Marie Bydžovská, Euroskop, 6.5. 2015
Britské volby oživují slib Davida Camerona, že vypíše referendum o vystoupení země z EU. Zeptali jsme se tří expertů, co si myslí o případném „Brexitu“.
Otázka Euroskopu:
Pokud by Velká Británie vystoupila z EU, jaké důsledky by to podle Vás mělo pro zemi samotnou a jaké pro Evropu?
Jan Váška, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK
Referendum o budoucnosti Spojeného království v Evropské unii dříve či později proběhne, bez ohledu na výsledek nadcházejících parlamentních voleb v Británii. Považuji ale za nepravděpodobné, že by jeho výsledkem bylo rozhodnutí z Unie vystoupit.
Pokud by k „Brexitu“ skutečně došlo, měl by výrazně negativní dopady na obě strany, zejména pak na samotnou Británii. Ekonomické dopady je nyní nemožné přesně vyčíslit, záleželo by, zda by i po vystoupení Británie zůstala součástí jednotného trhu, očekával bych však výrazný odliv investic, ztrátu pracovních míst a oslabení londýnského finančního centra. Politické dopady „znovunabytí nezávislosti“ by byly drtivé, země by ztratila část svého mezinárodního vlivu a stala se méně zajímavým partnerem pro Spojené státy i další globální hráče. Výrazně by vzrostla pravděpodobnost osamostatnění Skotska, vnitropolitická scéna by byla polarizována spory o další strategickou orientaci země.
Evropská unie by se stala do sebe uzavřenější entitou, její mezinárodní význam by citelně poklesl. Z evropské debaty by se vytratily myšlenky, které do ní právě Britové vnáší, zúžily by se obzory. Snad až nezdravě by vzrostla dominance Německa. „Brexit“ by inspiroval odpůrce evropské integrace i v dalších členských zemích.
Alexandr Tomský, publicista
Jedni (federalisté) považují vystoupení Británie za katastrofu pro Unii i pro Británii, druzí za výhodu pro obě strany.
Vystoupením se Británie zbaví ohromné regulační zátěže, což nepochybně povede k rozvoji malého a středního podnikání a k ještě většímu zájmu o světové trhy. Ušetří i něco málo (8 miliard liber) na příspěvku do spolku. Kolik bude stát přístup na kontinentální trh bude záviset na vyjednávání s Unií. Jistě nebude mít horší podmínky než Amerika. Už vzhledem k tomu, že má ohromný deficit v bilanci zahraničního obchodu se svými partnery, zvláště s Německem, nelze předpokládat, že nastoupí nějaké unijní sankce vůči druhé nejsilnější ekonomice v Evropě.
Pro evropské integristy to bude jistě značná ztráta prestiže, protože Británie má ve světě větší vliv než Francie či Německo, ale oni od začátku tvrdí, že Anglie do Evropy politicky nepatří. Severní Evropa ztratí v Unii svého spojence a dominance jižních států by mohla vést k ještě větší byrokratické zátěži a hospodářské stagnaci. Na druhé straně může odchod integrační snahy zcela zarazit, zvláště kdyby vedl v Británii k prudkému ekonomickému růstu, což pokládám za pravděpodobné.
Z ryze ekonomického hlediska je Unie nešťastný projekt, ale mnozí ji považují za politický ideál a budoucnost a vůbec nechápou, že způsobila růst fanatických extrémních stran. Já, stejně jako většina Angličanů, přísahám na konkurenci fiskálně a byrokraticky nezávislých států společného bezcelního trhu.
Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty
Případné vystoupení Velké Británie z EU by bylo velmi hmatatelným problémem přímo pro Británii nejen s ohledem na dopady pro ekonomiku v případě, že by se nepodařilo dojednat setrvání ve vnitřním trhu. Hlavni ztráta by byla politická, protože by Británie přišla o vliv na rozhodování ostatních států na kontinentu. Pro EU jako celek by to také byla ztráta nejen velké hospodářsky a zahraničně politicky a vojensky silné země. Ale byl by to i příklad a povzbuzení pro všechny politické aktéry v ostatních státech EU, které usilují o vystoupení svých zemí a rozložení Unie.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop