Energie v září 2010

30.09.2010
Euroskop

EP schválil nařízení o zabezpečení dodávek plynu, Ukrajina přistoupila k Energetickému společenství

EP schválil nařízení o zabezpečení dodávek plynu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES (KOM(2009)363)

EP na plenárním zasedání 21. 9. 2010 projednával v prvním čtení výsledek kompromisu, který byl dohodnut na základě jednání Rady a na základě hlasování ve výboru ITRE, jež proběhlo v červenci 2010. Jednalo se o návrh nařízení o zabezpečení dodávek plynu. Plénum prostřednictvím usnesení na základě zprávy Aleja Vidala Quadrase návrh přijalo.

Pozadí

Komise předložila návrh nařízení, který ruší dosud platnou směrnici č. 2004/67 týkající se bezpečnosti dodávek zemního plynu v červenci 2009.

Předpis se mj. týká otázek vážného narušení dodávek plynu, stavu nouze a mechanismů pro řešení této situace (preventivní akce a plány pro stav nouze, které mají mít k dispozici členské státy), nezbytné kapacity infrastruktury pro uspokojení poptávky po plynu v případě narušení, definice tzv. chráněných odběratelů, vyhlašování stavu nouze na úrovni EU ze strany Komise atd.

Návrh byl projednáván v EP (výbor ITRE) prostřednictvím zprávy Vidala-Quadrase. V červenci 2010 potom ITRE přijal kompromisní text dojednaný mezi zástupci EP a španělským předsednictvím. (Více v příspěvku ITRE jednal o kompromisu ohledně nařízení o bezpečnosti dodávek plynu)

Klíčové body a stav projednávání

K důležitým prvkům nové legislativní normy patří posílení pravomocí Komise, která má posuzovat plány členských států týkající se prevence. Členské státy by tyto plány měly předkládat 2 roky po vstupu nařízení v platnost.

Nařízení definuje jakožto odběratele, jejichž zásobování plynem je třeba chránit, v první řadě domácnosti. Členské státy mohou zvážit, zda k chráněným odběratelům přidají i další (malé a střední podniky, sociální zařízení typu nemocnic ap.). Tito další chránění odběratelé by se však na celkové spotřebě zásob plynu v daném členském státě neměli podílet více než 20 %. Dodavatelé by chráněným odběratelům měli zajistit dodávky plynu za extrémně nízkých teplot pod dobu 7denní špičky a v případě výjimečně vysoké poptávky po plynu trvající minimálně 30 dnů během extrémně studeného počasí či v případě přerušení dodávek prostřednictvím klíčové infrastruktury trvajícího minimálně 30 dnů (za běžného zimního počasí).

Členské státy by měly být schopny garantovat, že i v případě, že dojde k narušení největší infrastruktury dodávající plyn, bude mít zbývající infrastruktura kapacitu dodávat takový objem plynu, aby uspokojila denní poptávku, která odpovídá „výjimečně vysoké poptávce. Statisticky k tomu dochází jednou za 20 let. Aby dostály těmto požadavkům, je členským státům poskytnuta lhůta 4 let na budování dodatečných skladovacích kapacit, zajištění reverzních toků plynu, připojení k integrované plynárenské síti EU a prolomení závislosti na jediném externím dodavateli plynu. Budování přeshraničních interkonektorů má být dokončeno do 3 let po vstupu nařízení v platnost.

V případě krize by měly státy uvést do chodu třístupňový mechanismus odpovědi na stav nouze. V případě dosažení stavu nouze musí být plány schopny zajistit přeshraniční přístup ke skladovacím kapacitám plynu a k udržení přeshraničního zásobování plynem. Komise má být oprávněna vyhlásit stav nouze i na úrovni celé EU, případně na regionální úrovni, a to na žádost minimálně 2 členských států.

Požadavky nařízení se nemají vztahovat na Kypr a Maltu, vzhledem k tomu, že tyto ostrovní státy nedovážejí plyn. Lucembursko, Slovinsko a Švédsko si vymohly, že nebudou vázány standardy týkajícími se potřebné kapacity plynárenské infrastruktury, ale pouze budou usilovat o jejich naplnění, a to vzhledem k nedostačujícím kapacitám pro skladování plynu či LNG ve slovinském a lucemburském případě. Švédsko zase nesdílí tranzit plynu s dalšími členskými státy a plyn jako takový se na švédské primární energetické spotřebě podílí pouhými 5 %.

EU si od nového nařízení slibuje možnost lepšího zvládání krizových situací, jakými bylo v lednu 2009 přerušení dodávek ruského plynu ukrajinskou cestou.

Předpokládaný další vývoj

Posledním krokem má být formální schválení návrhu nařízení v Radě, k němuž by mělo dojít v říjnu 2010. Nařízení by pak mělo vstoupit v platnost do konce roku 2010.

Odkazy

Ukrajina přistoupila k Energetickému společenství

Commission welcomes Ukraine in Energy Community (IP/10/1173)

24. 9. 2010 podepsali zástupci Ukrajiny ve Skopje přístupový protokol k Dohodě o Energetickém společenství.

Ještě předtím, 13. 9. 2010 ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podruhé od svého zvolení v únoru 2010 navštívil Brusel. Setkal se zde s předsedou Komise Josém Manulem Durão Barrosem i s předsedou Evropské rady Hermanem van Rompuyem.

Pozadí

Nástup Janukovyče do prezidentského úřadu byl interpretován jako signál silnějšího přimknutí Ukrajiny k Rusku po vládě Viktora Juščenka, který byl označován jako prozápadní prezident. Dosavadní vývoj ukrajinské zahraniční politiky nasvědčuje tomu, že se Janukovyč do určité míry snaží o aplikaci multivektorové politiky, jak bývá charakterizována zahraniční politika Juščenkova předchůdce, prezidenta Leonida Kučmy, která v praxi znamenala určité lavírování mezi západem a silným sousedem na východě, který má na Ukrajině své zájmy.

Krátce po nástupu prezident Janukovyč podepsal a prosadil smlouvu s Ruskem, která se týká prodloužení pronájmu základen pro ruskou část černomořské flotily, současně se s jeho nástupem zhoršila na Ukrajině situace týkající se například svobody slova. Na druhé straně první Janukovyčova zahraniční návštěva vedla nikoli do Moskvy, ale do Bruselu; Janukovyč deklaroval zájem na pokračování jednání o posílené asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou, přestože v posledních měsících došlo k pozastavení procesu. Na rozdíl od odmítnutí možnosti brzkého vstupu Ukrajiny do NATO spolupráci s EU ukrajinský prezident stále zdůrazňuje jako jednu ze zahraničněpolitických priorit.

Ukrajina je zahrnuta do evropské sousedské politiky, v roce 1998 vstoupila v platnost Smlouva o partnerství a spolupráci mezi EU a Ukrajinou a od roku 2009 je Ukrajina též součástí projektu Východního partnerství. V roce 2007 byla zahájena jednání o nové asociační dohodě. Z hlediska energetické bezpečnosti, která má ve vztahu Ukrajiny, EU a Ruska specifický význam, vzhledem k trvající důležitosti „ukrajinské cesty pro přepravu ruských surovin, ropy a především plynu (navzdory ruským i evropským snahám o diverzifikaci tras či dodavatelů v podobě projektů Nord Stream, South Stream a Nabucco) i vzhledem ke zkušenostem s přerušením ruských dodávek touto cestou, byl důležitou otázkou i potenciální vstup Ukrajiny do tzv. Energetického společenství, které zahrnuje členské země EU, země Balkánu a nově (od července 2010) i Moldávii.

Posláním Energetického společenství má být rozšíření legislativy EU v oblasti energetiky též na Balkán a potenciálně (zejména v posledních letech) i dále na východ Evropy. Cílem je vytvoření integrovaného trhu s energiemi.

Klíčové body

Předseda Komise Barroso v projevu u příležitosti setkání s Janukovyčem vyzdvihl zejména legislativní změny, které Ukrajina podnikla v energetickém sektoru a které souvisely i s otázkou připojení Ukrajiny k Dohodě o Energetickém společenství. Podpisu přístupového protokolu předcházelo přijetí nových legislativních norem týkajících se oblasti trhu s plynem. Nyní bude ovšem otázkou implementace dalších předpisů evropské legislativy nejen v oblasti plynu, ale i elektřiny, obnovitelných zdrojů či zajištění dodávek energií. Ukrajina má navíc pro implementaci příslušných norem stanoveny lhůty.

Důležitý je též vývoj dalších vztahů s Ruskem, které mají v oblasti energetiky značný význam. EU by se měla na základě podpisu společné deklarace, kterou na konferenci v březnu 2009 za účasti zástupců EU (ale i EBRD či Světové banky) podepsala bývalá premiérka Julie Tymošenko, podílet na modernizaci ukrajinské plynárenské přenosové sítě. Tato skutečnost se tehdy setkala s nepříliš příznivou reakcí ruské strany a Gazpromu, Janukovyč nicméně pokračuje ve snaze zaangažovat do modernizačních infrastrukturních projektů vedle Ruska i jiné aktéry. Dle Barrosa je EU schopna vést o energetických otázkách trialog, který by respektoval zájmy Ukrajiny, EU i Ruska.

Ukrajinská a ruská strana znovu jednaly o desetileté dvoustranné dohodě týkající se cen plynu, která byla ještě za vlády premiérky Tymošenkové uzavřena mezi společnostmi Naftohaz a Gazprom a bývá pro ukrajinskou stranu označována za nevýhodnou. Janukovyč se proto v Bruselu snažil ujišťovat, že Ukrajina bude fungovat jako spolehlivý dodavatel ruského plynu dále do Evropy a že k dalším sporům o dohody týkající se cen plynu, které by ohrozily dodávky do Evropy, nedojde. Barroso zase ujišťoval, že Ukrajina i nadále zůstává pro EU klíčovou tranzitní zemí.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu o Energetickém společenství musí ještě ratifikovat ukrajinský parlament.

22. 11. 2010 se potom má uskutečnit summit EU – Ukrajina, na němž by EU měla Ukrajině nabídnout v rámci procesu přípravy nové dohody mezi EU a Ukrajinou akční plán. K důležitým tématům jednání mezi Ukrajinou a EU náleží především liberalizace vízového styku, na níž má v kontextu přípravy nové dohody zájem především Ukrajina. Nová dohoda mezi EU a Ukrajinou by měla ustanovit též zónu volného obchodu.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality