Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2012

31.07.2012
Euroskop

EP: Přístup k právnímu zástupci je před výslechem policie klíčový, Komise: Přísnější tresty za podvody s unijními penězi

EP: Přístup k právnímu zástupci je před výslechem policie klíčový

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a o právu na komunikaci po zatčení (KOM(2011)326)

Výbor LIBE přijal 10. 7. 2012 poměrem 51:2:4 návrh zprávy ke směrnici týkající se přístupu k obhájci v trestním řízení a práva na komunikaci po zatčení.

Pozadí

Norma je třetím krokem v sérii opatření na zavedení společných standardů EU v oblasti procesního práva. První normou přijatou EP v červnu 2010 je právo na překlad a tlumočení během trestního stíhání, druhou norma, která zaručuje férový soud v EU a byla přijata EP v prosinci 2011.

V EU probíhá každý rok 8 mil. trestních stíhání. Podmínky přístupu k právnímu zástupci se v jednotlivých státech EU velmi liší. Komise předložila návrh směrnice na přístup k obhájci v červnu 2011.

Rada přijala společný postoj až po roce jednání 8. 6. 2012. Návrh směrnice představuje pro kyperské předsednictví jedno z hlavních témat v oblasti justice a vnitra. Právníci se nicméně proti textu bouří.

Klíčové a sporné body

EP požaduje, aby obžalovaný z trestné činnosti, aniž by musel být vzat do vazby, získal možnost právního zastoupení, a to co nejrychleji a ještě před policejním výslechem. Cílem návrhu je zaručit právo na obranu a férový proces.

Poslanci trvají na tom, aby komunikace mezi právním zástupcem a obžalovaným byla za všech okolností důvěrná, což by měl zajistit stát. Občan má mít také právo kontaktovat během svého zadržení osobu podle svého výběru, v případě pobytu v zahraničí také osobu ze zastupitelského úřadu. Osoby zadržené na základě evropského zatýkacího rozkazu by měly moci kontaktovat právního zástupce jak v zemi, v níž byli zadrženi, tak v zemi, v níž byl zatykač vydán. Právník má hrát aktivní roli při výslechu, poskytnout důkazy nebo zkontrolovat podmínky vazby.

Rada naopak uvedla, že důvěrnou konverzaci mezi obhájcem a obžalovaným má zajistit stát, avšak ve výjimečných případech tomu tak být nemusí. Tyto případy by měly nastat, např. pokud existuje potřeba předejít vážnému narušení vyšetřování nebo pokud existuje důvodné podezření, že zainteresovaný právník je spojen s trestnou činností podezřelého.

Pro reprezentanta právních zástupců (CCBE) je nepřijatelné, aby došlo k možnému narušení důvěrné komunikace mezi klientem a právníkem. Obává se zneužití uvedené vágní terminologie. Proti omezení důvěrnosti se postavila také Komise, Španělsko a Itálie.

Předpokládaný další vývoj

Zpravodaj návrhu bude nyní vyjednávat s Radou a snažit se dojít ke kompromisu již v prvním čtení.

Odkazy

Komise: Přísnější tresty za podvody s unijními penězi

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the fight against fraud to the Union’s financial interests by means of criminal law (COM(2012)363)

Komise 11. 7. 2012 uveřejnila návrh směrnice, jež by měla harmonizovat základ pro stíhání trestných činů proti rozpočtu EU, tak aby pachatelé již nemohli zneužívat rozdílů v právních řádech členských států.

Pozadí

Podle Komise se v jednotlivých členských státech liší např. výklad toho, co lze považovat za „podvod proti rozpočtu EU, přičemž přes 90 % rozpočtu EU spravují právě členské státy. Různé jsou rovněž sankce, jež se (v případě podvodů) pohybují v rozmezí od faktické beztrestnosti (např. Velká Británie, Irsko), přes 2 roky (např. ČR) až po 12 let odnětí svobody (např. Rumunsko). Liší se také lhůty, během nichž lze trestné činy proti rozpočtu vyšetřovat a stíhat (1-12 let). I proto se míra úspěšnosti při usvědčování pachatelů pohybuje v rozmezí 14-80 % a unijní průměr činí 41 %.

V roce 2010 bylo v souvislosti s výdaji a příjmy EU zaznamenáno celkem 600 případů podezření z podvodu a škody dosáhly údajně až 617 mil. €, což je (pokud jde o sumu v €) více než dvojnásobek roku 2009.

Komise svůj návrh (vycházející z čl. 325 Smlouvy o fungování EU) věcně založila na nelegislativním sdělení, jejž uveřejnila již v květnu 2011. Nová norma by měla nahradit nezávaznou úmluvu o ochraně finančních zájmů z července 1995.

Klíčové body

Nová norma by měla jednotně definovat trestné činy proti rozpočtu EU (mj. podvod, korupci, zneužití finančních prostředků, praní špinavých peněz, maření zadávání veřejných zakázek na úkor rozpočtu EU) a stanovit minimální sankce (včetně konfiskace výnosů z trestné činnosti či možnosti minimálně půlročního trestu odnětí svobody).

Tresty odnětí svobody na základě unijní legislativy by mohly být (v minimální sazbě) až 10leté, pokud by z trestného činu byl obviněn (a následně za něj odsouzen) člen organizované skupiny a pokud by současně vznikla škoda nad 100 tis. €. V nižších pásmech (škoda do 9 999 €, resp. 99 999 €) by členské státy mohly uplatnit pouze administrativní sankce, popř. jiné tresty než tresty odnětí svobody.

Dále by se měly sjednotit promlčecí lhůty, do jejichž uplynutí lze trestné činy vyšetřovat a stíhat (min. 5 let).

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude předmětem legislativního procesu na půdě Rady a EP. V roce 2013 nadto Komise hodlá předložit návrh (směrnice), jenž bude cílit na harmonizaci trestního práva procesního.

Obsah

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality