Lucie Priknerová, Euroskop, 29.4. 2014
Vzhledem k současnému zhoršování vztahů mezi Ruskem a Západem navrhuje think-tank Centrum pro evropskou reformu (CER) několik cest ke snížení energetické závislosti na ruských surovinách.
Studie Centra pro evropskou reformu se zabývá jak alternativními zdroji tradičních surovin např. plynu nebo využitím souboru technologií CCS, tedy zachycování a ukládání uhlíku z uhlí a plynu. Další možností je podle CER zvyšování energetické výkonnosti ze zdrojů, které mají země k dispozici nebo zaměření se na jadernou energetiku a obnovitelné zdroje energie.
Závislost na plynu
Důležité je také posílení oblastí, které jsou z hlediska energetiky geopoliticky ohroženy. Jde například o Pobaltí, Bulharsko či Polsko, jehož ministr zahraničí Radek Sikorski na snížení energetické závislosti na Rusku hodně apeluje. Polsko nakupuje 90 procent importovaného plynu v Rusku, Pobaltí a Finsko odtud odebírají téměř veškerý plyn. Dalšími oblastmi, na které by se Evropa měla při zajišťování energetické nezávislosti zaměřit je Česká republika, Slovensko a Maďarsko.
Aby Evropa mohla nahradit ruské dodávky, musí se zaměřit na budování nových plynovodů z Kaspického moře. Chystá se výstavba Trans-Adriatického plynovodu do Itálie a Trans-Anatolského plynovodu z Ázerbájdžánu ke středozemnímu pobřeží Turecka. Pomoci by ovšem mohl i alternativní zdroj – zkapalněný přírodní plyn.
Zvýšení energetické efektivity
Dalším způsobem, jak podle CER snížit závislost EU na cizích dodavatelích, je zmobilizování vlastních zdrojů energie a jejich výkonnosti např. snížením ztrát tepelných úniků. Z hlediska energetické efektivity je vzorem Skandinávie, největší ztráty v centrálním vytápění jsou ve střední a východní Evropě. Svoji pozornost by Evropa měla zaměřit na expanzi a vylepšení elektrické sítě. Podle CER to platí hlavně ve Středozemí, Pyrenejích a v Pobaltí.
Jiným způsobem je využívat ve větší míře jiných tradičních zdrojů než plynu. EU může těžit více uhlí, což je ovšem podle studie v rozporu se snahami ochránit životní prostředí, které méně zatěžuje, pokud se elektřina vyrábí z plynu, než když se získává z uhlí.
Břidlicový plyn vadí ekologům
Kromě tradičních zdrojů energie je možné zaměřit se na nové způsoby jejich získávání. Mezi kontroverzní cesty patří těžba břidlicového plynu, kterou třeba Francie, Nizozemí nebo Bulharsko zakázaly. Těžba pomocí tzv. frakce, která využívá vody, písků a chemikálií, se dostala do hledáčku skupin pro ochranu životního prostředí. Environmentalisté se obávají, že může způsobit kontaminaci vod.
CCS aneb jak na škodlivé CO2
V nedokonalém světě, kde ještě efektivita získávání energie z obnovitelných zdrojů tak efektivní, aby zemím EU zajistila soběstačnost, a jádro vzbuzuje u řady států kritické reakce, se jako alternativa jeví technologie zachycování a ukládání uhlíku z uhlí a plynu (CCS). Jde o způsob, jak oddělit ze zplodin velkých průmyslových podniků a elektráren škodlivé CO2 a skladovat ho v horninách v hloubce jeden a více kilometrů pod zemí. Tato metoda je k ovzduší šetrnější než klasické spalování surovin.
CCS získalo podporu Evropské investiční banky, která podporuje budoucí investice do nízkouhlíkových ukázkových projektů. „Úspěšné dokončení monetizace uhlíkových povolenek pod schématem NER300 pomůže jak projektu zachycování a ukládání uhlíku, tak inovativním projektům obnovitelné energie napříč Evropou dosáhnout komerčních rozměrů,“ uvedl viceprezident Evropské investiční banky Jonathan Taylor. Tyto dva druhy programů chce EU podpořit financemi získanými z prodeje 300 milionů emisních povolenek. Mělo by jít o částku dvě miliardy eur.
Do centra pozornosti se dostaly také možnosti pro efektivnější získávání obnovitelných zdrojů (např. plyn získávaný z hnoje a splašků). CER navrhuje, aby Komise snížila náklady na administrativu, která zatěžuje investory, pomocí koordinace národních dotačních schémat pro tyto způsoby získávání energie. Problémem ovšem je, že rozvoj jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů bude třeba podpořit finančně.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop