Vnitřní trh v prosinci 2010

07.01.2011
Euroskop

Rada podpořila pokračování státní pomoci těžbě černého uhlí do roku 2018, Komise navrhla ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci, EP podporuje přísnější regulaci ratingových agentur, Rada se shodla s EP na přeshraničním poskytování zdravotní péče

Rada podpořila pokračování státní pomoci těžbě černého uhlí do roku 2018

Návrh nařízení Rady o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (KOM(2010)372)

Rada 10. 12. 2010 podpořila návrh Komise na prodloužení státní pomoci těžbě černého uhlí. Na rozdíl od Komise (a za podpory EP) však požaduje, aby pomoc bylo možné poskytovat ne do roku 2014, ale až do roku 2018.

Pozadí

Komise svůj návrh na prodloužení státní pomoci těžbě černého uhlí do 15. 10. 2014 předložila v červenci 2010. Permanentně se snižující státní pomoc v sektoru se do 31. 12. 2010 řídila nařízením č. 1407/2002.

V případě, že by Komise návrh nepředložila, státní pomoc černouhelným dolům by se musela (podobně jako pomoc dolům hnědouhelným) řídit relativně restriktivními pravidly pro státní pomoc obecně, nikoliv jen požadavkem, aby nepřesáhla sumu z referenčního roku 2001 (resp. 2004 a 2007 v případě nových členských států).

Mezi největší producenty uhlí v EU patří ti z Polska (obstarávají až 50 % těžby v EU), z Německa, Velké Británie, ČR a Španělska. Největšími příjemci státní pomoci jsou Španělé a Němci (získávají až 90 % této pomoci), neboť právě jejich uhlí (z Porúří a severozápadu Španělska) je v EU nejméně konkurenceschopné (minimálně např. v porovnání s uhlím z ČR).

Obecně EU produkuje jen 2,5 % uhlí na světě a více než polovinu poptávky (primárně pro tepelné elektrárny) pokrývá exportem (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010).

Plénum EP se v listopadu 2010 z pozice konzultované (nikoliv spolurozhodující) instituce schválením Rapkayovy zprávy postavilo za prodloužení poskytování zvýhodněné státní podpory do 31. 12. 2018 (více v příspěvku Vnitřní trh v listopadu 2010).

Klíčové body

Rada podpořila argument, jejž použil i EP, totiž že zkrácení doby poskytování státní pomoci povede ke ztrátě pracovních míst v řádu desítek tisíc zaměstnanců. Proto se postavil za prodloužení lhůty až do 31. 12. 2018. V roce 2017 by ale státní pomoc měla dosahovat nejvýše úrovně 15 % této pomoci v roce 2011. Komise to akceptovala, protože belgické předsednictví spolu s Německem k podpoře nařízení přesvědčilo i váhající skandinávské země (Dánsko a Švédsko).

Státní pomoc by měla být použita striktně k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů a ke zmírnění příslušných sociálních a environmentálních dopadů. Pomoc určená pouze na provoz dolů by měla skončit zcela, příslušné členské státy by naopak měly k získání účelově vázané státní pomoci splnit řadu podmínek, zejm. na poli obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti ap.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení vstoupí v platnost po uveřejnění v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Komise navrhla ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci

Proposal for a Council decision authorising enhanced cooperation in the area of the creation of unitary patent protection (COM(2010)790)

Komise po řadě neúspěšných jednání v říjnu a prosinci 2010 týkajících se „ujednání o překladu pro patent EU na žádost 12 členských států předložila 14. 12. 2010 návrh rozhodnutí, jež by mělo v dané věci umožnit zahájení tzv. posílené spolupráce.

Pozadí

Komise návrh týkající se ujednání o překladu pro patent EU uveřejnila v červenci 2010. Cílem bylo snížit cenu patentových přihlášek, jež je podle Komise až 10krát vyšší než v USA. V EU by se mělo, pokud jde o patenty, nově pracovat jen se 3 jazyky – angličtinou, francouzštinou a němčinou (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010). Belgické předsednictví neúspěšně navrhlo několik „ústupků, jež měly o návrhu přesvědčit i ty země, které signalizovaly, že s ním mají problém (zejm. Itálie a Španělsko, ale i Polsko, Slovensko či Portugalsko; více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010, a v příspěvku Vnitřní trh v listopadu 2010).

Šlo mj. o zásadu automatického strojového překladu patentů do všech úředních jazyků EU ve vymezeném „přechodném období, úhradu nákladů na překlad do jiných než zmíněných 3 jazyků Komisí, jednotnou patentovou proceduru se 2 možnostmi (tzv. evropský patent EPO, mezinárodní organizace nezávislé na EU, jejímiž členy jsou všechny země EU a 11 dalších evropských zemí, nebo patent EU, jenž se připravuje) či o garanci ochrany stávajících evropských patentů EPO.

Nově (v listopadu 2010) belgické předsednictví nad rámec uvedeného navrhlo jiné přechodné období, během něhož by byly překlady patentů k dispozici pouze v angličtině a subjekty, které by pro informační účely používaly patenty v jazycích svých domovských zemí, by disponovaly „výjimkou, pakliže by se prokázalo, že tak činily v dobré víře. Na konci přechodného období (po 6, nebo 15 letech?) by došlo k posouzení dosavadní praxe a vyhodnocení, kudy by se legislativa týkající se překladu patentů měla ubírat dále.

Klíčové body

Rada nebyla schopna dospět ve věci ujednání o překladu pro patent EU k nezbytnému jednomyslnému souhlasu všech členských států, naposledy se o to belgické předsednictví pokusilo 10. 12. 2010. Komise proto na žádost Dánska, Estonska, Finska, Francie, Litvy, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Polska, Slovinska, Velké Británie a Švédska (a za podpory 10 dalších zemí) navrhla zahájení posílené spolupráce, aby v roce 2011 předložila meritorní legislativní návrh, jenž bude založen na kompromisu belgického předsednictví (výše). Podmínkou je, aby s posílenou spoluprací předtím souhlasila Rada kvalifikovanou většinou a svůj souhlas připojil i EP.

Posílená spolupráce je od přijetí Amsterodamské smlouvy možná, pokud se pro její implementaci (nikoliv předložení, jak se mylně interpretuje) rozhodne minimálně třetina (9) členských států EU. Nyní je upravena čl. 329 Smlouvy o fungování EU.

Stav projednávání

S návrhem na posílenou spolupráci nesouhlasí Itálie a Španělsko.

Španělsko tvrdí, že posílená spolupráce není možná ve věcech, které se týkají vnitřního trhu, resp. výlučných pravomocí EU, Komise kontruje, že daný požadavek je v souladu se všemi relevantními články primárního práva (čl. 20, 118 a 326 Smlouvy o fungování EU).

Postoj ČR

ČR požádala o hodnocení dopadu zahájení posílené spolupráce, neřadí se tedy mezi její bezvýhradné zastánce.

V ČR byl již dříve artikulován požadavek, aby patenty byly automaticky (strojově) překládány do všech 23 úředních jazyků EU (tento požadavek vznesla např. Unie malých a středních podniků ČR)

Předpokládaný další vývoj

Návrh Komise na zahájení posílené spolupráce ve věci patentů posoudí EP i Rada. Ta by se měla tématu věnovat s největší pravděpodobností v únoru 2011.

Odkazy

EP podporuje přísnější regulaci ratingových agentur

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (KOM(2010)289)

Plénum EP 15. 12. 2010 poměrem 611:15:26 schválilo zprávu Jean-Paula Gauzèse ke zpřísnění nedávno přijatého nařízení č. 1060/2009, jež se týká regulace působení ratingových agentur v EU.

Pozadí

Komise návrh předložila v červnu 2010 s cílem zajistit, aby na ratingové agentury dohlížela nadnárodní ESMA, součást nové finanční architektury EU (více v příspěvku Vnitřní trh v červnu 2010).

Dohled nad ratingovými agenturami, jež jsou označovány za jedny z hlavních viníků finanční krize započaté v roce 2008, ale i za katalyzátor tzv. řecké krize, je v současnosti realizován na národní úrovni. (Na základě nařízení č. 1060/2009 je počínaje prosincem 2010 nezbytné, aby byly na úrovni EU pouze registrovány.)

Klíčové body a stav projednávání

ESMA by měla ratingové agentury na úrovni EU nejen registrovat, ale i kontrolovat jejich působení, a to i přímo v jejich kancelářích (tzv. on-site).

Kromě toho by se měla vztahovat přísná pravidla i na zadavatele ratingu, aby nedocházelo ke „střetu zájmů (pokud by si např. banky nechávaly provádět rating výhradně jen u jedné agentury).

EP nad rámec původního návrhu požaduje, aby v případě přijímání delegovaných aktů Komisí měl EP a Rada možnost příslušné rozhodnutí zvrátit, a to ne během standardních 3 měsíců, ale v průběhu alespoň půl roku. Rovněž by to měla být ESMA (ne Komise), kdo by měl disponovat možností pokutovat ratingové agentury až do výše 20 % jejich obratu z předchozího roku.

Na druhou stranu by se nakonec neměl uplatnit požadavek, aby banky žádající o rating měly (v zájmu „transparentnosti) povinnost poskytovat podkladová data nejen agentuře, kterou platí, ale všem, které na trhu působí.

Je nicméně otázka, zda se daný požadavek nedostane znovu na stůl v souvislosti probíhající veřejnou konzultací k další potenciální změně nařízení č. 1060/2009 předjímající možnost, že by si EU vytvořila vlastní ratingovou agenturu, zejm. k posuzování platebních schopností národních vlád. (Tzv. velká trojka – Standard & Poor’s, Fitch a Moody’s – pochází z USA.)

Předpokládaný další vývoj

Rada bude o návrhu jednat patrně až začátkem ledna 2011.

Výše zmíněná veřejná konzultace je otevřena příspěvkům do 7. 1. 2011.

Odkazy

Rada se shodla s EP na přeshraničním poskytování zdravotní péče

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)414)

Rada a EP se za mediace Komise 15. 12. 2010 shodly na kompromisu ve věci přeshraničního poskytování zdravotní péče.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v červenci 2008 s cílem posílit práva pacientů, nikoliv vytvořit společný trh se zdravotní péčí v EU.

Důvodem pro předložení návrhu se stalo zejm. vyloučení otázky zdravotní péče ze směrnice č. 2006/123 (tzv. směrnice o službách) a rozsudky ESD (které obecně požadují takové náhrady přeshraniční zdravotní péče, jež odpovídají náhradám, které by pacient získal, nechal-li by se ošetřit ve svém domovském členském státě). Náklady na přeshraniční zdravotní péči se podle Komise pohybují okolo 1 % všech výdajů na zdravotnictví v EU (v absolutních číslech to znamená cca 10 mld. € ročně).

Plénum EP své první čtení završilo v dubnu 2009 přijetím zprávy Johna Bowise z výboru ENVI. Rada k neformálnímu kompromisu dospěla v červnu 2010 a potvrdila jej (za nesouhlasu Polska, Slovenska, Portugalska a abstence Rumunska) v září 2010 (více v příspěvku Vnitřní trh v červnu 2010 a v příspěvku Vnitřní trh v září 2010).

Klíčové body a stav projednávání

Obecně řečeno, pacient by měl při ošetření v zahraničí vždy dostat náhradu, pokud je daný zákrok poskytován i v jeho domovské zemi. Členské státy by si nicméně měly zachovat možnost ovlivňovat tok příchozích pacientů prostřednictvím předchozí autorizace.

Ta by měla být obligatorní v případě jakékoli hospitalizace, resp. alespoň jednoho „přenocování v nemocnici, v případě speciální péče a léčby, jež představuje riziko pro pacienta nebo populaci. Výjimky z tohoto pravidla by měly být na žádost EP jen řídké. Členské státy na druhou stranu získaly ujištění, že s ohledem na čl. 168 Smlouvy o fungování EU by standardy kvality a bezpečnosti zdravotní péče měly být definovány primárně na národní úrovni, stejně jako standardy elektronické komunikace mezi zdravotníky (užší spolupráce mezi členskými státy by tím ale dotčena být neměla).

Dlouhodobým sporným bodem mezi EP a Radou byla otázka výjimky pro pacienty se vzácnými chorobami.

Zatímco členské státy byly proti (tj. požadovaly standardní předchozí autorizaci), EP ji podporoval (v daném případě by se neměla požadovat plná autorizace, resp. domovské členské státy by měly pacientům platit veškerou péči – i v případech, kdy ji samy neposkytují).

Kompromisem je plnění členských států v souladu s nařízením č. 883/2004 (za zdravotní péči by měl být odpovědný stát, v němž pacient se vzácnou chorobou reálně žije, byť není jeho občan).

Předpokládaný další vývoj

Coreper kompromis formálně stvrdil 21. 12. 2010, plénum EP by o něm mělo hlasovat nejspíše 18. 1. 2011.

Pokud bude směrnice přijata, počítá se s roční implementační lhůtou.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🎉🎉 V rámci českého předsednictví v Radě EU pořádáme další akci ze série Předsedáme Evropě, tentokrát v Plzni.

Budeme se na vás těšit 24. září od 10 do 19 hodin na náměstí Republiky.

Odkaz na akci naleznete zde ➡️ https://fb.me/e/20cWW6i8S

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.