Hana Kopecká, EUROSKOP, 5. dubna 2011
Národní fronta (FN) už není jen stranou protestu. Potvrdila to ve francouzských komunálních volbách, kde ubrala hlasy vítězným socialistům i Sarkozyho oslabenému lidovému hnutí (UMP). Pod vedením Marine Le Pen úspěšně útočí na středové pozice i Elysejský palác. Pokud ji mainstreamové strany chtějí zastavit, nezbude jim, než ji přestat kopírovat a zaměřit se na její slabiny.
Místní volby provázel rekordní nezájem veřejnosti. K urnám přišlo pouze 44% Francouzů. Vítězná levice si vydobyla 35% hlasů a krajní pravice 10%, zatímco vládní UMP oslovila jen 19% voličů. Tam, kde socialisté vypadli v prvním kole, vzrostl počet hlasů FN ve druhém kole z 26% na 36% hlasů, tedy o 10%. Ačkoli jí pomohla menší volební účast v prvním kole, je zřejmé, že přebrala hlavně socialistické hlasy. Le Penová, která se snaží působit jako zastánce chudých, si levicový potenciál své strany dobře uvědomuje a hýčká. Aby si získala přízeň proletariátu, často hovoří jménem veřejnosti a zdůrazňuje ochrannou roli státu.
Vstříc novému osudu? Předsedkyně francouzské Národní fronty může při prezidentských volbách v roce 2012 pořádně zatřást politickou mapou Francie. Rozhodně o ní uslyšíme čím dál více. (reprofoto)
Do středu, pravá!
Le Penová usiluje o vystoupení z eurozóny, obnovu hraničních kontrol a trestu smrti, zastavení veškeré imigrace a přednost Francouzů na domácím pracovním trhu. Označuje se za obhájkyni národních principů a jako takovou ji zřejmě vidí i voliči. V průzkumu TNS Sofres označilo 38% respondentů FN za tradiční vlasteneckou pravici. Díky této strategii Francouzi postupně přestávají vnímat Národní frontu jako stranu radikálů. Podle průzkumu agentury BVA-Absoluce ji 52% veřejnosti bere jako každou jinou partaj. To představuje velký obrat od loňského září, kdy 57% respondentů stejného průzkumu označilo FN za extremistickou. V de-démonizaci partaje se Le Penové evidentně daří.
Očištění tátovy strany
Le Penová zdvořilým chováním a umírněným slovníkem dekontaminuje značku Národní fronty, poznamenává The Economist. Když se takticky objevila v imigračním centru na středomořské Lampeduse, prvním útočišti tisíců uprchlíků, dokonale zkombinovala tvrdou imigrační rétoriku s empatií. Náš kontinent je jako loď. Kdybych naslouchala svému jen srdci, vezmu vás na palubu, začala citlivě. Ta loď je však křehká a když vás naberu, potopí se, vysvětlila Le Penová imigrantům, proč je Evropa a především Francie nemůže přijmout. V jediné větě ukázala, v čem spočívá její síla: smysl pro senzaci, schopnost zacílit na populistické obavy a nesnášenlivost maskovaná za selský rozum.
Proč se FN všichni bojí
Mohou se mainstreamoví politici Národní frontě ubránit? V minulosti se Sarkozy snažil krajně-pravicovým voličům přiblížit. Krátkodobě zavedl resort národní identity, zpřísnil imigrační zákon, zakázal burky a nařídil likvidaci romských táborů. Teď, když potenciál přebírání hlasů FN dosáhl svých limitů, přišel pat. Zmírní-li prezident kritiku přistěhovalectví, pootevře Le Penové dveře, uvažuje pravicový Le Figaro. Když ale anti-imigrační nálady naopak podpoří, krajní pravici tím jedině pomůže. Obavy mají i socialisté. FN v minulosti fungovala jako klín, který rozděluje pravici a ubírá hlasy vládnímu Lidovému hnutí. Dnes však přebírá i krajně levicové voliče, pro které jsou socialisté příliš středoví.
Do voleb bez ekonomického programu
Aby však Národní fronta získala celkovou legitimitu, zbývá jí vybrousit ekonomický program, zatím takřka neexistující. Jak píše Le Monde, jeho stávající podoba se pohybuje pouze v nacionalistické rovině; prosazuje návrat k franku a odchod z EU. Ten však podporuje pouze 15% populace. Na ekonomickou Achilovu patu FN by měla cílit především vládní UMP.
Pokud chce Sarkozy omezit potenciál FN, měl by změnit přístup. Musí opustit otřepaná témata imigrace a národní identity a zaměřit se na posílení ekonomiky, zaměstnanosti a kupní síly, radí prezidentovi analytik Gael Sliman. Na změnu strategie proti Le Penové nemá Sarkozy mnoho času. Za rok se budou konat prezidentské volby. Pouhé přitvrzení anti-imigrační rétoriky očekávaný úspěch nepřineslo. Národní Fronta roste dál, paradoxně díky posunu UMP doprava. Zbývá tedy zaútočit na její slabiny a ekonomika je rozhodně jednou z nich.
Autor: Hana Kopecká, Euroskop
