Marie Bydžovská, Euroskop, 9. listopadu 2009
Na tuto otázku se pokoušeli odpovědět účastníci konference Západ v 21. století: Odsouzen k úpadku?, kterou uspořádala organizace Evropské hodnoty. I když diskutující jednoduchou odpověď na výše citovanou otázku nenalezli, přispěli řadou podnětných myšlenek do diskuse o budoucnosti transatlantického partnerství.
„Neexistuje alternativa k dobře fungujícímu transatlantickému partnerství,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. A nastínil pět oblastí, na které by se mělo transatlantické společenství zaměřit.
Rozšiřování NATO a EU šíří liberální hodnoty
Ochránce společných hodnot NATO potřebuje vytvořit nový strategický koncept, jelikož strategie odstrašování ze studené války neodpovídá na aktuální hrozby, řekl ministr. Podle něj je také nutné, aby se liberálně-politické hodnoty mohly šířit, a proto je třeba pokračovat v rozšiřování NATO a EU. Právě rozšiřování se totiž ukázalo jako nejefektivnější cesta prosazování liberálních hodnot.
Za třetí je podle ministra pro evropské záležitosti nutné překonat nesnáze ve vztazích a spolupráci mezi NATO a EU. Jako další bod uvedl, že EU by měla najít svou globální roli a převzít zodpovědnost od USA. Poslední oblastí, kterou ministr zmínil, je efektivní boj proti změnám klimatu. Proto je nyní třeba přijmout globální dohodu, která neohrozí konkurenceschopnost žádného regionu.
Erik Best: Obnova diplomatických vztahů USA a Číny za návštěvy amerického prezidenta Nixona v roce 1972 v Pekingu byla jedna z nejtragičtějších událostí americké historie. Na snímku z 18. prosince 2008 podřimující členové paramilitární policie během proslovu čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa u příležistosti 30. výročí spuštění hospodářských reforem. Foto čtk
Pět kořenů Západu
Co je Západ? a Jaký je dnešní Západ? To byly dvě otázky, které si kladl ve svém příspěvku francouzský politický filosof Philippe Nemo. Západ podle něj vychází z pěti kořenů:
Ze starověkého Řecka pochází politická myšlenka města jako individuální svobodné jednotky, v které se konají veřejná shromáždění s diskusemi, z nichž vzešel evropský důraz na racionalitu a vědu. Po Řecku přišel Řím, který přinesl soukromé právo a vznik práva umožnil fungování tržní ekonomiky v rozsáhlém multietnickém impériu. „80 procent všech právních konceptů pochází ze starověkého Říma“, upozornil Nemo.
Třetím kořenem transatlantické civilizace je Bible. Ta přinesla myšlenku, že dějiny nejsou cyklické nebo fixní, ale že svět má své směřování a máme usilovat o jeho zlepšení. Po té na konci 11. století došlo k důležité syntéze biblické a římské tradice. Intelektuálové kolem papeže si uvědomili, že je třeba pro zlepšení světa využít vědu a právo. Evropa tak začala čerpat ze všech tří tradic, což jí umožnilo hospodářský vzestup a vedlo ke vzniku silných království.
Poslední kořen přišel s objevením liberální demokracie. „Nejlepší věda a právo může totiž být pouze v pluralismu,“ tvrdí Nemo.
Poté se Nemo věnoval výzvám pro euroatlantickou civilizaci, které se objevily s globalizací. Mezi nimi zdůraznil především celosvětovou dělbu práce a existenci zbraní hromadného ničení a z ní vyplývající potřebu celosvětové spolupráce v úsilí o mír.
Ze západní civilizace podle francouzského filosofa pochází důležité instituce jako tržní hospodářství, právo na vlastnictví nebo individuální práva. Racionalistický Západ musí tyto instituce udržet. Na závěr navrhl, že Západ by v tomto úsilí měl spolupracovat s jihovýchodní Asií, která je svou racionalistickou tradicí vycházející z konfucionalismu transatlantické civilizaci blízká.
Ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin měl pro transatlantické společenství tři doporučení. Západ by měl mluvit jasně vůči autoritativním režimům a neustupovat jejich nátlaku například prostřednictvím ropy. Měl by udržet dobrou tradici podpory disidentů. A měl by podporovat svobodná média a svobodu projevu po celém světě.
Transatlantický trh může přinést 3% růstu evropského HDP
Následující část konference byla věnována ekonomické spolupráci a vytváření transatlantického trhu. Profesor ekonomie Evžen Kočenda při ní poukázal, že Evropa a USA vytvářejí tři pětiny světového HDP a třetinu světového obchodu. Poté mluvil o historii myšlenky vytvoření transatlantického trhu, která se objevila v roce 1995 a jejímž cílem je vytvořit společný trh do roku 2015. Podle odhadů OECD by transatlantický trh přispěl k růstu HDP v USA o 2,5 procent a v EU o 3 procenta.
Podle generální ředitelky Microsoft v ČR Jane Gilson po hospodářské krizi přichází nová ekonomika. Za její nejdůležitější výzvu považuje snahu, jak získat více z menšího množství prostředků. Pomoci k tomu mají nové technologie a inovace. Ve vztahu k inovacím považuje v souladu s politikou své firmy za zásadní ochranu práv duševního vlastnictví.
Kořeny hospodářské krize sahají do roku 1972
Mezi různými příčinami krize vidí novinář a vydavatel zpravodajského bulletinu Fleet Sheet Erik Best jako zásadní událost z roku 1972. Americký prezident Nixon v tomto roce navštívil Čínu a obnovil s ní diplomatické vztahy, což byla podle Besta jedna z nejtragičtějších událostí americké historie. Následoval transfer technologií, práce a bohatství ze Západu na Východ a akumulace obrovského dluhu nejen USA, ale i velké části Evropy.
„Úpadku Západu můžeme buď přihlížet, anebo se pokusit o změnu,“ apeluje Best. Podle něj je potřeba vrátit se zpátky k hodnotám, z kterých západní civilizace vzešla a vyřešit její enormní zadlužení.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
