více příležitostí pro investory: unie by měla zmobilizovat kapitál v EU a nasměrovat jej do společností a infrastrukturních projektů, které jej potřebují k rozvoji a tvorbě pracovních míst. Občanům by měla poskytnout lepší možnosti pro plánování odchodu do důchodu.
- Propojit financování s reálnou ekonomikou: projekt unie údajně prospěje všem členským státům, jež mohou díky nasměrování kapitálu a investic do svých projektů mnoho získat.
- Podpořit silnější a odolnější finanční systém: zpřístupní širší škálu zdrojů financování a dlouhodobějších investic, díky čemuž občané a podniky v EU by již neměly tak zranitelní vůči finančním otřesům.
- Prohloubit finanční integraci a zintenzivnit hospodářskou soutěž: znamená větší příhraniční sdílení rizik a likvidnější trhy. Výsledkem bude hlubší finanční integrace, nižší náklady a vyšší konkurenceschopnost.
Komise společně s akčním plánem navrhla vytvoření regulačního rámce pro sekuritizaci, jenž je jednoduchý, transparentní a standardizovaný a podléhá přiměřenému dohledu. Pokud emise sekuritizací v EU dosáhnou předkrizové úrovně, mělo by být pro ekonomiku k dispozici dodatečných 100–150 mld. €. Sekuritizace je proces, při němž věřitel (banka) vytvoří sdružením aktiv (např. automobilových úvěrů nebo úvěrů pro MSP) finanční nástroj, který si následně mohou zakoupit investoři. To usnadňuje přístup k většímu počtu investorů, čímž se zvyšuje likvidita a kapitál bank se uvolňuje pro nové úvěry.
V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy Komise rovněž zveřejnila výzvu ke sdělení skutečností ohledně kumulativního dopadu finančních právních předpisů. Komise do konce roku oznámí navrhované změny směrnice o prospektu, které mají malým a středním podnikům usnadnit a zlevnit získávání kapitálu a zahájila dvě konzultace na téma fondů rizikového kapitálu a krytých dluhopisů. Dále Komise vyhlásila „výzvu ke sdělení skutečností“, jejímž cílem je získat reakce a zhodnotit kumulativní dopad stávajících finančních pravidel a jejich vzájemné působení.
- Dle kritiků zůstávají některé části CMU dosti neurčité a vágní. Kritici také uvádějí, že evropský trh nelze srovnávat s trhem USA. V rámci EU jsou v mnoha případech maloobchodní trhy málo rozvinuté.
Rada ve svých závěrech připomněla, že unie kapitálových trhů je důležitým pilířem investičního plánu Komise na podporu zaměstnanosti a růstu v Evropě pomocí dalšího uplatňování třístupňového přístupu (zahrnujícího fiskální konsolidaci podporující růst, strukturální reformy a investice). Plán by měl podpořit zejména financování infrastruktury a malých a středních podniků. Rada rovněž podpořila prioritní oblasti, které akcentovala Komise.
Předpokládaný další vývoj
Rada vyzvala Komisi, aby neprodleně provedla konzultace se členskými státy s cílem určit překážky bránící rozvoji jednotného kapitálového trhu. Rada rovněž vyzvala Komisi, aby nejméně každých 6 měsíců podávala prostřednictvím Výboru pro finanční služby a Hospodářského a sociálního výboru Radě zprávy, v nichž poskytne podložené hodnocení pokroku při vytváření CMU.
Odkazy
- A european framework for simple and transparent securitisation
- Action Plan on Building a Capital Markets Union
- An agenda for Capital market union
- Call for evidence: EU regulatory framework for financial services
- Capital Markets Union should ease cross-border investment and finance for SMEs
- Capital Markets Union: the EU breaks down barriers to business growth and investment
- Commision staff working document impact assessment – Securitisation
- Commission eyes pragmatic steps towards Capital Markets Union
- Commission launches work on establishing a Capital Markets Union
- Evropský fond rizikového kapitálu (EuVECA)
- Evropský fond sociálního podnikání (EuSEF)
- Green paper – Building a Capital Markets Union
- Návrh usnesení týkající se vytváření unie kapitálových trhů (2015/2634(RSP))
- New eu rules to promote investments in infrastructure projects
- Presidency: All EU Member States should benefit from the Capital Markets Union
- Public consultation on covered bonds in the European Union
- Public consultation on the review of the European Venture Capital Funds (EuVECA) and European Social Entrepreneurship Funds (EuSEF) regulations
- Questions and Answers on the Action Plan on building a Capital Markets Union
- Texty přijaté v EP 2015/2634 (RSP)
- The CoR calls for the involvement of EU local and regional authorities in building pan-European capital markets and the development of small and medium-sized enterprises
- Unie kapitálových trhů pomůže českým podnikům
- Unie kapitálových trhů: akční plán na podporu financování podniků a investic
- Uvolnění finančních prostředků ke stimulaci růstu v Evropě – Komise zahajuje veřejnou konzultaci o unii kapitálových trhů
- Závěry přijaté Radou 2015/2634 (RSP)
- Závěry Rady k akčnímu plánu Komise pro vytváření unie kapitálových trhů
Pravidla zvyšující transparentnost v obchodech zajišťující financování vstupují v platnost
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování (COM(2014)40)
- Rada 16. 11. 2015 přijala návrh nařízení týkající se transparentnosti finančních transakcí s cennými papíry ve stínovém bankovním sektoru (nebankovní úvěrové činnosti).
Pozadí
Návrh byl Komisí předložen v lednu 2014 společně s návrhem nařízení o strukturální reformě bankovního sektoru v EU. Oba návrhy mají posílit finanční stabilitu. Dohody o znění s EP bylo dosaženo v červnu 2015. EP přijal v říjnu svůj postoj v prvním čtení. Cílem tohoto nařízení je, aby se omezilo riziko obchodních činností mimo regulovaný bankovní systém – bez řádného dohledu (více v příspěvku „Komise vyráží do boje se stínovým bankovnictvím“, Vnitřní trh v září 2013).
Tyto aktivity mohou být užitečné pro ekonomiku, protože diverzifikují zdroje financování, podle odhadů již ale dosahují téměř poloviny regulovaného bankovního systému. V návaznosti na finanční krizi se státy shodly, že by měly být více transparentní a podléhat přiměřené regulaci. Nová pravidla pomohou zvýšit transparentnost při financování cennými papíry, umožní účastníkům trhu je použít pro financování ekonomiky a zároveň usnadní sledovat a vyhodnocovat rizika (více v příspěvku „Rada a EP podporují větší dohled nad stínovým bankovnictvím“, Vnitřní trh v červnu 2015).
Klíčové a sporné body
Obchody zajišťující financování (SFT), často prováděné ve stínovém bankovnictví, jsou transakce, které k získání financování využívají aktiva protistrany. Obvykle mají podobu půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, repo obchodů či reverzních repo obchodů nebo koupí/prodejů se současným sjednáním zpětného prodeje/zpětné koupě.
Nařízení zavádí závazné požadavky a požadavky na podávání zpráv, které by měly odradit banky a jiné finanční zprostředkovatele od přesouvání transakcí do méně regulovaného sektoru stínového bankovnictví. To zajistí, aby informace o obchodech SFT zajišťujících financování byly účinně oznamovány registrům obchodních údajů a investorům do subjektů kolektivního investování.
Nařízení o transparentnosti obchodů zajišťujících financování zlepší transparentnost ve třech hlavních oblastech:
- monitorování vzniku systémových rizik ve finančním systému souvisejících s obchody zajišťujícími financování;
- poskytování informací o obchodech zajišťujících financování investorům, jejichž aktiva jsou v těchto obchodech použita;
- opětovné používání kolaterálu poskytnutého jejich klienty bankami nebo zprostředkovateli pro své vlastní účely.
Investiční fondy budou muset začít zveřejňovat informace o využívání transakcí s cennými papíry a celkové výnosové swapy investorů ve svých pravidelných zprávách. Nařízení rovněž zavádí některé min. podmínky transparentnosti, jako je zveřejnění rizik nebo nezbytnost udělit předchozí souhlas.
V zájmu minimalizace dalších provozních nákladů účastníků trhu by nová pravidla a normy měly vycházet z již existujících infrastruktur, provozních postupů a formátů, které byly zavedeny v souvislosti s oznamováním derivátových smluv registrům obchodních údajů skrze Evropský orgán dohledu (ESMA).
Předpokládaný další vývoj
Nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.
Odkazy
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012
- Reporting and transparency of securities financing transactions – frequently asked questions
- Stínové bankovnictví: Rada přijala pravidla týkající se transparentnosti obchodů zajišťujících financování
... Zobrazit víceZobrazit méně
This content isn't available right now
When this happens, it's usually because the owner only shared it with a small group of people, changed who can see it or it's been deleted.