Institucionální záležitosti v září 2010

30.09.2010
Euroskop

Barrosův projev o stavu Unie na plénu EP, Dohled EU nad národními rozpočty již příští rok, Komise chce sankce za porušení rozpočtových pravidel v eurozóně, Komise má zveřejnit zprávu o budoucnosti rozpočtové politiky EU po roce 2013

Barrosův projev o stavu Unie na plénu EP

José Manuel Durão Barroso, předseda Evropské Komise: Stav Unie v roce 2010. Ve Štrasburku dne 7. září 2010 (SPEECH/10/411)

Jako nejočekávanější událost prvního poprázdninového plenárního zasedání EP ve Štrasburku ve dnech 6.-9. 9. 2010 byl 7. 9. 2010 prezentován projev o stavu Unie, s nímž před poslanci poprvé vystoupil předseda Komise José Manuel Durão Barroso.

Pozadí

Po vzoru prezidenta USA, který každoročně pronáší projev o stavu Unie, se i předseda Komise rozhodl předstoupit před poslance s řečí, která podle očekávání neměla pouze shrnovat dosavadní vývoj či výsledky, ale očekávalo se i určité politické poselství, jako tomu bývá u obdobné tradice projevů amerického či v posledních letech též ruského prezidenta. Barroso měl hovořit nikoli z místa vyhrazeného v EP předsedovi Komise, ale od řečnického pultu vyhrazeného obvykle projevům hlav států. Následně Barroso odpovídal na otázky předsedů politických frakcí v EP. Po formální stránce předsedovi Komise takové vystoupení v EP umožnila nová rámcová dohoda o vztazích mezi Komisí a EP.

Klíčové body

Jádrem Barrosova projevu bylo zdůraznění 5 hlavních problémových oblastí, jejichž řešení má EU čekat v následujícím roce. V první řadě se jedná o řešení ekonomické krize a jejích důsledků. Dále je zde strategie Evropa 2020, která má za cíl v první řadě znovu nastartovat hospodářský růst a obnovit pracovní příležitosti v EU. Další výzvy čekají v oblasti svobody, spravedlnosti a bezpečnosti (oblast spolupráce v rámci justice a vnitřní bezpečnosti, která zahrnuje citlivé otázky azylové a imigrační politiky, boje proti terorismu atd.). Dále si Komise klade za cíl nastartovat debatu týkající se reforem v oblasti rozpočtové politiky a posílit též své postavení ve světě.

Pokud jde o možná řešení, Barroso kladl důraz na navrhovaná opatření týkající se posílení dohledu ve finanční a ekonomické oblasti, včetně plánovaného posílení Paktu stability a růstu, kde by měly být k dispozici silnější nástroje pro zajištění plnění závazků paktu ze strany členských států. Další ambicí Komise má být dokončení reformy celého finančního sektoru v EU do konce roku 2011. Předseda Komise navrhl bez bližších podrobností dokonce možnost zavedení evropských dluhopisů (ve spolupráci s EIB).

Dluhopisy by měly EU pomoci s výdaji na velké infrastrukturní projekty v situaci omezených rozpočtových prostředků a v situaci, kdy partnerství veřejného a soukromého sektoru při financování velkých infrastrukturních projektů nefunguje v řadě případů dle původního očekávání (projekt Galileo). Možnost vydávání evropských dluhopisů se ovšem nesetkává se souhlasem u všech členských států, rezervovaný postoj zaujímá např. Německo.

Klíčovou prioritou pro EU i z hlediska zacílení investic a přípravy nového finančního rámce je podle Barrosa opětovné nastartování hospodářského růstu a vytváření nových pracovních míst.

Pokud jde o novou finanční perspektivu po roce 2013, za pozornost stojí předsedou Komise zmíněná možnost prodloužení „plánovacího období ze stávajících 7 na 10 let s jednou střednědobou revizí. Finanční perspektiva by se tak mohla krýt s dvěma po sobě následujícími pětiletými funkčními obdobími Komise.

Projev se setkal s poměrně hlasitou kritikou ze strany některých politických frakcí, včetně „mateřské EPP, jejíž předseda Joseph Daul ale podpořil zavedení autentických rozpočtových příjmů EU v podobě „evropské daně. Předseda zelených Daniel Cohn-Bendit poukázal na to, že mu v projevu chyběla explicitní kritika francouzského zacházení s romskou menšinou. Barroso se v projevu pouze obecně vyjádřil proti rasismu xenofobii, aniž by přímo zmínil případ francouzských Romů. Nejsilněji projev kritizoval předseda S&D Martin Schulz, podle kterého Barrosova Komise rezignuje na svoji nadnárodní podstatu a neplní úlohu, jakou jí ukládají smlouvy.

Odkazy

Dohled EU nad národními rozpočty již příští rok

Tisková zpráva 3030. zasedání Rady Hospodářské a finanční věci, Brusel 7. září 2010

Ministři financí schválili na svém zasedání 8. 9. 2010 reformu evropského rámce finančního dohledu včetně koordinace hospodářských politik.

Pozadí

Poté, co se Řecko dostalo do rozpočtové krize, EU jednala o možném dohledu nad hospodařením jednotlivých členů EU. Tento požadavek Rada vznesla v červenci 2010 na základě dvou sdělení vypracovaných Komisí (KOM(2010)250 a KOM(2010)367). Podle Rady zlepší daná iniciativa koordinaci hospodářských politik a pomůže posílit rozpočtovou kázeň, makroekonomickou stabilitu a růst.

Klíčové body

Rada ECOFIN schválila, že od ledna roku 2011 budou členské státy předkládat návrhy svých rozpočtů k posouzení do Bruselu. Tento nástroj je součástí změny provádění Paktu stability a růstu. Šestiměsíční měsíční harmonogram, tzv. evropský semestr, začne každý rok v březnu.

Evropská rada na základě zprávy Komise označí hlavní hospodářské výzvy a zformuluje strategické pokyny týkající se politik. S přihlédnutím k těmto pokynům členské státy provedou v dubnu přezkum svých střednědobých rozpočtových strategií a současně vypracují národní programy reforem obsahující náležitá opatření. Povinností členských států bude zaslat v dubnu do Bruselu rozpočtový výhled, k němuž se Komise vyjádří. Během června a července by státy měly případná doporučení Komise do rozpočtu zapracovat. Protože semestr začne v rané fázi plánování národních rozpočtů, neměl by narušovat suverenitu jednotlivých zemí. Jejich parlamenty budou o rozpočtech hlasovat až později.

Postoj ČR

Ministr financí Miroslav Kalousek nevidí zavedení evropského semestru, tedy předložení rozpočtového výhledu na základě pravděpodobných indikátorů, jako problematické.

Odkazy

Komise chce sankce za porušení rozpočtových pravidel v eurozóně

Proposal for a Council Regulation amending Regulation (EC) No 1467/97 on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure (COM(2010)522/2)

Proposal for a Council Directive on requirements for budgetary frameworks of the Member States (COM(2010)523)

Proposal for a Regulation on the effective enforcement of budgetary surveillance in the euro area (COM(2010)524)

Proposal for a Regulation on enforcement measures to correct excessive macroeconomic imbalances in the euro area (COM(2010)525/2)

Proposal for a Regulation amending Regulation (EC) No 1466/97 on the strengthening of the surveillance of budgetary positions and the surveillance and coordination of economic policies (COM(2010)526)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the prevention and correction of macroeconomic imbalances (COM(2010)527)

Komise 29. 9. 2010 uveřejnila balík 6 návrhů (5 nařízení a 1 směrnici). Výsledné texty by měly především umožnit uvalení sankcí za porušení rozpočtových pravidel EU ze strany členských států, jež mají zavedenu měnu euro.

Pozadí

Uvedené návrhy mají za cíl revidovat dosavadní Pakt stability a růstu (zejm. nařízení č. 1466/97 a č. 1467/97), jenž fakticky požaduje plnění konvergenčních kriterií nezbytných pro přistoupení k eurozóně i po připojení k této měnové oblasti, ale byl v roce 2005 z podnětu Francie a Německa výrazně rozvolněn, a tak neplní svou funkci.

Obecně iniciativa navazuje na dřívější sdělení Komise (KOM(2010)250 a KOM(2010)367/2), posílení role Eurostatu (více v příspěvku Institucionální záležitosti v červnu 2010) či zavedení tzv. evropského semestru.

Klíčové body

Státy eurozóny, které překročí hranici ročního rozpočtového schodku ve výši 3 % HDP a/nebo nebudou viditelně (o 5 % za 3 roky) snižovat celkové zadlužení, jež by formálně nemělo přesáhnout 60 % HDP, by měly zaplatit pokutu ve výši 0,2 % HDP.

V absolutních číslech by mělo jít i v případě zemí s relativně malým HDP o prostředky v řádu desítek mil. € (např. v případě Slovenska údajně o 126 mil. €). Sankce je sice možné uvalit i v současnosti (díky platnému Paktu stability a růstu), ale v praxi se tak neděje (jedinou výjimku představuje Portugalsko).

Komise navrhuje, aby sankce byly „poloautomatické: měly by začít platit bezprostředně poté, co bude zřejmé, že stát uvedená kritéria porušuje. Zrušit by je mělo být možné jedině kvalifikovanou většinou členských států.

Celý proces by měl být třífázový a měl by formálně umožnit, aby dotčené státy eurozóny své prostředky (pokutu) získaly nazpět.

Pokud se prokáže, že stát neplní stanovená kriteria, měl by složit 0,2 % svého HDP, z něhož by nadále plynuly úroky. Ve druhé fázi, kdy by Komise vůči dané zemi realizovala nápravná opatření, by byly úroky rozděleny mezi ty státy eurozóny, které kriteria plní. Ve fázi třetí – v případě, že dotčený členský stát nápravná opatření reálně neakceptuje – by měl státům eurozóny propadnout i vklad 0,2 % HDP.

Krom toho by mělo být také možné sankcionovat ty členské státy eurozóny, které budou rychle ztrácet konkurenceschopnost a nebudou nijak pracovat na jejím zvýšení, resp. budou generovat v eurozóně nerovnováhy. Roční sankce by měly dosahovat až 0,1 % jejich HDP.

Teoreticky si lze představit, že takovou nerovnováhou by mohlo být i výrazně kladné saldo zahraničního obchodu (případ Německa; sic!).

Stav projednávání

Návrh ještě předtím, než byl oficiálně představen, způsobil roztržku mezi Francií a Německem. První ze zemí je proti poloautomatickému mechanismu (resp. požaduje možnost jeho „naběhnutí zrušit zamítnutím pouhou prostou většinou členských států), druhá naopak preferuje co největší nezávislost sankcí na politickém rozhodování (a pokud možno – což ale naráží na řadu právních problémů – také jejich dopad na možnost čerpání prostředků EU vyhrazených na zemědělskou a kohezní politiku).

Jako problematické se jeví také to, zda bude pro státy akceptovatelné uplatnění sankcí v případě překročení parametru celkového zadlužení ve výši 60 % HDP.

V současnosti dosahuje celkového zadlužení vyššího než 60 % HDP většina států eurozóny, resp. 17 zemí EU. V případě 3% rozpočtového deficitu je to dokonce 24 zemí EU, ale existuje předpoklad, že jeho snížení je snazší než snížení dluhu.

Na druhou stranu platí, že sankce by se neměly uplatňovat retrospektivně; poprvé by se měly uplatnit až poté, co konkrétní členský stát nově překročí stanovená (3%, resp. 60%) kriteria.

Konečně posledním sporným bodem je potenciální rozšíření celého mechanismu i mimo eurozónu, tedy na celou EU.

Rozhodně proti je Velká Británie, méně radikální názor zastávají např. Německo, Švédsko nebo některé nové členské státy ze střední a východní Evropy (např. Polsko).

Španělsko vyjadřuje obavy, zda a jak lze sankcionovat ztrátu konkurenceschopnosti a zároveň se vyhnout byrokratizaci celého procesu, zvlášť za situací, kdy příčinou takové ztráty budou zjevně externí faktory.

Postoj ČR

ČR, ač se jí návrhy fakticky netýkají, neboť nemá zavedenu měnu euro, poloautomatické nebo automatické sankce podporuje, je ale proti myšlence, aby členské státy byly sankcionovány např. odebráním hlasovacích práv v Radě.

Předpokládaný další vývoj

Všechny návrhy v následujícím období projedná Rada a EP. Přesný harmonogram zatím není znám.

Odkazy

Komise má zveřejnit zprávu o budoucnosti rozpočtové politiky EU po roce 2013

Podle původních očekávání měla Komise 29. 9. 2010 představit zprávu týkající se revize rozpočtové politiky EU, včetně postupných (nikoli ovšem převratných změn) v oblastech, jako je SZP či kohezní politika. V průběhu měsíce však došlo k dalším posunům možného data zveřejnění dokumentu z portfolia polského komisaře pro rozpočet Janusze Lewandowskiho, pravděpodobně k němu tedy dojde až počátkem října 2010.

Pozadí

Nemá se jednat o dokument povahy sdělení, který by již musel být podkladem pro legislativní návrhy, ale spíše o dokument „indikativní, naznačující konkrétnější představy Komise o výdajové a příjmové stránce rozpočtu EU po skončení platnosti dosavadní finanční perspektivy a různé varianty, v duchu tzv. revizní klauzule, kterou je opatřena meziinstitucionální dohoda zaštiťující finanční perspektivu 2007-2013.

Dle původní klauzule se střednědobá revize rozpočtové politiky EU měla uskutečnit již okolo roku 2009, Komise se k ní však neodhodlala kvůli stále probíhající debatě o ratifikaci Lisabonské smlouvy i kvůli nejistotě vyplývající z finanční a ekonomické krize.

Klíčové body a stav projednávání

V oblastech SZP či kohezní politiky se očekávají změny ve výdajích, nikoli ovšem úplné zrušení dotací, což by nebylo politicky přijatelné.

Zejména v oblasti SZP tyto tendence pozorně sledují zástupci členských států přistoupivších do EU v roce 2004 a 2007, protože se obávají opětovného „dvojího standardu, který charakterizoval příjmy v oblasti přímých zemědělských plateb pro nově přistoupivší státy na jedné straně a EU-15 na straně druhé (v rámci přechodného období uplatněného ze strany EU). Přestože v tomto případě by již varianta přechodného období nebyla možná, zdrojem obav je podoba návrhů metodiky výpočtu přímých plateb. Důležitou otázkou je také rozdělení výdajů pro první (podpora zemědělské produkce a trhů) a druhý pilíř SZP (podpora rozvoje venkova). V případě kohezní politiky jsou v sázce finanční prostředky Kohezního fondu (Fondu soudržnosti) pro podporu nejchudším regionům EU.

Zpráva by měla obsahovat také konkrétnější návrhy týkající se možného zavedení nových příjmových zdrojů, včetně analýzy výhod a nevýhod v konkrétních předkládaných případech (má se jednat např. o zavedení uhlíkové daně, zdanění finančních transakcí či letecké dopravy, což by s sebou přirozeně neslo v budoucnu patřičné důsledky pro průmysl, finanční sektor či spotřebitele v EU). Předmětem revize by měla být i otázka tzv. britského rabatu a dalších existujících výjimek v rámci rozpočtové politiky EU.

Dokument otvírající seriózní debatu o finanční perspektivě měli společně prezentovat předseda Komise Barroso a komisař pro rozpočtové otázky Lewandowski.

Předpokládaný další vývoj

V době uzávěrky monitoringu nebylo jasné přesné datum prezentace zprávy, zřejmé bylo pouze to, že k ní dojde v září, ale až v říjnu 2010. Rada i EP budou plně zapojeny do přípravy konkrétních návrhů týkajících se nové finanční perspektivy, které mají být zveřejněny počátkem léta 2011.

EP by měl zveřejnit finální zprávy týkající se nového finančního výhledu do června 2011, následovat by měla prezentace formálních návrhů ze strany Komise, opět ještě před letní pauzou v roce 2011. 9. 9. 2010 se za účelem potvrzení tohoto záměru EP poprvé sešel speciálně ustavený výbor pro politické výzvy (SURE), který se má zabývat též problematikou rozpočtových zdrojů pro udržitelný rozvoj EU po roce 2013. Výboru předsedá německá poslankyně frakce S&D Jutta Haug, stálé místo ve výboru má také předseda EP Jerzy Buzek. Výbor by měl přímo komunikovat s Komisí o detailech přípravy nové finanční perspektivy. Debatě bude dominovat téma zavedení nových vlastních zdrojů, očekává se také diskuse o návrhu předsedy Komise na prodloužení finanční perspektivy na 10 let s povinnou střednědobou revizí.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality