Vnitřní trh v červnu 2011

04.07.2011
Euroskop

Zástupci Rady a EP se dohodli na směrnici o právech spotřebitelů, EP a Rada dosáhli kompromisu stran návrhu o nutričním značení potravin, Komise: Unijní systém pro zadávání veřejných zakázek vede k úsporám v řádu 20 mld. € ročně, Rada schválila evropský patent

Zástupci Rady a EP se dohodli na směrnici o právech spotřebitelů

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)614)

Zástupci Rady a EP se na 6. neformální vzájemné schůzce moderované Komisí v noci na 7. 6. 2011 dohodli na definitivní podobě směrnice o právech spotřebitelů.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2008. Na jeho základě by mělo dojít k vytvoření normy, která nahradí stávající směrnice č. 85/577, č. 93/13, č. 97/7 a č. 1999/44 (a jejich revize, jichž je na 20) a podpoří přeshraniční/internetové spotřebitelské transakce tím, že stanoví určitá minimální pravidla a členské státy si je budou moci podle svých potřeb upravit (zpřísnit).

Rada s konsolidací stávajícího předpisového rámce po diskusi předběžně souhlasila v prosinci 2009, výbor IMCO o návrhu obsáhle debatoval v červnu 2010 (více v příspěvku „IMCO debatoval o právech spotřebitelů Spotřebitelé v červnu 2010). Coreper však v prosinci 2010 signalizoval, že navržený text by měl doznat větších změn, než se původně předpokládalo (více v příspěvku „Rada radikálně zasáhla do návrhu o právech spotřebitelů, Spotřebitelé v prosinci 2010). Rada jeho postoj potvrdila v lednu 2011: z návrhu vyřadila kapitoly 4 a 5 týkající se záruk a neférových smluvních podmínek (více v příspěvku „Rada potvrdila radikální zásah do návrhu o právech spotřebitelů, Spotřebitelé v lednu 2011). Výbor IMCO specifikoval svou pozici k návrhu (proti vůli zelených a socialistů) v únoru 2011 (více v příspěvku „IMCO: Taková je naše pozice k návrhu o právech spotřebitelů, Spotřebitelé v únoru 2011).

Klíčové body

Kompromis Rady a EP má následující základní parametry, jež ve své tiskové zprávě shrnula také Komise:

  1. Spotřebitelé by měli mít možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy, (na své náklady) vrátit zboží (pokud nejsou náležitě informováni o svých právech nebo jsou uvedeni v omyl, do 1 roku) a do dalších 14 dnů požadovat vrácení uhrazených prostředků.
  2. V případě, že spotřebitel neobdrží zboží do 30 dnů (např. v případě objednávky přes internet), měl by mít možnost odstoupit od smlouvy.
  3. Za bezpečné doručení zboží by měl být odpovědný poskytovatel, a to až do chvíle převzetí zboží spotřebitelem (výjimkou z tohoto pravidla by mělo být „digitální zboží, jejž lze stáhnout online, ale např. i urgentní opravy typu prasklého vodovodního potrubí).

Na tyto případy by se neměl vztahovat ani požadavek na možnost vrácení zboží do 14 dnů (např. v případě „digitálního zboží by měla být zaručena možnost vrácení pouze do doby zahájení jeho stahování).

  1. Nová směrnice by se neměla vztahovat na kontrakty uzavírané „na dálku (kdekoli s výjimkou provozovny poskytovatele), jež zároveň nepřesahují hodnotu 50 €. V případě kontraktů do 200 € by mělo postačovat, aby jinak relativně přísná informační povinnost vůči spotřebiteli byla naplněna pouze ústně, nikoliv písemně.
  2. V internetových obchodech by mělo být zakázáno používání „předzaškrtnutých políček (spotřebitel by měl vždy sám rozhodnout, s čím bude a nebude souhlasit, včetně finální a úplné ceny).

Stav projednávání

Zástupci EP původně požadovali, aby poskytovatelé propláceli spotřebitelům veškeré náklady na vrácení zboží, jehož hodnota převyšuje 40 €, nakonec ale tuto otázku nenastolili.

Výměnou za ústupek v dané věci ale požádali zástupce Rady, aby podpořili jejich návrh, podle něhož by měl být poskytovatel v případě prodeje na dálku povinen dopředu uvést, jaké budou náklady spojené s vrácením zakoupeného zboží. EP podobně jako Rada de facto akceptoval, že nová norma by se měla týkat primárně ochrany spotřebitelů v kontraktech uzavíraných na dálku a některých sektorů by se neměla dotknout vůbec (obchodování s nemovitostmi včetně novostaveb, obchodování s finančními, dopravními, sociálními a zdravotními službami a gamblingu).

V důsledku nevznikne původně zamýšlená 1 norma, protože směrnice č. 93/13 a č. 1999/44 zůstanou zachovány. To dlouhodobě kritizuje zejm. BEUC, reprezentující spotřebitelské organizace: internetové obchody typu iTunes např. nebudou nuceny nabízet své zboží v celé EU, ale jen na vybraných národních trzích, a nebude to považováno za (svého druhu) diskriminaci.

Výslednou normu kritizovali i zástupci UEAPME a Eurochambres – ti ovšem s argumentem, že je dlouhodobě neudržitelné, aby byli v obchodních vztazích systematicky zvýhodňováni prakticky pouze spotřebitelé (konkrétně zmínili čl. 16 odst. 3 a čl. 17 odst. 4 nové směrnice).

Předpokládaný další vývoj

Coreper kompromis formalizoval 15. 6. 2011, výbor IMCO 16. 6. 2011 (poměrem 28:0:3) a plénum EP 23. 6. 2011 (poměrem 615:16:21).

Výsledná směrnice by měla být provedena do 24 měsíců – po formálním odsouhlasení Radou v září 2011 a uveřejnění v Úředním věstníku EU (k čemuž by mělo dojít patrně v říjnu 2011).

Odkazy

EP a Rada dosáhli kompromisu stran návrhu o nutričním značení potravin

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)40)

EP a Rada dosáhli 14. 6. 2011, zhruba po měsíci intenzivních jednání, neformálního kompromisu stran návrhu o nutričním značení potravin.

Pozadí

Návrh předložený Komisí v lednu 2008 má za cíl revizi 2 směrnic týkajících se (formy i obsahu) značení potravin: č. 90/496 a č. 2000/13 (a zrušení dalších 6 norem: směrnic č. 87/250, č. 94/54, č. 1999/10, č. 2002/67 a č. 2004/77 a nařízení č. 608/2004).

Příslušný výbor (ENVI) se textem poprvé zabýval v březnu 2010, plénum EP zprávu Renaty Sommer přijalo v prvním čtení v červnu 2010 (více v příspěvku „EP: Nutriční hodnota v podobě ,semaforu‘ na obalech potravin nebude, Spotřebitelé v červnu 2010). Členské státy signalizovaly společnou pozici, odlišnou od EP, v prosinci 2010 (více v příspěvku „Členské státy dospěly ke své pozici k otázce nutričního značení, Spotřebitelé v prosinci 2010) a přijaly ji v únoru 2011 (více v příspěvku „Rada završila první čtení návrhu týkajícího se nutričního značení potravin, Spotřebitelé v únoru 2011). Negociace před druhým čtení mezi Radou a EP byly zahájeny v květnu 2011 (více v příspěvku „ENVI připravil pozici EP pro druhé čtení návrhu týkajícího se nutričního značení potravin, Spotřebitelé v dubnu 2011).

Klíčové body a stav projednávání

Dojednaný kompromis má následující parametry (více také zde):

  1. Na balených potravinách budou muset být vždy zřetelně (např. v tabulce) vyjádřeny (v množství na 100 g, na 100 ml, na porci, popř. v procentech „referenčního příjmu/doporučené denní dávky) tzv. nutriční informace – energetická hodnota a obsah tuků, nasycených tuků, uhlohydrátů, bílkovin, soli a cukru (uvedení obsahu jiných ingrediencí, stejně jako uvedení daných informací jinou, z hlediska spotřebitele přehlednější formou, bude fakultativní)
  2. Země původu bude muset být nově uvedena na obalu čerstvého vepřového, jehněčího, kozího a drůbežího masa a všude tam, kde existuje možnost, že spotřebitel nebude mít dostatek informací (dnes se daný požadavek vztahuje jen na čerstvé hovězí, čerstvé ovoce a zeleninu, med a olivový olej; Komise by do 2 let od vstupu nové normy v platnost měla předložit zprávu o jeho potenciálním rozšíření na maso coby surovinu pro přípravu dalších potravin a do 3 let na veškeré maso, mléko, nezpracované potraviny a výrobky, které jsou z min. 50 % složeny z jedné suroviny; ústupek EP)
  3. K otázce značení obsahu (podle EP zdraví škodlivých) trans tuků v potravinách vypracuje Komise do 3 let zprávu, popř. rovnou předloží legislativní návrh, jak na používání trans tuků spotřebitele upozornit (pokud jejich používání nenavrhne rovnou zakázat; ústupek EP)
  4. Otázka, zda by mělo být na obalech potravin uvedeno, že použité maso bylo získáno porážkou bez omráčení (z náboženských či jiných důvodů), by měla být řešena v budoucnu, ovšem na požadavek EP vždy striktně v kontextu zachování základní premisy „pohody zvířat (animal welfare; ústupek EP)
  5. Nové nařízení by se krom většiny nebalených potravin (s výjimkou těch, které obsahují alergeny) nemělo vztahovat na alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 % (včetně míchaných nízkoalkoholických nápojů, tzv. alcopops), na potraviny prodávané na soukromých akcích, na potraviny ručně vyrobené a na potraviny v obalech, jež nejsou větší než 25 cm2 (do 3 let od vstupu nařízení v platnost by měla Komise uveřejnit zprávu o potenciálním zahrnutí všech alkoholických nápojů do rámce směrnice; více viz Příloha V poslední verze návrhu; ústupek Rady)
  6. Na obalech potravin by mělo být zvýrazněným písmem uvedeno, zda obsahují nějaké alergeny, postačí nicméně, že daná informace bude figurovat coby součást seznamu všech ostatních ingrediencí (ústupek Rady)
  7. Informace na potravinách musí být „čitelné, tj. musí být napsány kontrastním písmem o velikosti alespoň 1,2 milimetru (v případě obalů do 80 cm2 0,9 milimetru, v případě obalů do 25 cm2 není třeba uvádět nutriční informace, v případě obalů do 10 cm2 postačí jen název výrobku, potenciální alergeny, hmotnost/objem a datum trvanlivosti/spotřeby; ústupek Rady)

Nad rámec uvedených bodů si EP „vymohl, aby všechny balené potraviny byly na trh uváděny tak, aby jejich obal v žádném případě nemátl spotřebitele. Mělo by se více využívat obrazových informací, obal by neměl vzbuzovat dojem, že jde o jinou potravinu, popř. o potravinu, od níž se očekává, že obsahuje nějakou konkrétní surovinu (a přitom je tomu naopak), v případě obsahu rostlinného oleje by mělo být na obalu potraviny uvedeno, o jaký olej přesně jde (olivový, palmový, slunečnicový ap.). Totéž se týká potravin obsahujících směs různých mas nebo ryb.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o dojednaném kompromisu hlasovat (absolutní většinou) v červenci 2011, Rada (kvalifikovanou většinou) patrně v září 2011 (Coreper kompromis stvrdil hlasováním již 22. 6. 2011).

Bude-li norma přijata, měla by být – po uveřejnění v Úředním věstníku EU – implementována do 3 let, v případě pravidel týkajících uvádění požadovaných nutričních informací na obalech potravin do 5 let. V opačném případě bude zahájeno dohodovací řízení mezi Radou a EP.

Odkazy

Komise: Unijní systém pro zadávání veřejných zakázek vede k úsporám v řádu 20 mld. € ročně

Zelená kniha o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek. Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek (KOM(2011)15)

Komise 24. 6. 2011 uveřejnila hodnocení dopadu stávající unijní legislativy týkající se zadávání veřejných zakázek. Její uplatňování dosud údajně vedlo k úsporám v řádu 20 mld. € ročně.

Současně bylo předloženo vyhodnocení veřejné konzultace k příslušné zelené knize, jež byla zveřejněna v lednu 2011 (více v příspěvku „Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek, Vnitřní trh v lednu 2011).

Pozadí

V současnosti jsou v dané oblasti v platnosti 2 směrnice (č. 2004/17 a č. 2004/18). První z nich se týká zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, druhá zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

Význam veřejných zakázek, činících až 17 % HDP EU, byl naposledy znovu zmíněn v obecné strategii EU pro roky 2010-2020 Evropa 2020. Na neuspokojivý stav nepřehledného a komplikovaného právního rámce týkajícího se veřejných zakázek (mj. v důsledku rozdílné interpretace v jednotlivých členských státech; co je veřejná zakázka, co koncese, co PPP?) upozornila např. zpráva Heide Rühle přijatá plénem EP v květnu 2010, ale i řada dřívějších kauz, jimiž se zabýval ESD (např. C-324/07, C-206/08).

Problematice veřejných zakázek se Společenství (resp. dnešní EU) věnuje setrvale od roku 1971 (viz směrnice č. 71/305), naposledy o ní byla zmínka mezi 12 prioritami iniciativy „Single Market Act (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011).

Klíčové body

Podle Komise vedl stávající systém EU pro zadávání veřejných zakázek k ročním úsporám v řádu 20 mld. € (3,8 % z celkového ročního objemu veřejných zakázek v EU), přičemž náklady na jeho vznik a správu činily nejvýše 5 mld. €. Z veřejné konzultace, během níž Komise obdržela 623 příspěvků, vyplynulo, že legislativa by se přesto měla výrazně zjednodušit (např. podle předmětu zakázky a/nebo jejího potenciálního realizátora).

Např. malé a střední podniky podle Komise reprezentují 52 % ekonomiky EU, ale získávají jen 31-38 % objemu všech veřejných zakázek v EU.

V druhém plánu by mělo dojít také k zásadnímu zjednodušení („odbyrokratizování) celého procesu, ale i k dalšímu otevření veřejných zakázek zájemcům z jiné než domovské členské země. Mezi členskými státy v tomto směru existují velké rozdíly: průměrná doba řízení o přidělení veřejné zakázky činí 108 dní a sumární průměrné náklady na něj činí 28 tis. €. Pokud jde o délku trvání řízení, je rozdíl mezi nejlepším a nejhorším členským státem až trojnásobný.

Předpokládaný další vývoj

30. 6. 2011 se konala k problematice revize systému zadávání veřejných zakázek v EU konference.

Konkrétní legislativní návrh by měl být Komisí předložen dříve, než se původně očekávalo – namísto začátku roku 2012 již na konci roku 2011.

Odkazy

Rada schválila evropský patent

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (KOM(2011)215)

Návrh nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu (KOM(2011)216)

Rada 27. 6. 2011 jednomyslně schválila tzv. obecný přístup ke 2 legislativním návrhům, které by měly – v režimu tzv. posílené spolupráce – umožnit zavést patent platný pro celou EU a snížit náklady na patentování až o 80 %. Itálie a Španělsko se posílené spolupráce neúčastní.

Pozadí

Komise v červenci 2010 uveřejnila návrh týkající se „ujednání o překladu pro patent EU. Cílem bylo snížit cenu patentových přihlášek, jež je podle Komise až 17krát vyšší než v USA (činí až 32 tis €, z čehož 23 tis. € padne na překlady; více v příspěvku „Komise navrhla, jak řešit problém překladu patentů, Vnitřní trh v červenci 2010, a zde). Rada ale kvůli odporu Itálie a Španělska nebyla schopna dospět k nezbytnému jednomyslnému souhlasu všech členských států (více v příspěvku „Rada se neshoduje, jak řešit problém překladu patentů, Vnitřní trh v říjnu 2010, a v příspěvku „Rada se opět neshodla, jak řešit problém překladu patentů, Vnitřní trh v listopadu 2010). Komise proto na žádost 12 členských států navrhla zahájení posílené spolupráce (více v příspěvku „Komise navrhla ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci, Vnitřní trh v prosinci 2010). EP i Rada souhlasily (více v příspěvku „EP schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci, Vnitřní trh v únoru 2011, a v příspěvku „Rada schválila ve věci patentů zahájení posílené spolupráce, Vnitřní trh v březnu 2011). Proto Komise v dubnu 2011 uveřejnila 2 potřebné (meritorní) návrhy (více v příspěvku „Evropský patent znovu ožívá, Vnitřní trh v dubnu 2011).

Posílená spolupráce je od přijetí Amsterodamské smlouvy možná, pokud se pro její implementaci rozhodne minimálně třetina (nyní 9) členských států EU. V současnosti je upravena čl. 329 Smlouvy o fungování EU.

Klíčové body

Rada přijetím návrhů fakticky schválila kompromis, jenž byl ve věci patentů členským státům předložen belgickým předsednictvím v druhé polovině roku 2010 (tj. před zahájením posílené spolupráce).

Náklady na „evropský patent s jednotným účinkem v 25 členských státech EU (tzv. patent EU) by se měly nejprve snížit na 2500 € a poté až na 680 €.

Držitelé evropského patentu by měli moci u Evropského patentového úřadu (EPO), který na mezivládní bázi sdružuje patentové organizace ze 27 členských zemí EU a z 11 dalších evropských zemí, žádat o jednotnou patentovou ochranu na území 25 členských států (tj. patent EU; s výjimkou Itálie a Španělska). Patent by měl jejich vynálezům zajišťovat ve všech těchto zemích stejnou úroveň ochrany. Vztah EPO a EU by měl být v daném případě (po vznesení námitky Francie) analogický vztahu s agenturami, které si Unie pro různé činnosti běžně zřizuje (byť EPO zde bude fakticky „agenturou s mezinárodním přesahem).

Žádosti o patent by mělo být možné podávat v jakémkoli jazyce, ale EPO by měl patenty udělovat jen v angličtině, francouzštině a němčině (úředních jazycích EPO).

Žadatelům se sídlem v EU, kteří předloží patentovou přihlášku v jiném jazyce než v jazyce EPO, by měly být náklady na překlad do angličtiny, francouzštiny a němčiny proplaceny.

Po přechodnou dobu nejvýše 12 let by měly být evropské patenty udělené ve francouzštině nebo němčině překládány do angličtiny. Patenty udělené v angličtině by se měly překládat do jednoho z úředních jazyků EU. Tyto překlady by měly být vyžadovány, dokud nebude k dispozici strojový překlad vysoké kvality, který zajistí přístupnost patentových informací (právě překlady vyhotovené během přechodného období by měly být využity pro vývoj strojového překladu).

Členské státy se shodly, že výnosy z poplatků vybíraných za udělení a obnovení patentů budou rovným dílem děleny mezi EPO a členské státy, které si prostředky nerozdělené fixně (co stát, to určitá suma) „rozdistribuují podle klíče navrženého již v prosinci 2009 švédským předsednictvím (tj. podle „velikosti trhu; podle HDP, HDP na hlavu, počtu patentových přihlášek udělených subjektům z dané země ap.; Komisí původně navržené „dodatkové populační kritérium odmítly zejm. menší členské státy typu Malty, Kypru či Litvy).

Shoda zatím nepanuje stran toho, kdo by měl dané poplatky (resp. jejich výši) stanovovat a upravovat. Podle Rady by to měla být (na základě zmocnění) buď EPO, nebo sama příslušná nařízení, rozhodně ne např. Komise (prostřednictvím komitologie, resp. článku 290 Smlouvy o fungování EU).

Předpokládaný další vývoj

EP by měl o návrzích rozhodovat v prvním čtení v listopadu 2011. Rada jednání s ním nicméně na základě obecného přístupu zahájí již nyní.

Nadcházející polské předsednictví počítá s tím, že kompromisu mezi Radou a EP by mohlo být dosaženo do prosince 2011.

Text týkající se evropského patentu jako takového je předmětem procedury spolurozhodování, návrh věnovaný jazykovému režimu je předmětem procedury konzultace.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

☄️🔭🚀 Zajímá vás, co se za poslední měsíc událo v oblasti evropského vesmírného výzkumu? Přečtěte si náš přehled evropských vesmírných aktivit ➡ https://euroskop.cz/2022/09/30/prehled-evropskych-vesmirnych-aktivit-za-zari-2022/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.