Vnější obchodní vztahy v listopadu 2015

09.12.2015
Euroskop

Rozšiřování EU: jak si vedou jednotliví kandidáti, Nová evropská politika sousedství, jak si ji představuje Komise

  • Komise představila plán na revizi Evropské politiky sousedství

  • Komise zhodnotila přístupový proces kandidátů na členství v EU

Rozšiřování EU: jak si vedou jednotliví kandidáti

  • Komise 10. 11. 2015 přijala balíček zpráv, v němž zhodnotila, jak si státy západního Balkánu a Turecko vedou při plnění požadavků na členství v EU. Zároveň také uvádí, které kroky je třeba podniknout pro vyřešení zbývajících výzev.

Pozadí

Jednání o přistoupení bylo s Tureckem otevřeno v roce 2005, ale od té doby pokračuje jen pomalu. Jednání o přistoupení s Černou Horou probíhá od roku 2012 a se Srbskem od roku 2014. Proces přistoupení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, která je kandidátským státem od roku 2005, se ocitl ve slepé uličce. Albánie obdržela statut kandidátské země v roce 2014 a v současnosti se snaží vypořádat s několika klíčovými prioritami. Dohoda o stabilizaci a přidružení (SAA) s Bosnou a Hercegovinou vstoupila v platnost v červnu 2015. SAA s Kosovem byla podepsána v říjnu 2015.

Komise v procesu přistoupení akcentuje princip „základní zásady na prvním místě“. Stěžejní témata právního státu, základních práv a posilování demokratických institucí včetně reformy veřejné správy, ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti nadále zůstávají klíčovými prioritami. K pokroku dochází zejména v oblasti zavedení nezbytných administrativních struktur a přijetí příslušných právních předpisů. Velmi často však tyto reformy nejsou prováděny dostatečně účinně.

Komise letos zavedla důslednější přístup k hodnocení plnění základních otázek a příslušných kapitol acquis. Obecná strategie rozšíření je nyní víceletá a odpovídá funkčnímu období Komise. Při hodnocení dosaženého pokroku je kladen větší důraz na to, jak je daná země připravena převzít povinnosti vyplývající z členství. Hodnotící zprávy zároveň poskytují jasnější návod týkající se opatření, která mají státy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu přijmout. Pro lepší srovnatelnost jednotlivých států a vyšší transparentnost procesu přistoupení se používají harmonizované stupnice hodnocení. Tento nástroj by měl všem zúčastněným stranám usnadnit lepší dohled nad reformami.

Klíčové a sporné body

Hlavní problémy i přes pokrok v uplynulých letech přetrvávají. Pokud jde o právní stát, soudní systémy kandidátských zemí nejsou dostatečně nezávislé, výkonné ani odpovědné za svou činnost. Lepších výsledků by mělo být dosaženo zejména v oblastech vyšetřování, stíhání a vynášení pravomocných rozsudků. Přestože jsou základní práva do značné míry zakotvena v zákonech, v praxi se vyskytují nedostatky. Zvláště problematické je zajištění práva na svobodu projevu, přičemž v mnoha státech se situace zhoršuje. Komisea peluje, aby byla provedena důkladná reforma veřejné správy tak, aby byly zajištěny nezbytné správní kapacity a odstraněna vysoká míra politizace a nedostatek transparentnosti. Pozornost vyžaduje také fungování demokratických institucí. K pevnému zakotvení reforem napříč společností je zapotřebí úžeji spolupracovat s místními aktéry občanské společnosti.

Většina států čelí vážným problémům v oblasti správy ekonomických záležitostí a konkurenceschopnosti. Komise klade zvláštní důraz na regionální spolupráci, posilování regionálního ekonomického rozvoje a vzájemného propojení. Zdůrazňuje také potřebu dobrých sousedských vztahů a překonání vzájemných bilaterálních sporů.

Země západního Balkánu a Turecko vážně zasáhla uprchlická krize. Turecko na svém území poskytuje podporu více než 2 mil. syrským uprchlíkům. Státy západního Balkánu, zejména Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko, se vyrovnaly s významným počtem občanů třetích zemí přesunujících se od začátku roku přes jejich území. Problém migrace více než kdy jindy vyžaduje zvýšenou spolupráci se státy zapojenými do procesu rozšíření a EU poskytuje za tímto účelem významnou podporu.

Odkazy

Nová evropská politika sousedství, jak si ji představuje Komise

  • Komise 18. 11. 2015 představila hlavní body přezkumu evropské politiky sousedství, jež popisují nový vztah Unie k jejím východním a jižním sousedům.

Pozadí

Evropská politika sousedství (EPS) byla zahájena v roce 2004, aby EU mohla lépe podporovat a posilovat stabilitu, bezpečnost a prosperitu v zemích, které jsou jejími nejbližšími sousedy. EU chce i nadále tyto cíle plnit, ale události z posledních let ukázaly, že potřebuje nový přístup, změnu priorit a nové způsoby spolupráce. V mnohých partnerských zemích došlo k významným politickým, ekonomickým i bezpečnostním změnám (viz ruská agrese na Ukrajině či Arabské jaro v severní Africe a na blízkém Východě). Přezkum, jež navrhl předseda Jean-Claude Juncker na žádost členských států EU, vychází z intenzivních konzultací s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi, sociálními partnery, občanskou společností a akademickou obcí. Důraz je kladen na 5 pilířů: hospodářský rozvoj, energetická spolupráce, bezpečnost, migrace a sousedé sousedů.

Klíčové a sporné body

Za hlavní politickou prioritu byla určena stabilizace. Diferenciace a větší vzájemná odpovědnost budou dalšími zásadními prvky této nové politiky. Komise uznala, že ne všichni partneři chtějí splňovat pravidla a normy EU. Opouští tak přístup, kdy EU byla v centru zájmu a chtěla by respektovat vůli každé země, pokud jde o povahu a rozsah jejího partnerství s EU. Země jako Ukrajina, Moldavsko či Gruzie mají zájem o užší spolupráci s EU, zatímco jiné země si chtějí zachovat větší odstup a spolupracovat jen v některých oblastech. EU by měla nadále prosazovat univerzální hodnoty a prostřednictvím EPS podporovat, hledat účinnější cesty na podporu demokracie, lidských práv, základních svobod a právního státu. Hodlá změnit zaměření svých vztahů se sousedními zeměmi, aby bylo možné řešit politické priority, které obě strany považují za základ partnerství.

Nová evropská politika má usilovat o podporu inkluzivního hospodářského a sociálního rozvoje, zejména tím, že vytvoří pracovní příležitosti pro mladé lidi, které budou jedním ze základních předpokladů hospodářské stabilizace. Nově se soustředí na intenzivnější spolupráci s partnerskými zeměmi v oblasti bezpečnosti, zejména pokud jde o předcházení konfliktům a strategie proti terorismu a proti radikalizaci. Další prioritou je bezpečná a legální mobilita, ale i řešení nelegální migrace, obchodování s lidmi a převaděčství. Větší pozornost bude věnována oblasti energetické bezpečnosti a změny klimatu.

Nová EPS by měla zavést některé nové efektivnější pracovní metody. Ruší tradiční každoroční balík zpráv o jednotlivých zemích, zprávy budou nyní více přizpůsobeny povaze a pracovnímu harmonogramu každého vztahu. Má se zaměřit na pružnější využívání finančních prostředků, aby EU mohla rychleji reagovat na nové problémy v sousedních zemích. Počítá se s intenzivnějším zapojením občanské společnosti, sociálních partnerů a mládeže.

Na regionální úrovni bude více posíleno Východní partnerství v souladu se závazky summitu, který se konal letos v Rize. Důležitou úlohu při podpoře spolupráce mezi jižními sousedy může hrát také Unie pro Středomoří. Nová evropská politika sousedství by měla rovněž usilovat o zapojení dalších regionálních aktérů, případně i mimo sousedství, do řešení regionálních problémů (tzv. „sousedé sousedů“).

Předpokládaný další vývoj

EPS bude jedním z témat Rady pro zahraniční věci v prosinci 2015. V nadcházejících měsících se návrhy budou projednávat s členskými státy a partnerskými zeměmi s cílem společně stanovit nové priority a podobu budoucích vztahů.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

☄️🔭🚀 Zajímá vás, co se za poslední měsíc událo v oblasti evropského vesmírného výzkumu? Přečtěte si náš přehled evropských vesmírných aktivit ➡ https://euroskop.cz/2022/09/30/prehled-evropskych-vesmirnych-aktivit-za-zari-2022/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.