Ipsos: Kolik lidí zná Visegrád?


Ipsos pro Euroskop, 15.2.2011

Termín Visegrádská „čtyřka“ zná 53 procent Čechů. Přímo jako alianci nebo spolupráci České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska ho dokázalo pojmenovat 20 procent respondentů. Zjistil to výzkum agentury Ipsos, který oslovil 1035 lidí.

Podle výzkumu Ipsos pětina respondentů označila Visegrád za alianci nebo spolupráci čtyř středoevropských zemí Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Dalších 11 procent na otevřenou otázku odpovědělo pouze tím, že ho označilo za spolupráci čtyř států. 40 procent lidí o pojmu Visegrád nic nevědělo. Zbytek respondentů dokázal říci, že je Visegrád spolupráce států, ale nijak konkrétněji.

Visegrádskou deklaraci podepsali 15. února 1991 polský prezident Lech Walesa, jeho československý protějšek Václav Havel a předseda maďarské vlády József Antall.


zdroj: Ipsos


P
ůvodní smysl spolupráce

V roce 1991 se tehdy tři státy dohodly, že sladí úsilí o vstup do evropských institucí, budou vzájemně konzultovat bezpečnostní otázky a rozvíjet hospodářskou spolupráci. K dalším cílům patřilo posílení identity středoevropského regionu a povzbuzení jeho obyvatel k navazování vzájemných kontaktů. Praktickým výsledkem spolupráce zemí Visegrádské skupiny bylo založení Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) v roce 1992.

Po roce 1993 význam V4 poklesl, protože jeho členové sázeli na individuální postup při zapojování do euroatlantických struktur. Zásadní podíl na tom měla ČR, která upřednostňovala aktivity v rámci CEFTA a Středoevropské iniciativy. Český premiér Václav Klaus považoval Visegrád za „umělé, falešné a nepotřebné seskupení“, vzájemným kontaktům neprospěl ani izolacionismus slovenského premiéra Vladimíra Mečiara.

Co se vám vybaví pod pojmem Visegrád?

v % Total (n=
1035)
Muž (n=
516)
Žena (n=
519)

18-24
(n=
174)

25-34
(n=
236)
35-44
(n=
213)
45-54
(n=
236)
55-65
(n=
176)
Aliance/spolupráce
4 středoevropských zemí (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko)
20 26 13 20 17 23 23 15
Spolupráce, vzájemná pomoc, smlouva, aliance
4 států (býv. vých. bloku)
11 11 10 7 12 9 13 12
Spolupráce/aliance států 7 5 8 6 4 7 6 11
Spolupráce 3 3 3 3 1 3 6 5
Dohoda, dohoda o spolupráci 2 1 3 1 3 1 3 2
Spolupráce středoevropských států 2 3 1 2 3 2 1 1
Spolupráce bývalých komunistických/východních států 2 2 1 0 2 2 1 3
Ekonomicko-politické, obchodní sdružení, spolupráce 2 2 1 3 2 1 1 1
Neví, neuvedl/a 40 33 47 46 42 41 35 36

Zdroj: Ipsos. Výzkum proběhl na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18 – 65 let (dle základních socio-demografických charakteristik: region, velikost místa bydliště, pohlaví, věk a vzdělání) . Celkem bylo realizováno 1035 rozhovorů. Použit kvantitativní výzkum metodou CASI (Computer Assisted Self Interviewing).


Nový začátek V4?

V květnu 2004 se země Visegrádské skupiny staly členy EU, čímž byl naplněn původní cíl sdružení, které ale nezaniklo. Deklarace předsedů vlád z téhož roku totiž stanovila nové cíle, k nimž patří obhajoba regionálních zájmů v rámci unie nebo prosazování spolupráce v širším regionu střední Evropy. Díky tomu výrazně vzrostly zahraničněpolitické aktivity skupiny, která navázala užší spolupráci zejména s Rakouskem a Slovinskem.

V rámci Visegrádu se jednou ročně se koná oficiální summit premiérů, v období mezi nimi vykonává vždy jeden z členských států předsednickou funkci. Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je od roku 2000 Mezinárodní visegrádský fond, který finančně podporuje rozvoj kulturní spolupráce, vědeckou výměnu nebo vybrané projekty v oblasti školství a přeshraniční spolupráce.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop (výzkum Ipsos)

Sdílet tento příspěvek