Žlutá karta na dosah

27.05.2011
Euroskop

Národním parlamentům se poprvé téměř podařilo ukázat Evropské komisi žlutou kartu. Zatím největší počet parlamentních komor vydal odůvodněné stanovisko k návrhu jednotného konsolidovaného základu daně pro firmy. Podle legislativců není v souladu s principem subsidiarity, jinými slovy spadá do oblastí, které by se neměly řešit na evropské úrovni.

Pokud by obavu o soulad s principem subsidiarity sdílela třetina parlamentních komor, mohly prostřednictvím tzv. mechanismu žluté karty donutit Evropskou komisi (EK) k přezkoumání návrhu. Protože v jednotlivých zemích je rozdílný počet parlamentních komor, spuštění mechanismu nastává při dosažení stanoveného počtu bodů. V tomto případě daly parlamenty dohromady 13 z potřebných 18 hlasů.

Cílem komisního návrhu je to, aby firmy mohly podat v rámci celé EU pouze jedno daňové přiznání u jedné daňové správy. Na základě tohoto jediného daňového přiznání by pak byl základ daně podniku rozdělen podle zvláštního vzorce mezi ty členské státy, v nichž tento podnik provozuje činnost.

Pochyby o subsidiaritě v 9 zemích

Návrh EK uvádí, že jednotný daňový základ má být nepovinný; pokud budou společnosti chtít, mohly by zůstat ve svém vnitrostátním daňovém systému. Komise také zdůrazňuje, že sazba daně by zůstala v pravomoci jednotlivých členských států.

Ze strany národních parlamentů se zatím jedná o nejkontroverznější legislativní návrh s ohledem na princip subsidiarity. Z aktuálně dostupných informací z databáze IPEX a informací stálých zástupců národních parlamentů v Bruselu vyplývá, že odůvodněné stanovisko bylo přijato v 9 zemích – v Bulharsku, Irsku, Nizozemí, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Švédsku, Velké Británii a na Maltě.

Ačkoliv národní parlamenty nedosáhly na spuštění mechanismu žluté karty, vysoký počet odůvodněných stanovisek naznačuje, že komisní návrh může narazit na problémy při schvalování v Radě ministrů.

Dojde i na společnou sazbu daně?

V návrhu spatřují někteří odborníci riziko „daňové harmonizace zadními dvířky. Společný základ korporátních daní se může stát prvním krokem na cestě ke společné sazbě daně. Harmonizace daňových sazeb by připravila o konkurenční výhodu země, jejichž podnikové daně jsou nižší než průměr v EU. Mezi ně patří i Česko.

Premiér Petr Nečas vyjádřil také obavy, že v případě zavedení společného konsolidovaného základu podnikových daní v EU by velká část daní ze zisku odplývala z ČR do mateřských zemí zahraničních společností.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek