Euroskupina řeší, jak zachránit banky po zátěžových testech

15.11.2013
čtk

Jak budou vypadat záchranné sítě pro banky eurozóny, které neobstojí při chystaných zátěžových testech? Především o tom diskutovali ministři financí zemí platících eurem na včerejší schůzce. Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem se po schůzce nechal slyšet, že je připravován materiál, který by měl všem zúčastněným přiblížit, jakým způsobem tato záležitost bude řešena.

„Hlavní diskuse se pochopitelně odehraje na jednání ministrů financí EU,“ podotkl Dijsselbloem. Zátěžové testy přibližně 130 významných bank eurozóny ECB provede, aby „srovnala hřiště“, před tím než se ujme své role v mechanismu Jednotného bankovního dohledu.

Nejdříve budou platit soukromí investoři

Zatím je ale stále ne zcela vyřešenou otázkou, kdo případné nalezené problémy zaplatí. Šéf Euroskupiny připomněl základní obrysy návrhu, podle nichž by nejprve měl být samotnou bankou a jejími akcionáři a investory podniknut pokus o nápravu ze soukromých peněz. Poté by do hry podle evropských pravidel o státní pomoci měly vstoupit národní záchranné fondy jednotlivých zemí. Teprve pokud by ani členský stát pomoc bance finančně nezvládl, mohl by mu na pomoc přijít Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Jednotný bankovní dohled je první schválenou částí plánované bankovní unie. Nyní vrcholí debaty nad její „druhou nohou“, kterou je mechanismus označovaný jako SRM (Single Resolution Mechanism). Ten by měl za využití fondu, do kterého mají přispívat samotné banky, případné problémy bankovních domů v budoucnosti řešit. Tuto problematiku však podle Dijsselbloema Euroskupina zatím příliš neprobírala.

„Spíš jsme řešili, jak se vypořádat s případnými následky zátěžových testů,“ připustil nizozemský ministr financí. Otázky okolo vstupu veřejných peněz či financí z ESM do záchranných sítí totiž souvisí také s možnou potřebou změn legislativy v některých zemích.

Bude bankám pomáhat záchranný fond?

Mezi tématy, o nichž není stále dohoda, je třeba také možnost přímé rekapitalizace bank z fondu ESM, kterou odmítá například Německo. Otázka také je, jak řešit případnou evropskou pomoc zemím, které se chtějí bankovní unie účastnit, ale neplatí eurem. Fond ESM je totiž určen jen pro eurozónu.

Diplomaté také zmiňují další se vznikem SRM související problémy, které budou probírat ministři financí EU v pátek. Jedná se stále například o právních základech celého chystaného mechanismu, o rozhodovacích mechanismech a hlasovacích většinách při rozhodování. Otazník též fakticky visí nad otázkou, které banky by měly pod mechanismus spadat, zda příslušný fond má být jeden centrální či pro každý stát zvláštní, ale také kde bude mechanismus sídlit.

Za příliš optimistický je proto pokládán názor litevského předsednictví, že by už páteční schůzka mohla přinést dohodu. Ta by přitom měla být hotova nejpozději do konce roku.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek