Hague představil priority konzervativců v zahraniční politice

22.07.2009
čtk

Pokud budou u moci britští konzervativci, podpoří další rozšiřování EU o země západního Balkánu a Turecko. Řekl to stínový ministr zahraničí William Hague. V Británii se parlamentní volby musí konat do začátku června 2010. Konzervativci ve všech průzkumech dlouhodobě vedou.

Hague zdůraznil, že špatná ekonomická situace a rozpočtová omezení budou mít vliv na postavení Velké Británie na mezinárodní scéně. Konzervativní vláda proto provede rozsáhlou analýzu obranné politiky, která se bude zabývat všemi aspekty bezpečnosti, ne jen ozbrojenými silami.

Nepřijmout Turecko je strategická chyba

Ve vztahu k Evropské unii Hague zopakoval odpor své strany proti větší centralizaci moci v EU, kterou zosobňuje Lisabonská smlouva. Evropská unie by se podle konzervativců měla zaměřovat na konkurenceschopnost, globální chudobu a změnu klimatu.

Konzervativci podpoří větší zájem EU o západní Balkán, kde například v Bosně a Hercegovině je riziko nestability a návratu k minulosti. Přístup unie k západnímu Balkánu bude pro britské konzervativce testem toho, co může EU v zahraniční politice dosáhnout. Hague zdůraznil, že unie nesmí přestat s rozšiřováním – na západním Balkáně i o Turecko. Kdyby se Evropa obrátila zády k Turecku, byla by to ohromná strategická chyba, uvedl.

Zlepšit vztahy s Ruskem

Vztahy se Spojenými státy budou za konzervativců pevné, ale ne otrocké. Konzervativní vláda se ve vztazích se svým blízkým spojencem nebude vyhýbat nekompromisním debatám.

Hague podpořil zlepšení vztahů s Ruskem, které v posledních letech oslabily například aféra kolem otrávení Alexandra Litviněnka či konflikt v Gruzii. Za konzervativní vlády budou dveře lepším vztahům s Ruskem otevřené. Uvidíme, jestli se otevřou na oplátku dveře i na druhé straně, dodal. Stínový ministr konzervativců zdůraznil hlavně důležitou roli Ruska při řešení problému šíření jaderné technologie a jaderných zbraní.

Realismus v zahraniční politice

Právě šíření jaderných zbraní a změna klimatu jsou klíčovými hrozbami dnešního světa – především proto, že jsou v případě naplnění nezvratné. Podle Haguea je v národním zájmu Británie přejít k ekonomice s nízkými emisemi skleníkových plynů, usilovat o nástupnickou dohodu kjótského protokolu, udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia a vyhnout se katastrofální změně klimatu.

Británie se i za konzervativní vlády nebude vyhýbat debatě o lidských právech v Číně, ale tento dialog by neměl ohrozit celkové vztahy. I v případě Číny platí podle Haguea, že bez ní je možné jen těžko řešit otázky šíření jaderných zbraní a změny klimatu.

Konzervativci, stejně jako nynější labouristická vláda budou nadále vydávat 0,7 procenta HDP na rozvojovou pomoc. Stejně tak budou pokračovat v úsilí o reformu Rady bezpečnosti OSN, v níž by byly stále zastoupeny i Německo, Japonsko, Brazílie, Indie a jedna africká země.

Hague v projevu zdůraznil, že v zahraniční politice musí být idealismus mírněn vždy realismem. Vyslovil se pro kontakty s muslimskými zeměmi, i když se nedrží stejných demokratických a liberálních hodnot jako Západ.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek