Dopady skotského referenda: EU, NATO, OSN


Petr Zenkner, Euroskop, 18.9. 2014

Skotská národní strana vydala dokument zvaný „Budoucnost Skotska: Váš průvodce po nezávislém Skotsku“. V téměř sedmisetstránkové brožuře nastiňuje, jak by Skotsko mělo fungovat.

Nezávislé Skotsko si chce zachovat libru a převzít podíl na britském dluhu. Nepočítá se vstupem do eurozóny, ani do Schengenu. Skotsko by chtělo zůstat členem EU (bez obvyklého vstupního procesu) i NATO. Jako formální hlava státu Skotska by zůstala britská panovnice Alžběta II. Skotská vláda, kterou vede premiér Alex Salmond, tvrdí, že díky zásobám ropy se země stane jednou z nejbohatších zemí na světě. Salmond chce vytvořit ropný fond pro budoucí generace, podobně jako v Norsku.

O pozadí kampaně a krizových scénářích jsme psali zde


Rozhovor se zastáncem skotské nezávislosti

Dopady na britskou politiku

Úspěšné skotské referendum může ohrozit pozici konzervativního premiéra Davida Camerona. Objevují se hlasy, že může být přinucen k demisi. V pozadí již čeká i možný nástupce, populární starosta Londýna Boris Johnson.

Vůbec není jasné, jak by dále fungoval britský parlament po volbách plánovaných na květen 2015, protože už o rok později by Skotsko bylo samostatné. Sami zastánci samostatnosti na webu Scotreferendum, kde je jejich plán ke stažení, píší, že je to záležitost Westmisteru, stejně jako rozhodnutí o skotských členech Sněmovny lordů.

Velký vliv může mít odtržení Skotska na pozici hlavních politických stran. Nyní opoziční labouristé mají ve Skotsku relativně silnou pozici. Naopak konzervativci jsou tady od 80. let velmi slabí (v posledních volbách do skotského parlamentu dostali 12,4 procenta). Voličské jádro konzervativců je v Anglii. Bez Skotska by šance toryů na udržení vlády byla mnohem větší. Zároveň by se však zvýšila pravděpodobnost, že v jiném referendu, které Cameron slíbil, tedy o setrvání Velké Británie v EU, řeknou tentokrát svoje „yes“ Angličané. Skotové jsou převážně proevropští a stoupenci odchodu z unie by výrazně posílili.

I v případě těsného vítězství zastánců unie, mohou být dopady na uspořádání Velké Británie zásadní. Britští politici slíbili, že Skotsko získá další pravomoci. O stejné postavení si ale může říci Wales, a hlavně, svůj parlament stále nemá Anglie.

Možné problémy Skotska

Vůdce skotských nacionalistů Alex Salmond předpokládá, že se Skotsko stane bez problémů novým státem EU. Takovou věc ale musí schválit všech 28 stávajících členů. Není pravděpodobné, že by proti hlasovala „zbytková“ Británie, automatický souhlas Španělska však tak jistý není. Španělská vláda se obává svých vlastních separatistů v Katalánsku, kterým letos v dubnu odmítla možnost referenda, jakou přiznal Skotům Cameron. Španělsko z podobných důvodů dosud neuznalo Kosovo, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku.

Budoucí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že země by po vyhlášení nezávislosti měla zůstat nejméně nejméně tři a půl roku mimo EU. Pro Skotsko by také nemusely platit výjimky, které si vyjednala Velká Británie, například možnost nepřijmout euro či zachovat si „slevu“ v příspěvku do unijního rozpočtu. Skotské členství v EU se rovněž nezačne schvalovat dřív, než Skotsko a zbytek Británie plně dojednají podmínky „rozvodu“.

Skotsko hodlá zůstat i členem Severoatlantické aliance. Zároveň ale zastánci nezávislosti deklarují, že na svém území nechtějí jaderné zbraně. Ve skotském Faslane je přitom důležitá základna britského námořnictva, která „hostí“ ponorky s jadernými raketami Trident. Londýn by tak musel vynaložit ohromné částky na vybudování nového přístavu a již nyní dává najevo, že by v takovém případě nespěchal s udělením svého souhlasu s přijetím Skotska do NATO. Podle expertů by stěhování bylo možné až v roce 2028. Náklady na přesun ponorek by údajně byly asi dvě miliardy liber.

Británie v OSN a EU

Ztráta Skotska by oslabila mezinárodní postavení zbytku Británie. Země by měla menší váhu při hlasování v EU a také méně europoslanců. Je otázkou, jak by potom David Cameron dokázal vyjednat slibovaný přesun pravomocí z Bruselu.

Velká Británie bez Skotska, ať už jako člen či nečlen EU, by měla rovněž slabší argumenty, proč mít nadále právo veta v Radě bezpečnosti OSN, stejně jako Francie, Čína, Rusko a USA. Paříž se proto obává úspěchu skotského referenda, protože křesla s právem veta za Evropu odpovídají rozložení sil po skončení 2. světové války. Kromě Británie by mohla oslabit i pozice Francie. Třetím největším přispěvatelem do rozpočtu OSN je přitom Německo.

Skotsko v číslech

Rozloha: 78.772 kilometrů čtverečních (asi třetina Velké Británie). Ke Skotsku patří více než 790 ostrovů, největší jsou Orkneje, Shetlandy a Hebridy (94 z nich je obývaných a žijí tu asi dvě procenta Skotů).

Obyvatelé: 5,3 milionu lidí (8,3% obyvatel Velké Británie). Velké množství Skotů žije v Severní Americe, kde se ke skotskému původu hlásí asi pět milionů lidí. Skotsko má největší procento rusovlasých lidí na světě (13 procent populace).

Hlavní město: Edinburgh

Úřední jazyk: angličtina (gaelštinou mluví asi 1,4 procenta populace).

Hymna: Flower of Scotland

Skotsko má svůj politický systém, vlastní soukromé i veřejné (skotské) právo, vlastní vzdělávací systém a církev. Ve Skotsku sídlí 19 univerzit včetně St. Andrews, kde se seznámili princ William a vévodkyně Kate.

Nezaměstnanost: 7,5 procenta.

Roční HDP na hlavu: 22.000 liber.

Největším vývozním artiklem je ropa, která tvoří 14 miliard z celkového objemu 40 miliard liber. Na druhém místě je proslulá whisky s objemem 3,9 miliardy liber.

zdroj: ČTK

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality