Institucionální záležitosti v listopadu 2013

06.12.2013
Euroskop

Komise uveřejnila roční analýzu růstu, Rada a EP stvrdily víceletý finanční rámec 2014–2020 i rozpočet 2014

Komise uveřejnila roční analýzu růstu

Roční analýza růstu 2014 (KOM(2013)800)

Komise 13. 11. 2013 publikovala roční analýzu růstu a zahájila nový proces koordinace hospodářských politik v EU – evropský semestr 2014. Hlavní závěr letošní analýzy je zachovat tempo probíhajícího oživení evropských ekonomik, tj. realizovat reformy, které ho podporují.

Pozadí

Od zahájení evropského semestru v roce 2010 byly vydány 4 analýzy růstu. Komise v nich představuje obecné hospodářské a sociální prio­rity. Koordinace má vést k dosažení společných cílů v rámci vlastních rozpočtů, Paktu stability a růstu a strategie Evropa 2020. Analýza platí pro celou EU, ale během semestru bude promít­nuta do doporučení pro jednotlivé státy.

Klíčové a sporné body

5 hlavních priorit stanovených pro semestr 2014 vychází z těch minulých, je však kladen důraz na jiné oblasti:

  1. Provádění diferencované fiskální konsolidace podporující růst: Komise doporučuje se zaměřit nejen na konsolidaci, ale spíše na zlepšování kvality veřejných výdajů a modernizaci veřejné správy. Státy by měly stimulovat soukromé investice a spotřebu a neškrtat v oblasti investic do vzdělávání, výzkumu a inovací, energetiky a opatření v oblasti klimatu. Než zdaňovat práci, měly by raději zvyšovat daně spotřební, majetkové či ekologické.
  2. Obnova běžného úvěrování ekonomiky: Soukromé zadlužení by se mělo snížit, je také potřeba připravit banky na nové kapitálové požadavky a zátěžové testy a usnadnit podnikům přístup k finančním prostředkům.
  3. Podpora růstu a konkurenceschopnosti: Je třeba více otevřít trhy zboží a služeb konkurenci, hlavně v energetice a u regulovaných profesí, modernizovat výzkum.
  4. Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize: Důraz na aktivní podporu nezaměstnaným a zajištění vzdělávacích možností, zlepšení veřejných služeb zaměstnanosti a zavedení záruk pro mladé. Úroveň mezd má být taková, že podpoří konkurenceschopnost i domácí poptávku.
  5. Modernizace veřejné správy: Soustředit se zejm. na digitalizaci veřejných služeb a snižování administrativní zátěže.

Státy by se měly více řídit doporučeními pro ně vydanými a zlepšit jejich provádění. Do procesu by měly více zapojit své parlamenty, sociální partnery i občany. Více času je potřeba vynaložit na koordinaci reformy trhu práce a trhu zboží v eurozóně.

Analýza byla také předmětem jednání výborů ECON a EMPL, které kritizují tvrzení, že se stav ekonomiky zlepšuje, a Komisi za to, že jen opakuje stále stejná (nedostatečná) opatření.

K roční analýze růstu byl připojen návrh společné zprávy o zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti sice přestala růst, nadále je však nepřijatelně vysoká. Mezi členskými zeměmi (zejm. v rámci eurozóny) vznikly přetrvávající rozdíly v nezaměstnanosti, především mladých lidí, příjmů domácností, nerovností a chudoby. Je potřeba podporovat tvorbu nových pracovních míst v rychle rostoucích odvětvích a posilovat sociální ochranu.

Podruhé také analýza obsahuje zprávu o integraci jednotného trhu, která analyzuje míru začlenění jednotného trhu v oblastech s největším potenciálem růstu. Ačkoli bylo dosaženo pokroku v reformě finančního, digitálního a dopravního odvětví, je stále potřeba získávat investice, vytvářet pracovní místa a zvyšovat spokojenost spotřebitelů v těchto odvětvích. Zpráva dále poukazuje na nedostatečný pokrok při otevírání trhů s energiemi, členské státy také ještě ne zcela provedly tzv. směrnici o službách.

Komise poprvé zhodnotila i rozpočtové plány členů eurozóny (a 3 zemí mimo ni) na rok 2014 a představila přehled fiskálních politik v eurozóně celkově. Hodnocení vychází z tzv. dvojbalíku (two-pack) a je založeno na postupu při nadměrném schodku a Paktu stability a růstu. Dle závěrů žádná ze zemí nebude muset svůj plán přepracovat. Konsolidace přinesla své výsledky, jsou stabilizovány vládní dluhy a deficity, ale je třeba dále pokračovat ve strukturálních reformách.

Představena byla také zpráva mechanismu varování pro rok 2014, která zahajuje následující roční cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze. Poskytuje analýzu hospodářství členských států na základě srovnávacího přehledu ukazatelů pro měření vnitřní a vnější konkurenceschopnosti (např. stav běžných účtů platebních bilancí). Zpráva mechanismu varování doporučuje provedení hloubkového přezkumu hospodářského vývoje v 16 členských státech, které čelí různým problémům a potenciálním rizikům, která by se mohla přenést na zbytek eurozóny i další části EU. Cílem je posoudit, zda nerovnováhy existují a zda dříve zjištěné nerovnováhy přetrvávají, nebo se úspěšně řeší.

Velmi diskutovaný byl zejm. přebytek běžného účtu Německa, který se nachází nad limitem EU 6 % HDP. Znamená to, že Německo má vysoký podíl exportů a nedostatek investic v zemi. Přebytek bude podléhat šetření Komise (s výsledky na jaře 2014), cílem však není jej nějak oslabit (ani zavést sankce ve výši 0,1 % HDP), ale spíše najít řešení ke stimulaci dovozů (otevřít sektor služeb, podpořit domácí poptávku např. zvýšením minimální mzdy ap.) a zjistit, zda nedošlo k selhání trhu. Přebytek kritizoval i MMF či USA, jelikož přebytek Německa znamená deficit jiných zemí. Němci to ale obecně nevidí jako problém, spíše naopak, považují to úspěch jejich ekonomiky.

Předpokládaný další vývoj

Roční analýza růstu bude projednána v Radě a schválena na summitu v březnu 2014, který vydá státům politické pokyny, jež pak začlení do svých národních a hospodářských plánů a v dubnu 2014 zašlou Komisi. V červnu 2014 pak budou Komisí vydaná doporu­čení (vypracovaná na základě analýzy a plánů) při­jata Evropskou radou a členské státy je budou moci zahrnout do svých rozpočtů a/nebo právních řádů.

V prosinci 2014 bude ministry financí projednána zpráva mechanismu varování. Mezitím bude Komise připravovat hloubkové přezkumy 16 států určených ve zprávě. Přezkumy budou zveřejněny na jaře 2014.

Zdroje

Rada a EP stvrdily víceletý finanční rámec 2014–2020 i rozpočet 2014

Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2011)398)

Draft general budget of the European Union for the financial year 2014 (COM(2013)450)

Draft amending budget No 6 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)518)

Draft amending budget No 8 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)669)

Draft amending budget No 9 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)691)

Nejdříve plénum EP 19. 11. 2013 (poměrem 537:126:19) a posléze i Rada 2. 12. 2013 schválily podobu víceletého finančního rámce 2014–2020. Současně plénum EP 20. 11. 2013 schválilo rozpočet EU pro rok 2014 (poměrem 494:158:13) a způsob financování mezer v rozpočtu 2013 – den poté, co rozpočet potvrdila i Rada.

Pozadí

Klíčové instituce EU se po několikaměsíčních jednáních dohodly na podobě finančního výhledu na další sedmileté období v červnu 2013. Rada vyšla vstříc EP v otázce flexibility v závazcích i plat­bách (více v příspěvku „EP přijal usnesení týkající se finanční perspektivy 2014–2020“, Institucionální záležitosti v červenci 2013). K dohodě došlo také, pokud jde o dodateč­né navýšení zdrojů pro rozpočet 2013, které mají vyrovnat neprovedené platby. Celkový závazek ve výši 11,2 mld. € byl ovšem rozdělen do 2 částí. Po schválení první tranše ve výši 7,3 mld. € v červenci 2013 Radou a v září 2013 EP tak zbývá doplatit zbylých 3,9 mld. €. EP ovšem dopředu avizoval, že nedá souhlas k novému finančnímu rámci, dokud nebude vyřešena „mezera“ v letošním rozpočtu.

Rada a EP schválily pozměňovací návrhy k rozpočtu 2013 v říjnu 2013. EP však odmítl škrty navrhované Radou v rozpočtu 2014 (více v příspěvku „Rada a EP hledají kompromis o rozpočtu 2013 a 2014, hlasování o MFF odloženo“, Institucionální záležitosti v říjnu 2013).

Posledními spornými body, které bránily definitivnímu schválení MFF, byla otázka financování nečekaných výdajů ve výši 400,5 mil. € ve Fondu solidarity v souvislosti s povodněmi na jaře roku 2013 (více v příspěvku „ČR získá pomoc z Evropského fondu solidarity“, Institucionální záležitosti v říjnu 2013) a výší prostředků alokovaných do vybraných kapitol rozpočtu 2014.

Hlasování pléna EP o MFF bylo v předchozích měsících dvakrát odloženo, zejm. z důvodu vyjednávání o nejvýznamnějších programech EU – SZP, Erasmus+, Horizont 2020 a kohezní politika.

Klíčové a sporné body

Instituce EU schválily historicky poprvé víceletý finanční rámec s nižším rozpočtem oproti předchozímu (závazky jsou stanoveny ve výši 960 mld. €, platby ve výši 908 mld. €), konkrétně o 40 mld. € promítnutých zejména v oblasti SZP a kohezní politiky.

Poslední spor se vztahoval ke složení pracovní skupiny zaměřené na reformu vlastních zdrojů EU. Skupina se bude skládat z 9 členů rovnoměrně zastupujících tři instituce (Komisi, EP a Radu). Předsedou by se měla stát „neutrální“ osoba, pravděpodobně ze skupiny bývalých předsedů vlád.

V rozpočtu na rok 2014 došlo k redukci oproti výši letošního rozpočtu o 6 %, přestože byly navýšeny prostředky na platby o 500 mil. € oproti původní pozici Rady na celkovou sumu 135,5 mld. €. Výše závazků odpovídá původnímu návrhu Komise, tj. 142,6 mld. €. Je tak ponechána rezerva 711 mil. € před dosažením stropu MFF pro nepředpokládané situace.

EP prosadil více financí do priorit týkajících se výzkumu, inovací, vzdělávání a humanitární pomoci na Blízkém východě (programy Erasmus+, Horizont 2020 a COSME). Škrty navrhované Radou v těchto kapitolách odmítlo plénum EP již v říjnu 2013. Institucionální jednání byla završena těsně před zasedáním výboru BUDG 14. 11. 2013, který schválil jak dohodu o rozpočtu 2014, tak MFF.

Instituce rovněž dosáhly kompromisu stran způsobu dofinancování prostředků na povodňovou pomoc z Fondu solidarity tím, že akceptovali návrh Komise, podle kterého se 250 mil. € zafinancuje přerozdělením prostředků mezi fondy v rámci rozpočtu 2013 a zbylých 150 mil. € bude použito z rozpočtu 2014.

Uzavření dohody bylo rovněž podmínkou Rady pro formální schválení dodatečného poskytnutí 3,9 mld. € do rozpočtu 2013.

Předpokládaný další vývoj

Již v tomto okamžiku se očekává, že rozpočet na rok 2014 bude muset být dofinancován až 20 mld. € z letošních programů EU. Úprava rozpočtu proběhne pravděpodobně v září 2014.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality