Mariana Pítrová, EUROSKOP, 5.6.2013
Koncem ledna přednesl britský premiér David Cameron projev, který měl rozčísnout stále dusnější atmosféru mezi Bruselem a Londýnem. Konzervativní politik ve své řeči slíbil, že o osudu ostrovů v sedmadvacítce rozhodnou Britové sami, a to v referendu, které by se mělo uskutečnit v roce 2017. Tedy pokud Cameronovu stranu za dva roky voliči opět podpoří. Že nejde jen o planá slova, dokazuje návrh zákona o referendu, který zveřejnila Konzervativní strana.
Ministerský předseda je v nezáviděníhodné pozici. Jakoby nestačilo, že jeho domovská strana se štěpí v postoji k Bruselu, začátkem května proběhly v Británii regionální volby, které stojí za zrodem politické senzace. Čtvrtinu voličských hlasů totiž získala Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Úspěch protievropské strany, jejímž předsedou je europoslanec Nigel Farage proslavený výrokem „Evropská unie je novodobý komunismus,“ ukázal, že otázka referenda je za kanálem La Manche aktuálnější než kdykoliv dřív.
Místo oslav třetího výročí ve funkci tak musel Cameron zvolit adekvátní reakci na výsledek voleb. V polovině května spatřil světlo světa návrh zákona o referendu, jež by mělo vyřešit otázku setrvání Británie v EU. Předpis je stručný jednostránkový dokument o šesti článcích. Stěžejním ustanovením je článek první, který ukládá povinnost uskutečnit referendum do konce roku 2017. Je zde také formulovaná otázka, na kterou budou Britové odpovídat: Myslíte si, že by Spojené království mělo zůstat členem Evropské Unie?“
Vzpoura na lodi Vláda
Zveřejnění návrhu však zákonodárce brojící proti Bruselu příliš neuchlácholilo. Kritici unijní politiky z řad UKIP i premiérovy Konzervativní strany volají po referendu ještě před volbami, nejlépe do roku 2015. Patří mezi ně i dva ministři Cameronovy vlády – šéf resortu školství Michael Gove a ministr obrany Philip Hammond. „Současná situace není pro Británii dobrá. Život mimo EU bych bral jako naprosto přijatelný, můžeme o tom uvažovat, dokonce v tom vidím určité výhody,“ nechal se slyšet Gove. „Pokud bych si měl vybrat mezi setrváním v EU ve stavu, v jakém se teď nachází, a mezi možností stát mimo, tak souhlasím s argumenty, které předložil kolega Gove,“ přidal se šéf britské obrany.
Cameron však není jediným předsedou politické strany, kterému se bouří ovečky. Paradoxně se taková situace odehrává i na druhé straně politického spektra, a to u labouristů. Asi dvacet opozičních poslanců se rozhodlo vytvořit hnutí Labouristé pro referendum, jehož cílem je mimo jiné přesvědčit předsedu strany Eda Milibanda, aby přehodnotil postoj proklamovaný opozicí a souhlasil s vypsáním referenda o budoucnosti Británie v EU.
Do parlamentu míří zákon v červenci
Podle aktuálního průzkumu pro think-tank Open Europe má Cameron na rozdíl od spolustraníků důvěru britské veřejnosti. Třetina dotázaných věří, že z britských politiků má současný ministerský předseda největší naději na vyjednání lepší pozice Británie v Evropě. Podle čísel, které má Open Europe k dispozici, by teď pro vystoupení ze sedmadvacítky hlasovalo 41 procent Britů, zatímco 37 procent by se vyslovilo pro setrvání.
Referendum není pro ostrovy žádnou novinkou. Již na přelomu roku začalo dostávat obrysy hlasování o nezávislosti Skotska, které tvoří s Anglií unii již tři sta let. Cameron se na konání referenda nakonec dohodl se skotským prvním ministrem a historická volba už zná – na rozdíl od té eurobritské – své datum. Uskuteční se 18. září příštího roku. V souvislosti s referendem o setrvání Velké Británie v EU je zatím známé jen jediné datum, a to 5. července, kdy britský parlament bude poprvé debatovat o návrhu zákona, který Konzervativní strana zveřejnila.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop