Eurozónu trápí „prasata“


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 11. února 2010

Je to jen pár měsíců, co euro oslavilo desáté výročí vzniku. Komise vydala dokument, který oslavoval úspěchy společné měny. Nyní se zdá, jako by se dosud pevná eurozóna otřásala v základech. Problémy odstartovalo razantní zhoršení ratingového hodnocení Řecka na podzim 2009, které reagovalo na falšování dat o rozpočtovém deficitu Aténami. Dokonce se začalo mluvit o výstoupení země z eurozóny.

Kromě Řecka mají problémy i další středomořské státy – Španělsko, a Portugalsko. Následkem finanční krize je v obtížích i dříve vzorový stát – Irsko. Tyto státy si dokonce vysloužily posměšnou přezdívku PIGS, která vznikla z prvních písmen jejich anglických názvů (Portugal, Ireland, Greece, Spain).

Pomoc Řecku je nutná

Důležitým aktérem ve hře o záchranu Řecka je jako nejsilnější ekonomika eurozóny Německo. Podle středečního Financial Times Deutschland (FTD) připravuje Berlín pro Řecko záchranný balík. O detailech plánu zatím německá vláda mlčí, prozradila jen, že záchranu připravuje Německo ve spolupráci s EU. I tak reagovaly trhy na zprávu posílením kurzu eura.


Jak moc ohrožují státy PIGS (Portugalsko, Irsko, Řecko, Španělsko) stabilitu v eurozóně? (foto: Euroskop)
Podle komentátora FTD Wolfganga Münchau je pomoc Řecku nutná. Ne kvůli solidaritě či budoucnosti Řecka, hrozba státních bankrotů totiž může nastartovat třetí vlnu krize. Bankrot západního průmyslového státu by srazil hodnotu evropských i amerických státních dluhopisů. A to si podle Münchaua Evropa nemůže dovolit.

Úkolem evropských politiků na čtvrtečním summitu je zabránit spekulativním útokům na euro. Pokud se totiž insolvenční krize rozšíří po eurozóně, bude to znamenat její konec – nebo alespoň konec v podobě, jak ji známe dnes, myslí si komentátor listu.

Pakt stability a růstu nefunguje

Summit Evropské rady situaci Řecka těžko vyřeší. Zpráva, kterou chtějí finanční trhy slyšet je garance, že politici zabrání, aby se krize přelila i do dalších států skupiny PIGS. Od představitelů členských států se dnes nečeká technické řešení, ale politický signál, že nesou společnou zodpovědnost za eurozónu. Pokud Evropa nechá Řecko ve štychu, může si dát nejhorší vlastní gól v historii moderního hospodářství, tvrdí Financial Times Deutschland.

Eurozóna musí v krizi jednat společně a vytvořit institucionální mechanismy pro řešení podobných krizí. Pakt stability a růstu je totiž příliš slabý. Trvalý mechanismus, který by dokázal řešit krize i v budoucnu, summit podle listu nepřinese. Situace je ale urgentní, protože na euro kvůli Řecku útočí spekulanti. Eurozóna proto musí sáhnout po řešeních, které jí umožňují současná pravidla.

6 východisek z řecké tragédie

V předvečer summitu spekuloval Financial Times Deutschland o možnostech, jak bude záchranný plán pro Řecko vypadat. Unie finance na pomoc Řecku má. Podle ekonoma Holgera Schmiedinga z Bank of America Merill Lynch by však defit veřejných rozpočtů v eurozóně vzrostl ze 6 na 8 procent HDP. Profesor Paul de Grauwe, poradce předsedy Evropské komise Manuela Barrosa, odhaduje vzrůst deficitu dokonce na 9 procent HDP.

Již nyní je z prohlášení politiků jasné, že EU Řecko padnout nenechá a jeho výstup z eurozóny se nechystá. Ať již se představitelé evropských států rozhodnou pro jakékoliv řešení, jedna věc je jistá. Pomoc nebude zadarmo a ostatní členové měnové unie budou chtít vidět změny v samotném Řecku. Bez rozpočtové disciplíny a úsporných opatření se totiž Řecko a ani eurozóna z problémů nedostanou.

Nový Komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn již prohlásil, že solidarita je vždy dvojkolejná. Je tedy jisté, že eurozóna bude na oplátku od Řecka očekávat úsporná opatření a nápravu rozpočtové situace. Úsporný plán, který již řecká vláda představila se ale nelíbí jejím občanům. Mnozí z nich již krátce po jeho představení vyšli protestovat do ulic.

Přímá půjčka – bilaterální nebo společná

Článek 125 Smlouvy o EU zakazuje Unii a jednotlivým členským státům ručit za dluhy jiných členů EU. Výjimku smlouva připouští pouze v případě přírodních katastrof a dalších nepředvídatelných událostí. V takovém případě je finanční pomoc Unie za určených podmínek možná.

Zatímco pomoc prostřednictvím Evropské centrální banky nebo národních centrálních bank smlouva zakazuje, pro finanční podporu členskými státy nechává prostor interpretacím. Je tedy možných vícero alternativ půjčky Řecku: bilaterální půjčky, půjčky Unie prostřednictvím nového fondu nebo nákup řeckých dluhopisů. Vlády mohou také argumentovat, že v posledním případě se nejedná o záchranu, ale o investici.

Pomoc Evropské investiční banky (EIB)

Úkolem EIB je výhodně získávat kapitál a následně jej za výhodných podmínek půjčovat pro společné projekty. V roce 2008 její půjčky dosáhly 51,5 miliard eur. V loňském roce pomáhala řešit následky krize ve východní Evropě. Podobně by mohla vyjít vstříc i Řecku. Alternativou by byl i nákup řeckých dluhopisů Evropskou investiční bankou. Předpokladem pro takový krok je souhlas ministrů financí států EU. Banka samotná je doposavad zdrženlivá a odkazuje na svůj status. Ředitel EIB Phillipe Maystadt prohlásil, že pověření a status bance nepovoluje záchranné akce při vysokém státním zadlužení.

Mezinárodní měnový fond – požárník je připraven

Finanční krize umožnila Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) znovu získat na významu. V Evropě fond spolu s EU pomohl Lotyšsku, Maďarsku a Rumunsku. Jeho šéf Dominique Strauss-Kahn nabídl podporu i Řecku. Byl by to první případ zásahu MMF v eurozóně a proto tuto variantu většina odborníků odmítá, jelikož by poškodila prestiž eurozóny.

Evropský státní dluhopis – jeden pro všechny

V současnosti vydává každý člen eurozóny vlastní dluhopisy. Už několik měsíců se ale diskutuje o vzniku společných dluhopisů eurozóny, které by pomohly Řecku, ale i Portugalsku a Španělsku, získat prostředky z kapitálového trhu. Toto řešení podporuje šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Junker.

Program platební bilance (Balance-of-Payment-Program) – doposavad jen země mimo eurozónu

Program čítající 50 miliard eur pro země s platebními obtížemi byl dosud otevřen jen státům stojícím mimo eurozónu. Aby se toto pravidlo změnilo, musela by souhlasit většina států bez společné měny. Během krize z programu profitovaly Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko.

Evropské strukturální fondy

Evropský rozpočet na roky 2007 až 2013 počítá s 20,2 miliardami eur pro Řecko. Je možné, že by Řekové obdrželi peníze dříve, než se předpokládalo. V současnosti zbývá ještě 18,1 miliard eur. Ty mohou být uvolněny jako okamžitá pomoc. Souhlasit musí pouze Evropská komise, a proto experti považují tento způsob za snadno prosaditelný.

zdroj: Financial Times Deutschland


Co říká o záchraně nezodpovědných států Smlouva o EU?

Článek 125 (bývalý článek 103 Smlouvy o ES) Tzv. No bail out clause

1. Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.

2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem v případě potřeby upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článcích 123 a 124 a v tomto článku.

Článek 122 (bývalý článek 100 Smlouvy o ES)

1. Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené ve Smlouvách, může Rada na návrh Komise rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky.

2. Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo* mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality