Zaútočit, či nechat Libyi být? Těžká volba pro Západ


Ladislav Kryzánek, MfDnes, 2. března 2011

Případná vojenská intervence Západu v Libyi má mnoho úskalí. Nejspíš by připadala v úvahu jen v případě obrovské humanitární krize v zemi, kdy by nebylo zbytí, pokud by Kaddáfí zvolil strategii „po mně potopa“.

Svět hodinu od hodiny zvyšuje tlak na Muammara Kaddáfího a vyzývá ho: Neprodlužuj to a zmiz! Ten se však jenom směje a zmateně tvrdí, že „všechen lid ho nekonečně miluje. Legrace to však není. Západ totiž vážně zvažuje užití vojenské síly na libyjském území. Přesto, že případná intervence má netušeně mnoho úskalí.

Nejrazantněji se včera vyjádřil britský premiér David Cameron. „Vojenskou akci proti Kaddáfího režimu nemůžeme vyloučit, prohlásil ve vysílání BBC. Británie podle něho hodlá prosadit vyhlášení bezletové zóny nad Libyí a hledá způsoby, jak dodat tamní opozici zbraně. „Všechna taková opatření přitom musí být v souladu s mezinárodním právem. Připravovat je však musíme, protože nikdo neví, co plukovník Kaddáfí podnikne proti vlastnímu lidu, dodal.

Jak by reagovali Arabové?

Už v pondělí oznámil americký Pentagon, že v oblasti přeskupuje své námořní a letecké síly. K libyjským břehům včera mířily válečné lodi USS Keasarge a USS Ponce se dvěma tisíci příslušníky námořní pěchoty na palubě. O vojenských možnostech jednali Američané i s představiteli NATO. Znamená to tedy, že západní vojáci do Libye opravdu „vlétnou, aby podpořili povstalce?

Na Pražském hradě pokračovaly 9. září rozhovory mezi generálním tajemníkem ÚV KSČ, prezidentem ČSSR Gustávem Husákem (vpravo) a vůdcem libyjské revoluce plukovníkem Muammarem Kaddáfím (druhý zprava). Jednání se zúčastnili předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal (druhý zleva) a místopředseda vlády ČSSR Rudolf Rohlíček (vlevo).

Na Pražském hradě pokračovaly 9. září rozhovory mezi generálním tajemníkem ÚV KSČ, prezidentem ČSSR Gustávem Husákem (vpravo) a vůdcem libyjské revoluce plukovníkem Muammarem Kaddáfím (druhý zprava). Jednání se zúčastnili předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal (druhý zleva) a místopředseda vlády ČSSR Rudolf Rohlíček (vlevo). Je uvedeno na dobové popisce arichního snímku ČTK z roku 1982. Husákovo Československo s Kaddáfího Libyí čile obchodovalo, především dodávalo plukovníkovi režimu zbraně, včetně tanků a letadel. Vlevo za delagací vykukuje orientalista Lubomír Kropáček, který sloužil jako překladatel.

Případná intervence má velice mnoho neznámých. Například nemožnost dopředu odhadnout, jak by na přítomnost amerických vojáků v Libyi reagovala arabská ulice. Není totiž vyloučeno, že taková situace by nastartovala silnou vlnu protiamerických nálad v zemích, jimiž nyní zmítají protesty, a „pokazila tak zárodky nadějných změn, jež lze v arabském světě nyní pozorovat. Nehledě na to, že výše uvedený vývoj by byl vodou na mlýn skomírajících džihádistů.

„Jakákoli vojenská akce v Libyi musí být zvažována nesmírně opatrně, může mít netušené dopady na region a také na naše úsilí v Afghánistánu, uvedl včera ministr obrany Robert Gates. Generál James Mattis, velitel US army pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku, upozornil, že snadné by nebylo ani vytvoření bezletové zóny nad Libyí. „Nejprve bychom museli zničit její protiletadlovou obranu. Byla by to vojenská operace. Nešlo by o to, že by se někomu řeklo, že má zabránit letadlům, aby létala, dodal.

Jak včera napsal britský deník Daily Telegraph, úvahy o vojenském zásahu v Libyi brzdí také obavy z tamních zásob chemických zbraní, zejména yperitu. Toho má údajně režim kolem deseti tun a Kaddáfí by ho podle některých vojenských expertů mohl použít, pokud nabude dojmu, že je konec.

Velkým, možná neřešitelným problémem by bylo získání širokého mezinárodního souhlasu. Čína a Rusko dávají dlouhodobě najevo, že proti takovým akcím jsou z principu. Nasazení vojenské síly proti otřesenému režimu navíc nepodporují zdaleka všechny velké západní státy. Například nový šéf francouzské diplomacie Alain Juppé včera jasně prohlásil, že k tomu je nutný souhlas OSN.

Je zjevné, že i sami Američané nechávají otevřené všechny možnosti. Jejich ministryně zahraničí Hillary Clintonová včera uvedla, že USA připravují spíše humanitární týmy. Jedním z úkolů amerických sil ve Středomoří může být pouhé předvedení vojenské síly, jež by mohlo přimět Kaddáfího režim k ústupkům.

Podle většiny analytiků je nyní nepravděpodobné, že by USA zahájily pozemní invazi nebo začaly s nálety. Taková akce má tolik neznámých, že by na ni došlo jen v případě, že už jiné možnosti nebudou na výběr. Tedy například za situace, kdy Kaddáfí rozpoutá v zemi peklo a začne v posledním tažení masakrovat Libyjce ve velkém. Chce však Západ opravdu čekat až na takovouhle katastrofu?

Autor: Ladislav Kryzánek

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality