Klausův irský skandál


Kateřina Šafaříková, Lidové noviny, 13. listopadu 2008

Český prezident Václav Klaus vyvolal nebývalou diplomatickou roztržku s irskou vládou. Během své oficiální cesty v Irsku totiž tuto zemi přirovnal ke komunistickému Československu. Dublin neváhal a obvinil českého prezidenta, že se pouští do „naprosto směšných a absurdních“ prohlášení.

Co se v Irsku stalo? Václav Klaus se k nelibosti irské vlády sešel s tamním lídrem kampaně proti Lisabonské smlouvě, obchodníkem Declanem Ganleym. Před novináři schůzku obhajoval slovy, že Ganley je kvůli svým postojům „svým způsobem disident ve své vlastní zemi, a proto ho chtěl podpořit. „My jsme byli rádi, když k nám v době komunistické éry jezdili západoevropští politici a setkávali se s našimi disidenty. Já se stejným způsobem teď setkávám s panem Ganleym, zdůvodnil to Václav Klaus.

„Je to směšné prohlášení

Reakce přišla hned. Irský ministr zahraničí Micheál Martin v rozhovoru pro nejsledovanější irské rádio RTÉ řekl, že si Klaus plete historické pojmy. „Je to naprosto směšné a absurdní prohlášení. Tohle není komunistická země, sdělil Martin. „A pokud Evropská unie k něčemu skutečně přispěla, bylo to právě odstranění komunismu ve státech střední a východní Evropy, dodal šéf irské diplomacie.

Samotnou prezidentovu večeři s Declanem Ganleym a osmi desítkami dalších euroskeptiků Martin označil za „nevhodnou během oficiální státní návštěvy, ale odmítl, že by to Dublin chtěl dál řešit. „Považujeme to za nevhodné, ale nebudeme si nikde stěžovat. Máme dobré vztahy s českou vládou, ta je pro nás partnerem, zdůraznil Martin.

Řada evropských politiků a politologů reagovala na prezidentovy výroky a jeho podporu Ganleyho hnutí Libertas. „Pokud Libertas uspěje v evropských volbách, budu první, kdo panu Ganleymu pogratuluje, řekl Klaus. Europoslanci Joe Leinen a Hannes Swoboda, kteří dění v Česku sledují, prohlásili, že pro Česko je „velkým handicapem mít v čele takového prezidenta a pro Topolánkovu vládu jde o „nejhorší možný úvod k předsednictví.

Declan Ganley, se kterým se sešel Václav Klaus, je čtyřicetiletý irský multimilionář, který založil a financuje hnutí Libertas, které se přičinilo o neúspěch referenda o Lisabonské smlouvě v Irsku. Své jmění získal na obchodech v SSSR a Rusku a díky kontraktům na telekomunikační techniku uzavřeným s Pentagonem.

Vládní tým nechala roztržka chladným. Premiér na to reagoval, že svoboda znamená především svobodně vyjadřovat svoje názory. „Když někdo svobodně prezentuje svůj názor, já to plně respektuji, přestože mám názor poněkud jiný, řekl Mirek Topolánek.

Vicepremiér Alexandr Vondra, bývalý disident, se jen pozastavil nad Klausovou disidentskou paralelou. „Kontext je opravdu jiný. Irsko je svobodná země, takže není důvod, aby se tam někdo cítil jako disident, řekl Vondra. Samotný prezident pak kritiku na svoji hlavu odmítl slovy, že jde o „licoměrnost posílat vzkazy přes média a neříct mu to „přímo do očí.

Václav Klaus je znám svými názory, které jdou bedlivě proti proudu. Kvůli kontroverzím, které vyvolávají, nicméně šéf českého státu začíná být persona non grata mezi současnými státníky.

Za šest let prezidentování nedostal Václav Klaus pozvánku k oficiální návštěvě od vlád čtyř největších evropských zemí – Německa, Francie, Británie, Itálie – a k jeho velkému zármutku ani od amerického prezidenta. Jméno Václav Klaus se také nejčastěji skloňuje, pokud je řeč o rizicích blížícího se českého předsednictví unie.

Autor: Kateřina Šafaříková

Sdílet tento příspěvek