Zemědělství a rybolov v říjnu 2010

04.11.2010
Euroskop

Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO, Komise zveřejnila sdělení o revizi rozpočtu EU

Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o svobodě členských států rozhodovat o pěstování geneticky modifikovaných plodin (KOM(2010)380)

Rada pro životní prostředí 14. 10. 2010 projednávala mj. návrh Komise z července 2010, který by členským státům měl umožnit omezení pěstování GMO na jejich území. Rada k návrhu Komise vyslovila řadu připomínek týkajících se jak správnosti návrhu z hlediska právního, tak z hlediska jeho praktické proveditelnosti. Je zřejmé, že návrhy Komise z července 2010 týkající se GMO budou na půdě Rady ještě předmětem delší diskuse.

Pozadí

Komise v červenci 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti pěstování GMO měly být členské státy, jednak doporučení týkající se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a jednak návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost členských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.

V rámci předloženého balíčku Komise navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na úrovni členských států, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Komise přistupuje též k posílení kritérií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní strategie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby tak zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné zákonné normy (více v příspěvku „Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy).

Návrhy již byly projednávány na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov v září 2010. Pracovní skupina v rámci Rady, která by se měla zabývat různými aspekty a dopady návrhů Komise nejen na oblast zemědělství, ale také na životní prostředí, z hlediska ekonomického i právního, zahájila svoji činnost také v září 2010. Návrh ponechat rozhodnutí o povolení pěstování GMO na členských státech, které mohou uplatňovat vlastní normy týkající se koexistence, se mezitím střetl především s kritikou obchodních partnerů EU ze třetích zemí (USA, Kanady, Argentiny).

Klíčové body a stav projednávání

Zatímco některé delegace návrh Komise uvítaly, většina k němu zaujala poměrně kritické stanovisko. Komise byla požádána o objasnění řady otázek, které by se týkají zejména přesné definice kritérií, jež by mohly členské státy použít pro ospravedlnění omezení nebo zákazu pěstování GMO. Diskutována byla otázka, zda je návrh v souladu se závěry Rady z prosince 2008. Ty požadují, aby při povolování GMO bylo posíleno posuzování rizik z hlediska životního prostředí. V závěrech byl též stanoven požadavek, aby Komise vypracovala zprávu o socioekonomických přínosech a rizicích pěstování GMO, což Komise dosud nesplnila.

Dle tiskové zprávy z jednání Rady byly vysloveny též pochybnosti o slučitelnosti s pravidly WTO. Zmiňovány byly i obavy o dopad realizace návrhu na vnitřní trh, pokud bude dána členským státům možnost rozhodovat o autorizaci GMO, a dokonce obavy z negativního vlivu na soudržnost SZP.

Projevily se tak i rozdílné postoje členských států k samotné problematice dalšího rozvoje a pěstování GMO, které trvají ať již z environmentálních, zdravotních nebo etických důvodů.

Předpokládaný další vývoj

Komise přislíbila do konce roku 2010 dodat požadovanou zprávu o socioekonomických přínosech a rizicích pěstování GMO a přislíbila též zabývat se peticí hnutí Greenpeace, které na návrhy reagovalo kritikou. Problematika bude dále projednávána jak v rámci Rady pro životní prostředí, tak na půdě Rady pro zemědělství a rybolov.

Odkazy

Komise zveřejnila sdělení o revizi rozpočtu EU

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the National Parliaments: „The EU Budget Review (COM(2010)700)

19. 10. 2010 Komise po téměř měsíčním odkladu zveřejnila sdělení týkající se revize rozpočtové politiky. Sdělení mělo identifikovat hlavní reformní kroky, které jsou dle Komise nutné pro rozpočtovou politiku EU v následujícím desetiletí.

Pozadí

Dokument měl být původně prezentován komisařem pro finanční plánování a rozpočet Januszem Lewandowskim již v září 2010 (více v příspěvku „Komise má zveřejnit zprávu o budoucnosti rozpočtové politiky EU po roce 2013).

Klíčové body a stav projednávání

Sdělení s názvem „Revize rozpočtu EU ve skutečnosti není konkrétním návrhem na revizi rozpočtové politiky, ale spíše jakousi úvahou o změnách, které by měly nastat při přípravě dalších finančních perspektiv po roce 2013.

Kritiku, která zaznívala z EP i v souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2011 a roky následující, odráží výzva z předloženého sdělení k tomu, aby byly následující finanční perspektivy flexibilnější a aby bylo možné pružněji je měnit v závislosti na měnících se okolnostech. Zároveň by ale měly nadále plnit stabilizační funkci, která jim byla dána již v druhé polovině 80. a na začátku devadesátých let v souvislosti s tzv. Delorsovými balíky. Měly by například zajišťovat stabilní prostředí pro investiční aktivity a dlouhodobou předvídatelnost ve výdajové politice.

Následující finanční perspektivy by dle sdělení měly zohledňovat i problémy vyvolané finanční a ekonomickou krizí v letech 2008-2009 a pamatovat na náročné projekty s očekávanou budoucí vysokou přidanou hodnotou, jako je ITER.

K nejočekávanějším pasážím sdělení bezesporu patřila část věnovaná možnostem reformy současného systému „vlastních zdrojů, založeného převážně na DPH a majícího méně než třetinový podíl na veškerých rozpočtových příjmech Společenství. Navrhované možnosti se podle očekávání týkají zavedení nových druhů daní: jednou z alternativ je zdanění finančního sektoru, další zdanění letecké dopravy, zdanění příjmů právnických osob či nějaká forma energetické daně. Nabízena je ale i možnost založit nový zdroj na celoevropském „výběru DPH či na výnosech, které přináší systém obchodování s emisními povolenkami. Sdělení přitom zdůrazňuje, že zavedení vlastních příjmů nemá sloužit k navýšení celkového objemu rozpočtu EU, ale k nahrazení dosavadního systému, v němž je příjmová stránka rozpočtu většinou sanována z „příspěvků členských států.

K nejdůležitějším otázkám přípravy nové finanční perspektivy pro období 2014-2020 mají patřit vedle zavedení nových vlastních příjmů především 3 palčivé problémy, které se týkají výdajové stránky rozpočtu. První z nich je očekávaný střet mezi členskými státy a institucemi EU o podobu reformy SZP. Druhou otázkou je budoucnost britského rabatu. Třetí problém potom představuje budoucnost strukturální politiky a kohezní politiky, která je spojena především s problémem nároků jednotlivých regionů na strukturální pomoc.

Pokud jde o otázku britského rabatu, sdělení se tomuto tématu v konkrétnějších obrysech vyhýbá. Hovoří pouze poměrně obecně o „korekčních mechanismech, které by měly být revidovány, a mělo by být rozhodnuto, zda je jejich používání nadále nutné a ospravedlnitelné. Pokud ne, měla by být tato praxe ukončena, nikoli však náhle, ale postupně.

V případě SZP by úspory měly vycházet z reforem, které by měly zmírnit nerovnováhu v přímých platbách a dále přesunout rozpočtové prostředky od podpory zemědělských příjmů k cílům, které se týkají ochrany životního prostředí a boje s klimatickými změnami.

Pokud jde o kohezní politiku, ta by podle sdělení „Revize rozpočtu EU měla být více propojena s cíli strategie Evropa 2020. Podpořit se tedy má její rozvojový charakter a především projekty zaměřené na boj proti sociálnímu vyloučení, zhoršování životního prostředí a podporu inovací a znalostní ekonomiky. Navrhovaným instrumentem jsou kontrakty mezi Komisí a členskými státy, které se mají týkat rozvoje a investic. Problematická je přitom otázka tzv. regionů v tranzici, které díky rozšiřování EU na východ přestávají spadat z hlediska HDP na hlavu do kategorie nejchudších regionů, jež mají nárok především na pomoc z Kohezního fondu a jsou zvýhodněny i v nárocích na prostředky ze strukturálních fondů.

Předpokládaný další vývoj

Publikace návrhu rozhodnutí ve věci vlastních zdrojů se ze strany Komise očekává spolu s dalšími konkrétními návrhy ohledně nové finanční perspektivy v červnu 2011.

V listopadu 2010 má být v souvislosti s reformami rozpočtové politiky zveřejněno i sdělení Komise týkající se budoucnosti SZP, které má nabídnout perspektivu až do roku 2020. Konkrétní legislativní návrhy týkající se období po roce 2013 by v resortu SZP měly být přijaty v červenci 2011.

Není bez zajímavosti, že již den po zveřejnění sdělení Komise k revizi rozpočtu EU, které obsahovalo i pasáže týkající se reforem SZP, následovala kritika zemědělské lobbistické organizace COPA-COGECA za to, že Komise upozaďuje v cílech rozpočtové reformy SZP ve prospěch ekologie a boje s klimatickými změnami.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🎉🎉 V rámci českého předsednictví v Radě EU pořádáme další akci ze série Předsedáme Evropě, tentokrát v Plzni.

Budeme se na vás těšit 24. září od 10 do 19 hodin na náměstí Republiky.

Odkaz na akci naleznete zde ➡️ https://fb.me/e/20cWW6i8S

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.