Petr Zenkner, Euroskop, 4.11. 2013
Polsko plánuje do roku 2030 snížit svoji závislost na uhelných elektrárnách. Jejich podíl na energetice země by měl dosáhnout 40 až 50 procent. Nyní je to přes devadesát procent. Poláci v energetické koncepci počítají také se stavbou jaderných elektráren, které by měly pokrývat 17 procent spotřeby. Na obnovitelné zdroje připadá 20 procent. Pokud k tomu nakonec dojde, stane se Polsko čtrnáctou zemí v EU, která provozuje jaderné reaktory.
Ve střední Evropě nemají jaderné elektrárny Polsko a Rakousko. Obě země v 70. a 80. letech začaly stavět. Nakonec však zůstalo jen u rozestavěného betonu, byť Rakousko elektrárnu ve Zwentendorfu v roce 1978 fakticky dokončilo, a pouze ji nikdy nenastartovalo. Polsko svůj projekt v Żarnowci, který leží asi 50 kilometrů od Gdaňsku, zastavilo v roce 1990.
Dosud jaderné Německo se rozhodlo, že do konce roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi uzavře. Litevci sice v referendu z října 2012 jádro odmítli, když proti hlasovalo téměř 63 procent oprávněných voličů. Referendum ale není právně závazné, a tak se společné plány Litvy, Lotyšska a Estonska na stavbu reaktoru ve městě Visaginas nemění. Elektrárna by měla být hotová v roce 2022. Postaví ji konsorcium Hitachi-General Electic.
Jaderná elektrárna (ilustrační foto). Zdroj: Wikipedia
Visegrádský zájem
Jaderná energetika se postupně stává jedním z několika společných zájmů visegrádské čtyřky. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko v červenci v Budapešti podepsaly dohodu o spolupráci na jaderném výzkumu. Výsledkem je například program V4G4 Excellence Centre, který podporuje vývoj prototypového reaktoru čtvrté generace.
Visegrád nesouhlasí ani s návrhem na změnu směrnice Evropské komise o jaderné bezpečnosti, která reaguje na jadernou havárii ve Fukušimě v březnu 2011. Cílem evropské směrnice je posílit harmonizaci bezpečnostního rámce jaderné bezpečnosti a rozšířit úroveň vzájemného posuzování bezpečnosti jaderných zařízení.
Nový polský začátek?
Zatímco Rakušané patří v Evropské unii k nejaktivnějším odpůrcům jádra, Poláci si cestu k atomu nikdy zcela neuzavřeli. Počítali s ní všechny státní energetické koncepce. Odůvodňovaly to diverzifikací zdrojů a ekologickými dopady emisí skleníkových plynů z uhelných elektráren. Svoji roli hrála samozřejmě i snaha snížit energetickou závislost na Rusku. Současná polská vláda Donalda Tuska počítá se stavbou dvou elektráren o výkonu 3 000 MW za cca 25 miliard eur.
Polské ministerstvo hospodářství přijalo 11. října 2013 Program pro polskou jadernou energetiku, který vychází z energetické koncepce do roku 2030, a je výsledkem diskusí mezi ministerstvy. Program počítá s tím, že ještě letos budou ukončeny formální přípravné práce. Do konce roku 2016 by se mělo rozhodnout o místě, kde se elektrárna postaví, a také o výběru dodavatele. Podle plánů má první reaktor stát nejpozději v roce 2024, první elektrárna by pak měla být dokončena v roce 2030, a druhá o pět let později.
Kdo to postaví
Polsko původně plánovalo vybudovat první bloky do roku 2020. Pokles velkoobchodních cen elektřiny ale vyvolal pohybnosti o rentabilitě stavby. I šéfka vládní komise pro jadernou energetiku Hanna Trojanowská (podobná role jako má v ČR Václav Bartuška) připustila, že ekonomické podmínky pro stavbu jaderných elektráren nejsou zrovna příznivé.
Podle Trojanowské je však nutné brát v úvahu i národní energetickou bezpečnost. „PGE není jen společnost obchodovaná na burze, ale i podnik kontrolovaný státem, který musí sledovat cíle státní energetické politiky,“ řekla.
„S rozhodným investorem by se to dalo uskutečnit během 10-12 let,“ řekla Trojanowská agentuře Reuters. Hlavním investorem stavby je zatím konsorcium v čele s polskou státní elektrárenskou společností PGE (Polska Grupa Energetyczna).
O polský jaderný tendr má, podobně jako o ten český, zájem několik nadnárodních korporací. Reaktor EPR nabízí francouzská firma Areva, konsorcium Toshiba-Westinghouse zase reaktor AP1000. Tyto společnosti patří podle neoficiálních spekulací mezi hlavní favority. Podceňovat nelze ani konsorcium Hitachi-GE, které uspělo v pobaltském jaderném tendru. Čtvrtým zájemcem je Korea Kepco nabízející reaktor APR-1400.
Možný odpor lidí
Polská veřejnost v tuto chvíli příklon k jádru spíše podporuje. Výzkum z prosince 2012 pro vládu naznačoval, že atom podporuje 56 procent Poláků. Jiné výzkumy ale uvádějí, že ještě raději by Poláci věřili břidlicovému plynu. Rozhodně však platí, že mezi politiky a odborníky panuje v názoru na jadernou energii široký konsenzus. Podle Europolitics ovšem veřejná debata o jádru téměř neexistuje a politici se jí spíše obávají.
Problémem může být odpor obyvatel v místech, kde se mají reaktory stavět. Kromě Źarnowiece se počítá ještě Choczewem a obcí Gaski. V poslední z nich obyvatelé v referendu, které se konalo v únoru 2012, řekli jasné „ne“. Hlavní tvář referenda Piotr Laskowski dokonce pro list Gazeta Wyborcza prohlásil, že pokud PGE v obci začne se stavbou, udělá z ní protiatomové bojiště celé Evropy.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop