Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2012

02.04.2012
Euroskop

Rada projednávala zpřísnění pravidel fungování Schengenu, EU chce zavést konfiskaci majetku z organizovaného zločinu, Přeshraniční dědické řízení se zjednoduší

Rada projednávala zpřísnění pravidel fungování Schengenu

Press Release. 3151st Council meeting. Justice and Home Affairs, Brussels, 8 March 2012 (7308/12)

Rada 8. 3. 2012 vedla politickou diskusi o posílení pravidel fungujících v rámci schengenského prostoru. Rada dále přijala závěry pro obecný rámec solidarity vůči těm zemím, jejichž azylový systém čelí mimořádnému tlaku v souvislosti s migračními vlnami a dále diskutovala zejména o otázkách týkajících se spolupráce se zeměmi mimo EU při efektivní ochraně vnějších hranic a také při významných sportovních událostech. V souvislosti s fungováním Schengenu byla projednávána také situace v Řecku.

Pozadí

V září 2011 Komise vydala nové návrhy, které se týkaly jednak ustanovení hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského práva, jednak stanovení společných pravidel, která by umožnila za výjimečných okolností zavést znovu hraniční kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Návrhy Komise doplnila sdělením s názvem „Správa Schengenu – posílení prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

Mělo jít o reakci na události z jara 2011, kdy v souvislosti s přílivem uprchlíků přicházejících především z Afriky do zemí jižní Evropy zpřísnily ochranu svých hranic Francie a Itálie a dánská vláda následně oznámila úmysl obnovit i stálé kontroly na svých hranicích s jinými členskými státy schengenského prostoru. Otázkou budoucnosti Schengenu a ochrany vnějších i vnitřních hranic se proto v této době v EU zabývaly všechny klíčové instituce: plénum EP (diskuse na plenárním zasedání v květnu 2011), Rada (jednání v květnu 2011), Komise (balík návrhů týkající se imigrace) i Evropská rada. Summit v červnu 2011 vyzval Komisi, aby po letní přestávce na září 2011 připravila návrh posílení mechanismů týkajících se schengenského prostoru pro volný pohyb osob (více v příspěvku „Evropská rada jednala o budoucnosti Schengenu, migraci a ochraně vnějších hranic EU).

Cílem návrhů Komise ovšem nebylo ani tak usnadnění procesu znovuzavedení hraničních kontrol, ale spíše posílení koordinace při mimořádných událostech na úrovni EU za účelem posílení funkčnosti a integrity systému. Tendence posílit roli Komise při rozhodování ohledně znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích vyvolala nesouhlasné reakce některých členských států (více v příspěvku „Komise navrhla změny a posílení pravidel schengenského prostoru).

V březnu 2012 se předmětem rozsáhlé kritiky v souvislosti s fungováním imigračních kontrol stalo Řecko, které kritizovali především zástupci Německa a Rakouska, již spolu se zástupci dalších 5 států zemi dokonce varovali, že pokud Řecko nepodnikne příslušná opatření na své hranici s Tureckem, budou muset další členské státy zvážit znovuzavedení pasových kontrol na svých hranicích. Je třeba říci, že problém se netýká ani tak přílivu imigrantů ze samotného Turecka jako spíše z širší oblasti Blízkého východu v souvislosti se současnou vyostřenou situací v této části světa.

EK přitom na zabezpečení řecko-turecké hranice vyčlenila finanční pomoc ve výši téměř 300 mil. €, z nichž většinu již řecká strana obdržela. Řekové plánovali na hranici s Tureckem vystavět plot, s jehož budováním se již v únoru 2012 začalo, kritikové však proti výstavbě namítají, že se jedná o relikt minulosti nepatřící do EU 21. století.

Klíčové body a stav projednávání

Rada přijala závěry týkající se pravidel pro posílení řídících principů v oblasti schengenské spolupráce. Na zasedání byli přítomni nejen ministři členských zemí EU, ale také těch států, které sice přistoupily k Schengenu, nejsou však členy EU. Jedná se o Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Ministři se shodli na tom, že Rada je onou platformou, která by měla v rámci svých kompetencí diskutovat o klíčových otázkách týkajících se správného a efektivního fungování schengenské zóny a měla by také v tomto smyslu přijímat politická rozhodnutí.

Diskuse v Radě by se měly věnovat také a především těm situacím, kdy jsou zjištěny závažné nedostatky a kdy má jít o implementaci speciálních opatření týkajících se fungování Schengenu. Rada přivítala skutečnost, že Komise hodlá pravidelně prezentovat EP a Radě zprávy týkající se spolupráce v rámci Schengenu a aplikace schengenského práva. Mělo by se tak dít minimálně jednou ročně. Rada vyzvala Komisi, aby ve svých zprávách tam, kde je to relevantní, navrhla, jak mají být jmenované nedostatky ve fungování schengenského systému odstraněny. Přitom vzala na vědomí návrhy Komise ze září 2011, konkrétně se jim však nevěnovala.

Skutečnost, že Rada vypracovala k otázkám zpřísnění pravidel pro fungování schengenského systému vlastní závěry, v nichž se nevyjadřovala přímo k návrhům Komise, dává najevo, že Rada nadále sama sebe chápe jako klíčovou instituci schvalující politická rozhodnutí v této oblasti. I když hodlá jako podklad ke svému jednání používat zprávy a návrhy Komise.

Rada dále na březnovém zasedání přijala závěry pro obecný rámec solidarity vůči těm zemím, jejichž azylový systém čelí mimořádnému tlaku v souvislosti s migračními vlnami. Závěry vyzývají k tomu, aby byly vytvořeny konkrétní nástroje, jak pomoci zemím, které jsou nejvíce postiženy náporem imigrační vlny. Pokud jde o tyto „nástroje solidarity používané v mimořádných situacích, závěry Rady konkrétně hovoří o posílení spolupráce s agenturou Frontex, která má zajišťovat vnější hranice , o zajištění finanční solidarity s příslušným státem, spolupráci s tranzitními zeměmi i se zeměmi, z nichž imigranti majoritně přicházejí. Hovoří se také o kontroverzním nástroji znovuusídlování imigrantů. Závěry vyzývají též k řádné implementaci mechanismů včasného varování a krizového řízení v oblasti společné azylové politiky, o nichž hovoří navrhované změny v rámci nařízení Dublin II. Změny nařízení Dublin II se týkají procedury určení členské státu, který se má v příslušné situaci zabývat žádostí uprchlíka o mezinárodní ochranu.

Rada se vyjadřovala také k již zmíněné situaci v Řecku. Podle jejího vyjádření zde došlo k pokroku v řadě oblastí, především pokud jde o proceduru navracení ilegálních uprchlíků zpět do vlasti, urychlení procedury udělování azylu či zřízení národního koordinačního centra. Navzdory tomu ale Řecko dle vyjádření Rady má stále ještě co zlepšovat, aby naplnilo příslušný akční plán.

Téma naplňování řeckého akčního plánu v oblasti azylové politiky, který obsahuje např. požadavek na zřízení screeningových center pro přijímání imigrantů, zajištění právní, psychologické a jiné pomoci, vytváření nových záchytných středisek či zlepšování procedury navracení uprchlíků zpět do země původu, bylo na březnovém zasedání Rady projednáváno už pošesté v řadě, naposledy se jím Rada zabývala v říjnu 2011. Za rok 2011 přitom bylo dle tiskové zprávy ze zasedání Rady na řecko-turecké hranici zachyceno více než 60 000 ilegálních imigrantů.

Předpokládaný další vývoj

V květnu 2012 má Komise publikovat první zprávu týkající se fungování Schengenu a možných opatření, která by mohla být přijata k řešení situace. Rada se chystá zprávou i další diskusí na toto téma zabývat na zasedání v červnu 2011, opět v sestavě tzv. smíšeného výboru, tedy za účasti asociovaných zemí.

Odkazy

EU chce zavést konfiskaci majetku z organizovaného zločinu

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the freezing and confiscation of proceeds of crime in the European Union (COM(2012)85)

Komise představila 12. 3. 2012 návrh směrnice týkající se zmražení a konfiskace majetku z organizovaného zločinu v EU.

Pozadí

V rukách mafie a kriminálníků skončí podle Komise ročně stovky miliard €. Komise chce peníze, které organizovaný zločin získává, vrátit zpět do legálního systému. Proto přijala v listopadu 2008 sdělení týkající se organizovaného zločinu, konfiskace jeho majetku a vymáhání zisků. Sdělení apelovalo na členské státy, aby v této věci intenzivněji spolupracovaly. Konfiskace majetku organizovaného zločinu se stala prioritou i v dokumentu EU Internal Security Strategy in Action z listopadu 2010.

Skupiny organizovaného zločinu jsou dle Komise podniky, které generují zisk prostřednictvím velkého množství trestné činnosti uvnitř nebo vně státu. Jedná se o obchod s drogami, lidmi, zbraněmi a korupci. Na globální úrovni představoval podle OSN v roce 2009 majetek organizovaného zločinu výše 2,1 bil. dolarů, což je 3,6 % celosvětového HDP. Na úrovni EU taková data nejsou k dispozici, odhaduje se však, že jen v Itálii byl v roce 2011 majetek organizovaného zločinu ve výši 150 mld. €, ve Velké Británii v roce 2006 15 mld. liber. Jen obchod s drogami představuje ročně v EU 100 mld. €. V současnosti je asi jen 1 % majetku z kriminální činnosti zmraženo nebo konfiskováno. Podle Komise by každý členský stát měl disponovat mechanismy jak zmrazit, spravovat nebo konfiskovat majetek z kriminální činnosti.

Klíčové body

Návrh směrnice zavádí:

  • Jasnější a jednodušší pravidla konfiskace majetku, který není přímo spojen se specifickýmtrestným činem, ale jasně vyplývá, že ztrestné činnosti osoby pochází (tzv. rozšířená konfiskace).
  • Přísnější pravidla na transfery majetku, který zjevně pochází ztrestné činnosti podezřelé osoby a přijímající třetí osoba to měla a mohla vědět (tzv. konfiskace třetí strany).
  • Možnost konfiskace majetku tam, kde není možné trestní stíhání – osoba již zemřela, je dlouhodobě nemocná, nebo zmizela (tzv. omezená konfiskace bez usvědčení).
  • Možnost žalobců dočasně zmrazit majetek osob, u kterých hrozí útěk. To podléhá souhlasu soudu (tzv. předběžné zmrazení).

Požaduje po státu zmrazený majetek spravovat tak, aby nedocházelo k jeho ekonomickému znehodnocení předtím, než je případně zkonfiskován.

Možnost pokračovat v šetření roky po usvědčení z činnosti tak, aby se plně zajistil konfiskovaný majetek.

Zajištění dodržování základních práv vč. presumpce neviny a práva na majetek.

Členské státy budou muset vést k této problematice statistiky.

Předpokládaný další vývoj

Odpovědným výborem v rámci EP bude LIBE. Zpravodaj návrhu ještě nebyl určen. Legislativní proces je na začátku.

Odkazy

Přeshraniční dědické řízení se zjednoduší

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení (KOM(2009)154)

Plénum EP schválilo 13. 3. 2012 nařízení o zjednodušení přeshraničního dědického řízení. Nařízení bylo přijato poměrem 589:21:79.

Pozadí

Snaha EU řešit otázku mezinárodního dědictví existuje nejpozději od vídeňského akčního plánu z roku 1998. Účastník dědického řízení nemá jistotu, že verdikt jednoho soudu bude uznán v jiném státě EU. Jedná se především o rozdílnost materiálně-právních pravidel a předpisů o mezinárodní příslušnosti a o aplikovatelnosti práva. Problém představuje také množství úřadů, které mohou být do mezinárodního dědického řízení zaangažovány.

V Unii se každý rok otevírá asi 450 tis. dědických řízení s mezinárodním prvkem (tj. asi 10 % všech řízení) týkajících se majetku v celkové hodnotě asi 120 mld. €.

O předložení návrhu, který Komise zveřejnila v říjnu 2009, původně usilovalo české předsednictví v Radě, nakonec se však přípravy prodloužily a úspěšné bylo až následující předsednictví švédské.

Rada o návrhu měla jednat v závěru roku 2011 (více v příspěvku „JURI schválil změny pravidel týkající se příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2011). Výbor JURI schválil zprávu zpravodaje Kurta Lechnera 1. 3. 2012 jednomyslně.

Klíčové body

  • Dědictví vyřeší úřady země, na jejímž území měl zůstavitel těsně před svojí smrtí status trvalého pobytu.
  • Vpřípadě, že vlastník zanechá poslední vůli, může vní řešením dědického řízení pověřit úřady země, kde má občanství (a ne země, kde pobýval). To zásadním způsobem řeší problém soudní příslušnosti.
  • Zavádí se evropské osvědčení o dědictví. Tato listina má dokládat autentičnost dědice, případně prokazovat autentičnost správce dědictví. Zároveň však toto osvědčení nenahrazuje stávající platná osvědčení členských států EU a není povinné.
  • V případě, že zůstavitel měl své bydliště v nečlenské zemi EU a jeho majetek vykazuje prokazatelné vazby na Společenství, požívají dědici právní ochranu Společenství.
  • Na občany žijící ve své zemi toto nařízení nemá vliv. Národní právo zabývající se dědictvím, vlastnictvím nebo daněmi se tímto nemění, nedochází ani kharmonizaci národního práva.

Nařízení se nevztahuje na Velkou Británii, Irsko a Dánsko, jelikož mají v této oblasti výjimku. To mnozí považují v tomto případě za nešťastné, jelikož spousta Britů má zejména v jižní Evropě nemovitosti.

Komise rozhodnutí EP uvítala.

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada dosáhly neformální dohody, jež bude potvrzena, aby nařízení vstoupilo v platnost patrně již v červnu 2012. Implementováno musí být do 3 let.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality