Institucionální záležitosti v lednu 2011

04.02.2011
Euroskop

Komise zahájila evropský semestr výroční zprávou o růstu, ECON odkryl karty: takhle na porušení rozpočtových pravidel v eurozóně, Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek

Komise zahájila evropský semestr výroční zprávou o růstu

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi (KOM(2011)11)

Komise 12. 1. 2011 předložila svoji 1. výroční hodnotící zprávu o stavu a růstu v EU.

Pozadí

Ministři financí schválili na svém zasedání v září 2010 reformu evropského rámce finančního dohledu včetně koordinace hospodářských politik. Rada ECOFIN v říjnu 2010 schválila, že od ledna roku 2011 budou členské státy předkládat návrhy svých rozpočtů k posouzení do Bruselu a představila tzv. evropský semestr. Tento nástroj je součástí změn provádění Paktu stability a růstu (více zde).

V rámci evropského semestru bude Komise od roku 2011 každý rok hodnotit hlavní ekonomické výzvy, s nimiž se EU musí vyrovnat, a bude navrhovat prioritní opatření k jejich řešení. Návrhy bude předkládat ve „výroční zprávě o růstu, která bude sloužit jako podklad pro jarní zasedání Evropské rady.

Klíčové body

Hodnotící výroční zpráva usměrní podle Komise národní parlamenty při příjímání národních rozpočtů. Obsahuje také návrh společné zprávy o zaměstnanosti, která představuje doporučení, jak zvýšit zaměstnanost do roku 2020 na 75 %.

Komise položila důraz na 10 hlavních bodů plánu růstu:

1. Provádění přísné fiskální konsolidace (každoroční snížení výdajů o 0,5 % HDP, zvýšení nepřímých daní);

2. Chudší státy s vyššími deficity by měly podpořit investice, bohatší státy závislé na exportu se soustředit na domácí poptávku;

3. Zajištění stability finančního sektoru (postupné zastavení podpory bank ze státních rozpočtů, restrukturalizace státem podporovaných institucí);

4. Nezatěžovat daněmi pracovní trh;

5. Reforma penzijního systému (zvýšit věk odchodu do důchodu, podpora soukromých penzijních fondů);

6. Zařazení nezaměstnaných na pracovní trh (přehodnocení dávek v nezaměstnanosti, podpora OSVČ, koordinace daně z příjmu a systému dávek);

7. Podpora pracovních smluv na dobu neurčitou, zjednodušení uznávání diplomů a kvalifikací;

8. Využití potenciálu jednotného trhu;

9. Pobídky pro financování růstu soukromým kapitálem (možnost volného pohybu rizikových kapitálových fondů v rámci EU);

10. Nákladově efektivní přístup k energii.

Předpokládaný další vývoj

Evropský semestr (letos i v dalších letech) potrvá od ledna do června.

V dubnu jednotlivé členské státy předloží návrhy svých rozpočtů. Rada pak připraví individuální doporučení pro každý stát. Ten jej bude muset vzít v potaz při přípravě svého rozpočtu na rok 2012.

První fáze implementace evropského semestru

12. 1. 2011

Komise přijímá 1. výroční zprávu o růstu

18. 1. 2011

ECOFIN

31. 1. 2011

GAC

4. 2. 2011

Evropská rada

14. 2. 2011

EYC

15. 2. 2011

ECOFIN (makroekonomická a fiskální porada)

28. 2. 2011

TTE

7. 3. 2011

EPSCO

10.-11. 3. 2011

COMPETITIVENESS

14. 3. 2011

ENVIRONMENT

15. 3. 2011

ECOFIN

21. 3. 2011

GAC

24.-25. 3. 2011

Evropská rada (přijetí závěrů poskytující členským státům radu stran stability a konvergence)

Druhá fáze implementace evropského semestru (po březnovém zasedání Evropské rady)

Polovina dubna 2011

Členské státy předloží své finalizované národní reformní programy a stabilizační/konvergenční programy

květen/červen 2011

Komise představí své návrhy

6. 6. 2011

EPSCO

15. 6. 2011

ECOFIN

24. 6. 2011

Evropská rada

Zdroj: Komise

Odkazy

ECON odkryl karty: takhle na porušení rozpočtových pravidel v eurozóně

Návrh nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM(2010)522)

Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM(2010)523)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM(2010)524)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (KOM(2010)525)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2010)526)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM(2010)527)

Zpravodajové textů, jež mají (především) revidovat Pakt stability a růstu, 24. 1. 2011 poprvé oficiálně (na půdě výboru ECON) uveřejnili své pozice k návrhům Komise.

Pozadí

Návrhy Komise by měly revidovat dosavadní Pakt stability a růstu (zejm. nařízení č. 1466/97 a č. 1467/97), jenž fakticky požaduje plnění konvergenčních kriterií nezbytných pro přistoupení k eurozóně i po připojení k této měnové oblasti.

V roce 2005 byl z podnětu Francie a Německa výrazně rozvolněn, a tak neplní svou funkci.

Komise navrhla, aby státy eurozóny, které překročí hranici ročního rozpočtového schodku ve výši 3 % HDP a/nebo nebudou viditelně (o 5 % za 3 roky) snižovat své celkové zadlužení, jež by formálně nemělo přesáhnout 60 % HDP, zaplatily pokutu ve výši 0,2 % HDP. Sankce by měly začít platit bezprostředně (fakticky automaticky) poté, co bude zřejmé, že konkrétní stát uvedená kritéria porušuje (více v příspěvku Institucionální záležitosti v září 2010).

Zásadní komplikací se nicméně stala německo-francouzská schůzka v říjnu 2010 v Deauville, kde se obě země neformálně dohodly na prosazování z jejich hlediska příznivějšího (ne tak přísného a především politického) mechanismu (více v příspěvku Institucionální záležitosti v říjnu 2010).

Klíčové body

Zpravodajové z EP se obecně stavějí – v kontrastu k pozici Německa a Francie – za ještě radikálnější změny, než navrhuje Komise. Obecně podporují (1) posílení role Komise (a tedy oslabení členských států, zejm. ve věci uvalení sankcí – a jejich výše – za porušení rozpočtových pravidel) a (2) zajištění „transparentnosti (maximální veřejnosti) celého procesu.

Pozice zpravodajů ECON k otázce revize Paktu stability a růstu

Návrh

Zpravodaj(ka)

Klíčové body návrhů zpráv ECON

Návrh nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM(2010)522)

Diogo Feio

Při hodnocení nadměrného schodku by mělo být vzato v úvahu, zda schodek nevyplývá z reformy penzijního systému a/nebo soukromo-veřejných investic (PPP).

2. Rozhodnutí o nadměrném schodku by mělo být realizováno do 2 měsíců (Komise navrhuje do 4 měsíců), Rada by jej měla moci zvrátit jen QMV.

Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM(2010)523)

Vicky Ford

Fiskální pravidla EU by měly členské státy realizovat jak na národní, tak na lokální úrovni.

Pokud členské státy postaví své rozpočty 3krát na špatných ekonomických předpovědích, měly by napříště využít předpovědí Komise.

Mechanismus tzv. evropského semestru by se měl vztahovat i na rozpočet EU.

4. Státy eurozóny by měly povinně zřídit „národní fiskální rady dohlížející na rozpočtové schodky a celkové zadlužení.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM(2010)524)

Sylvie Goulard

Trh s unijními dluhopisy (nově zavedenými tzv. eurobondy) by mohl financovat až 40 % národních dluhů.

Měl by vzniknout Evropský měnový fond financovaný z pokut od členských států porušujících unijní pravidla.

Státy plnící unijní pravidla by si mohly rozdělit přebytky rozpočtu EU.

V případech akutního ohrožení eura by měla mít Komise zvláštní pravomoci.

5. Na státy falšující statistické údaje by mělo být možné uvalit jednorázovou pokutu.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (KOM(2010)525)

Carl Haglund

Pokuta státům porušujícím unijní pravidla by měla činit nejvýše 0,5 % jejich HDP z předchozího roku.

2. Prostředky z pokut by měly být alokovány do stávajícího ESFS.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2010)526)

Corien Wortmann-Kool

Unijní požadavky na rozpočtové schodky a celkové zadlužení by měly být součástí národních právních řádů.

Varování členským státům za hrozící porušení unijních požadavků by mělo být veřejné (mělo by jej doprovodit slyšení v EP, doporučení Rady a stanovení max. 6měsíční lhůty k nápravě).

Rozhodnutí o porušení unijních požadavků by mělo být možné zvrátit jen QMV v Radě.

4. Komise by měla mít možnost požadovat podrobná data od zemí porušujících unijní pravidla a provádět inspekce „na místě (on site).

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM(2010)527)

Elisa Ferreira

Pro účely prevence a nápravy makroekonomických nerovnováh by měl pravidelně vznikat „scoreboard obsahující co nejvíce relevantních ekonomických parametrů. Základem potenciálního řízení proti členskému státu by ale měla být analýza Komise, ne scoreboard samotný.

V maximální možné míře by se měla zapojovat nová finanční architektura EU (více v příspěvku Vnitřní trh v září 2010).

3. Nová pravidla by se měla začít uplatňovat až od roku 2015 (poté, co „bude obnovena normální ekonomická situace).

Stav projednávání

Uvedené lze hodnotit jako „klasický postup: EP své požadavky na počátku projednávání konkrétního návrhu nebo balíku alespoň rétoricky vystupňuje, aby poté získal více prostoru pro kompromis s Radou. V daném případě je však otázka, zda se EP s ohledem na citlivost celé problematiky tato „taktika vyplatí. Oficiální vyjádření Rady (předsednictví) nebylo v době přípravy monitoringu k dispozici.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy zpráv k uvedeným legislativním návrhům budou předmětem negociací ve výboru ECON, později je patrně přijme EP.

Mezitím bude o návrzích jednat Rada. Konkrétní harmonogram (resp. posun v jednání) je ale s ohledem na citlivost materie poměrně obtížně predikovatelný.

Odkazy

Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek

Green Paper on the Modernisation of EU Public Procurement Policy. Towards a More Efficient European Procurement Market (COM(2011)15/4)

Komise 27. 1. 2011 předložila zelenou knihu týkající se možných změn v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek v EU. Příslušný legislativní návrh by měl být uveřejněn v roce 2012.

Pozadí

V současnosti jsou v platnosti 2 směrnice (č. 2004/17 a č. 2004/18). První z nich se týká zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, druhá zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

Význam veřejných zakázek, činících až 17 % HDP EU, byl naposledy znovu zmíněn v obecné strategii EU pro roky 2010-2020 „Evropa 2020. Na neuspokojivý stav nepřehledného a komplikovaného právního rámce týkajícího se veřejných zakázek (mj. v důsledku rozdílné interpretace v jednotlivých členských státech; co je veřejná zakázka, co koncese, co PPP?) upozornila např. zpráva Heide Rühle přijatá plénem EP v květnu 2010, ale i řada dřívějších kauz, jimiž se zabýval ESD (např. C-324/07, C-206/08).

Problematice veřejných zakázek se Společenství (resp. dnešní EU) věnuje setrvale od roku 1971 (viz směrnice č. 71/305).

Klíčové body

Zelená kniha (čítající šest tematických kapitol) fakticky navrhuje odstupňování požadavků na zadávání veřejných zakázek podle předmětu zakázky a/nebo jejího potenciálního realizátora.

Malé a střední podniky podle Komise reprezentují 52 % ekonomiky EU, ale získávají jen 31-38 % objemu všech veřejných zakázek v EU (pro srovnání: v roce 2009 byly v Úředním věstníku EU povinně uveřejněny veřejné zakázky za 420 mld. €, a to činily jen 18,3 % všech těchto zakázek zadaných v daném roce v rámci celé EU).

V druhém plánu by mělo dojít (pakliže bude schválena příslušná revize uvedených směrnic, ať již v podobě směrnic nebo nařízení) také k zásadnímu zprůhlednění a zjednodušení („odbyrokratizování) celého procesu a (současně) k dalšímu otevření veřejných zakázek zájemcům z jiné než domovské členské země (a to i v případě potenciálních úprav již jednou přidělené veřejné zakázky formou smluvního dodatku).

Na druhou stranu by se měla standardně (a efektivněji) uplatňovat kritéria typu ochrany životního prostředí, energetické účinnosti (a obecně „inovativnosti), sociálního začlenění (sic!) ap.

Podle Komise např. tzv. zelené veřejné zakázky v současnosti běžně zadává jen 7 členských států z 27: Rakousko, Dánsko, Finsko. Německo, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie.

Je možné, že budoucí legislativní návrhy se nebudou zabývat veřejnými zakázkami en bloc, ale budou z jejich rámce vyňaty otázky koncesí a/nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).

Rovněž se počítá s potenciální debatou o posílení role unijních subjektů při soutěžích o veřejné zakázky mimo hranice EU (zejm. v Číně, ale i v Japonsku, Kanadě či USA).

28. 1. 2011 Komise paralelně uveřejnila také 2 nezávazné „instruktážní dokumenty týkající se (1) tzv. služeb obecného ekonomického zájmu a zohlednění sociálních proměnných při zadávání veřejných zakázek.

Stav projednávání

UEAPME, organizace reprezentující malé a střední podniky, zelenou knihu (stejně jako např. frakce ECR) přivítala, ovšem zároveň konstatovala, že nepřináší nic nového (řada položek byla obsažena již v tzv. Aktu pro malé podnikání (Small Business Act) z roku 2008).

Problémem podle UEAPME není ani tak identifikace problémů na evropské úrovni jako spíše jejich řešení na úrovni jednotlivých členských států.

Předpokládaný další vývoj

Zelená kniha bude do 18. 4. 2011 předmětem veřejné konzultace.

Komise poté její výsledky vyhodnotí, zrealizuje 30. 6. 2011 tematicky zaměřenou konferenci a předloží další návrhy. Ten legislativní s největší pravděpodobností ale až v průběhu roku 2012. Mezitím bude uveřejněno i vyhodnocení konzultace týkající elektronického zadávání veřejných zakázek (byla otevřena do 31. 1. 2011).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality