Institucionální záležitosti v květnu 2013

05.06.2013
Euroskop

Komise přijala specifická doporučení pro jednotlivé členské státy, Květnové dění v eurozóně, Instituce EU jednají o finanční perspektivě 2014–2020, EP schválil konání příštích voleb ve dnech 22.–25. 5. 2014 a zabýval se také změnami organizace těchto voleb

Komise přijala specifická doporučení pro jednotlivé členské státy

Doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012–2016 (KOM(2013)353)

Komise 29. 5. 2013 přijala specifická doporučení pro jednotlivé členské státy. Komise je vydává v rámci evropského semestru s cílem posílit růst a zaměstnanost.

Klíčové body

Komise vypracovala doporučení na základě poskytnutých dokumentů jednotlivých států a zevrubné analýze jejich situace. Klade si za cíl podpořit jejich růst a zaměstnanost a posílit konkurenceschopnost v letech 2013–2014. Doporučení jsou součástí již třetího evropského semestru.

Komise také přijala několik rozhodnutí na základě postupu při nadměrném schodku (viz níže).

Země, ve kterých probíhají „ozdravné programy“ (Irsko, Kypr, Portugalsko a Řecko) nedostávají doporučení, protože dodržování těchto programů je sledováno v rámci samostatného, intenzivnějšího postupu.

Podle Komise se členským státům daří provádět reformy k posílení konkurenceschopnosti a růstu, každému ale v jiném tempu a jinak úspěšně. Komise také zdůraznila potřebu bojovat se současným „strašákem“ evropských ekonomik – nezaměstnaností mladých lidí.

S tím souvisí také potřeba podporovat lepší podmínky pro podniky, aby mohly vytvářet pracovní místa. Komise tedy doporučuje zlepšit podmínky hospodářské soutěže, podporovat investice do výzkumu a vědy.

Komise 29. 5. 2013 doporučila, aby Rada zrušila postup při nadměrném schodku v případě 5 zemí: Itálie, Litvy, Lotyšska, Maďarska a Rumunska. Současně doporučila, aby Rada zahájila postup při nadměrném schodku v případě Malty. Kromě toho Komise přijala doporučení Radě s cílem prodloužit lhůty pro odstranění nadměrného schodku v 6 zemích: ve Francii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a Španělsku.

Postoj ČR

ČR svůj konvergenční program na období 2013–2016 předložila 26. 4. 2013, již 17. 4. 2013 zveřejnila národní program reforem pro rok 2013. Oba programy byly Komisí posuzovány současně. Komise uvítala, že ČR v letech 2009–2012 snížila schodek veřejných financí o 1,4 % HDP.

Hodnocení ČR

Finance

Růst reálného HDP v roce 2013 0 %, v roce 2014 1,2 %.

Komise předpokládá schodek rozpočtu v roce 2013 ve výši 2,9 %, v roce 2014 ve výši 3 % HDP. Což je v souladu s lhůtou pro nápravu nadměrného schodku.

Poměr dluhu se bude nadále zvyšovat, i když stále pomalejším tempem: v roce 2016 dosáhne 51,9 % HDP.

Škrty ve veřejných investičních výdajích

Brání růstu. Výdaje je nutné zachovat a zefektivnit zejm. v rámci projektů spolufinancovaných z EU.

Daně

V roce 2012 bylo dosaženo omezeného pokroku. Podle Komise je v ČR nízká úroveň sazeb daně z nemovitosti.

Daň z emisí CO2v ČRzavedena nebyla, naopak bylo zachováno osvobození od spotřební daně u zemního plynu pro vytápění.

Implicitní míra zdanění energie je pod průměrem EU, daně z provozu motorových vozidel jsou velmi nízké.

Mezera udržitelnosti (odráží odhadované dlouhodobé náklady stárnutí populace)

Mezera dosahuje výše 5 % HDP (více než průměr EU). Udržitelnost lze posílit rychlejším zvýšením věku odchodu do důchodu a snížením nákladovosti českého zdravotnictví (soustředěním se spíše ambulantní péči než na hospitalizaci).

Předčasné důchody

Nový systém tzv. předdůchodů (až 5 let před stanoveným věkem odchodu do důchodu) od 2013 zatěžuje důchodový systém.

Nezaměstnanost

ČR nedostatečně podporuje zaměstnanost žen (nízká úroveň podpory péče o děti mladší 3 let a podpory znevýhodněných skupin).

Veřejná správa

Neefektivita, korupce. Zefektivnit čerpání peněz z EU

Vzdělávání

Povinná školní docházka přináší jen průměrné znalosti. Je potřeba většího propojení vzdělávání s trhem práce.

Energetika

Země s nejvíce energeticky náročnou ekonomikou v EU (což se týká zejm. budov).

Doporučení pro ČR

Rozpočet 2013

Posílit udržitelnost, tj. snížit schodek a akcentovat výdaje podporující růst.

Daně

Snížit vysokou úroveň zdanění práce zdaněním jiných oblastí. Snížit rozdíl mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ. Dodržovat předpisy, harmonizovat daňové základy. Vytvořit jedno inkasní místo.

Důchody

Rychleji zvýšit věk odchodu do důchodu. Omezit možnost odchodu do předčasného důchodu nebo předdůchodu. Zvýšit efektivitu ve zdravotnictví omezením pobytů v nemocnicích.

Služby v zaměstnanosti

Zajistit dostupnost zařízení péče o dítě, zvýšit účast romských dětí.

Korupce

Provádět protikorupční strategii, přijmout služební zákon, lépe spravovat fondy EU, posílit kapacity při provádění veřejných zakázek.

Vzdělávaní

Vytvořit ucelený hodnotící rámec vzdělávání na základních školách, zavést lepší systém akreditace a financování vysokých škol, zvýšit objem financí výzkumným institucím.

Povolání

Snížit počet regulovaných povolání, zrušit „vstupní bariéry“.

Energetika

Snížit energetickou náročnost budov v průmyslu.

Předpokládaný další vývoj

Ministři financí budou 21. 6. 2013 jednat o doporučeních pro postup při nadměrném schodku. Specifická doporučení přijme jak Rada, tak Evropská rada, což by mělo členským států napomoci zapracovat je do jejich rozpočtů pro rok 2014.

Odkazy

Květnové dění v eurozóně

Kypr

Poslanci EP 7. 5. 2013 kritizovali způsob, jakým byla/je řešena finanční pomoc Kypru. Obávají se, že by se tato situace mohla opakovat v budoucnu v jiných menších státech eurozóny. Podle poslanců postrádala dohoda o pomoci transparentnost. Kypr dostane od EU pomoc ve výši 10 mld. €, prostřednictvím bankovní reformy si zajistí dalších 13 mld. €.

Eurozóna 13. 5. 2013 přivítala rozhodnutí vyplatit z celkové částky první 3 mld. € (více v příspěvku „Březnové dění v eurozóně: Půjčky Řecku; Irsko a Portugalsko získají více času na splácení dluhu“, Institucionální záležitosti v březnu 2013). Kypr zavedl opatření proti praní špinavých peněz.

Řecko

Eurozóna 13. 5. 2013 vyzdvihla závěry druhé mise v rámci druhého programu pomoci Řecku, kterou završila tzv. trojka. Řecko podle závěrů pokračuje v implementaci fiskálních a strukturálních reforem. Eurozóna nezměnila ekonomický výhled země, podle kterého se Řecko navrátí k růstu v roce 2014. Podle trojky by ale měla být uspíšena reforma trhu se službami i práce.

Eurozóna také ocenila, že bylo dosaženo cílů stanovených v memorandu porozumění pro měsíc březen, zejm. reformy veřejné správy, a tak mohla být 3. 5. 2013 z nástroje EFSF uvolněna částka 2,8 mld. €. Řecko musí pokračovat v implementaci změn, které si vytyčilo, včetně dokončení reformy daňového systému.

Rada ECOFIN se na svém zasedání 14. 5. 2013 zabývala 2 sděleními Komise ohledně dalšího rozvoje hospodářské a měnové unie. Diskutovala o zavedení „nástrojů konvergence a konkurence“ a ex ante koordinaci reforem národních ekonomických politik. Tato diskuze navázala na jednání Evropské rady v prosinci 2012, která požadovala, aby prezident Evropské rady předložil v červnu 2013 možný předpoklad a časový harmonogram dalšího prohlubování HMU (více také v příspěvku „Komise navrhla plán na vytvoření skutečné hospodářské unie“, Institucionální záležitosti v listopadu 2012). Sdělení týkající se konvergence stanoví možnosti jak pro dohody se členskými státy, které uskutečňují reformy, tak pro finanční podporu, která jim umožní tyto reformy uskutečnit. Koncept ex ante koordinace byl navržen ve fiskálním paktu z února 2012 (více v příspěvku „Druhý záchranný balík pro Řecko a slavnostní podpis fiskální smlouvy“, Institucionální záležitosti v únoru 2012). Reformy, které by měly být koordinovány, se týkají oblastí, jako je konkurenceschopnost, zaměstnanost, fungování trhů se zbožím a službami, daňový systém, finanční stabilita a udržitelnost.

Odkazy

Instituce EU jednají o finanční perspektivě 2014–2020

Press Release. 3240th Council meeting. General Affairs. Brussels, 21 May 2013 (9729/13)

13. 5. 2013 se uskutečnil první trialog mezi zástupci Rady, EP a EK v rámci jednání o finanční perspektivě pro období 2014–2020.

Na jednání Rady pro všeobecné záležitosti 21. 5. 2013 pak zástupci členských států jednomyslně podpořili irské předsednictví v úmyslu dosáhnout dohody s EP o podobě finanční perspektivy 2014–2020 do konce června 2013, tedy ještě před letní přestávkou v institucích EU.

Pozadí

Jednání 3 klíčových institucí byla oficiálně zahájena 6. 5. 2013 po schůzce předsedy EK Josého Manuela Barrosa, předsedy EP Martina Schulze a irského premiéra Endy Kennyho.

Stalo se tak poté, co ER na summitu v únoru 2013 sice dospěla k dohodě týkající se především výdajové stránky nové finanční perspektivy, EP však v usnesení přijatém v březnu 2013, v němž stanovil svůj mandát pro jednání o FP 2014–2020, tuto dohodu odmítl. Další jednání podmínil především vypořádáním nevyplacených pohledávek za rok 2012.

Klíčové body

V souladu s požadavky EP zástupce irského předsednictví navrhl řešit otázku navýšení rozpočtu pro rok 2013 tak, aby mohly být vypořádány pohledávky, a to ve 2 krocích. Nejprve má dojít k navýšení o 7,3 mld. €, což je ale o 3,9 mld. € méně, než činí částka 11,2 mld. €, kterou požaduje EK pro vypořádání pohledávek. O zbývající částce a o tom, jak ji chtějí (či mohou) dorovnat do podzimu 2013, chce předsednictví jednat s členskými státy.

Podle vyjádření komisaře pro otázky rozpočtu a finančního plánování Janusze Lewandowského květnový trialog přinesl shodu na některých otázkách, které se týkají především rozsahu projednávaných otázek a časového rozvrhu. Optimisticky proto předpokládá, že ke shodě dojde do konce mandátu irského předsednictví, tedy do konce června 2013.

Jednání o nové finanční perspektivě, jakkoli nervózní v souvislosti s dalšími nejen ekonomickými problémy, s nimiž se EU v poslední době potýká, by tedy zapadala do podobného scénáře, kterého jsme byli svědky při přípravě FP 2007–2013: po komplikovaném dosažení shody členských států následovala meziinstitucionální jednání, které však skončila tak, aby se EU vyhnula provizorním řešením, která by pro ni mohla znamenat ještě větší problémy. V roce 2006 skončila jednání o nové finanční perspektivě v dubnu, nyní zejména představitele EK znervózňuje skutečnost, že nebylo konečné dohody dosaženo ani do konce května.

V souladu s požadavky EP mají k nejdůležitějším bodům jednání náležet flexibilita a možnost revizí finanční perspektivy a komplikovaná otázka vlastních zdrojů.

Zástupci 3 institucí se současně dohodli, že již nebude otevírána dohodnutá kapitola týkající se administrativních výdajů.

Irský ministr zahraničí Eamon Gilmore na jednání Rady 21. 5. 2013 prohlásil, že dosažení dohody před letní přestávkou je v zájmu všech představitelů odpovědných institucí. Poukázal současně na to, že Rada již 14. 5. 2013 odsouhlasila poskytnutí dodatečných 7,3 mld. € pro vypořádání pohledávek rozpočtu pro rok 2013, přičemž k otázce dalšího navýšení výdajů se přislíbila vrátit v druhé polovině roku 2013.

Učinila tak ústupek vůči EP navzdory tomu, že tyto pohledávky budou muset být řešeny na základě příspěvků členských států, jejichž rozpočtová situace v současné době většinou též není příznivá.

Předpokládaný další vývoj

Další setkání zástupců irského předsednictví, které jedná jménem Rady, EK a EP formou trialogu započalo 28. 5. 2013. Komisař Lewandowski apeloval na jeho účastníky, aby se oprostili od meziinstitucionálních půtek a mysleli na hlavní příjemce finančních prostředků, kterými podle něho mají být především malí a střední podnikatelé, města, regiony, studenti a NGOs.

Další jednání budou pokračovat v průběhu června 2013, kdy by mělo dojít i k řešení celé situace. Spornou otázkou je mj. flexibilita rozpočtové perspektivy, i komisař pro rozpočet Lewandowski se přiklání k možnosti flexibilního přesouvání nespotřebovaných výdajů mezi jednotlivými rozpočtovými roky, a to proto, že finanční perspektiva 2014–2020 je podle jeho slov poprvé koncipována tak, že předpokládá snižování výdajů oproti předchozímu období.

Odkazy

EP schválil konání příštích voleb ve dnech 22.–25. 5. 2014 a zabýval se také změnami organizace těchto voleb

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. května 2013 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doba konání osmé volby zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách

Draft report on improving the organisation of the elections to the European Parliament in 2014 (0000/2013(INI))

Plénum EP 21. 5. 2013 schválilo usnesení, podle kterého se příští volby mají konat v termínu 22.–25. 5. 2014 a nikoli v obvyklém červnovém termínu (5.–8. 6. 2014). Dřívější konání voleb má umožnit adekvátní přípravu volby nového předsedy EK.

Tato volba by podle platného primárního práva novelizovaného Lisabonskou smlouvou měla více než v minulosti odrážet výsledky voleb do EP.

28. 5. 2013 výbor AFCO také schválil doporučení k úpravě některých pravidel týkajících se organizace do voleb do EP.

Jména jednotlivých kandidátů by podle něho měla být známa alespoň 6 týdnů před konáním voleb a evropské politické strany by se také před volbami měly jasně vyjádřit, koho podporují jako svého kandidáta na předsedu EK. Z hlasovacích lístků by potom mělo být patrné, ke které evropské politické skupině patří příslušná strana, za niž národní kandidáti kandidují.

Pozadí

Návrh rozhodnutí Rady, podle kterého by se nadcházející volby do EP v roce 2014 měly konat ve dnech 22.–25. 5. 2014, nikoli ve standardním termínu 5.–8. 6. 2014, který by byl v souladu s volebním aktem z roku 1976 upravujícím pravidla přímé volby do EP, přijal výbor AFCO 15. 4. 2013.

Akt o všeobecných a přímých volbách členů EP z roku 1976 umožňuje Radě, aby v případě, kdy není možné uskutečnit volby v „běžném“ období, určila po konzultaci s EP jinou dobu konání voleb. Důvodem rozhodnutí výboru AFCO o posunu termínu konání voleb je skutečnost, že v současnosti platné primární právo EU pod vlivem změn, které přinesla Lisabonská smlouva, explicitně zakotvuje to, že sestava nové Komise, včetně volby předsedy EK, by měla odrážet výsledek voleb do EP. Konání voleb v druhé polovině měsíce května namísto začátku června má napomoci tomu, aby nově zvolený parlament získal dostatečný čas pro volbu nového předsedy EK. K jeho jmenování by mělo dojít v červenci 2014.

Jako další důvod pro posun data konání voleb byla uváděna také skutečnost, že na 8. 6. 2014 připadají podle církevního kalendáře svatodušní svátky, které v některých členských státech EU znamenají volný den.

EP žádal posun termínu konání voleb již v usnesení přijatém na plénu 22. 11. 2012, rozhodnutí výboru AFCO tedy tomuto požadavku pouze vyšlo vstříc (více v příspěvku „AFCO schválil mandát pro jednání s Radou o revizi pravidel zakládání a financování evropských politických stran a podpořil změnu data konání voleb do EP v roce 2014“, Institucionální záležitosti v dubnu 2013).

Doporučení, na jejichž základě mají členské státy a politické strany změnit organizační parametry nadcházejících voleb, jsou obsažena ve zprávě Andrewa Duffa, která byla přijata ve výboru AFCO poměrem 20:4.

Klíčové body

Podle slov autora zprávy, na jejímž základě bylo příslušné doporučení přijato, poslance Duffa, by volební kampaň v roce 2014 měla být pod vlivem příslušných úprav zajímavější a více „evropská“, posílen by měl být také její politický rozměr.

Především by se měly v kampani daleko více objevovat názvy a symboly evropských politických stran. V doporučení se odráží také typická genderová problematika: strany by měly více povzbuzovat ke kandidatuře ženy a zajistit větší rovnost, pokud jde o pohlaví, při výběru kandidátů do EP. Podobně je doporučováno, aby se politické strany více zapojily do kampaní na podporu příslušných kandidátů na post předsedy EK.

Tito kandidáti by měli osobně prezentovat v jednotlivých členských státech svůj program a evropské politické strany by měly zajistit veřejné debaty kandidátů.

„Evropský“ charakter voleb by mělo podtrhnout také to, že politické strany budou na své kandidátky nominovat rovněž kandidáty pocházející z jiných členských států.

K možnosti kandidovat do EP kdekoli v EU ostatně opravňuje občanství EU. V jednotlivých členských státech by také nemělo dojít k uveřejnění oficiálních výsledků voleb, dokud se neuzavřou volební místnosti v posledním z členských států (tedy 25. 5. 2014). Média by též měla být podněcována k tomu, aby volbám do EP věnovala maximální pozornost.

Je ovšem otázkou, zda tyto úpravy pomohou z voleb do EP setřást punc tzv. voleb druhého řádu, což bývá doprovázeno také podstatně nižší účastí ve volbách do EP v porovnání s volbami do národních parlamentů. V případě voleb do EP bývá především poukazováno na absenci témat, která se skutečně týkají problematiky EU, jednotlivé strany či kandidáti se často obracejí na voliče s tématy, která se týkají národní problematiky a využívají tyto volby v podstatě jako další z arén, v níž se soupeří mezi stranami v rámci příslušného členského státu.

Předpokládaný další vývoj

V případě doporučení výboru AFCO, které se týká „poevropštění“ voleb do EP, jde o nelegislativní rezoluci, o níž by plénum EP mělo jednat v červenci 2013.

Jak již bylo zmíněno, jedná se pouze o doporučení, není tedy právně závazné.

V případě rezoluce týkající se konání voleb v květnu 2014, která byla přijata v plénu EP v květnu 2013, bude ještě nutné jednomyslné schválení Radou, patrně v červnu 2013.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality