Poláci chtějí svojí Nokii. Z fondů EU


Petr Zenkner, Euroskop, 2.8. 2013

Polský prezident Bronislaw Komorowski nedávno prohlásil, že se Polsko za posledních patnáct let změnilo více než za 150 předchozích. Komorowski to řekl na konzultacích o využití evropských fondů na roky 2014-2020.

Polsko je první zemí „osmadvacítky“, která podepsala rámcovou dohodu o využití 72,9 miliard euro, které má možnost získat v rámci kohezní politiky Evropské unie. Hodlá je investovat do silniční a železniční sítě a zvýšení výdajů na výzkum. „Naším cílem je se stát domovem polské Nokie, podniku vytvářejícího a vyvážejícího vlastní technologie,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Elzbieta Bieńkowska.

Více peněz do regionů

Oproti Česku chce Polsko navýšit peníze na regionální operační programy pod správou vojvodství, což jsou správní jednotky odpovídající krajům. Poměr prostředků se zvýší z 25 na 40 procent, výrazná bude také jejich decentralizace. Kromě šesti národních chtějí Poláci rozdělovat peníze z fondů také v 16 regionálních programech, do nichž jde 28,1 miliardy eur. Na největší národní program „Infrastruktura a životní prostředí“ je alokováno 24,2 miliardy eur, se zvláštním důrazem na nízkoemisní ekonomiku, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje.

„Abychom dohonili bohatší svět, musíme vydat peníze moudře, na to, co v budoucnu dokáže vydělat další,“ vyjádřil polský pohled na fondy EU Komorowski. Také Bieńkowska zdůraznila, že investice z evropských fondů musí přinést reálné ekonomické výsledky.

Polsko jako jedinou zemi EU nezasáhla recese v důsledku globální finanční krize. Podle čísel Mezinárodního měnového fondu se v roce 2010 polský HDP zvýšil o 3,8 %, a další rok dokonce o 4,3 %. Minulý rok ale začaly horší časy dopadat i na největší středoevropskou zemi, byť hospodářství stále vykazovalo růst kolem dvou procent. Letošní odhady se pohybují pod jedním procentem. Roste také nezaměstnanost dosahující téměř 14 procent.

Pro vládu premiéra Donalda Tuska, který řídí zemi od listopadu 2007, to není nic příjemného. Možná i proto Občanská platforma a koaliční lidovci doufají, že ekonomiku opět nastartují evropské fondy. V minulém rozpočtu na Polsko připadlo 68 miliard euro, nyní je to ještě o několik miliard více.

Tuskova záře slábne

„Ekonomický pokles podryl Tuskovu pověst ekonomického manažera a podpořil i únavu z Občanské platformy,“ řekl pro Economist analytik Wawrzyniec Smoczynski z think-tanku Polityka Insight. Červencový výzkum agentury CBOB ukázal, že Občanská platforma ztrácí dvě procenta na opoziční Právo a Spravedlnost Jaroslawa Kaczynského, které získalo 26 %. Výzkum TNS Polska dokonce naznačuje rozdíl 30 versus 26.

Podle výzkumu CBOB by se do polského Sejmu ještě mohla dostat Strana demokratické levice (7 procent), nad koaliční Polskou lidovou stranou se po několika skandálech zatahují mračna. Získala by pouze 3 procenta. Špatný výsledek dosáhlo i hnutí kontroverzního Janusze Palikota, které je s pěti procenty těsně nad hranicí volitelnosti.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality