Vnitřní trh v květnu 2014

05.06.2014
Euroskop

Komise zveřejnila evropskou mapu regulovaných povolání, Rada schválila novou směrnici týkající se tlakových zařízení, Rada podpořila vznik MiFID II, Komise představila první komplexní přezkum reformní agendy EU finanční regulace, Komise se zabývala problematikou dostupnosti surovin

Komise zveřejnila evropskou mapu regulovaných povolání

Komise 8. 5. 2014 zveřejnila Evropskou mapu regulovaných povolání. Mezi regulovaná povolání spadají ty profese, na jejichž vykonávání je potřeba splnit určité podmínky.

Pozadí

Iniciativa Komise souvisí se směrnicí o uznávání kvalifikací. Její poslední revize č. 55/2013, která je platná od ledna 2014, stanovuje, že členské státy jsou povinny poskytovat Komisi seznam svých regulovaných povolání a provést posouzení oprávněnosti a přiměřenosti pravidel. Regulovaná povolání jsou taková, ke kterým je přístup podmíněn buďto získáním určité kvalifikace nebo taková, která jsou chráněna titulem – např. lékárníci či architekti.

Klíčové a sporné body

Mapa je grafickým znázorněním informací, které členské státy uvedly v databázi regulovaných povolání v Evropě. Interaktivní mapa, kterou Komise vypracovala, poskytuje důležité informace o tom, kde a jakým způsobem jsou povolání regulována. Mapa poskytuje také informace o členění podle odvětví hospodářství. Informuje také o trendech, které jsou v oblasti regulovaných povolání od roku 2005. Názorně jsou uvedena také národní kontaktní místa, která jsou odpovědná za informování odborníků o postupech a formalitách, které jsou nezbytné k získání uznávání odborných kvalifikací.

Mapa poskytuje detailní přehled o situaci v oblasti regulovaných povolání v jednotlivých členských státech i v Unii jako celku. Mapa vizuálně představuje odlišnosti přístupů členských států v této oblasti. Tyto přístupy ovšem mohou být zdrojem překážek volného pohybu kvalifikovaných pracovníků, a proto je důležité mít je zmapované.

Odkazy

Rada podpořila vznik MiFID II

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (nařízení o infrastruktuře evropských trhů) o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2011)652)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (KOM(2011)656)

Rada 13. 5. 2014 schválila nová pravidla týkající se investic do finančních nástrojů a fungování na regulovaných trzích, čímž byl uzavřen legislativní proces.

Pozadí

MiFID (The Markets in Financial Instruments Directive – Směrnice o trzích finančních instrumentů) v listopadu 2007 nahradila původní směr­nici č. 93/22 (Investment Services Directive; ISD). MiFID sice stanovila pravidla pro poskytování in­vestičních služeb ve finančních nástrojích (např. makléřství, poradenství, prodej, správa portfolia, upisování atd.) ze strany bank a investičních firem a pro fungování tradičních burz i alternativních obchodních míst, ale má i řadu problematických prvků, které mohou působit kontraproduktivně a mohou způsobovat, že finanční trhy neslouží reálné ekonomice.

Komise se pro revizi rozhodla také na základě závěrů skupiny G20, která se na summit v Pittsburghu v září 2009 shodla na nutnosti zvýšit transparentnost a dohled nad trhy, které nejsou příliš regulované. Shodli se také na tom, že je potřeba řešit problém nad­měrného kolísání cen na trzích s komoditními deriváty.

Důvodem pro vznik směrnice a nařízení tak byla snaha o zajištění výkonnějších, transparentnějších, bezpečnějších a odpovědnějších finančních systémů. Cílem úpravy je zamezit spekulativnímu obchodování s komoditami a regulovat vysokofrekvenční obchodování (více v příspěvku „Instituce se shodly na pravidlech o trzích finančních nástrojů MiFID II“, Vnitřní trh v lednu 2014). Nová pravidla, která nahradí stávající MiFID, se zaměřují na podporu integrace, konkurenceschopnosti a efektivitu evropských finančních trhů.

Klíčové a sporné body

Cílem MiFID II je vytvořit bezpečnější, schopnější, transparentnější a zodpovědnější finanční systém, který by pracoval pro ekonomiku i pro společnost. Nová právní úprava by měla zajistit vyšší transparentnost akciového trhu, navíc usiluje o transparentnost i v oblasti dluhopisů a derivátů. Návrh zavádí nový rámec, který by měl zajistit, aby obchodovaní v případech, kdy je to vhodné, probíhalo na regulovaných platformách. Dalšími konkrétními cíli směrnice jsou posílení ochrany investorů, posílení pravomocí v oblasti dohledu, zavedení nového rámce pro zlepšení podmínek hospodářské soutěže a zúčtování finančních nástrojů. Harmonizovaný systém posílené spolupráce by měl zlepšit odhalování porušení směrnice MiFID

Nové nařízení by mělo zlepšit transparentnost a omezit používání výjimek v oblasti zveřejňování informací. Směrnice zavádí pravidla, které mění pravidla pro autorizaci a organizaci požadavků pro poskytovatele investičních služeb a na ochranu investorů. Legislativní návrh také zavádí nový typ obchodního systému – organizovaný systém obchodování tzv. OTF (Organised Trading Facility).

Komoditní obchodování by mělo být, dle schválených aktů, řízeno a kontrolováno pomocí limitů, které by měly být zaměřeny na prevenci zneužívaní trhu. Účastnící trhu by měli být nyní povinni hlásit své pozice aspoň jednou denně. Uhlí a ropné deriváty by měli být dočasně osvobozeny.

Předpokládaný další vývoj

Obě směrnice by měly být platné 30 měsíců po vstupu v platnost.

Odkazy

Rada schválila novou směrnici týkající se tlakových zařízení

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (KOM(2013)471)

Rada 13. 5. 2014 schválila návrh směrnice o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh

Pozadí

EU dlouhodobě obhajuje fungování jednotného trhu a problematika tlakových zařízení byla již zohledněna ve směrnici č. 23/97. Ta upravovala zejména výrobou nových tlakových nádob a jejich uvádění na trh. Směrnice také řešila možnosti inspekce a zajištění bezpečnosti nových tlakových lahví. Kvůli zajištění ještě vyšší míry bezpečnosti a snazšímu vstupu na trh byla navržena nová směrnice.

Klíčové a sporné body

Cílem návrhu je zjednodušit a zefektivnit pravidla pro uvádění tlakových zařízení na vnitřní trh. Návrh směrnice se vztahuje na širokou škálu výrobků od hasících přístrojů přes kompresory, výměníky tepla, skladovací nádoby až po potrubí, která tvoří velké a složité sestavy ve výrobních a zpracovatelských podnicích. Směrnice by měla zajistit jasnější povinnosti pro výrobce, dovozce a distributory, kteří pracují s těmito produkty. Pomocí nové úpravy má být zajištěna větší bezpečnost pomocí sledování vadných nebo nebezpečných výrobků. Úřady by na základě schválené směrnice měly získat větší pravomoci a mít možnost zastavit nebezpečné výrobky dovážené ze třetích zemí prostřednictvím lepšího dohledu nad trhem.

Jedním z cílů je také snížení administrativní zátěže pro výrobce a dovozce. Tím by mělo dojít ke snížení celkových nákladů. Výrobci nebo dovozci, kteří by prostřednictvím směrnice měli získat větší právní jistotu a měli by moci lépe organizovat své výrobní procesy, zvýšit kvalitu, bezpečnost a investovat do inovací. Tlaková zařízení jsou používána ve zpracovatelském průmyslu (ropa, zemní plyn, chemický, potravinářský), ve vysokoteplotním zpracovatelském průmyslu (sklo, papír) a také při výrobě energie a dodávek inženýrských sítí. V současné době musí tlaková zařízení splňovat bezpečnostní normy a nést označení CE (Conformité Européenne). Tato iniciativa je součástí obecného úsilí o zajištění vyšší bezpečnosti a účinnosti na území EU s cílem větší míry harmonizace napříč všemi sektory.

Odkazy

Komise představila první komplexní přezkum reformní agendy EU finanční regulace

Komise 15. 5. 2014 zveřejnila první komplexní přezkum finančních nařízení.

Pozadí

Mezi lety 2008 a 2012 bylo vynaloženo celkem 1,5 bilionu € (tj. více než 12 % HDP EU), aby bylo zabráněno kolapsu finančního systému. Finanční krize vyvolala v EU hlubokou recesi, což vedlo k velkým ztrátám na výkonu jednotlivých ekonomik. Růst nezaměstnanosti a ztráta příjmů pro mnoho domácností byla s touto situací provázána. Finanční systémy ztratily důvěru u řady obyvatel EU.

Dle doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni, které předsedal Jacques de Larosière, Komise přislíbila přepracování regulačního a kontrolního rámce finančního sektoru. Komise tedy stanovila plán na efektivnější regulaci a dohled nad finančními trhy a institucemi EU, včetně vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu. Komise vydala řadu opatření, která usilovala o vytvoření bezpečného a zodpovědného finančního sektoru. Cílem bylo vytvořit prostředí příznivé pro hospodářský růst, které by přineslo vyšší transparentnost, účinný dohled, větší odolnost, stabilitu a lepší ochranu spotřebitelů a investorů.

EU uznává globální charakter ekonomiky, a proto reformy byly koordinovány na úrovni skupiny G20 a Rady pro finanční stabilitu (FSB). Významná část reformního programu EU byla pouhým prováděním závazků G20. Toto sdělení by mělo představit celkový dopad opatření, které EU vydala.

Klíčové a sporné body

Jednotlivá opatření v oblasti finanční regulace byla přijímána postupně. Velké množství legislativních opatření, které bylo přijato, ještě nevstoupilo v platnost a nelze tedy hodnotit jeho dopady. Tato zpráva by měla být tedy chápána jako začátek dlouhodobého procesu systematického přezkumu a vyhodnocení reforem.

Zpráva Komise přinesla závěry, že reformy přisoudily orgánům větší pravomoci a tím pádem možnost zajištění větší míry transparentnosti. Zpráva dokládá, že přínosy finančních regulací, které se očekávají, převažují nad náklady. Musíme vzít ovšem v úvahu, že v současné době nelze dopad adekvátně zhodnotit. Dle zprávy přispěly regulace ke zlepšení a k zajištění větší míry stability finančních systémů. Předložená zpráva není kvantitativní zhodnocením dopadů reforem, protože tyto závěry ještě není možné získat.

Reformní proces ještě není zcela dokonalý a některé důležité reformy musí být ještě přijaty zákonodárci, zejména pokud se jedná o bankovní strukturální reformy. U většiny dohodnutých reforem je nyní důležité, aby bylo zajištěno jejich účinné provádění a důsledné uplatňování nového regulačního rámce. Důraz je kladen zejména na průběžné monitorování a vyhodnocování dopadů a účinnosti reforem. Ekonomická prověrka by měl být prvním krokem v tomto procesu.

Předpokládaný další vývoj

Komise usiluje o to pokračovat v úsilí při prosazování mezinárodně koordinovaného přístupu v oblasti finanční regulace. Postupná regulace a dohled mezi všemi hlavními finančními centry je pro EU neustálou významnou výzvou.

Odkazy

Komise se zabývala problematikou dostupnosti surovin

Komise 26. 5. 2014 vydala zprávu o novém přezkumu v oblasti primárních surovin, která je zaměřena na vymezení materiálů kritických z hlediska jejich dostupnosti a možnosti nahrazení.

Pozadí

Dostatek primárních surovin je zásadní pro udržitelnost a zlepšení kvality evropské ekonomiky. Zabezpečení spolehlivých dodávek surovin je tématem na celém světě a postupně v této oblasti narůstá znepokojení. V důsledku toho vznikla Iniciativa v oblasti surovin (Raw Materials Initiative), která měla odpovědět na otázky týkající se problematiky surovin na území EU.

První analýza věnující se surovinám vznikla v roce 2010 v rámci ad-hoc pracovní skupiny a jejím cílem bylo definovat kritické suroviny. Komise poté v roce 2011 vydala své sdělení, kde identifikovala 14 kritických surovin. Na tomto seznamu se objevil například antimon, beryllium, kobalt, fluorit, grafit, hořčík, platinové kovy a další. Tyto suroviny jsou považovány za kritické, neboť v jejich případě je riziko nedostatečných dodávek a příslušných dopadů na ekonomiku v porovnání s jinými surovinami vyšší. Jejich dodávky jsou ohroženy zejména proto, že velké procento surovin produkuje pouze několik málo zemí. Kromě uvedené koncentrace produkce lze tyto suroviny v mnoha případech jen obtížně nahradit a možnost recyklace je nízká.

Seznam surovin byl Komisí formálně přijat a ta se následně zavázala, že bude provádět pravidelný přezkum a seznam bude aktualizovat nejméně jednou za 3 roky.

Klíčové a sporné body

Nová zpráva obsahuje doporučení pro to, jak zlepšit další revizi, jejíž začátek se plánuje na rok 2016. Zpráva vydaná Komisí používá stejnou metodiku, avšak byla rozšířena oblast působení.

Seznam nových kritických surovin má celkem 20 položek. Důvody pro zařazení surovin na seznam zůstaly stejné jako v předešle studii, tedy riziko nedostatečných dodávek a příslušných dopadů na ekonomiku v porovnání s jinými surovinami je podstatně vyšší a jejich dodávky jsou ohroženy zejména proto, že velké procento surovin pochází z oblastí mimo EU – zejména z Číny. Z původní zprávy zůstalo 13 surovin stále kritických, pouze tantal sem již nepatří. Mezi kritické suroviny, vyjma těch z původní zprávy, patří nově chróm, koksovatelné uhlí, magnezit a další. Hodnoceno bylo celkem 54 surovin, z nichž 90 % dodávek pochází ze třetích zemí.

K výsledkům studie by se měli vyjádřit veškeré zainteresované strany včetně projektantů, zpracovatelů odpadů.

Předpokládaný další vývoj

Skupina doporučila pokračovat v tříleté frekvenci při vydávání zpráv.

Odkazy

Týden v EU od 28. listopadu do 4. prosince

Úvodník Kulatý stůl Národního konventu o EU Balíček k oběhovému hospodářství Strategie EU v oblasti globálního zdraví Doporučení Národního plánu obnovy Maďarska Zasedání Rady pro mládež avzdělávání Zasedání Rady pro…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🧑‍⚖️ Co přesně znamená Rule of Law neboli právní stát? Podle čeho se pozná, že žijeme v dobře fungujícím právním státě?

🇪🇺🎧 Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek v podcastu BEK LADÍ EVROPU ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/06/bek-ladi-evropu-rule-of-law-pravni-stat/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.