Prouza komentuje program Komise na rok 2015


Tomáš Prouza, 17.12.2014, pro Euroskop

Evropská komise zveřejnila svůj pracovní program na následujících dvanáct měsíců. Zahajuje tím tak svoji pětiletou práci. Ačkoliv je program pravidelně očekáván členskými státy, letos jeho obsah nebyl až takovým překvapením. Vychází totiž ze strategického dokumentu, který předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil v létě europoslancům pod názvem Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu.

Program, v jehož úvodu Komise slibuje obnovit důvěru občanů v EU, je bohatý na řadu strategických dokumentů. Obecná část vytyčuje desítku priorit, které odpovídají cílům stanoveným Junckerem v červenci. Cíle si Komise vytyčila tak, aby měly vliv především na růst a nová pracovní místa

Materiál však neobsahuje jen seznam legislativních úkolů pro příští rok, ale jeho součástí je i přehled osmi desítek stažených návrhů. Jde jak o legislativu definitivně staženou z důvodu zastaralosti, aktualizace anebo protože na ní není možné dosáhnout shody. To je třeba příklad statutu evropské nadace či zdanění energií.

V rámci diskuse o věcných prioritách budoucího fungování EU jsou pro ČR stěžejní následující oblasti: a) stabilizace ekonomiky, udržitelný rozvoj a zaměstnanost, b) zlepšení fungování vnitřního trhu včetně digitálního a příznivé podmínky pro rozvoj průmyslu, c) energetická unie včetně energetické bezpečnosti.

Stabilizace ekonomiky, udržitelný rozvoj a zaměstnanost

Komise na prvním místě programu uvádí novou podporu zaměstnanosti, růstu a investic skrze tři klíčové oblasti – podporu investic, strukturální reformy a fiskální odpovědnost. Tento bod úzce souvisí s živě diskutovaným investičním balíčkem, o jehož podobě bude koncem tohoto týdne rozhodovat Evropská rada.

Úvodní priorita je pro českou vládu stěžejní. Je třeba rozhýbat evropskou ekonomiku, a k tomu je Česká republika rozhodnuta podpořit jak Junckerovu ambiciózní iniciativu, tak prohloubení spolupráce v rámci hospodářské a měnové unie. Takové debaty by se ale měly účastnit i ty členské státy, které sice eurem zatím neplatí, ale zavázaly se společnou měnu přijmout.

Bavíme-li se podpoře růstu, nesmíme zapomenout ani na poslední součást priority Komise, a to na zaměstnanost. Česká republika podporuje diskusi o koordinaci zejména v oblasti reforem trhu práce s cílem zvýšit zaměstnanost, posílit jeho flexibilitu a přeshraniční mobilitu pracovníků i nástroje na podporu podnikatelských aktivit. Oceňujeme, že Komise ve svém programu hovoří dokonce o balíčku opatření, která by měla stávající neúnosnou situaci řešit, a že klade důraz na aktivity zaměřené na podporu zaměstnanosti mládeže.

Zlepšení fungování vnitřního trhu a příznivé podmínky pro rozvoj průmyslu

Otázku zaměstnanosti spojuje program Evropské komise ve svém čtvrtém bodu s vnitřním trhem – dlouhodobou českou prioritou. Komise se vyslovuje pro podporu investic do infrastruktury, malých a středně velkých podniků, zlepšení právního prostředí a podporu inovace. Konkrétním krokem pak má být společná strategie v oblasti zboží a služeb, kterou česká vláda netrpělivě očekává. Vítáme, že se chce Komise zaměřit na oblast vnitřního trhu, kde vidíme největší potenciál pro evropskou konkurenceschopnost.

Hlubší a spravedlivější vnitřní trh má mít podle programu zároveň zesílený průmyslový základ. S ohledem na skutečnost, že ČR je členským státem s nejvyšším podílem průmyslu na HDP i na podílu pracovních míst, je pro nás klíčové, aby byl zohledňován vzájemný kontext, resp. možný dopad sektorových opatření přijímaných na unijní úrovni na konkurenceschopnost unijního průmyslového sektoru.

Z pohledu ČR se průmyslová politika EU řadí mezi stěžejní iniciativy, které je třeba posuzovat v globálních souvislostech. K udržení a zvýšení podílu průmyslu na tvorbě evropského HDP a současně zajištění rozvoje nových technologií potřebných ke splnění klimatických cílů je zapotřebí zachovat a posílit atraktivitu EU coby tradičního teritoria pro investice. S ohledem na vnější dimenzi vnitřního trhu je pro ČR stěžejní podpora dojednání ambiciózních obchodních dohod, které zlepší přístup evropských producentů na trhy tradičních partnerů jako USA a Japonsko, i trhy rozvíjejících se zemí.

S konkurenceschopností Evropy jde pak ruku v ruce i další bod programu Komise, a to jednotný digitální trh, bez kterého nemůže osmadvacítka stačit dalším globálním hráčům. Jde o prioritu české vlády, a proto se budeme hodně angažovat v konečné podobě digitálního balíku, který Komise chystá. Budeme prosazovat, aby v novém digitálním balíčku nechyběla problematika big data, informačních a moderních technologií a jejich širokého využití pro veřejnost, odstraňování bariér u elektronického obchodu, kde bude ČR podporovat zjednodušení a zpřehlednění legislativy. Důležité je pro nás rovněž vytvoření adekvátního a efektivního rámce pro ochranu dat, kvalitní digitální infrastruktura a uplatňování principu digital by default.

Energetická bezpečnost

Oceňujeme, že otázka vytvoření tzv. energetické unie se dostala na horní příčky programu Komise. Z pohledu České republiky čeká Evropu zásadní úkol v podobě dokončení funkčního vnitřního trhu s energií. K tomu chce Komise vytvořit strategický rámec pro energetickou unii. V propojení energetických soustav a zvyšování energetické bezpečnosti má Evropská komise plnou českou podporu.

Program Evropské komise je ambiciózní. Ale výzvy, kterým starý kontinent čelí, cílevědomá opatření potřebují. Ať už jde o dlouhodobé následky hospodářské krize projevující se zatuhlou ekonomikou, či o aktuální hrozby, které vyplývají z konfliktů na východ od našich hranic. Vítáme, že Komise své plány pojala především jako strategické projekty, které se člení do odvětvových balíků (energetika, zaměstnanost, obchod a další). Závisí však na konkrétní podobě a obsahu strategií a také na tom, jak bude fungovat komunikace Komise s Radou a Parlamentem, o jejíž posílení nová Komise tolik usiluje.

Autor: Tomáš Prouza, státní tajemní pro EU

EU± // Evropská digitální agenda

Digitální ekonomika je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí lidské činnosti. Pandemie covidu-19 z tohoto hlediska hrála zásadní roli a je vysoce pravděpodobné, že přechod do virtuálního světa bude nadále

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

👉 Již v sobotu se od 17:30 v prostorách Fakulty sociálních studií v Brně uskuteční akce s názvem Česko tváří Evropy: veřejná diskuse k předsednictví České republiky v Radě EU. Pozvání do diskuse přijali:
➡ Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu
➡ Markéta Pitrová, docentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS MU
➡ Jan Jakovljevič, Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU

Těšíme se na vás spolu s Kancelář Evropského parlamentu, Europe Direct Brno, Eurocentrum Brno a Evropské příležitosti pro mladé!
... Zobrazit víceZobrazit méně

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.