Vnitřní trh v listopadu 2013

06.12.2013
Euroskop

Snazší udělování hudebních licencí již v roce 2015, Reforma pojišťovnictví v EU na obzoru, INTA: Mezinárodní trh veřejných zakázek má doznat změn, IMCO podpořil zpřísnění směrnic o účetnictví

Snazší udělování hudebních licencí již v roce 2015

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (KOM(2012)372)

Zástupci EP (výboru JURI) a Rady se 4. 11. 2013 shodli na snazším udělování hudebních licencí, což by v celé EU mělo pomoci ke zvýšení počtu hudebních služeb, jež budou dostupné online.

Pozadí

Komise návrh směrnice, jež by měla zmodernizovat působení tzv. kolektivních správců, uveřejnila v červenci 2012 (více v příspěvku „Komise chce usnadnit udělování hudebních licencí“, Vnitřní trh v červenci 2013). Kolektivní správci spravují udělování licencí (k užití hudebních nahrávek chráněných autorským právem) a pro skladatele a textaře vybírají a následně jim přerozdělují odpovídající honoráře. Obecně jde ale o aktivitu omezenou územím konkrétního členského státu.

V EU působí více než 250 kolektivních správců, kteří každoročně spravují příjmy ve výši cca 6 mld. €. Výkon práv v odvětví hudby představuje přibližně 83 % z celkových příjmů, které kolektivní správci vyberou.

Klíčové a sporné body

Kolektivní správci, kteří budou chtít udělovat hudební licence pro více členských zemí, budou muset splňovat legislativní požadavky EU (na „lepší řízení a větší transparentnost“; zastupovaným subjektům by např. měli povinně předkládat výroční zprávy). Poskytovatelům služeb (např. Apple, Spotify, Deezer ap.) to usnadní získávání licencí na hudební nahrávky, které pak budou moci být distribuovány online v celé EU.

Kolektivní správci přitom budou muset prokázat, že jsou po technické stránce schopni udělovat licence efektivně, tedy online a na každé dílo zvlášť, a současně nebudou moci nabízet nevýhodnější podmínky méně populárním umělcům (což do textu prosadili zástupci EP).

Rovněž by se měl zrychlit výběr a rozdělování honorářů skladatelům a textařům – i tím, že nositelé práv by měli získat možnost zvolit si nejvhodnějšího správce.

Honoráře by obecně měly být vypláceny do 9 měsíců od konce roku, kdy byly vybrány příslušné licenční poplatky (Komise za podpory Rady navrhovala lhůtu 1 roku, výbor JURI původně 3 měsíce).

JURI nicméně prosadil, aby nositelé práv mohli být ve vztahu ke kolektivním správcům standardně zastupováni např. právníky, a to i při rozhodováních o budoucím směřování činnosti toho kterého kolektivního správce.

Proti návrhu se nedlouho po jeho předložení ozvali jak nositelé práv (umělci, ze známějších např. Pink Floyd či Radiohead), tak někteří kolektivní správci (s významnou výjimkou v podobě GESAC). Obě skupiny tvrdily, že text nic neřeší a/nebo udělování licencí do budoucna spíše znesnadní (podle umělců proto, že de facto posílí roli kolektivních správců).

Předpokládaný další vývoj

Coreper kompromis stvrdil 6. 11. 2013, výbor JURI (jednomyslně) 26. 11. 2013, plénum EP by tak mělo učinit v únoru 2014, Rada bezprostředně poté. Nová směrnice by měla být implementována do 12 měsíců, tj. přibližně do poloviny roku 2015.

Odkazy

Reforma pojišťovnictví v EU na obzoru

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)

Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (KOM(2011)8)

Litevské předsednictví 14. 11. 2013 dosáhlo s EP dohody o směrnici Omnibus II. To by mělo umožnit funkčnost legislativy Solvency II, která reguluje sektor pojišťovnictví v EU. Omnibus umožňuje pojišťovnám i nadále nabízet dlouhodobé garantované produkty (tzv. LTG), například životní pojištění, které byly hlavní překážkou kompromisu.

Pozadí

Komise navrhla (již podruhé) odložit účinnost směrnice Solvency II o 2 roky, tj. na 1. 1. 2016. Solvency II zakládá nový systém dohledu nad pojišťovnami. Skládá se ze 3 základních pilířů, které určují množství kapitálu, jejž musí pojišťovny držet, aby snížily riziko platební neschopnosti, požadavky na řízení rizik a účinný dohled nad sektorem pojišťovnictví a povinnost podávat zprávy orgánům dohledu (aby mohly včas zasáhnout, pokud kapitál klesne pod úroveň) a zveřejňovat informace za účelem posílení transparentnosti. V současné době je mezi EP a Radou v jednání legislativní návrh, tzv. Omnibus II, který významně pozměňuje obsah Solvency II, ale již nestihne být uveřejněn v Úředním věstníku před 1. 1. 2014.

Komise návrh na změnu směrnice (tj. Omnibus II) předložila v lednu 2011, aby zohlednila novou architekturu dohledu v sektoru pojišťovnictví (zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění EIOPA) a vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Aby se Solvency II stala plně funkční, musí Komise rovněž vydat značný počet aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jež stanoví důležité údaje o různých technických záležitostech. Mnohá z těchto pravidel ale navazují právě na návrh Omnibus II.

Klíčové a sporné body

Zatím neformální dohoda EP a Rady o Omnibus II zajistí systém, který více bere v potaz investiční riziko – pojišťovny budou moci i nadále plnit svou roli dlouhodobých investorů. Dlouhodobé záruky (LTG) jsou zahrnuty do některých pojistných produktů a nabízí garantovaný výnos nebo výplatu, většinou až pojistník dosáhne určitého věku, jednorázově nebo jako rentu.

To vyžaduje, aby pojišťovny investovaly pojistné do aktiv, která zaručí návratnost v dostatečné výši. Problémem ale bylo určení velikosti kapitálové rezervy (dle Solvency musí být vypočítána s ohledem na riziko aktiv), které by pojišťovny měly držet, aby byly schopny vyplácet dlouhodobé záruky. Aktiva a pasiva musí být oceněna v tržní hodnotě, jinak hrozí, že se vytvoří umělé volatility v rozvahách pojišťoven (což by vážně ovlivnilo proces budování vlastního kapitálu a stanovení ukazatelů kapitálové přiměřenosti, a tím by se omezila schopnost pojišťoven investovat do dlouhodobých produktů).

Dohoda také potvrzuje pravomoci orgánu EIOPA, který bude schopen zajistit soudržnost postupů národních supervizorů a přispěje k vytvoření jednotnému kodexu týkajícího se dozoru nad pojišťovnictvím. EIOPA a ESMA budou moci navrhovat technické standardy jako dodatečný nástroj k zajištění konvergence supervize (což posílí stabilitu, sníží náklady na dodržení předpisů, prevenci regulační arbitráže). EIOPA bude moci vyžadovat informace o provádění legislativy v členských zemích, aby se ujistila, že je plní správně. Dohoda také popisuje, jak EIOPA a ESMA budou urovnávat spory mezi vnitrostátními orgány dohledu v oblastech, kde existují jednotné procesy.

Pro zajištění funkčního vztahu se systémy třetích zemí bude Komise moci rozhodnout, že systém třetí země je „dočasně rovnocenný“ systému EU, a to na dobu 10 let. To umožní pojišťovnám působícím i v těchto zemích nadále efektivně fungovat.

Větší úlohu dohledu vnitrostátních regulátorů a EIOPA si vyžádali poslanci EP. Podle zástupců zelených ale EU promarnila příležitost ke snížení rizika v pojišťovnictví a k posílení ochrany pojistníků. Naopak dle představitelů pojišťoven se zvyšuje úroveň ochrany spotřebitele proti platební neschopnosti. Uvítali také, že ve všech státech bude platná jednotná norma.

Předpokládaný další vývoj

Kompromis schválil ke 27. 11. 2013 Coreper. Zatím je dohoda neformální, plénum EP ji nejspíše schválí v únoru 2014. Obě směrnice by měly být účinné od roku 2016.

Odkazy

INTA: Mezinárodní trh veřejných zakázek má doznat změn

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami (KOM(2012)124)

Výbor INTA 28. 11. 2013 podpořil poměrem 19:10:1 návrh nařízení, jež by mělo unijním subjektům efektivněji otevřít trhy s veřejnými zakázkami mimo území EU.

Pozadí

Komise návrh předložila v březnu 2012. V oblasti veřejných zakázek se podle ní každý rok po celém světě „hraje“ o cca 1 bil. €, v EU činí veřejné zakázky přibližně 19 % HDP (15–20 % v jednotlivých členských státech). Komise dlouhodobě kritizuje skutečnost, že zatímco veřejné zakázky v EU jsou zpravidla otevřeny všem subjektům (z 90 %), vice versa to tak není (Indie a Čína), popř. tomu tak není vždy (v USA z 32 %, v Japonsku z 28 %) a/nebo jsou ze strany zadavatelů vyžadovány tzv. offsetové programy, přičemž v době hospodářského útlumu tyto tendence zesilují.

Nové nařízení by mělo definovat potenciální odvetná opatření vůči zemím, které subjektům z EU brání v přístupu na svůj trh (percentuelně je podle Komise takových trhů na světě až 75 %). Komise nicméně podle vyjádření svých představitelů necílí na zesílení restrikcí (tj. protekcionismus), ale naopak na všeobecné (celosvětové) otevření trhů s veřejnými zakázkami, zejm. s těmi, v nichž EU může být a je – zejm. díky svým malým a středním podnikům – konkurenceschopná (stavebnictví, veřejná doprava, lékařské přístroje, výroba energie a léčiva). Obdobná opatření, jaká navrhla Komise, na svých územích již déle uplatňuje 10 členských států, např. Velká Británie a Španělsko.

Klíčové a sporné body

Návrh, který podpořil INTA, vyjasňuje mezinárodní závazky EU (zejm. na úrovni WTO, ale i bilaterální smlouvy) pro evropské zadavatele veřejných zakázek.

Komise může ve lhůtě 2 + 2 měsíce schválit, aby zadavatelé veřejných zakázek v EU u zakázek nad 5 mil. € sami (z vlastní iniciativy, ovšem na žádost INTA za přesně definovaných podmínek a po předchozím posouzení Komisí) vyloučili nabídky zahrnující značnou část zahraničního zboží a služeb (nad 50 %), pokud se na tyto zakázky nevztahují stávající mezinárodní dohody (tj. pokud domovské země dodavatelů nemají recipročně otevřený trh s veřejnými zakázkami; podle Komise by se dané opatření mohlo dotknout 7 % kontraktů, ovšem v hodnotě 61 % všech kontraktů, na nichž se podílejí subjekty mimo EU). V současnosti lze pro daný záměr využít jen sektorálně omezené normy: směrnici č. 2004/17, resp. její čl. 58 a 59 (právě ty mají být novým nařízením změněny), a směrnici č. 2009/81.

V případě opakované a závažné diskriminace unijních dodavatelů (a/nebo – na žádost INTA – neplnění pracovněprávních standardů) v zemích mimo EU by měla Komise mít k dispozici cílený mechanismus umožňující omezit dotyčné zemi (skrze akty přijaté v přenesené pravomoci podle čl. 290 Smlouvy o fungování EU) přístup na trh EU, pokud tato třetí země nevstoupí do jednání o odstranění „nevyvážeností v přístupu na trh“. INTA nicméně požaduje, aby se daný mechanismus nevztahoval na nejméně rozvinuté země a ty země, které jsou „považovány za zranitelné v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému“.

S novou legislativou by také mělo být možné potírat nekalou soutěž na unijním trhu ze strany dodavatelů ze zemí mimo EU (způsobenou např. tím, že předkládají neobvykle nízké nabídky; viz např. nabídka čínských společností na vybudování dálnic v Polsku, jež byla před realizací údajně až o 40 % nižší než nabídky konkurenční).

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o zprávě INTA hlasovat nejdříve v lednu, spíše až v dubnu 2014.

Odkazy

IMCO podpořil zpřísnění směrnic o účetnictví

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami (KOM(2013)207)

Výbor IMCO 28. 11. 2013 podpořil poměrem 29:3:0 revizi stávajících směrnic o účetnictví s cílem „zvýšit transparentnost některých velkých společností v sociální a environmentální oblasti“.

Pozadí

Návrh Komise předložený v dubnu 2013 odkazuje krom realizované veřejné konzultace zejm. na Akt o jednotném trhu, resp. „12 projektů pro jednotný trh roku 2012“ z dubna 2011 (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011), sdělení „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ z října 2011 (více v příspěvku „Komise chce, aby podnikání v EU bylo „odpovědnější‘“, Vnitřní trh v říjnu 2011) a akční plán pro právo obchodních společností a podnikové řízení z prosince 2012.

Formálně by měla doznat změn zejm. tzv. čtvrtá směrnice o účetnictví (směrnice č. 78/660), neboť její ustanovení – přestože byla již 14krát novelizována – jsou podle Komise nejasná. A i proto její požadavky naplňuje jen cca 10 % dotčených společností. Revidována by měla být také směrnice č. 83/349 (tzv. sedmá směrnice o účetnictví).

Klíčové a sporné body

Společnosti nad 500 zaměstnanců (v EU je takových údajně cca 18 tis.) by měly ve výročních zprávách „zveřejňovat informace o (…) rizicích a výsledcích, pokud jde o životní prostředí, sociální aspekty a problematiku vztahu k zaměstnancům, dodržování lidských práv, boj proti korupci a úplatkářství a širší spektrum (genderového) zastoupení ve správních radách“, popř. podávat vysvětlení, proč tak nečiní. Ročně by to každou z nich mělo stát nejvýše 5 tis. €.

IMCO nakonec neprosadil (o 1 hlas), aby společnosti musely obdobně informovat i o situaci u svých obchodních partnerů.

Komise by měla na žádost IMCO do konce roku 2015 předložit dokument, jak uvedené požadavky realizovat v praxi.

Předpokládaný další vývoj

Odpovědný výbor JURI by se měl návrhem zabývat 17. 12. 2013.

Komise počítá s tím, že Rada a EP budou s to dosáhnout kompromisu tak, aby členské státy mohly výslednou normu implementovat nejpozději během roku 2016, aby se na dotčené společnosti vztahovala od roku 2017. V Radě existuje ale řada zemí, které návrh Komise nevítají, např. Německo.

Zdroje

Rozhovor s ukrajinskými učitelkami

Ve spolupráci s centrem pro evropskou politiku (nezisková organizace v Bratislavě, která se věnuje tématu evropské integrace a lidským právům) a s ministerstvem školství podporuje nyní vzdělávání mentorů, kteří pracují v regionálních centrech na…

Evropský rok mládeže

Po dlouho trvající pandemii covidu-19, která ochromila dění po celém světě, EU nevyjímaje, byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže. Pandemie byla složitým obdobím pro všechny, pro mladé obzvlášť znamenala…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🛥️🛟 Bezpečnost na moři je jednou z hlavních priorit evropského námořního sektoru. Mnohé z nových technologií, které pomáhají dále zajistit bezpečnost cestujících a posádek, se spoléhají na data a služby generované vesmírným programem EU. Více zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/08/12/evropska-spoluprace-pri-zajistovani-bezpecnosti-namorni-dopravy/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.