30.09.2010
čtk
Evropská komise chce přitvrdit boj s kybernetickou kriminalitou, která je podle ní na vzestupu. Navrhla proto, aby pachatelé kybernetických útoků či výrobci škodlivého softwaru mohli u soudů čelit těžším sankcím než dosud. Plánuje také posílit agenturu ENISA, která se touto problematikou zabývá. Komise dnes uvedla, že její návrhy mají pomoci ochránit Evropu před útoky zaměřenými na moderní technologie a systémy.
Členské státy by rovněž měly podle návrhů komise v případě kybernetických útoků povinnost rychle reagovat na žádosti o pomoc. Komise plánuje také zavedení systému zachycování a sledování kybernetických ataků. Návrhy nyní budou předloženy Evropskému parlamentu a také členským zemím, jejichž souhlas je k případnému vstupu změn v platnost zapotřebí.
Zločin si hledá nové cesty, podotkla eurokomisařka pro vnitro Cecilia Malmströmová. Upozornila, že s podvodným softwarem je možné získat kontrolu nad velkým množstvím počítačů či ukrást čísla kreditních karet.
Tyto návrhy, které dnes dáváme na stůl, jsou významným krokem kupředu, protože kriminalizujeme vývoj a prodej škodlivého softwaru a zlepšujeme evropskou policejní spolupráci, dodala Malmströmová.
Komise připomněla případ Estonska, kde kybernetičtí útočníci v roce 2007 napadli servery tamních institucí, mimo jiné policie, vlády či parlamentu. Ty pak kvůli tomu na čas vypověděly službu.
Na nebezpečí podobných útoků, které souvisejí s rozšiřováním moderních technologií, opakovaně upozorňovala i Severoatlantická aliance. Právě boj s novými hrozbami bude součástí její nové strategické koncepce, o níž se bude v listopadu rozhodovat na summitu v Lisabonu.
Množství kybernetických útoků od roku 2005, kdy byla přijata první opatření proti nim na unijní úrovni, neustále roste. Instituce EU a vlády musí spolupracovat ještě úžeji, aby nám pomohly pochopit příčinu i rozsah nových kybernetických hrozeb, podotkla eurokomisařka pro informační technologie Neelie Kroesová. Kybernetické hrozby neznají žádné hranice, dodala.
Autor: Euroskop
