Vnitřní trh v květnu 2011

03.06.2011
Euroskop

Regulace roamingu červnem 2012 neskončí. Naopak, Rada se začala zabývat CCCTB, Rada schválila obecný přístup k regulaci krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání, ECON schválil svou pozici k regulaci derivátů, ECON: Za 15 let budou bankovní vklady garantovány až do výše 100 tis. €, Komise uveřejnila koncepci práv duševního vlastnictví, Rada definitivně schválila regulaci alternativních investičních fondů, Rada dosáhla politické dohody o výjimce z účetních uzávěrek mikropodniků, Evropská soukromá společnost stále nemá jednomyslnou podporu

Regulace roamingu červnem 2012 neskončí. Naopak

Komise by měla v červnu 2011 podle všeho předložit návrh nařízení, jež by mělo upravit pravidla regulace roamingu i po 30. 6. 2012, kdy má skončit regulace stávající.

Pozadí

EU reguluje ceny roamingu (s ohledem na „občanský rozměr EU) od roku 2007. Navzdory původním prohlášením, že půjde pouze o dočasné opatření, hodlá své původní nařízení č. 717/2007 v červnu 2011 revidovat již podruhé (první revizí bylo nařízení č. 544/2009).

Na základě uvedených norem bude od 1. 7. 2011 minuta odchozího roamingového hovoru stát max. 0,35 €, minuta příchozího hovoru 0,11 € a 1 SMS 0,11 €.

Klíčové body

Obecně by mělo být cílem nového návrhu sblížení (v současnosti nesrovnatelných) cen za využívání služeb mobilních operátorů v domovské síti a v zahraničí, a to do 30. 6. 2016. Konkrétně by měla pokračovat regulace cen roamingových hlasových služeb, SMS a dat, vše primárně na úrovni maloobchodních cen (u datových služeb se v současnosti uplatňuje „pouze regulace cen na velkoobchodní úrovni, tedy mezi jednotlivými operátory).

Od 1. 7. 2012 by měla minuta odchozího hovoru uskutečněného ze zahraničí stát max. 0,32 €, od 1. 7. 2013 max. 0,28 € a od 1. 7. 2014 max. 0,24 €. Minuta příchozího hovoru by měla od 1. 7. 2013 stát 0,10 €, 1 SMS by měla být za tutéž cenu již od 1. 7. 2012. V případě dat by mělo být snížení cen ještě znatelnější: 1 MB v režimu roamingu by měl od 1. 7. 2012 stát max. 0,90 €, od 1. 7. 2013 max. 0,70 € a od 1. 7. 2014 max. 0,50 €.

Rovněž by se měly zlepšit podmínky pro tzv. virtuální mobilní operátory (tj. ty, kteří nabízejí své služby skrze síť operátora standardního a jsou ochotni akceptovat nižší marže).

Stávající operátoři by měli být povinni své zákazníky o této možnosti informovat s 2měsíčním předstihem a učinit vše proto, aby přechod k takovému poskytovateli byl pro zákazníka (resp. jeho roamingové služby) možný i se stávajícím telefonním číslem, a to během lhůty 5 dní.

Stav projednávání

Potenciální další regulaci roamingu dlouhodobě podporují nejen spotřebitelské organizace typu BEUC, ale údajně (podle Komise) i někteří mobilní operátoři – v očekávání, že nová norma napomůže odstranit některé nedostatky stávajících nařízení, zejm. problematickou regulaci velkoobchodních cen na poli roamingových dat (i za cenu toho, že regulace se celkově zpřísní).

Předpokládaný další vývoj

Bude-li návrh skutečně předložen (údajně 22. 6. 2011), s největší pravděpodobností se o něm bude rozhodovat procedurou spolurozhodování Rady a EP.

Odkazy

Rada se začala zabývat CCCTB

Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (KOM(2011)121)

Rada se 5. 5. 2011 začala na úrovni pracovní skupiny zabývat návrhem na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (tzv. CCCTB) v EU.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v březnu 2011. Nová směrnice by měla podle ní „výrazně snížit administrativní zátěž, náklady na dosažení souladu s předpisy a právní nejistotu, jimž jsou podniky v EU v současné době vystaveny. Pokud jde o jednotnost právního prostředí, měla by se EU přiblížit USA, Japonsku nebo Číně. Nová norma by měla podnikům přinést úspory v řádu miliard eur ročně, malé a střední podniky by díky ní mohly podle Komise ušetřit až 2/3 svých nákladů (více v příspěvku „Komise navrhuje zavést CCCTB, Daně v březnu 2011).

Klíčové body

Maďarské předsednictví členským státům zatím pouze předložilo dotazník, jakým směrem by se mělo vyjednávání o CCCTB v Radě ubírat.

Tj. zda vůbec má být podnikům (včetně poboček podniků ze třetích zemí) umožněno využívat výhod jediného kontaktního místa pro podání daňového přiznání (v zemi, kde má podnik hlavní sídlo) a konsolidovat všechny zisky a ztráty, které jim vzniknou v rámci EU, za předpokladu, že (1) členské státy si i nadále zachovají právo stanovovat si vlastní sazbu daně a (2) CCCTB bude nepovinný (pokud se pro něj ale konkrétní podnik rozhodne, měl by podle návrhu v daném režimu zůstat min. 5 let). Právě toto je jádro návrhu Komise.

Základ daně podniku by měl být rozdělen mezi ty členské státy, v nichž daný podnik provozuje činnost. Měly by se zohlednit 3 faktory: 1. aktiva (dlouhodobý hmotný majetek plus náklady na výzkum a vývoj, marketing a reklamu v 6 letech před vstupem podniku do CCCTB); 2. pracovní síla (50 % mzdových nákladů a 50 % počtu zaměstnanců); 3. prodej (kam bylo odesláno zboží, kde byla vykonána služba). Po přerozdělení základu daně by si měly členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou. Odpisy v rámci CCCTB by měly činit 25 % za období 4 let.

Konkrétně se maďarské předsednictví v dotazníku zaměřilo na následujících 8 okruhů otázek:

  • stanovení základu daně;
  • transakce mezi skupinou podniků a podniky přidruženými (těmi, které nejsou součástí skupiny);
  • šíře a rozsah klauzule proti zneužití CCCTB;
  • způsob konsolidace;
  • kritéria pro rozdělování základu daně;
  • administrativní otázky;
  • způsob začlenění podniků do režimu CCCTB;
  • ekonomické otázky vážící se k CCCTB (dopad na rozpočty, administrativní poplatky ap.).

Stav projednávání

Problémem návrhu je, že jej bezvýhradně nepodporují ani firmy (ač Komise je přesvědčena o opaku), ani členské státy, které o něm mají rozhodovat.

Obávají se (v důsledku konsolidace) mj. snížení svých daňových příjmů. Platí to i o Maďarsku, které hodlá negociace v Radě až do konce června 2011, kdy jej na předsednickém postu vystřídá Polsko, záměrně „držet na nižší (odborné, tedy nikoliv primárně politické) úrovni. Maďarsko v jeho úsilí podporuje např. Velká Británie, Irsko, ale např. i ČR. Výhrady vůči CCCTB má i Německo, pro jsou v tuto chvíli údajně jen Francie a Španělsko.

Komise si je vědoma obtížnosti celé materie. Proto předpokládá, že jednání o CCCTB budou trvat min. 2 roky, v krajním případě zvažuje i možnost tzv. posílené spolupráce, tj. že by se na projektu nepodílely všechny členské státy, ale např. jen státy eurozóny.

Pokud CCCTB nakonec bude zaveden, reálně (po započítání implementační lhůty v řádu 12-24 měsíců) se uplatní nejdříve od roku 2015 nebo 2016.

Postoj ČR

ČR sjednocení daňového základu dlouhodobě (fakticky od svého vstupu do EU v roce 2004, kdy už se v EU o CCCTB cca 3 roky neformálně debatovalo) odmítá.

Naposledy se v tomto duchu vyjádřil výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro evropské záležitosti 26. 5. 2011.

Předpokládaný další vývoj

návrhu se bude v Radě rozhodovat jednomyslně, EP by měl být pouze konzultován.

Odkazy

Rada schválila obecný přístup k regulaci krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání (KOM(2010)482)

Rada 17. 5. 2011 schválila tzv. obecný přístup k návrhu na regulaci krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání.

Pozadí

Debata o regulaci komplexních finančních nástrojů dostala v EU nový impuls v souvislosti s projednáváním tzv. finančního balíku a s tzv. řeckou krizí. V květnu 2010 se Německo stalo první zemí v EU, která dočasně zakázala nekrytý (naked) krátký prodej podílů 10 nejdůležitějších domácích finančních institucí (později jej následovalo např. Dánsko, Řecko či Itálie, trvalé restrikce uvalilo Španělsko, Rumunsko, Lucembursko, Litva, Belgie a Rakousko). Nedlouho poté Německo spolu s Francií požádalo o vytvoření celounijních pravidel s cílem snížit volatilitu finančních trhů (volatilní finanční trhy mají dopad na reálnou ekonomiku počínaje hypotékami a konče cenami energií a potravin). Komise výzvu Německa a Francie vyslyšela (ač např. mezi situací v Řecku a nekrytými krátkými prodeji přímou souvislost nenalezla) a v září 2010 předložila příslušné legislativní návrhy (více v příspěvku „Deriváty, krátký prodej a swapy úvěrového selhání čeká regulace, Vnitřní trh v září 2010). Výbor ECON se při projednávání zprávy Pascala Canfina předběžně postavil (obecně řečeno) za stanovení co nejpřísnějších pravidel (více v příspěvku „ECON ,ladí‘ svou pozici k regulaci derivátů, krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání, Vnitřní trh v březnu 2011).

Klíčové body a stav projednávání

Rada se postavila za úplný zákaz nekrytého krátkého prodeje a posílení informační povinnosti společností závislých na „krátkých akciích.

Komise ve svém návrhu uvádí, že pokud tato závislost dosáhne 0,2 % (počítaje v to pouze „krátké akcie z EU) měly by dané společnosti o této skutečnosti informovat (národního) regulátora, dosáhne-li závislost 0,5 %, měly by o ní informovat trhy/veřejnost.

Navzdory tomu, že uvedené body jsou v souladu s požadavky EP, zpravodaj Pascal Canfin obecný přístup Rady označili za „paradoxní (rozuměj z hlediska věci samé nedostatečný), neboť údajně nezbrání spekulacím se státními dluhopisy a obchodováním se swapy úvěrového selhání (přitom právě proto byl návrh podle Canfina předložen).

Pravdu má zpravodaj v tom, že Rada rozlišuje mezi krátkými prodeji obecně a krátkými prodeji se státními dluhopisy, přičemž pro druhý z případů stanovuje mírnější pravidla i méně rozsáhlé kompetence unijního dohledového orgánu ESMA (srov. čl. 24 návrhu). Rovněž platí, že členské státy by měly být oprávněny zákaz krátkého prodeje za předem stanovených podmínek (podle článku 12 návrhu) obejít, a to až na dobu 6 měsíců (s možností obnovení). Na druhou stranu, za stávajícího rozložení sil v Radě („proregulační Německo versus „protiregulační Velká Británie, za podpory ČR, Švédska, Nizozemska, Itálie či Lucemburska) se jiný než kompromisní výsledek očekávat nedal.

Kritika návrhu se ovšem neobjevuje jen mezi členskými státy, ale i na půdě EP. Někteří lidovci, liberálové a konzervativci se stavějí proti plnému zákazu nekrytého krátkého prodeje s argumentem, že by to pro dotčené subjekty mohlo znamenat problémy s likviditou. Tento postoj naopak odmítají zelení a socialisté (z jejichž řad je i zpravodaj Canfin).

Předpokládaný další vývoj

Schválení obecného přístupu je podmínkou pro zahájení formálních negociací Rady s EP. Ty by měly být zahájeny v následujícím období s cílem dosáhnout dohody ideálně během prvního čtení. Ve světle uvedených sporných bodů ale není jasné, nakolik je to reálné.

Komise každopádně stále počítá s tím, že nové nařízení vstoupí v platnost nejpozději v červenci 2012.

Odkazy

ECON schválil svou pozici k regulaci derivátů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2010)484)

Výbor ECON 24. 5. 2011 schválil poměrem 41:1:2 svou pozici k návrhu na regulaci tzv. over the counter derivátů.

Pozadí

Pozadí debat o neregulovaných, soukromě obchodovaných (tzv. over the counter) derivátech je obdobné jako v případě návrhu na regulaci krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání (viz výše).

Klíčové body

Výbor ECON se zprávou Wernera Langena, doprovozenou 975 pozměňovacími návrhy, postavil za Komisi (a proti názoru Rady): souhlasil, aby předmětem regulace byly prioritně tzv. over the counter (neregulované, soukromě obchodované) deriváty.

Obchod s nimi představuje 80-90 % obchodu se všemi deriváty (v letech 2009 a 2010 údajně nabyl objemu 425 tril. €, resp. 476 tril. €). Regulované deriváty obchodované na burzách (o objemu 54 tril. € v roce 2010) by měly být předmětem chystané revize směrnice č. 2004/39 (tzv. MiFID Directive).

Všechny zainteresované subjekty (banky, pojišťovací a penzijní společnosti, hedgeové fondy, ale i nefinanční instituce typu energetických společností) by měly být povinny své obchody s over the counter deriváty realizovat výhradně přes příslušnou národní ústřední protistranu (central counterparty; CCP) a uveřejňovat o nich zprávy skrze ESMA, součást tzv. mikrodohledu. ESMA by měla získat také inspekční oprávnění. Možnost zvolit si CCP (tzv. interoperabilita) by měla být kvůli eliminaci potenciálních systémových rizik omezena („interoperabilní by mohla být jen 3 roky bezvadně fungující CCP). Dříve zvažovaná možnost, aby se nová norma retroaktivně vztahovala i na některé dřívější obchody s over the counter deriváty, by se uplatnit neměla. Na druhou stranu by se měly zpřísnit požadavky na CCP pocházející ze třetích zemí.

CCP by měly být obligatorně vázány limitovat rizika obchodů, jež přes ně budou realizovány, např. zátěžovými (stress) testy nebo vlastními finančními zárukami. K autorizaci CCP by měl být potřeba kapitál min. 5 mil. € a ustavení výboru, jenž bude sestávat ze zástupců příslušné CCP a ze zástupce ESMA. Nesplněním těchto podmínek by se CCP vystavila možnosti udělení pokuty.

Stav projednávání

Některé členské státy požadují regulaci všech (nejen over the counter) derivátů.

Zpravidla jde o země, jichž by se mohly výstupy neregulovaného trhu negativně dotknout (např. Německo, Francie, ale i Španělsko, Portugalsko, Lucembursko, Řecko, Belgie či Rakousko). Striktně proti je naopak např. Velká Británie (plus Itálie a Nizozemsko) nebo Evropská bankovní federace, která předložené návrhy považuje za preskriptivní a kladoucí na finanční instituce nadměrné kapitálové požadavky.

Potenciálně problematický (protože z hlediska trhu, zejm. mezi EU a USA, restriktivní) je i požadavek na přísnější požadavky vůči CCP pocházejícím ze třetích zemí, na což upozorňuje např. asociace sdružující správce alternativních investic (AIMA). AIMA tvrdí, že navrhovaná regulace jde daleko za rámec „prosté úpravy legislativy zaměřené na trh s over the counter deriváty.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o Langenově zprávě hlasovat v červenci 2011.

Odkazy

ECON: Za 15 let budou bankovní vklady garantovány až do výše 100 tis. €

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady …/…/EU o systémech pojištění vkladů (KOM(2010)368)

Výbor ECON 24. 5. 2011 souhlasil, aby banky v EU do 15 let ručily za vklady svých klientů až do výše 100 tis. €.

Pozadí

Komise svůj legislativní návrh předložila v červenci 2010 s cílem zachovat dočasné záruky na bankovní vklady realizované v průběhu finanční krize revizí směrnice č. 94/19 (tj. směrnicí č. 2009/14) a učinit je trvalými. Norma původně garantovala výplatu vkladů do 20 tis. €, později 50 tis. € a nakonec 100 tis. €, v posledním případě šlo nicméně jen o dočasné „protikrizové opatření (navíc vždy platilo, že v EU nikdy neexistoval jeden garanční systém, ale bylo jich na 40; to by měla nová norma změnit). Podle Komise by měl „strop 100 tis. € stačit na to, aby bylo 100% odškodněno 95 % majitelů účtů v EU. Norma by se neměla vztahovat na vklady finančních institucí a veřejných orgánů, strukturované investiční produkty a dluhopisy (více v příspěvku „Komise předložila ,balík na posílení důvěry ve finanční služby‘, Vnitřní trh v červenci 2010).

Klíčové body

Formálně ECON přijal zprávu Petera Simona. ECON sice podpořil, aby došlo k prodloužení lhůty o 5 let (Komise navrhovala 10 let), výplaty konkrétních vkladů (v případě potíží bank) by se pak ale měly realizovat namísto 7 do 5 dnů (do roku 2016 včetně do 20 dní, do 5 dní by nicméně mělo být vyplaceno min. 5 tis. €).

Zpravodaj text podpořil s tím, že členské státy získají širší manévrovací prostor, jak uvedená opatření realizovat, zejm. pokud jde o prevenci. V praxi ale budou pravidla stanovena pro všechny stejně: banky by měly udržovat rezervy min. ve výši 1,5 % všech vkladů, přičemž na banky realizující riskantnější operace by se měly na základě rozhodnutí EBA vztahovat až 2,5krát přísnější pravidla. Klienti bank by měli být o nových pravidlech informováni přinejmenším skrze výpisy z účtů.

Stav projednávání

Už při uveřejnění návrhu Komise se objevily odhady, kolik prostředků (fakticky od majitelů účtů např. ve formě zvýšených poplatků) budou muset banky získat navíc, aby byly schopny garantovat nové legislativní požadavky.

Výkonný ředitel ČBA a předseda správní rady Fondu pojištění vkladů Josef Tauber tehdy konstatoval, že v ČR počítá min. se 100 mil. Kč. Organizace EACB a ESBG také upozornily, že řada bank už disponuje vlastními garančními mechanismy, což návrh nezohledňuje. Komise pouze konstatovala, že bankovní poplatky by se mohly zvýšit o 7-12 € ročně.

Obecná výtka směřuje k posílení práv spotřebitelů na úkor povinností, resp. ke „vzkazu, že je lhostejné, jaké bance/bankám jsou prostředky svěřeny, neboť náhrady se majiteli účtu/účtů dostane fakticky vždy. Právě tak by tomu ale mělo být, alespoň podle spotřebitelské organizace BEUC.

Postoj ČR

ČR se vyjadřovala skepticky již v případě ad hoc garancí zavedených bezprostředně po vypuknutí finanční krize.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o Simonově zprávě hlasovat (v prvním čtení) v červenci 2011.

Rada, která o dané věci spolurozhoduje, by o návrhu měla vést debatu 15. 6. 2011. Komise předpokládá, že nová pravidla by měla v EU, resp. v celém EHP, začít platit nejpozději v průběhu let 2012-2013.

Odkazy

Komise uveřejnila koncepci práv duševního vlastnictví

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council concerning customs enforcement of intellectual property rights (COM(2011)285)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. A Single Market for Intellectual Property Rights Boosting creativity and innovation to provide economic growth, high quality jobs and first class products and services in Europe (COM(2011)287)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on entrusting the Office for Harmonisation in the Internal Market (Trade Marks and Designs) with certain tasks related to the protection of intellectual property rights, including the assembling of public and private sector representatives as a European Observatory on Counterfeiting and Piracy (COM(2011)288)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on certain permitted uses of orphan works (COM(2011)289)

Komise 24. 5. 2011 předložila svou koncepci ochrany a rozvoje práv duševního vlastnictví v EU v době posilování významu aktivit provozovaných online.

Klíčové body a stav projednávání

Koncepce se týká patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů a zeměpisných označení, ale např. i autorských práv. Komise spolu s koncepcí zároveň předložila i konkrétní návrh na zjednodušení systému udělování licencí k tzv. osiřelým dílům a návrh nařízení „k posílení opatření v oblasti cel pro boj proti obchodování se zbožím, jež porušuje práva duševního vlastnictví. Její součástí je i dříve iniciovaný patent EU (více v příspěvku „Evropský patent znovu ožívá, Vnitřní trh v dubnu 2011). Koncepce odkazuje mj. i na 12 projektů pro jednotný trh roku 2012, které Komise uveřejnila v dubnu 2011 (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011).

Nejdůležitější kroky, jež by měly být založeny na nové koncepci EU pro práva duševního vlastnictví

Co

Kdy

Návrhy týkající se vytvoření zvláštního unijního patentového soudu

Návrhy na modernizaci systému ochranných známek v EU i na vnitrostátní úrovni

2011

Analýza stávajícího právního rámce a možného ekonomického dopadu (nové) ochrany nezemědělských zeměpisných označení (+ potenciální konkrétní legislativní návrhy)

2011-2012

Návrh na vytvoření právního rámce pro „účinnou kolektivní správu autorského práva na více územích (zejm. v odvětví hudby)

srpen 2011

Konzultace k zelené knize týkající se on-line distribuce audiovizuálních děl

říjen 2011

Revize směrnice č. 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví (aby odpovídala požadavkům „digitálního prostředí)

konec 2012

Zdroj: Intellectual Property Strategy – Frequently Asked Questions (MEMO/11/332)

S osiřelými díly, u nichž neexistuje držitel autorských práv nebo jej není možné kontaktovat, by mělo být možné volně nakládat do konce roku 2012.

Ve výsledku by tak mohlo být podle Komise digitalizováno velké množství knih či hudby. V úvahách je i potenciální možnost nakládat volně (skrze licenční dohody) s díly, které z rozhodnutí vydavatele-držitele práv již nejsou v prodeji, a přitom se na ně stále vztahují autorská práva (sic!).

Pokud jde o monitoring padělání a pirátství, měl by se jej primárně ujmout Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) a (po revizi nařízení č. 1383/2003) i celní úřady na hranicích jednotlivých členských zemí. Celní úřady by se nad rámec hraničních kontrol měly zabývat mj. i „malými zásilkami padělaného zboží posílanými poštou, protože většina tohoto zboží pochází z obchodů uzavíraných na internetu (více zde).

Součástí (budoucích) plánů Komise je snaha omezovat internetové pirátství také zavedením požadavků na poskytovatele internetového připojení, ačkoliv obdobná iniciativa již dříve vyšla naprázdno – z důvodu nedostatečné právní báze ve smlouvách EU.

Předpokládaný další vývoj

předložených návrzích by měla být v následujícím období zahájena formální debata na půdě EP a Rady.

Odkazy

Rada definitivně schválila regulaci alternativních investičních fondů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2004/39/ES a 2009/…/ES (KOM(2009)207)

Rada 27. 5. 2011 definitivně schválila regulaci alternativních investičních fondů.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v dubnu 2009 s cílem „zregulovat všechny fondy s působností v EU, jež nespadají do rámce úpravy směrnice č. 85/611 (tzv. UCITS Directive), neboť se podle ní (krom jiných aktérů) podílely na vzniku finanční a hospodářské krize. „Výměnou za regulaci Komise nabídla manažerům, jichž by se nová norma měla týkat primárně, možnost působit po získání registrace a notifikaci dotčenému členskému státu prakticky na celém území EU.

Rada v březnu 2010 projednávání návrhu z důvodu neshod mezi jednotlivými členskými státy odložila. Podobný krok učinil i EP v červenci 2010 při projednávání zprávy Jean-Paula Gauzèse. Belgické předsednictví prezentovalo návrh kompromisu v září 2010 (více v příspěvku „Belgické předsednictví navrhlo kompromis ve věci regulace alternativních investičních fondů, Vnitřní trh v září 2010). Rada překonala rozpory v říjnu 2010, kdy dospěla k jednomyslně přijatému kompromisu (více v příspěvku „Rada dosáhla kompromisu ve věci regulace alternativních investičních fondů, Vnitřní trh v říjnu 2010). Plénum EP jej podpořilo v listopadu 2010 (více v příspěvku „EP schválil regulaci alternativních investičních fondů, Vnitřní trh v listopadu 2010).

Klíčové body

Manažeři fondů pocházejících z EU budou moci působit v celé Unii počínaje rokem 2013, kdy uplyne 2letá implementační lhůta směrnice, všichni ostatní (ze třetích zemí) do roku 2015. Žádný členský stát či jiný subjekt nebude moci zavést vůči manažerům ze třetích zemí jakýkoli jiný, restriktivní režim. (Dosavadní forma povolování působení alternativních investičních fondů v členských zemích EU – „jedna země, jedno povolení – by měla skončit v roce 2018 přijetím aktu Komise.)

Na druhou stranu, bez uznání standardů EU (tj. nové směrnice) příslušnými regulátory ze třetích zemí (formou podpisu dohody o spolupráci) nebudou moci manažeři fondů z těchto zemí v EU působit. (V případě členských zemí EU vyplývá nutnost implementace nové normy, obsahující mj. rozsáhlou informační povinnost manažerů/fondů, povinnost dodržování standardů týkajících se daní, opatření proti praní špinavých peněz a opatření protiteroristických, z primárního práva.)

Výměnou za tento výsledek, jenž konvenuje ponejvíce s britským postojem k věci (ve Velké Británii působí údajně 80 % evropských alternativních investičních fondů), dojde i přes určitý odpor Komise a naopak na žádost EP k posílení ESMA, součásti nové architektury finančního dohledu (více v příspěvku „EU schválila finanční balík, Vnitřní trh v září 2010).

ESMA bude moci především žádat národní regulátory, aby omezili obchodování s fondy ze třetích zemí, budou-li představovat „podstatnou hrozbu finančním trhům (nebude ale oprávněna udělovat jim licence pro působení v EU). V roce 2015 ESMA předloží zprávu o působení manažerů ze třetích zemí v EU a v roce 2018 o ukončení režimu „jedna země, jedno povolení, jež by do té doby mělo být pro tyto manažery stále ještě v platnosti.

Předpokládaný další vývoj

Výsledná norma by měla být implementována do 2 let od vstupu v platnost a role ESMA by měla být revidována po 4 letech.

Odkazy

Rada dosáhla politické dohody o výjimce z účetních uzávěrek mikropodniků

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty (KOM(2009)83)

Rada 30. 5. 2011 poměrně nečekaně dosáhla politické dohody o výjimce pro mikropodniky týkající se předkládání ročních účetních uzávěrek.

Pozadí

Komise svůj návrh na revizi směrnice č. 78/660, vztahující se obecně na všechny společnosti s výjimkou např. finančních institucí, předložila v únoru 2009 s cílem snížit požadavky na velmi malé podnikatelské subjekty, jež vyvíjejí nevýznamnou nebo žádnou přeshraniční aktivitu.

Text zavádí pojem „mikropodnik: musí mít účetní rozvahu nejvýše 500 tis. € ročně, čistý obrat 1 mil. € ročně a/nebo nejvýše 10 zaměstnanců (splněna musí být alespoň 2 ze 3 uvedených kritérií).

Plénum v březnu 2010 zavedení výjimky pro mikropodniky schválilo, ovšem s předpokladem, že ji musí autorizovat separátně každý členský stát (podle svých potřeb) a musí být zachována povinnost sběru a uchovávání dat o obchodních transakcích a finanční situaci mikropodniků. Ještě v dubnu 2011 vypadala situace v Radě z hlediska podpory nové normě problematicky.

Klíčové body

Rada fakticky vzala za svou pozici EP, pokud jde o povinnost sběru a uchovávání dat o obchodních transakcích a finanční situaci mikropodniků. Upravila ale podmínky, jež je třeba splnit, aby byl subjekt považován za mikropodnik. Fakultativní výjimka z účetních uzávěrek by se tak měla týkat menšího počtu podniků.

Mikropodnik by měl mít podle předsednictví účetní rozvahu nejvýše 250 tis. € ročně a čistý obrat 500 tis. € ročně, tedy polovinu toho, co navrhovala Komise. Na požadavku na počet zaměstnanců by se nemělo měnit nic.

Stav projednávání

Uvedené změny vycházejí z návrhu maďarského předsednictví. Ten již v dubnu 2011 z pochopitelných důvodů přivítala organizace zastupující účetní (ACCA), naopak asociace malého podnikání (ESBA) za podpory UEAPME jej označila za zklamání: požadavky na roční účetní uzávěrky by měly zůstat v celé EU jednotné, byrokratická zátěž by se měla umenšovat jinde.

Předpokládaný další vývoj

V EP by mělo být v důsledku přijetí politické dohody Rady brzy zahájeno druhé čtení spolurozhodovací procedury.

Odkazy

Evropská soukromá společnost stále nemá jednomyslnou podporu

Návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti (KOM(2008)396)

Rada se 30. 5. 2011 po dalším roce a půl (pozastavených) jednání opět nedokázala jednomyslně shodnout na návrhu nařízení o statutu evropské soukromé společnosti (Societas Privata Europaea; SPE), specifické právní formy, jež by měla usnadnit malé a střední podnikání v EU.

Pozadí

Komise návrh předložila v červnu 2008 coby součást své iniciativy „Small Business Act (od února 2011 probíhá její revize; více v příspěvku „Komise reviduje ,Small Business Act‘, Vnitřní trh v únoru 2011). Text předpokládá možnost vytvářet v celé EU jeden „přenositelný typ společnosti s minimálním jměním 1 €, a tím napomáhat potenciální expanzi malého a středního podnikání (z důvodu úspory nákladů na jinak nezbytné právní služby a provoz různých druhů společností v různých členských státech).

EP, jenž je v daném případě pouze konzultován, své první čtení završil již v březnu 2009 přijetím zprávy Klaus-Heinera Lehneho. Rada o návrhu naposledy meritorně jednala v prosinci 2009.

Klíčové body a stav projednávání

Členské státy nedosáhly politické dohody zejm. kvůli 3 otázkám (a silnému nesouhlasu Německa a Švédska): 1. jaké by mělo být minimální jmění SPE; 2. jaká kritéria by se měla uplatnit na sídlo SPE; 3. jak by měla být definována zaměstnanecká participace v SPE.

Německo nesouhlasilo s návrhem maďarského předsednictví, aby se minimální jmění SPE pohybovalo v intervalu od 1 € do 8 tis. €, dle uvážení každého konkrétního členského státu. Naopak požadovalo jmění min. 8 tis. €.

Pokud jde o sídlo SPE, návrh Komise předpokládá, že SPE bude moci být registrována v jiném členském státě, než kde reálně provozuje většinu svých aktivit. To opět odmítá zejm. Německo, navzdory návrhu Maďarska, aby se po dobu 3 let od vstupu nové normy v platnost uplatnilo přechodné období, které by takovou praxi zakazovalo. Německo nepřesvědčil ani argument, že i po uplynutí přechodného období by to byly členské státy, kdo by určoval, jaké požadavky na sídlo SPE se uplatní.

Co se týče participace zaměstnanců, je předmětem sporu zajištění stejných práv pro všechny zaměstnance příslušné SPE, ať již působí v kterémkoli členském státě (s různou národní legislativou). Ze strany odborů (a v Radě ze strany Švédska) existuje obava z účelových změn registrace SPE tak, aby nebyla povinna přistoupit na restriktivní legislativu některých členských států. Podle maďarského předsednictví by se měla uplatnit vždy nejpříznivější možná legislativní úprava: řídila by se buď zemí registrace SPE (do 3 měsíců od registrace), nebo tím, kde reálně pracuje min. třetina a/nebo max. 500 zaměstnanců dané SPE, přičemž daný model by se měl uplatnit i v případě přesunu aktivit SPE mimo zemi, kde byla původně zaregistrována.

Předpokládaný další vývoj

Rada prozatím nestanovila další termín projednávání návrhu.

Odkazy

Týden v EU od 28. listopadu do 4. prosince

Úvodník Kulatý stůl Národního konventu o EU Balíček k oběhovému hospodářství Strategie EU v oblasti globálního zdraví Doporučení Národního plánu obnovy Maďarska Zasedání Rady pro mládež avzdělávání Zasedání Rady pro…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🧑‍⚖️ Co přesně znamená Rule of Law neboli právní stát? Podle čeho se pozná, že žijeme v dobře fungujícím právním státě?

🇪🇺🎧 Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek v podcastu BEK LADÍ EVROPU ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/06/bek-ladi-evropu-rule-of-law-pravni-stat/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.