Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2015

07.10.2015
Euroskop

Chceme povinné kvóty na uprchlíky, rozhodly členské státy EU

  • Členské státy jsou ochotny přijímat uprchlíky na základě přerozdělovacích kvót

Chceme povinné kvóty na uprchlíky, rozhodly členské státy EU

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje krizový relokační mechanismus a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (COM(2015)450)

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska (COM(2015)451)

Communication on Managing the refugee crisis: immediate operational, budgetary and legal measures under the European Agenda on Migration (COM(2015)490)

  • Členské státy EU 21. 9. 2015 odsouhlasily návrh Komise na přerozdělení 120 tis. uprchlíků. S prohlubující se uprchlickou krizí se jedná již o druhý návrh Komise během čtyř měsíců.

Pozadí

Komise 13. 5. 2015 představila plán na řešení migračních vln do EU, tzv. evropský program pro migraci. Následně, 27. 5. 2015, předložila i první implementační balík konkretizující navrhovaná opatření. Součástí tohoto balíku bylo i navržení dočasného mechanismu přerozdělení uprchlíků vztahující se na 40 tis. uprchlíků koncentrovaných v jihoevropských státech do všech států EU na základě předem stanoveného distribučního klíče (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015).

Kvótový mechanismus EU má být dle Komise uplatněn v případě přemístění migrantů, kteří se dostali nelegálně na území EU a žádají o azyl. To v důsledku znamená, že na základě distribučního klíče odvozeného od HDP (váha kritéria 40 %), počtu obyvatel (40 %), míry nezaměstnanosti (10 %) a průměrného počtu doposud přijatých žadatelů o azyl (10 %), by mělo dojít k automatickému přesunu nelegálních migrantů do všech členských států EU, kde má dojít k posouzení jednotlivých žádostí o azyl, a to v okamžiku silných migračních vln do EU. Výjimkou disponují pouze Dánsko, Irsko a Velká Británie.

Během léta 2015 ovšem příliv uprchlíků zintenzívnil, a to i širším využíváním dalších přístupových kanálů do Evropy, zejména tzv. balkánskou trasou. V Řecku byl v červenci a srpnu 2015 zaznamenán 250% nárůst uprchlíků oproti předchozím dvěma měsícům. Uprchlická krize vyústila v dočasná opatření (nejen) členských států EU, které se rozhodly v reakci na rozsáhlý přísun uprchlíků k zavedení hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru (na slovinsko-maďarských, rakousko-maďarských a německo-rakouských hranicích).

Rada rozhoduje o dočasném kvótovém mechanismu na přemístění uprchlíků kvalifikovanou většinou po konzultaci EP na základě čl. 78 Smlouvy o fungování EU. EP vyjádřil podporu návrhu Komise v červenci 2015 (více v příspěvku „EP podpořil povinné přerozdělování uprchlíků v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2015).

Schválení rozhodnutí Rady o přerozdělení 40 tis. uprchlíků do států EU proběhlo 14. 9. 2015.

Klíčové a sporné body

V reakci na zhoršující se situaci Komise předložila 9. 9. 2015 již druhý implementační balík, jehož nejdůležitější součástí je návrh na přerozdělení dalších 120 tis. uprchlíků nacházejících se v Řecku (50,4 tis.), Maďarsku (54 tis.) a Itálii (15,6 tis.) během následujících dvou let.

EP na to 17. 9. 2015 v rámci své konzultační role reagoval promptním souhlasem.

Členské státy na půdě Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 22. 9. 2015 schválily návrh redistribuce uvedeného počtu uprchlíků. Maďarsko však odmítlo být součástí tohoto mechanismu. Původně stanovená kapacita 54 tis. uprchlíků tak bude připravena pro aktuální potřeby ostatních dotčených členských států (Itálie a Řecka), případně bude rozšířena o další členské státy EU (na základě návrhu Komise). Proti hlasovaly 4 členské státy včetně České republiky.

Do mechanismu se chce (dobrovolně) zapojit i Švýcarsko, Norsko, Irsko a Dánsko.

Členské státy EU mají možnost se neúčastnit mechanismu v odůvodněných případech (např. přírodní katastrofy), které budou posuzovány Komisí, po dobu nejvýše 12 měsíců s finanční kompenzací do rozpočtu EU ve výši 0,002 % HDP daného státu. Během tří měsíců od vstupu rozhodnutí v účinnost mohou členské státy rovněž získat nárok na snížení přidělené kvóty o 30 % v případě, že čelí náhlému a silnému přílivu uprchlíků, které nestačí přijímat.

Redistribuční systém se vztahuje na uprchlíky ze Sýrie, Eritreje a Iráku. V případě, že se přerozdělení uprchlíci pokusí přemístit do dalších členských států EU, budou navráceni zpět do země, ve které požádali o azyl. Členský stát může odmítnout přijmout konkrétního uprchlíka pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti.

Součástí druhého implementačního balíku je i adekvátní navýšení alokace finančních prostředků. Podle dohody hlav států a vlád EU na zasedání Evropské rady 23. 9. 2015 by měl být navýšen rozpočet o nejméně 1 mld. € prostřednictvím Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších.

Komise 23. 9. 2015 představila plán prioritních kroků, které by měly být učiněny během následujících šesti měsíců. Do konce listopadu 2015 chce EU vybudovat tzv. hotspoty v ohniskových oblastech, kde budou podpůrné týmy registrovat žadatele o azyl a v případě neoprávněných žadatelů organizovat jejich návrat do zemí původu.

Podle představ Komise by mělo dojít k rychlé implementaci rozhodnutí Rady tak, aby první uprchlíci byli příjímáni členskými státy EU do dvou měsíců.

Dne 30. 9. 2015 Komise představila i první rozpočtové kroky v souladu se závazkem Evropské rady. Z celkové částky 1,7 mld. € nyní předložila opatření ve výši 800 mil. € na rok 2015, které mají být částečně pokryty (330,7 mil. €) navýšením závazků v letošním rozpočtu EU, což musí potvrdit ještě Rada a EP. Zbývajících 900 mil. € určených pro rok 2016 bude projednáváno v rámci probíhající rozpočtové procedury na příští rok.

Předpokládaný další vývoj

Komise současně předložila podle plánu zveřejněného už v květnu 2015 legislativní návrh na zavedení povinného automatického systému založeného na permanentní bázi tzv. dublinského systému. O tomto návrhu však má být rozhodováno již spolurozhodovací procedurou (tj. řádným legislativním postupem) při rovnocenném zapojení EP.

Kvótový mechanismus by mohl být nouzově spuštěn v každém členském státě EU v případě (1) nárůstu žadatelů o azyl v posledních 6 měsících; (2) nárůstu počtu nelegálních překročení hranic v posledních 6 měsících a (3) podle počtu žádostí o azyl na obyvatele ve srovnání s průměrem EU.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality