Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2012

09.11.2012
Euroskop

Rada se dohodla na směrnici stanovující normy pro přijímání žadatelů o azyl, Členské státy i USA kritizují nový návrh nařízení na ochranu osobních dat na internetu

Rada se dohodla na směrnici stanovující normy pro přijímání žadatelů o azyl

Pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o azyl (přepracované znění) (KOM(2011) 320)

Rada 24. 10. 2012 dosáhla dohody o směrnici, která má stanovovat normy pro přijímání žadatelů o azyl v EU. Cílem má být zlepšení a harmonizace právního postavení žadatelů o mezinárodní ochranu bez ohledu na to, v jakém členském státě EU byla tato žádost podána.

Směrnice je součástí legislativního balíku, který tvoří základ pro vybudování společného azylového systému v EU spolu s tzv. kvalifikační směrnicí (směrnice o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany), jež vstoupila v platnost již v lednu 2012. Z dalších částí balíku jsou v jednání pozměněný návrh směrnice o azylovém řízení, návrh změn tzv. dublinského nařízení či pozměněný návrh týkající se systému Eurodac.

Pozadí

Změny se týkají stávající směrnice z roku 2003, která zakotvuje standardy pro přijímání a zacházení s žadateli o azyl, včetně úpravy pravidel předběžného zadržení, přístupu k pracovnímu trhu ap. Komise představila návrh na její změnu již v roce 2008, tehdy ale některé členské státy její projednávání v Radě zablokovaly. Komise proto předložila pozměněný návrh v roce 2011. Vzala v něm úvahu jednak pozice členských států vyjadřované na jednání Rady, jednak výsledek prvního čtení návrhu v EP.

Předmětem značných kontroverzí byla tehdy pravidla umožňující dočasné zadržení. Původní směrnice z roku 2003 nestanovovala žádná společná pravidla a rozhodnutí ponechávala na členských státech. Nová legislativa naopak explicitně jmenuje omezený okruh důvodů, pro které je možné žadatele o azyl dočasně zadržovat, jako je kontrola jejich identity, prověření žádosti o mezinárodní ochranu a práva vstupu na území příslušného členského státu, ale také důvody týkající se bezpečnosti příslušného státu a veřejného pořádku. Nová úprava se týká také zlepšení podmínek přístupu žadatelů o azyl na pracovní trh či jejich práva na medicínskou, případně psychologickou péči.

V září 2012 o návrhu směrnice orientačně hlasoval výbor LIBE spolu s návrhem na změny tzv. dublinského nařízení (více v příspěvku „Výbor LIBE orientačně hlasoval o legislativě v oblasti azylu).

Klíčové body a stav projednávání

Směrnice obsahuje soubor pravidel pro zadržování žadatelů o azyl, včetně záruk pro zadržené. Dočasná detence uprchlíků by měla být uplatňována na individuální bázi a pouze v tom případě, pokud se jiná, alternativní opatření ukáží jako neefektivní. Neměla by trvat déle než 3 měsíce (přičemž zranitelné osoby typu dětí by měly být takto zadržovány pouze za výjimečných okolností a za specifických podmínek) a k zadržení by mělo docházet ve speciálních zařízeních. Pokud to není možné, lze žadatele o azyl zadržovat i ve vězeňských zařízeních, musí zde však být separováni od ostatních osob obviněných z trestných činů či ve výkonu trestu.

Humánnější pravidla pro přijímání žadatelů o azyl mají zahrnovat také zlepšení přístupu k pracovnímu trhu. Zkráceny mají být čekací lhůty před povolením přístupu azylantů na trh práce ze stávajících 12 měsíců na 9. Jasnější mají být též pravidla týkající se možnosti získat bezplatnou právní pomoc a zastoupení v průběhu azylového řízení. Zlepšeny mají být různé bezpečnostní záruky týkající se zranitelných osob, jako jsou děti bez doprovodu či oběti mučení, a další záruky související např. s ubytováním nezletilých nebo nezaopatřených dospělých žadatelů. Děti bez doprovodu, jejichž rodiče nežijí na území EU, mají mít právo na sloučení s jinými rodinnými příslušníky žijícími v EU, jako jsou prarodiče, tety, strýcové ap.

V případě potřeby se žadatelům o azyl má dostat adekvátní lékařské péče, v případě závažných duševních poruch potom odpovídající psychologické péče. Členské státy přijímající žadatele o azyl mají povinnost poskytnout potřebnou péči obětem mučení, znásilnění nebo jiných aktů hrubého násilí ze strany osob speciálně školených pro poskytování takové péče.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k tomu, že politická dohoda dosažená v říjnu 2012 v Radě reflektuje již výsledky dřívějších jednání s EP, čeká nyní směrnici formální přijetí, plénum EP by mělo o návrhu hlasovat do konce roku 2012. Členské státy mají na zapracování nových požadavků do svých právních řádů 2 roky, přičemž pokud si to přejí, mohou v příslušné oblasti stanovit i pravidla, která budou vůči žadatelům o azyl ještě příznivější.

Směrnice není závazná pro Irsko, Dánsko a Velkou Británii vzhledem k výjimkám, které tyto země uplatňují v oblastech vízové, azylové a přistěhovalecké politiky.

Odkazy

Členské státy i USA kritizují nový návrh nařízení na ochranu osobních dat na internetu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

Rada 26. 10. 2012 jednala o zlepšení ochrany osobních dat na internetu. Komise je připravena vyjednávat ve 3 hlavních oblastech. Proti současné podobě návrhu se staví již Německo, Belgie, Francie a Itálie, do debaty se aktivně zapojují i USA. V ČR se o dané záležitosti přílišná diskuze nevede.

Pozadí

Komise v lednu 2012 uveřejnila balík 2 návrhů, které si kladou za cíl reformovat oblast ochrany osobních dat v EU v 21. století, tedy v éře internetu (více v příspěvku „Komise představila komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012).

Ochrana osobních údajů je podle Komise základní právo. Sběr, využití i přístupnost údajů se v důsledku techno­logického pokroku a globalizace zásadně změ­nily. Komise tedy navrhla komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů z roku 1995. Jejím cílem je posílit právo na soukromí na internetu, posílit důvěru spotřebitelů v online služby, a tím stimulovat digitální ekonomiku v EU, včetně posílení růstu, zaměstnanosti a inovací. Reforma by se měla dotknout jak ochrany osobních údajů obecně, tak v soukromém sektoru.

V roce 1993 internet přenášel pouze 1 % komuniko­vaných informací, dnes 97 %. Osobní data jsou dnes největším majetkem společností. Trh s analýzami velkého množství dat roste ročně o 40 %. Poslední průzkum veřejného mínění ukazuje, že 72 % občanů se obává, jakým způsobem jsou jejich osobní data zpracovávána. Stejné obavy mají podle Komise i ob­chodníci. Jednotný právní předpis by měl odstranit současnou roztříštěnost a administrativní zátěž a podnikům přinést úspory v hodnotě zhruba 2,3 mld. € ročně, tvrdí Komise. Členské státy i podnikatelské komory ovšem návrh nařízení přijaly chladně.

Klíčové body

V současné podobě by byl návrh podle mnoha expertů příliš finančně i administrativně náročný, neboť mezi osobní data by se mohly řadit i IP adresy nebo cookies. Nařízení by zasáhlo do všech sfér státu – jak veřejného sektoru, tak soukromých firem. Soukromé firmy zaregistrované v EU by znevýhodnilo vůči těm, které jsou registrovány mimo EU. Firmy nad 250 zaměstnanců by musely také vytvořit pracovní pozici inspektora osobních údajů. Do 24 hodin by firmy měly povinnost hlásit nějaké úniky či narušení bezpečnosti, kam lze zařadit ztrátu firemního počítače nebo telefonu. To je ale v reálu jen těžko proveditelné.

Podle některých zdrojů se Velká Británie spolu s Dánskem, Slovinskem a Maďarskem snažily návrh zablokovat a přeměnit jej ve směrnici. To se ale nepovedlo.

Komisařka Viviane Reding je údajně připravena dělat ústupky. Komise např. prozkoumá možnost rozšířit výjimku z nařízení pro malé a střední podniky, aby došlo jen k malé administrativní zátěži. Malé a střední podniky již byly vyloučeny z povinnosti ustavit osobu, která se bude ochranou práv zabývat. V případě porušení pravidel by je měly stihnout i menší postihy. Pokud ale s daty nakládají v rámci své hlavní činnosti, mělo by s nimi být nakládáno jako s velkými firmami.

Komise také navrhla omezit zdlouhavou proceduru spolurozhodování – v případě aktů v přenesené pravomoci by mohla rozhodovat sama. Ty by přicházely v úvahu jen v některých případech, např. v případě přijetí vzoru formuláře, do kterého by firmy a společnosti uváděly, proč a jak budou nakládat s osobními údaji spotřebitelů. Zatřetí Komise navrhla poskytnout veřejné správě větší flexibilitu. Státy (v čele s Německem) nechtějí pro svůj veřejný sektor výjimku, ale právě větší flexibilitu, která by respektovala domácí podmínky.

Spojené státy na návrh Komise také reagovaly odmítavě. Sice souhlasí s nutností ochrany osobních dat a možností tyto kontrolní mechanismy propojit s americkými, vyzývají ale EU, aby uvažovala globálně. Nechtějí brzdit rozvoj internetového trhu, který je stejně důležitý jako trh světový.

Komise totiž upravuje používání osobních dat i u soudních vyšetřování, což jde za hranici bilaterálních dohod v těchto věcech a mohlo by to zkomplikovat trestní stíhání v jednotlivých případech. Podle USA by se mohlo sdílení dat s EU zpomalit.

Postoj ČR

V ČR na návrh nařízení reagovala firma Seznam.cz. Na jí pořádaném semináři se zástupci jak novinářů, provozovatelů internetových obchodů a serverů, tak zástupci ministerstva vnitra shodli, že nařízení je v této podobě „šikanující, vágní a hraničí s omezováním svobody projevu. Neobsahuje totiž žádné výjimky pro sdělovací prostředky a za osobní data by mohly být považovány i smyšlené přezdívky ap. Podle Svazu průmyslu a obchodu návrh nařízení nerespektuje globálnost elektronického trhu a firmy v EU znevýhodňuje oproti firmám zaregistrovaným mimo EU.

ČR k nařízení vydala v březnu 2013 stanovisko, ve kterém normu v podstatě podporuje, má k ní ale řadu výhrad. Nechce ji např. jako nařízení. Jinak se ale ČR nezapojila do větší opozice.

Předpokládaný další vývoj

Komisařka Redingová požaduje pokrok na dalším jednání Rady v prosinci 2012. Irské předsednictví chce v prvním půlroce 2013 dosáhnout v dané věci politické dohody, což je ambiciózní cíl.

Odkazy

Nově vypsané výběrové řízení v agentuře Frontex

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (zkráceně Frontex) hledá vhodné kandidáty na post „vedoucího pracovníka v logistické jednotce“ („Heads of Sector in Logistics Unit“). Informace o náplni práce, požadavcích na…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Evropu již dlouhé týdny sužuje extrémní sucho spojené s vysokými teplotami. Jedním z nejviditelnějších dopadů nízkých srážek je snížení průtoků hlavních evropských řek. Problémy zaznamenávají řeky ve Francii, Rýn, Dunaj či italský Pád. Více najdete zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/08/18/vysychajici-evropske-reky-vice-nez-polovina-uzemi-eu-se-potyka-s-extremnim-suchem/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.