Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2010

05.08.2010
Euroskop

Komise otevřela veřejnou konzultaci na téma ochrany práv obětí zločinu a násilí, Komise předložila návrh směrnice o právu na informace v trestním řízení, Komise zveřejnila sdělení týkající se protiteroristické politiky EU,

Komise otevřela veřejnou konzultaci na téma ochrany práv obětí zločinu a násilí

Balíček Evropské komise o právech obětí: konzultace týkající se opatření v oblasti práv, pomoci a ochrany obětí zločinu a násilí

Komise 15. 7. 2010 otevřela veřejnou konzultaci týkající se legislativního balíku opatření v oblasti práv, pomoci a ochrany obětí zločinu a násilí.

Pozadí

Záměrem Komise je přijmout balík legislativních opatření včetně směrnice týkající se minimálních standardů ochrany obětí trestných činů. Směrnice by měla nahradit dosavadní rámcové rozhodnutí Rady o postavení obětí v trestním řízení z roku 2001. Otázku ochrany obětí násilí zdůrazňovalo během první poloviny roku 2010 na poli spravedlnosti a bezpečnosti také španělské předsednictví.

Klíčové body

Konzultace se může zúčastnit široká veřejnost, především vítané jsou však příspěvky organizací, asociací, institucí, dalších struktur a expertů, kteří se ve své praxi zabývají či se setkávají s oběťmi zločinu a násilí, ať již působí na místní, regionální, státní, unijní či mezinárodní úrovni. Prostřednictvím konzultace je možné navrhnout konkrétní akce, které by měly být podniknuty v této oblasti na úrovni EU, stejně tak je možné sdělit konkrétní zkušenosti a problémy těch, kdo s oběťmi zločinu pracují, či zprostředkovat obtíže, s nimiž se potýkají samotné oběti. Komise se prostřednictvím konzultace snaží shromáždit spolehlivá data, faktické informace, stejně jako příklady z reálného života, které se týkají otázek ochrany obětí v pozici svědků, dostatečné fyzické a psychické pomoci obětem, znalosti práv ze strany obětí ap.

Předpokládaný další vývoj

Konzultace má trvat do 30. 9. 2010, příspěvky budou zveřejněny na internetu. Konzultace měla napomoci k tvorbě a přijetí příslušné normy během první poloviny roku 2011.

Odkazy

Komise předložila návrh směrnice o právu na informace v trestním řízení

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the right to information in criminal proceedings (COM(2010)392/3)

Komise 20. 7. 2010 zveřejnila návrh směrnice o právu na informace v trestním řízení. Na základě této normy by měly být orgány vedoucí trestní stíhání v každé členské zemi EU povinny zajistit, aby byly podezřelé osoby řádně poučeny o svých právech prostřednictvím předání písemného poučení o právech v momentu zatčení. Písemné poučení by mělo být sepsáno v jazyce zatčené osoby.

Pozadí

Systém řádného poučení o právech podezřelé osoby při zatčení a trestním stíhání dosud nebyl na úrovni EU sjednocen, písemné poučení o právech je poskytováno zatčeným a stíhaným osobám ve 12 členských zemích včetně ČR. Další členské státy poskytují jiný typ písemné notifikace, 6 členských zemí poskytuje některé informace o právech pouze ústně.

Komise o zavedení písemného poučení o právech uvažovala od roku 2004, motivací byla mj. snaha předejít zbytečným odvoláním, podávání opravných prostředků a přispívat k odstraňování justičních omylů. Rada v listopadu 2009 vyzvala Komisi k tomu, aby navrhla sérii opatření harmonizujících procesní právo trestních řízení v EU. Po návrhu směrnice, která se týká práva podezřelých na překlad a tlumočení, jenž byl předložen Komisí v březnu 2010, jde o další ze série návrhů majících posilovat práva v trestním řízení a týkajících se též přeshraničních situací, v nichž je podezřelý zadržen v jiném členském státě, popř. když nerozumí jazyku země, v níž byl zadržen.

Klíčové body a stav projednávání

Dle návrhu by orgány vedoucí trestní stíhání byly ve všech členských státech povinny zajistit, aby každá podezřelá osoba při zatčení byla řádně poučena o svých právech, a to prostřednictvím písemného poučení o právech, které má být sepsáno „srozumitelnou a přístupnou formou. Je-li třeba, musí být podezřelému zajištěn i překlad tohoto poučení, a to bez ohledu na to, zda o to požádá, nebo ne.

Podezřelé osoby by tak touto písemnou formou měly mít právo na informace o tom, z jakého trestného činu jsou podezřelé a proč, jak dlouho mají být zadržovány, o tom, že mají nárok na právní pomoc a mohou hovořit se svým právníkem ještě před započetím výslechu policie (která jim musí být nápomocna při nalezení právní pomoci), že mají bezplatný nárok na nezávislého tlumočníka, pokud nerozumějí jazyku, i na překlad soudních rozhodnutí o zatčení či zadržení atd. Pokud některé státy již nyní uplatňují vyšší standardy ochrany podezřelých osob, nemají být tímto novým předpisem sníženy.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost podléhají návrhy týkající se harmonizace právních předpisů v oblasti trestního práva spolurozhodovací proceduře; návrh nyní vstupuje do projednávání v Radě i EP.

Komise plánuje další návrhy týkající se posilování práv v trestním řízení. V průběhu roku 2011 by měly být předloženy návrhy směrnice o právu na obhájce a směrnice o právu na komunikaci s příbuznými, zaměstnavateli a konzulárními úřady.

Odkazy

Komise zveřejnila sdělení týkající se protiteroristické politiky EU

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council: The EU Counter-Terrorism Policy: main achievements and future challenges (COM(2010)386)

Komise 20. 7. 2010 publikovala sdělení týkající se protiteroristické politiky EU. Sdělení hodnotí, čeho bylo dosud dosaženo, jaké nástroje v oblasti vnitřní bezpečnosti má EU k dispozici a jakým dalším výzvám je třeba v této oblasti čelit.

Pozadí

Spolupráce v boji proti terorismu získala v EU na závažnosti po bombových útocích v Madridu v roce 2003 a především v Londýně v roce 2005. Pod vlivem těchto událostí Rada v listopadu 2005 vydala strategii EU pro boj proti terorismu, která byla přijata na bruselském summitu v prosinci 2005. V únoru 2006 následoval akční plán pro boj proti terorismu.

Obě iniciativy se staly základem pro nový legislativní vývoj a přijímání opatření včetně nové legislativy týkající se shromažďování a zadržování dat (např. kontroverzní směrnice č. 2006/24 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí). V listopadu 2008 Rada přijala nové rámcové rozhodnutí č. 2008/919 o boji proti terorismu, které nahradilo do té doby platné rámcové rozhodnutí č. 2002/475. Nařízení č. 871/2004 z dubna 2004 posilovalo úlohu schengenského informačního systému v boji proti terorismu. Nařízení č. 2252/2004 z prosince 2004 následně zavádí používání biometrických prvků v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Sdělení Komise KOM(2007) 644 z října 2007 navrhlo posílit roli Eurojust a Evropské soudní sítě v boji proti terorismu a organizovanému zločinu. Boj s terorismem probíhá i na úrovni boje proti financování teroristické činnosti. Zvláštní pozornost je určena bezpečnosti letecké a také železniční dopravy. Specifickou kapitolou v souvislosti s bojem proti terorismu je civilní ochrana.

Klíčové body a stav projednávání

Sdělení mezi nejdůležitějšími nástroji evropské vnitřní bezpečnosti vyzdvihuje schengenský informační systém (SIS) a nutnost jeho nahrazení novou generací tohoto systému (SIS II), který by zahrnoval i biometrická data. Dále mezi klíčové nástroje v oblasti vnitřní bezpečnosti EU patří databáze otisků prstů Eurodac, používaná při azylovém řízení, vízový informační systém VIS, celní informační systém CIS, Europol, Eurojust, úmluvy o předávání údajů o leteckých pasažérech do zahraničí, které má EU s USA, Kanadou či Rakouskem, a americký program TFTP (Terrorism Finance Tracking Program), který umožňuje přístup k bankovním údajům z EU. Hromadné předávání bankovních dat z EU do USA prostřednictvím TFPT by měla omezit nová podoba dohody SWIFT, kterou EP po řadě obtíží schválil na plénu 8. 7. 2010. EU by na jejím základě měla vytvořit vlastní systém zpracovávání a analyzování bankovních údajů, jakousi obdobu amerického TFTP, takže do USA by již měly být předávány pouze nezbytné údaje v souvislosti s bojem proti terorismu.

Sdělení vyzdvihuje též význam již zmíněné směrnice o uchovávání dat z roku 2006 a mezivládní Prümské smlouvy z roku 2005, která se týká přeshraniční spolupráce zejm. v boji proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a nelegální migraci; podepsalo ji 7 současných členských zemí EU (Francie, Německo, Rakousko, Španělsko a státy Beneluxu). Některé součásti Prümské smlouvy byly převedeny do práva EU (jako automatická výměna informací z databází profilů DNA).

Ze sdělení vyplývá, že se dosavadní priority v této oblasti soustřeďovaly především na výměnu informací mezi členskými státy, zabezpečení hranic, zabránění přesunu pachatelů trestných činů z jedné země do druhé (prostřednictvím evropského zatykače), poskytnutí nezbytných financí pro boj s terorismem (v letech 2007-2013 bylo na tuto oblast vyčleněno téměř 750 mil. €). V nové strategii, která má pokrývat období od roku 2014, by se Komise chtěla více soustředit na roli internetu při plánování a organizaci teroristických útoků, další posílení kontrol na vnějších hranicích, kontrolu přístupu k nebezpečným látkám, další zabezpečení dopravy, posilování boje proti radikalismu a krizový management.

Předpokládaný další vývoj

Zhodnocení dosavadního fungování nástrojů protiteroristické politiky má předcházet publikaci posílené strategie týkající se vnitřní bezpečnosti, již by měla Komise představit na podzim 2010.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality