Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2013

05.04.2013
Euroskop

Rada přijala rozhodnutí týkající se schengenského systému nové generace (SIS II), JURI podpořil jednotná pravidla pro ochranu dat

Rada přijala rozhodnutí týkající se schengenského systému nové generace (SIS II)

Press Release: 3228th Council meeting Justice and Home Affairs, Brussels, 7-8 March 2013 (7215/13)

Na zasedání Rady ministrů pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí byla 8. 4. 2013 přijata 2 rozhodnutí týkající se druhé generace schengenského informačního systému – SIS II. Na základě těchto rozhodnutí by mělo dojít od 9. 4. 2013 k uplatňování rozhodnutí č. 2007/533 a nařízení č. 1987/2006, která se týkají zavedení, fungování a používání SIS II.

Pozadí

Nová generace společného schengenského informačního systému by měla sloužit především k pomoci při pátrání po hledaných, pohřešovaných, ale také nežádoucích osobách, případně věcech (vozidlech, zbraních, cestovních dokladech ap.), tedy především k výměně informací mezi policejními, justičními a celními orgány členských států.

Se spuštěním systému SIS II se počítalo již několik let, mezitím ale došlo k mnoha odkladům. Spuštění nové generace schengenského systému původně mělo podmiňovat vstup nových členských států do Schengenu. Jakmile však bylo jasné, že se nový informační systém nepodaří spustit v předpokládaném termínu, členské státy přijaté do EU v roce 2004 kritizovaly další prodlevy při rozšiřování schengenské zóny. K rozšíření schengenské zóny o 9 států, které vstoupily do EU v roce 2004 (všechny krom Kypru), proto navzdory nedokončení nového informačního systému druhé generace došlo v letech 2007–2008. V této době (1. 9. 2007) vstoupila do Schengenu také ČR.

V současnosti se spolupráce v rámci schengenského systému, který obsahuje společná pravidla týkající se víz, azylu, kontrol na vnějších hranicích, přeshraniční policejní spolupráce, spolupráce v oblasti boje s organizovaným zločinem, boje proti obchodování s drogami či při pátrání po pohřešovaných osobách, účastní 22 členských států EU. Mimo schengenský systém stojí Bulharsko, Rumunsko a Kypr, plně začleněny do systému nejsou ani Velká Británie a Irsko, i když uplatňují některá ustanovení schengenského acquis. Na druhé straně přidruženými členy Schengenu jsou 4 státy stojící mimo EU – Island, Norsko, Švýcarsko a také Lichtenštejnsko.

Klíčové body

Schengenský informační systém je databáze sloužící k uchovávání informací o osobách a předmětech a slouží jako zabezpečovací mechanismus v rámci schnegenského systému, v němž byly odstraněny vnitřní hranice mezi členskými státy.

Oproti dnes fungujícímu systému SIS I má mít nový systém vylepšené funkce. Používá např. biometrické údaje, má umožňovat bezpečnější ochranu dat, případně spojit pátrání po osobě s pátráním po pohřešovaném předmětu (vozidle ap.). Informace jsou uspořádány ve formě záznamů, každý je tvořen souborem údajů umožňujících příslušné osoby či předměty identifikovat.

V systému se mají uchovávat údaje o ztracených nebo odcizených motorových vozidlech, střelných zbraních, ale také bankovkách nebo průkazech totožnosti. Případně lze v systému uchovávat také údaje o dalších předmětech, šecích, kreditních kartách, dluhopisech, akciích nebo dalších cenných papírech, motorech a dalších dopravních prostředcích, jako jsou letadla, čluny, obytné přívěsy, případně i o průmyslových zařízeních. Informace mají mít k dispozici při pátrání po odcizených a pohřešovaných věcech nebo osobách příslušníci pohraniční stráže, celníci, vízové orgány ap. v celém schengenském systému.

Postoj ČR

Podle tiskové zprávy Ministerstva vnitra ČR přijetí příslušných rozhodnutí v Radě přivítal český ministr vnitra Jan Kubice, který zdůraznil, že EU k tomuto rozhodnutí dospěla po několikaletém úsilí a mnoha odkladech, po nichž se jí konečně podařilo stanovit termín spuštění nového systému.

Předpokládaný další vývoj

Nový systém by měl být spuštěn 9. 4. 2013 a stát se tak největším elektronickým systémem uchovávajícím data tohoto druhu na světě. Sestávat má ze 3 systémů: centrálního systému, systémů na úrovni jednotlivých členských států a komunikační infrastruktury fungující mezi těmito systémy.

Odkazy

JURI podpořil jednotná pravidla pro ochranu dat

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the protection of individuals with regard to the processing of personal data and on the free movement of such data (General Data Protection Regulation) (COM(2012)11)

Výbor JURI 19. 3. 2013 podpořil návrh nařízení na ochranu osobních údajů, které má nahradit směrnici č. 95/46 z roku 1995, a tedy používat jednotný soubor pravidel na všechny shromážděné údaje z vyhledávačů, sociálních sítí, on-line obchodů, ale i v oblasti zdravotnictví, školství ap. Příslušné společnosti nakládající s osobními daty má např. zavazovat k tomu, aby vymazaly osobní údaje na požádání (tzv. právo být zapomenut).

Pozadí

Reforma v oblasti ochrany údajů, kterou připravila EK, by měla spočívat především v nahrazení směrnice nařízením.

V souladu s touto směrnicí i judikaturou Soudního dvora EU by měla být zachována široká definice pojmu „osobní data“. Zúžení této definice by znamenalo, že některé údaje chráněné v minulosti nemusí být chráněny v budoucnu. Legitimním základem pro zpracování dat má být „výslovný souhlas“ příslušného člověka, který musí být skutečný a platný (v tomto případě neplatí zásada, že mlčení znamená souhlas).

Změnu právního základu, tedy ze směrnice na nařízení, EK obhajuje tím, že jednotná pravidla v EU odstraní zbytečnou administrativu firmám a mohou jim ročně ušetřit až 2,3 mld. €. Usnadní to pak např. situaci společností působících v několika členských zemích EU, přínosem by mělo být snížení byrokracie. Zavedením jednotných pravidel by bylo např. umožněno těmto společnostem jednat jen s orgány, které se zabývají ochranou údajů, v té zemi EU, kde mají příslušné společnosti sídlo.

Nová směrnice se má vztahovat na obecné zásady ochrany údajů a pravidla pro policejní a soudní orgány v trestních věcech. Pravidla by se měla vztahovat jak na vnitrostátní zpracovávání dat, tak i na přeshraniční přenos dat a měla by posílit důvěru mezi orgány činnými v trestním řízení.

Klíčové body

JURI se ve svém nezávazném stanovisku ztotožňuje s tvrzením, že nová pravidla by měla občanům poskytnout větší kontrolu nad jejich údaji (hlavně nad údaji zveřejňovanými na internetu) a zajistit jasnější pravidla pro business.

Vychází přitom z průzkumů, které tvrdí, že až 72 % uživatelů internetu se obává, že prozrazuje příliš mnoho osobních dat, a má pocit, že nad nimi nemá plnou kontrolu. Ztráta důvěry v on-line služby přitom brzdí růst digitální ekonomiky a evropského jednotného digitálního trhu.

JURI ve svém stanovisku také podporuje návrh EK týkající se požadavku na výslovný souhlas osoby k použití jejich údajů, který by podle výboru mohl být i v elektronické formě.

JURI se vyjadřuje také k praktikám tzv. „profilování“ (sledování on-line údajů a jejich řazení s cílem analyzovat a předvídat chování osoby, např. při analyzování chování zákaznických skupin ap.). Podle jeho stanoviska by z profilování měla být vyloučena kritéria, která se týkají etnika, náboženství či sexuální orientace.

Předmětem stanoviska byl i návrh EK, který se týká práva na vymazání osobních údajů, což v praxi znamená, že příslušná společnost, včetně sociálních sítí, on-line obchodů ap., by byla povinna na požádání vymazat příslušná osobní data.

Na rozdíl od návrhu EK se však JURI domnívá, že by se tato opatření neměla týkat údajů zpracovávaných ve zdravotnictví, protože by se to podle stanoviska výboru mohlo dostat do rozporu s požadavkem na zajištění maximální a co nejlepší péče v oblasti zdravotnických služeb.

Stanovisko k nařízení bylo přijato poměrem 14:6 (4 poslanci se zdrželi), další stanovisko týkající se schválení směrnice o zpracovávání údajů v oblasti trestních věcí bylo schváleného poměrem 14:9.

Předpokládaný další vývoj

Stanovisko explicitně zdůraznilo spolupráci EK s EP a Radou při dalším projednávání návrhu tak, aby byla jednání dokončena ještě během mandátu současného EP. Je třeba zdůraznit, že JURI byl čtvrtým výborem, který nezávazně o návrhu hlasoval (předtím byl návrh projednáván ve výborech ITRE, EMPL a IMCO).

Závazné hlasování se týká (odpovědného) výboru LIBE, který by měl jak o návrhu nařízení, tak o návrhu směrnice, která se týká zpracovávání údajů v oblasti trestních věcí, hlasovat koncem května 2013.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Historicky první zasedání Evropského politického společenství je u konce. Připravili jsme pro vás 5 faktů nebo zajímavostí z #PragueSummit, které si zaslouží vaši pozornost ➡️ https://euroskop.cz/2022/10/06/5-veci-ktere-by-vam-nemely-uniknout-z-prvniho-summitu-evropskeho-politickeho-spolecenstvi/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.