Institucionální záležitosti v květnu 2014

05.06.2014
Euroskop

Ministři financí EU přijali konečné znění BRRD, Členské země podepsaly dohodu upravující fungování jednotného resolučního fondu

Ministři financí EU přijali konečné znění BRRD

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS a 82/891/ES, směrnice 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES a 2011/35/ES a nařízení (EU) č. 1093/2010 (KOM(2012)280)

Rada 6. 5. 2014 přijala směrnici, která ustanovuje ná­rodní pravidla pro ozdravení bank v EU a řešení jejich problémů.

Pozadí

Akcionáři a věřitelé se tak od roku 2016 budou podílet na záchraně krachujících bank. Kompromis, který zcela nevyloučil možnost záchrany bank z ve­řejných prostředků, sestává ze 3 pilířů: prevence, včasná intervence a řešení. Směrnice je dalším kro­kem k vytvoření bankovní unie (viz příspěvek „Bankovní unie je téměř kompletní“, Institucionální záležitosti v dubnu 2014).

Klíčové a sporné body

Hlavní opatření pro řešení problémů bank zahr­nují: prodej (části) banky, vytvoření „mostu“ mezi bankou a veřejně kontrolovaným subjektem (do­časný přenos dobrých bankovních aktiv na něj), oddělení aktiv a tzv. „bail-in“ (přenesení ztrát na akcionáře a nezajištěné věřitele). Pro potřeby „bail-in“ budou muset členské státy zřídit fondy pro řešení problémů ex ante, které budou finan­covány bankami a které budou muset dosáhnout úrovně 1 % všech pojištěných vkladů (pod 100 tis. €), a to do roku 2025. Fondy pak při problémech budou moci bankám posky­tovat např. půjčky, záruky či nákupy aktiv.

Mechanismus pro záchranu bank, který bude usku­tečnitelný od ledna 2016, zahrnuje zejm. příspěvek od soukromého sektoru na záchranu bank, a to v tomto pořadí: prvně od akcionářů banky, následně od jejích věřitelů, z vytvořených fondů a z nepojiš­těných vkladů nad 100 tis. €. Dosažený kompromis stanovil, že soukromý sektor musí absorbovat ztráty ve výši minimálně 8 % všech závazků v rámci restruk­turalizace banky. Určité typy pasiv budou trvale vyloučeny z bail-in: pojištěné vklady do 100 tis. €; zajištěná aktiva a kryté dluhopisy, závazky vůči zaměstnancům (platy a penzijní benefity); některé mezibankovní závazky atd. Příslušné vnitrostátní orgány budou mít rovněž pravomoc vyloučit pasiva na základě volného uvážení, aby se např. zabránilo šíření problémů v bankovním sektoru apod.

Národní fond pro řešení problémů bude moci přispět max. do výše 5 % závazků banky. Pokud ani to nebude dostačující, mohou vnitrostát­ní orgány použít alternativní zdroje financování. Veřejné prostředky (tzv. stabilizační nástroje vlá­dy) budou moci být využity až poté, co banky rekapitalizují 8 % svých závazků, pouze ve výjimečných a nouzových případech a v sou­ladu s pravidly pro státní podporu (tj. po schválení Komisí). Preventivní rekapitalizace, kterou navrhovala Rada, může být použita pro solventní banky, ale jen v krajních případech (při problémech, které objeví zátěžové testy a které ještě upřesní Evropský orgán pro bankovnictví).

Všechny banky také budou muset připravit (a každoročně aktualizovat) své plány na „horší časy“ a zajistit přijetí veškerých pre­ventivních opatření k řešení úpadku banky tak, aby byli ochráněni daňoví poplatníci. Orgány dohledu budou mít možnost jmenovat „dočasné správce“, jestliže se situace výrazně zhorší. To, že věřitelé a akcionáři budou těmi, kdo ponesou ztráty pře­devším, má posílit právní jistotu investorů a obecně celý evropský bankovní sektor.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy budou muset BRRD transponovat do svých vnitrostátních předpisů do 31. 12. 2014.

Odkazy

Členské země podepsaly dohodu upravující fungování jednotného resolučního fondu

Agreement on the transfer and mutualisation of contributions to the Single Resolution fund (8457/14)

Zástupci 26 členských zemí podepsali 21. 5. 2014 mezivládní dohodu týkající se převodu a vzájemnosti příspěvků do jednotného fondu pro řešení problémů (SRF), který je nezbytnou součástí jednotného resolučního mechanismu (SRM).

Pozadí

Dohoda je předpokladem pro uplatňování některých ustanovení nařízení SRM a byla součástí celkového kompromisu dosaženého členskými státy a EP na SRM. Pro připomenutí – bankovní unie se skládá z celkem pěti navazujících iniciativ: 1. jednotný mechanismus dohledu (SSM) nad úvěrovými institucemi v eurozóně a dobrovolně participujících členských státech, který přenáší dohled na ECB; 2. harmonizace právních předpisů v oblasti kapitálových požadavků (CRD/CRR), které posilují finanční odolnost bank; 3. harmonizace pravidel pro národní fondy pojištění bankovních vkladů (DGS), jež zvyšují ochranu vkladatelů v případě bankovních selhání, 4. rámec pro krizové řízení úvěrových institucí (BRRD) harmonizující pravidla pro řešení bankovní restrukturalizace a resoluce, včetně ustavení národních resolučních fondů a zakotvení tzv. nástroje bail-in, které mají zajistit, že náklady restrukturalizace a záchrany bank neponesou daňoví poplatníci a 5. jednotný resoluční mechanismus (SRM) pro centrální rozhodování o restrukturalizaci a řešení problémů přeshraničních bank usazených ve státech účastnících se SSM (viz příspěvek „Bankovní unie je téměř kompletní“, Institucionální záležitosti v dubnu 2014).

Klíčové a sporné body

SRF bude plně financován samotnými bankami, aby v případě řešení úpadku banky nemusely být použity peníze daňových poplatníků. Země, které jsou součástí bankovní unie, budou sdílet jednotný fond na řešení krizových situací v hodnotě 55 mld. €, který se bude postupně naplňovat v následujících osmi letech. Nejdříve státy zřídí své vlastní fondy, financované bankami, v hodnotě 1 % objemu pokrytých vkladů. Na základě dohody budou tyto národní fondy převedeny do SRF, v prvním roce 40 % prostředků, v druhém 20 % a v následujících šesti letech každoročně stejným podílem, až bude SRF zcela naplněn.

Individuální příspěvek každé banky se vypočítá jako poměrná částka z výše pasiv dané banky s ohledem na celková pasiva (s výjimkou vlastních prostředků a pojištěných vkladů) všech institucí v zúčastněných členských státech. Příspěvky budou upraveny s přihlédnutím k rizikovému profilu jednotlivých institucí.

Ministři také přijali upřesňující prohlášení, dle kterého bude v počátečních fázích budování SRF k dispozici překlenovací financování, které bude pocházet z národních zdrojů, bankovních příspěvků nebo z ESM. Zavázali se rovněž k dodržování pravidel a zásad bail-in, jak jsou uvedeny ve směrnici BRRD, což bude podmínkou přístupu k prostředkům fondu. Budou se snažit dokončit ratifikační proces tak, aby bylo SRM v provozu od 1. 1. 2016.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

☄️🔭🚀 Zajímá vás, co se za poslední měsíc událo v oblasti evropského vesmírného výzkumu? Přečtěte si náš přehled evropských vesmírných aktivit ➡ https://euroskop.cz/2022/09/30/prehled-evropskych-vesmirnych-aktivit-za-zari-2022/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.