Junckerův investiční plán: Pro a proti


Marie Bydžovská, Euroskop, 2.12. 2014

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil ve středu europoslancům plán na vytvoření investičního fondu EU, jehož cílem je v následujících třech letech mobilizovat alespoň 315 miliard eur investic k nastartování ekonomiky EU. Jaká jsou silná a slabá místa nové evropské ekonomické strategie?

Podle Junckera jde o ambiciózní, ale realistický plán. V jeho jádru stojí vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), jehož základem bude příspěvek ve výši 16 miliard eur z rozpočtu EU a 5 miliard eur Evropské investiční banky s cílem mobilizovat přinejmenším 315 miliard eur dodatečných investic v letech 2015 – 2017.

Peníze by mohly být dostupné během první poloviny roku 2015. Prioritu při jejich získávání budou mít projekty týkající se mezinárodní dopravy, energetiky a datových sítí. Komise odhaduje, že investiční plán by v příštích třech letech mohl vytvořit milion až 1,3 milionu nových pracovních míst.

Peníze samotné nestačí

Junckerovu iniciativu ocenila středopravá frakce evropských lidovců. „Mobilizovat soukromý kapitál je lepší řešení než nové dluhy,“ řekl jejich předseda Manfred Weber. Zdůraznil však, že členské státy musí pokračovat ve strukturálních reformách, protože „trvají-li soudní řízení tak dlouho jako v Itálii, pokud jsou trhy práce rigidní jako ve Francii a pokud plánovací procesy trvají měsíce a roky jako v mé zemi (Německu – pozn. red.), pak není příliš překvapivé, že se neinvestuje.“

Podobně i lídr liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt poukázal na to, že investice musí být podpořeny strukturálními reformami ve členských státech. „Možná by reforma pracovního trhu měla být podmínkou přístupu k financím,“ navrhl. Dodal také, že by využití prostředků z fondu mohlo být osvobozeno od zdanění, aby EU přilákala více investorů.

Podobně i ekonomové poukazují na to, že samotné poskytnutí peněz nestačí. „Na balíček bychom se neměli dívat jen z hlediska množství financí, ale i jako na platformu pro projekty. Jeho součástí je i odstranění překážek na vnitřním trhu, což je důležité pro hospodářský růst. Je to jen výchozí bod, nyní bude záležet na členských státech, jestli na Junckerův balíček navážou,“ řekla na diskuzi pořádané Úřadem vlády ČR Małgorzata Kałużyńska z polského ministerstva zahraničí.

„Zásadní je, že balíček nepřináší mnoho nových peněz. Nemyslím si, že změní současnou atmosféru pomalého růstu v Evropě. Více by pomohlo uvolnění fiskální politiky v Německu,“ řekl na téže debatě ekonom Jan Bureš.

Přejmenovala EU existující finance?

Postup komise vyvolává i kritické hlasy, které hovoří o tom, že investiční balík nebude obsahovat „nové“ peníze, jen přejmenuje ty již existující. To se částečně potvrzuje, protože do EFSI půjde například 2,7 miliardy eur z fungujícího vědeckého programu Horizont 2020 či 3,3 miliardy z fondu pro propojení Evropy – Connecting Europe Facility (CEF).

Podle mnoha levicových europoslanců je navíc rozsah Junckerova plánu příliš omezený. „Přivítali bychom více veřejných prostředků, více investic, ale tento plán je dobrý výchozí bod,“ řekl předseda socialistické frakce EP Gianni Pittella. Připomněl, že jeho frakce podpořila Junckera při volbě předsedy Komise za podmínky, že splní své sliby ohledně investičního balíku a že se na jeho konečné podobě bude plně podílet Evropský parlament.

Kritičtější byla frakce Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice (GUE/NGL). Její zastupitel Dimitrios Papadimoulis označil Junckerův balík za „prázdná slova“. „16 miliard eur pochází z rozpočtu EU a 5 miliard z EIB. Není tam ani euro z nových zdrojů, přitom jste slíbil, že vytvoříte pákový efekt, který patnáctkrát navýší prostředky fondu. V současné době stagnace a recese v eurozóně tomu neuvěří žádný ekonom na světě,“ řekl.

Z opačné strany kritizuje balíček frakce Evropských konzervativců a reformistů. Její předseda Syed Kamall jej se odrazil od přirovnání ke „kropící konvi“, které použil Jean-Claude Juncker, a zeptal se: „Jak zajistíme, že půjde o kropící konev, která podpoří růst? Jak zajistíme, aby nešlo o vládní potopu, která smete soukromé investice? Jak zajistíme, aby nešlo o soukromý závlahový systém, který nebude nikdy spuštěný? Potřebujeme podrobné odpovědi na některé z našich otázek, pak návrh možná budeme moci podpořit.“

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality