Kdo vyhraje eurovolby?


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 13. května 2009

Na konferenci Europinion 2009, která se konala 11. května na pražské soukromé vysoké škole CEVRO Institut, seznámili někteří ze současných europoslanců přítomné s výsledky své práce. Zároveň se zde představili lídři šestnácti stran účastnících se voleb do Evropského parlamentu. V rámci konference byla také představena analýza činnosti současných českých europoslanců a průzkum očekávané účasti a odhadů výsledků voleb, které se v celé EU uskuteční 5. a 6. června.

Průzkum veřejného mínění z března a dubnu tohoto roku prezentoval Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Akademii věd. Průzkum byl rozdělen do dvou částí. První část ukazuje očekávanou účast ve volbách a druhá odráží preference občanů, kteří se chtějí evropských voleb účastnit.

Daniel Kunštát upozornil na rozdíl ve výsledcích z března a dubna, který podle něj z velké míry zapříčinil pád vlády: zatímco v březnu plánovalo 49 procent dotázaných voleb se účastnit, v březnu jich bylo o tři procenta méně.

Březen 2009

Duben 2009

Rozhodně ano

21

19

Spíše ano

28

27

Spíše ne

16

17

Rozhodně ne

20

23

Neví

15

14

ANO/NE

49/36

46/40

Deklarovaná volební účast ve volbách do EP – srovnání (v %)

Respondenti, kteří se chtějí voleb „rozhodně“ nebo „spíše“ účastnit, odpovídali rovněž na dotaz: „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“ Stranické preference v tomto případě jsou podle Kunštáta velmi podobné průzkumům pro české parlamentní volby.

V dubnu by ČSSD volilo 28 % dotázaných, ODS 26 %, KSČM 13 %, KDU-ČSL 6 % a poslední stranou, která by těsně překročila 5ti procentní hranici by byla Strana zelených. Oproti březnu tak poklesl o pět procent počet voličů ODS a naopak mírně narostl počet těch, kdo budou volit menší strany (ze 3 na 4,5 %) nebo jsou nerozhodnutí (ze 13 na 17 %).

Na konferenci nastínil Kunštát i výsledky dosud nezveřejněného květnového průzkumu. Podle něj v květnu opět mírně narostly preference menších stran, přičemž stejně jako u snížení počtu očekávaných voličů vidí jako jeden z možných důvodů březnový pád vlády.

Jak pracovali současní europoslanci

Analýzu činnosti 24 současných europoslanců vytvořila společnost Analytické centrum, za kterou na konferenci vystoupil Karel Škácha. Její první část analyzuje činnost europoslanců a druhá část ukazuje jejich hlasování v posledním roce jejich mandátu.

Karel Škácha upozornil na problémy spojené s hodnocením práce europoslanců, jelikož je těžké stanovit objektivní měřítka. Jedním z možných ukazatelů by mohla být účast na hlasování, avšak například práci s legislativou považuje Škácha za důležitější. Součástí studie je i průzkum medializace práce europoslance. Nicméně i v tomto případě je podle Škáchy diskutabilní, zda europoslanci, kteří se častěji dostali do zájmu médií, by měli být hodnoceni pozitivněji.

Zajímavé je srovnání hlasování českých europoslanců se zbytkem Evropy. Ačkoliv v 77 procentech hlasovali pro návrh, méně často hlasovali pro jen poslanci z Velké Británie. Škácha upozornil také na české europoslance, kteří obsadili krajní místa v „hlasovacím žebříčku“. Na dolním konci je Vladimír Železný, který s předkládanými návrhy souhlasil pouze v 11 procentech, oproti němu Richard Falbr souhlasil s 98 procenty.

Průzkum veřejného mínění si můžete přečíst zde.
Analýzu činnosti 24 současných europoslanců si můžete stáhnout zde.

Autor: Marie Bydžovská, EUROSKOP

Sdílet tento příspěvek

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.