Vnitřní trh v listopadu 2015

09.12.2015
Euroskop

Ocelářství v EU trpí stále vážnými problémy, Akční plán CMU přivítala Rada, Pravidla zvyšující transparentnost v obchodech zajišťující financování vstupují v platnost

  • Rada usiluje o znovuoživení ocelářství v EU

  • Akční plán Unie týkající se unie kapitálových trhů přivítala Rada

    EU bude více regulovat transparentnost ve stínovém bankovnictví

Ocelářství v EU trpí stále vážnými problémy

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě (KOM(2013)407)

  • Rada pro konkurenceschopnost 9. 11. 2015 posoudila vážné problémy, jimž evropský ocelářský průmysl v současnosti čelí.

Pozadí

EU se dlouhodobě snaží o posílení ocelářského průmyslu. V roce 2013 Unie přijala Akční plán, jehož cílem, který se věnuje potížím evropského ocelářského hospodářství, které je nekonkurenceschopné a trpí nízkou poptávkou. Plán stanovuje vizi pro období 2030 až 2050 v oblasti ocelářství a stanovuje strategii pro přechod hospodářství k udržitelnému a účinnému celosvětovému energetickému systému. Na zasedání Rady bylo posouzeno provádění evropského akčního plánu pro podporu ocelářství.

Klíčové a sporné body

Na mimořádném zasedání svolaném lucemburským předsednictvím byla Radou pro konkurenceschopnost projednána situace ocelářského průmyslu. Rada jednala o potřebných opatřeních na zlepšení jeho konkurenceschopnosti.

Ocelářství v EU dlouhodobě bojuje s nekonkurenceschopností a s nízkými cenami na světových trzích. Vysoké náklady na energie v rámci EU nedovolují konkurenční prostředí. Vysoké náklady na výrobu snižují marže, což následně způsobuje uzavírání oceláren a ztrátu tisíců pracovních míst.

Rada se shodla na tom, že situace je závažná a je zapotřebí přijmout opatření, která zajistí dlouhodobě udržitelné ocelářství. Rada se rovněž shodla na tom, že by mělo být stanoveno jednodušší právní prostředí.

V závislosti na jednání rady se předsednictví domnívá, že by měla být přijata následující opatření:

  • zintenzivnit nebo zahájit jednání za účasti všech významných výrobců oceli v rámci výboru OECD pro ocel a prostřednictvím dvoustranných dialogů o oceli mezi Komisí a třetími zeměmi, jako jsou Čína, Rusko, Bělorusko, Turecko a Indie,
  • plně a včas využívat celé škály nástrojů obchodní politiky EU s cílem zajistit rovné podmínky v celosvětovém měřítku a řešit restriktivní opatření ve třetích zemích, zejména pokud jde o odvětví oceli,
  • zaujmout konstruktivní přístup, pokud jde o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu, jež dále zefektivní a urychlí jejich fungování, zvýšit transparentnost, předvídatelnost, účinnost a vymáhání pravidel,
  • dále zlepšit přístup ocelářského průmyslu EU na trhy třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím veřejných zakázek, na základě dvoustranných a mnohostranných jednáních a provádění,
  • plně využívat investiční plán pro Evropu ke zlepšení a modernizaci ocelářství, a to prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství a Evropského fondu pro strategické investice,
  • co nejlépe využívat možností vyplývajících z revidovaných pravidel pro státní podporu k podpoře energeticky náročných odvětví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávání, životního prostředí, zaměstnanosti a nákladů na systém pro obchodování s emisemi (ETS),
  • zlepšit konkurenceschopnost odvětví, která čelí největšímu riziku úniku uhlíku, včetně ocelářského průmyslu, tím, že se v rámci reformy systému EU pro obchodování s emisemi („EU ETS“) zváží:
    – cílenější mechanismus pro bezplatné přidělování povolenek, například formou stupňovitého přístupu;
    – prvky k minimalizaci potřeby meziodvětvového opravného koeficientu do konce fáze IV systému ETS, spolu s vytvořením správných pobídek pro průmyslové inovace a zlepšením možnosti navýšit objemy výroby, v souladu se závěry Evropské rady z října 2014,
  • podporovat urychlenou realizaci evropské energetické unie s cílem zajistit přístup k bezpečné a cenově dostupné energii šetrné k životnímu prostředí,
  • plně využívat možností vyplývajících z připravovaného sdělení o oběhovém hospodářství,
  • co nejlépe využívat dostupných nástrojů a financování EU, jako jsou Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Evropský sociální fond, ke zvyšování kvalifikace pracovníků a usnadnění jejich opětovného začlenění na trh práce v případě hromadného propouštění v kterémkoli průmyslovém odvětví, včetně ocelářského průmyslu.

Řada delegací v rámci jednání požádala o přezkum provádění akčního plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě, který Komise přijala v červnu 2013.

O nutnosti posílit evropský ocelářský průmysl je přesvědčen i EP. Poslanci ovšem také zdůraznili, že je nutné dbát na životní prostředí. Podpora ocelářství může být dle poslanců v souladu s ochranou životního prostředí, ale jsou nutné investice, které by mohla poskytnout EU.

Předpokládaný další vývoj

V rámci jednání bylo dohodnuto, že by měla být svolána zvláštní konference zúčastněných stran na vysoké úrovni, se zapojením sociálních partnerů, na níž by měla být přezkoumána současná situace a měla by být zvážena politická opatření.

Odkazy

Akční plán CMU přivítala Rada

Action Plan on Building a Capital Markets Union (COM(2015)468)

  • Rada 10. 11. 2015 přijala závěry, v nichž uvítala akční plán Komise na vytvoření unie kapitálových trhů.

Pozadí

Komise v lednu 2015 odstartovala práci na tvorbě unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU). Unie kapitálových trhů je klíčovým pilířem investičního plánu Junckerovy Komise (více v příspěvku „Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v lednu 2015 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014). Měla by vyřešit problém s nedostatkem investic posílením alternativních možností financování evropských podniků a dlouhodobých projektů. Komise chce rovněž odstranit překážky, které blokují přeshraniční investice v EU, aby společnosti a infrastrukturní projekty mohly snadněji získat finanční prostředky bez ohledu na jejich sídlo. Obecně je cílem vytvořit investiční příležitosti, propojit zdroje financování s širší ekonomikou a prosadit odolnější finanční systém charakterizovaný hlubší integrací a větší konkurencí. Komise v únoru 2015 zahájila veřejnou konzultaci. Veřejná konzultace trvala do 13. 5. 2015 a zapojilo se do ní více než 370 účastníků z řad organizací a soukromých osob. Z veřejných konzultací vyplynulo, že jednotný kapitálový trh by napomohl většímu přeshraničnímu sdílení rizik, vytvořil hlubší a likvidnější trhy a diverzifikoval zdroje financování ekonomiky. V polovině února 2015 Komise představila Zelenou knihu o vytváření unie kapitálových trhů, která by měla evropským podnikům usnadnit přístup k finančním prostředkům a také zatraktivnit EU pro investory z celého světa. CMU cílí na společnosti, které by se chtěly v současné době rozvíjet a dále podnikat, ale nemají dostatek finančních zdrojů. EP v červenci 2015 schválil usnesení o budování CMU předložené výborem ECON (více v příspěvku „Poslanci schválili unii kapitálových trhů (CMU)“, Vnitřní trh v červenci 2015).

Alternativní zdroje financování doplňující financování od bank (včetně kapitálových trhů, rizikového kapitálu, skupinového financování (crowdfunding) a odvětví správy aktiv) by měly hrát významnější úlohu při financování podniků, které mají se získáním finančních prostředků potíže. Trhy s rizikovým kapitálem jsou velmi rozvinuty např. ve Spojených státech, které se staly pro CMU inspirací. Rozmanitější zdroje financování mají zásadní význam pro finanční stabilitu, zmírnění dopadu možných problémů v bankovním sektoru na firmy a pro jejich přístup k financím.

Akční plán byl Komisí představen na konci září 2015 a jeho cílem je vytvořit jednotný trh s kapitálem zahrnující všechny členské státy EU (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015).

Klíčové a sporné body

Akční plán vychází z těchto hlavních zásad:

  • Vytvářet více příležitostí pro investory: unie by měla zmobilizovat kapitál v EU a nasměrovat jej do společností a infrastrukturních projektů, které jej potřebují k rozvoji a tvorbě pracovních míst. Občanům by měla poskytnout lepší možnosti pro plánování odchodu do důchodu.
  • Propojit financování s reálnou ekonomikou: projekt unie údajně prospěje všem členským státům, jež mohou díky nasměrování kapitálu a investic do svých projektů mnoho získat.
  • Podpořit silnější a odolnější finanční systém: zpřístupní širší škálu zdrojů financování a dlouhodobějších investic, díky čemuž občané a podniky v EU by již neměly tak zranitelní vůči finančním otřesům.
  • Prohloubit finanční integraci a zintenzivnit hospodářskou soutěž: znamená větší příhraniční sdílení rizik a likvidnější trhy. Výsledkem bude hlubší finanční integrace, nižší náklady a vyšší konkurenceschopnost.

Komise společně s akčním plánem navrhla vytvoření regulačního rámce pro sekuritizaci, jenž je jednoduchý, transparentní a standardizovaný a podléhá přiměřenému dohledu. Pokud emise sekuritizací v EU dosáhnou předkrizové úrovně, mělo by být pro ekonomiku k dispozici dodatečných 100–150 mld. €. Sekuritizace je proces, při němž věřitel (banka) vytvoří sdružením aktiv (např. automobilových úvěrů nebo úvěrů pro MSP) finanční nástroj, který si následně mohou zakoupit investoři. To usnadňuje přístup k většímu počtu investorů, čímž se zvyšuje likvidita a kapitál bank se uvolňuje pro nové úvěry.

V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy Komise rovněž zveřejnila výzvu ke sdělení skutečností ohledně kumulativního dopadu finančních právních předpisů. Komise do konce roku oznámí navrhované změny směrnice o prospektu, které mají malým a středním podnikům usnadnit a zlevnit získávání kapitálu a zahájila dvě konzultace na téma fondů rizikového kapitálu a krytých dluhopisů. Dále Komise vyhlásila „výzvu ke sdělení skutečností“, jejímž cílem je získat reakce a zhodnotit kumulativní dopad stávajících finančních pravidel a jejich vzájemné působení.

  • Dle kritiků zůstávají některé části CMU dosti neurčité a vágní. Kritici také uvádějí, že evropský trh nelze srovnávat s trhem USA. V rámci EU jsou v mnoha případech maloobchodní trhy málo rozvinuté.

Rada ve svých závěrech připomněla, že unie kapitálových trhů je důležitým pilířem investičního plánu Komise na podporu zaměstnanosti a růstu v Evropě pomocí dalšího uplatňování třístupňového přístupu (zahrnujícího fiskální konsolidaci podporující růst, strukturální reformy a investice). Plán by měl podpořit zejména financování infrastruktury a malých a středních podniků. Rada rovněž podpořila prioritní oblasti, které akcentovala Komise.

Předpokládaný další vývoj

Rada vyzvala Komisi, aby neprodleně provedla konzultace se členskými státy s cílem určit překážky bránící rozvoji jednotného kapitálového trhu. Rada rovněž vyzvala Komisi, aby nejméně každých 6 měsíců podávala prostřednictvím Výboru pro finanční služby a Hospodářského a sociálního výboru Radě zprávy, v nichž poskytne podložené hodnocení pokroku při vytváření CMU.

Odkazy

Pravidla zvyšující transparentnost v obchodech zajišťující financování vstupují v platnost

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování (COM(2014)40)

  • Rada 16. 11. 2015 přijala návrh nařízení týkající se transparentnosti finančních transakcí s cennými papíry ve stínovém bankovním sektoru (nebankovní úvěrové činnosti).

Pozadí

Návrh byl Komisí předložen v lednu 2014 společně s návrhem nařízení o strukturální reformě bankovního sektoru v EU. Oba návrhy mají posílit finanční stabilitu. Dohody o znění s EP bylo dosaženo v červnu 2015. EP přijal v říjnu svůj postoj v prvním čtení. Cílem tohoto nařízení je, aby se omezilo riziko obchodních činností mimo regulovaný bankovní systém – bez řádného dohledu (více v příspěvku „Komise vyráží do boje se stínovým bankovnictvím“, Vnitřní trh v září 2013).

Tyto aktivity mohou být užitečné pro ekonomiku, protože diverzifikují zdroje financování, podle odhadů již ale dosahují téměř poloviny regulovaného bankovního systému. V návaznosti na finanční krizi se státy shodly, že by měly být více transparentní a podléhat přiměřené regulaci. Nová pravidla pomohou zvýšit transparentnost při financování cennými papíry, umožní účastníkům trhu je použít pro financování ekonomiky a zároveň usnadní sledovat a vyhodnocovat rizika (více v příspěvku „Rada a EP podporují větší dohled nad stínovým bankovnictvím“, Vnitřní trh v červnu 2015).

Klíčové a sporné body

Obchody zajišťující financování (SFT), často prováděné ve stínovém bankovnictví, jsou transakce, které k získání financování využívají aktiva protistrany. Obvykle mají podobu půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, repo obchodů či reverzních repo obchodů nebo koupí/prodejů se současným sjednáním zpětného prodeje/zpětné koupě.

Nařízení zavádí závazné požadavky a požadavky na podávání zpráv, které by měly odradit banky a jiné finanční zprostředkovatele od přesouvání transakcí do méně regulovaného sektoru stínového bankovnictví. To zajistí, aby informace o obchodech SFT zajišťujících financování byly účinně oznamovány registrům obchodních údajů a investorům do subjektů kolektivního investování.

Nařízení o transparentnosti obchodů zajišťujících financování zlepší transparentnost ve třech hlavních oblastech:

  • monitorování vzniku systémových rizik ve finančním systému souvisejících s obchody zajišťujícími financování;
  • poskytování informací o obchodech zajišťujících financování investorům, jejichž aktiva jsou v těchto obchodech použita;
  • opětovné používání kolaterálu poskytnutého jejich klienty bankami nebo zprostředkovateli pro své vlastní účely.

Investiční fondy budou muset začít zveřejňovat informace o využívání transakcí s cennými papíry a celkové výnosové swapy investorů ve svých pravidelných zprávách. Nařízení rovněž zavádí některé min. podmínky transparentnosti, jako je zveřejnění rizik nebo nezbytnost udělit předchozí souhlas.

V zájmu minimalizace dalších provozních nákladů účastníků trhu by nová pravidla a normy měly vycházet z již existujících infrastruktur, provozních postupů a formátů, které byly zavedeny v souvislosti s oznamováním derivátových smluv registrům obchodních údajů skrze Evropský orgán dohledu (ESMA).

Předpokládaný další vývoj

Nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

☄️🔭🚀 Zajímá vás, co se za poslední měsíc událo v oblasti evropského vesmírného výzkumu? Přečtěte si náš přehled evropských vesmírných aktivit ➡ https://euroskop.cz/2022/09/30/prehled-evropskych-vesmirnych-aktivit-za-zari-2022/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.