Marie Bydžovská, Euroskop, 27.8. 2014
Italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová má velkou šanci stát se novou šéfkou evropské zahraniční politiky. Vrcholný post patrně získá i přesto, že v červenci se proti ní postavila skupina středo- a východoevropských zemí.
„Mogheriniová je stále jednou z variant,“ řekl portálu Euobserver zdroj z evropských institucí. Šéfkou diplomacie EU by se podle něj mohla stát i přesto, že na červencovém summitu EU její kandidatura ztroskotala. Skupina středo- a východoevropských států tehdy vyjádřila obavy, že nemá dostatečné zkušenosti, protože se do čela italské diplomacie postavila teprve v únoru. Kritizovala i její náklonost k Rusku.
Frederika Mogheriniová. Budoucí „paní Ashtonová“? (foto: čtk)
Hledá se levicová žena
Jenomže do karet italské ministryni hrají dva faktory důležité pro rozdělování postů v osmadvacítce. Je žena a patří do levicového tábora. Vzhledem k tomu, že nový šéf Komise Jean-Claude Juncker je ze středopravicové frakce a je muž, jedna ze dvou dalších důležitých funkcí by měla připadnout ženě a někomu ze sociálnědemokratické strany.
Další dva kandidáti na „ministra zahraničí“ EU – polský šéf diplomacie Radek Sikorski a bulharská komisařka Kristalina Georgievová – jsou ze středopravicových stran.
Po sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou a následném přitvrzení evropského postoje vůči Moskvě se nicméně jako těžký handicap Mogheriniové v boji o zmiňovaný post ukázal její vstřícný postoj vůči Rusku.
Řím od té doby však výrazně změnil ve vztahu k Rusku tón řeči a zmírnil své výhrady proti tvrdší politice vůči Moskvě. Současně italský premiér Matteo Renzi za svou kandidátku tvrdě loboval v zákulisí a dokázal tak zmírnit obavy některých zemí.
Opozice nemá dost hlasů
Diplomatické zdroje deníku Financial Times udávají, že se jmenováním Mogheriniové je ochotná odsouhlasit i německá kancléřka Angela Merkelová. Chce se tak v této otázce vyhnout bitvě se socialistickým premiérem Renzim a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, kteří Merkelové oponují v hospodářských otázkách. Německá kancléřka tak šetří síly na pro ni mnohem důležitější souboj o rozpočtová pravidla.
Renzi totiž usiluje od svého nástupu do čela italského kabinetu o zmírnění rozpočtových pravidel v EU, což byla i jeho podmínka za souhlas se jmenováním předsedou Komise Jeana-Clauda Junckera.
Opozice proti italské kandidátce však nezmizela, a to zejména v Litvě, jejíž premiér vyslovil zásadní námitky proti její nominaci. „Stále existuje skupina zemí, které budou značně nespokojené, ale nemají blokační menšinu,“ řekl pro FT bruselský diplomat zapojený do jednání.
Rozhodující slovo padne na sobotním summitu v Bruselu, kde lídři členských států vyberou i nového předsedu Evropské rady.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop