Zvýšení bezpečnosti silniční infrastruktury

06.10.2008
Euroskop

Plénum Evropského parlamentu schválilo dne 20. června 2008 návrh směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Návrh má za cíl modernizovat standardy v oblasti řízení bezpečnosti silničního provozu a stanovit hlavní směry a osvědčené postupy pro všechny fáze projektu infrastruktury. Jedná se o jeden ze způsobů, jímž se Evropská komise snaží dosáhnout cíle snížení počtu mrtvých na evropských silnicích do roku 2010 na polovinu oproti stavu ze začátku tisíciletí.

Návrh směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (KOM(2006)0569 v konečném znění)

Návrh směrnice má za cíl přispět ke snížení počtu mrtvých a raněných na evropských silnicích pomocí hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu, auditů bezpečnosti, řízení bezpečnosti sítě a bezpečnostních kontrol. Návrh stanoví rámcovou úpravu, volba konkrétních opatření by měla zůstat na jednotlivých členských státech.

1. Legislativní pozadí

V bílé knize o evropské dopravní politice si Komise stanovila cíl do roku 2010 snížit počet smrtelných úrazů v silniční dopravě o polovinu (vůči stavu z roku 2001). Tohoto cíle se snaží dosáhnout nejen zaváděním bezpečnostních prvků výbavy vozidel (více zde), zvyšováním bezpečnosti chodců a jiných zranitelných účastníků silničního provozu (viz zde) či snahami o efektivnější příhraniční vymáhání pokut za dopravní přestupky (viz zde), ale také zvýšením bezpečnosti silniční infrastruktury.

Již v roce 2003 Komise poprvé oznámila rozhodnutí podniknout konkrétní kroky směrem k větší bezpečnosti silnic, protože právě fyzické vlastnosti silniční sítě jsou spolu s intenzitou dopravy významnými prvky, které přispívají k dopravním nehodám. Proto je podle ní vhodné věnovat pozornost kvalitě a úrovni bezpečnosti jednotlivých silnic, především těch, které jsou zahrnuty do transevropské sítě (TEN-T, viz rozhodnutí č. 1692/96).

Konkrétní návrh směrnice předložila Komise již v říjnu 2006. Jeho cílem bylo zahrnutí bezpečnosti silnic do všech fází plánování, projektování a provozu silniční infrastruktury v transevropské síti. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) ale tento návrh v červnu 2007 těsně zamítl, odvolávaje se na porušení zásady subsidiarity a požaduje větší uplatnění právně nezávazných doporučení. Návrh byl proto vrácen k projednání zpět do výboru. Rada ministrů mezitím v říjnu 2007 přijala svůj obecný postoj, jehož podstatou bylo zbavení příloh návrhu právní závaznosti (staly se pouhými doporučeními). Po druhém projednání v TRAN byl již návrh jak výborem, tak i plénem Evropského parlamentu v červnu letošního roku schválen.

2. Formální struktura legislativního návrhu

Návrh směrnice se skládá z důvodové zprávy a samotného textu směrnice, který je rozčleněn do třinácti článků. Obsahuje také čtyři přílohy.

Po vymezení předmětu a oblasti působnosti, jakož i definici některých pojmů v prvních dvou článcích směrnice, jsou v článcích tři až šest upraveny základní nástroje řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Následující články zakotvují povinnost správy údajů o nehodách. Devátý článek se věnuje postupům jmenování a odborné přípravy auditorů a inspektorů bezpečnosti silničního provozu. Poslední tři články zakotvují povinnost členských států podávat pravidelné zprávy o provádění směrnice, existenci výboru nápomocného Komisi a samotné provedení směrnice jako takové a její vstup v platnost.

Přílohy stanovují podrobnější kritéria pro hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu, audity bezpečnosti, správu vysoce rizikových silničních úseků a řízení bezpečnostní sítě.

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

Návrh směrnice zakotvuje komplexní systém řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, zaměřující se na čtyři následující postupy:

  • Hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu, které má napomoci při strategickém rozhodování o bezpečnostních dopadech nových silnic, případně o hlavních provozních změnách na silnicích stávajících.
  • Audity bezpečnosti silničního provozu mají zaručit nezávislou kontrolu a doporučení pro technické ověření projektů nových silnic a rekonstrukci těch stávajících.
  • Řízení bezpečnosti sítě se má zaměřit na nápravná opatření na místech s vysokým počtem nehod tak, aby se tento počet do budoucna snižoval.
  • Bezpečnostní kontroly se mají stát součástí pravidelné údržby silnic a mají umožnit zjistit a preventivně snížit rizika nehod a zranění.

Tyto postupy již v některých členských státech jsou (v různém rozsahu) uplatňovány; návrh směrnice má pouze rozšířit jejich aplikaci na území celé EU.

Směrnice má platit pro silnice, které jsou součástí transevropské silniční sítě, vyjma silničních tunelů, na které se vztahuje směrnice č. 2004/54.

Návrh směrnice dále ukládá členským státům, aby zabezpečili vypracování zprávy o každé nehodě, při které zemřela nebo byla vážně zraněna minimálně jedna osoba a vyčíslili sociální náklady spojené s takovýmito nehodami.

Do tří let od vstupu směrnice v platnost by měly být přijaty osnovy odborné přípravy pro auditory bezpečnosti silničního provozu, kteří by měli mít odpovídající odborné zkušenosti. Tito auditoři podstoupí do pěti let od vstupu směrnice v platnost počáteční přípravu a pak minimálně jednou za sedm let absolvují doplňkové školení. Členské státy také po pěti letech od vstupu v platnost a pak každé čtyři roky budou podávat Komisi zprávu o provádění směrnice.

4. Stav legislativního procesu

Návrh směrnice předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě, které o něm rozhodují postupem spolurozhodování. U této příležitosti komisař Jacques Barrot (Francie) uvedl, že návrh je součástí komplexního balíčku zaměřeného na zvýšení silniční bezpečnosti, který stojí na třech pilířích – infrastruktuře, vozidlech a řidičích. Zároveň zdůraznil, že návrh má potenciál zachránit mnoho životů a předejít velkému počtu dopravních nehod, pokud „budou silnice budovány podle nejlepších dostupných metod.

V Evropském parlamentu byl návrh směrnice již schválen v rámci prvního čtení, a to na základě zprávy Helmutha Markova (Německo, GUE/NGL). V rámci návrhů Parlamentu pozbyly přílohy právní závaznosti, byl rozšířen (v podobě sdílení nejlepších praktik) také na silnice, které nejsou součástí transevropských sítí (TEN-T), ale jejich stavba či rekonstrukce jsou spolufinancovány z prostředků EU. Již v prvotní plánovací fázi má být proveden odhad bezpečnostních dopadů jednotlivých infrastrukturních projektů. Parlament zároveň požaduje, aby bylo vykonáváno pravidelné roční hodnocení bezpečnosti jednotlivých silnic a aby byla posílena výměna nejlepších praktik za účelem jejich neustálého vylepšování. Zároveň byly přijaty některé technické změny v rámci příloh návrhu směrnice.

V rámci rozpravy k návrhu na plenárním zasedání poslanci zdůraznili i význam dostatečných parkovacích kapacit a potřebu používaní shodných dopravních značek upozorňujících na opravované úseky silnic. Český europoslanec Jaromír Kohlíček (GUE/NGL) zdůraznil potřebu přijetí nových opatření pro snížení počtu mrtvých na evropských silnicích. Podle jeho názoru totiž „o bezpečnosti na silnici rozhoduje nejen bezpečnost dopravních prostředků a kvalita výcviku řidiče, ale i stav infrastruktury, tedy bezpečnost konstrukce vozovky a její odpovídající značení. Zároveň vyzdvihl z dlouhodobého hlediska cílené investice do úpravy infrastruktury a značení silnic jako prvku, „který může perspektivně nejvíce ovlivnit bezpečnost v silniční dopravě.

Rada ministrů (TTE) v říjnu 2007 přijala základní přístup k návrhu směrnice, spočívající ve zdůraznění respektu k principu subsidiarity, na žádost několika států včetně ČR. To se projevilo v myšlence právně nezávazných příloh návrhu směrnice. Česká republika sice návrh nepovažovala za vhodný a preferovala spíše metodu výměny nejlepších praktik, ale „v atmosféře obecného konsenzu návrh akceptovala. V současnosti se čeká na projednání společné pozice v Radě.

Návrhem směrnice se zabýval na svém zasedání 12. dubna 2007 Senát ČR. Ten ve svém usnesení konstatoval, že návrh směrnice „vychází z dobrého úmyslu, ale vykazuje mnoho nepřesností a byrokratických komponentů, které budou komplikovat jeho případnou implementaci do českého právního řádu. Vyjádřil obavu, že sběr informací ke zvýšení bezpečnosti nepřispěje a jako vhodnější forma legislativního aktu se mu jevilo právně nezávazné doporučení.

Na stránkách Ministerstva dopravy ČR je možné nalézt studii Centra dopravního výzkumu „Bezpečná silniční infrastruktura: klíč ke snížení nehodovosti, která přehledně vysvětluje dopad návrhu směrnice na ČR.

Návrh jednoznačně přivítala Evropská rada silniční bezpečnosti (ETSC), která ve svém stanovisku zdůraznila potřebu jeho rychlého přijetí, protože silniční infrastruktura je spolu s řidičem a vozidlem třetím základním pilířem silniční bezpečnosti. ECTS zároveň Komisi doporučila, aby se návrh směrnice vztahoval na veškerou infrastrukturu spolufinancovanou z prostředků EU, nejen na sítě TEN-T. V obdobném duchu se neslo také stanovisko Mezinárodní automobilové federace (FIA), která zdůraznila právo uživatelů silnic na adekvátní protihodnotu za daně placené za jejich používání. Navrhla zavést dozor nad bezpečnostními kontrolami na evropské úrovni, do něhož by měly být zapojeny i organizace spotřebitelů. Federace Evropských motocyklových federací (FEMA) vyzdvihla význam navrhované směrnice pro motocyklisty a jejich ochranu. Vyslovila však obavy z ponechání přílišné volnosti členským státům ve volbě prostředků její implementace, protože to může vést k zavádění sice méně nákladných, ale také méně účinných opatření.

5. Očekávaný vývoj

Návrh je projednáván postupem spolurozhodování. Plénum Evropského parlamentu jej přijalo v prvním čtení se změnami, nyní bude projednáván v Radě ministrů; konkrétní datum zařazení na pořad jednání však nebylo dosud stanoveno.

V případě, že bude návrh schválen, vstoupí směrnice v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úřadním věstníku Evropské unie. Členské státy budou mít povinnost implementovat ustanovení směrnice do národních právních řádů ve lhůtě dvou let, přičemž implementační předpisy budou obsahovat přímý odkaz na směrnici a státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti směrnice. Následně budou podávat členské státy Komisi zprávy o provádění směrnice, poprvé po pěti letech od data účinnosti a pak každé čtyři roky. Specifická přechodná období zmíněná výše jsou stanovena pro odbornou přípravu auditorů a přijetí a oznámení pokynů.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Přibývá dezinformací v ČR

Až 75 % občanů ČR si myslí, že počet a intenzita dezinformací v ČR se navyšuje. Zároveň většina souhlasí s tvrzením, že sociální sítě zesilují a zviditelňují emocionální a zároveň

Jak vesmírný program EU pomáhá v oblasti Arktidy?

Polární regiony jsou jednou z oblastí, kde je změna klimatu, která ovlivňuje celou zeměkouli, zvláště výrazná. Zejména oblasti Arktidy proto věnuje zvýšenou pozornost i integrovaný vesmírný programu EU, díky kterému má

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

V dalším díle podcastu Věcně o Evropě si můžete poslechnout rozhovor s tiskovým mluvčím ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek Markem Zemanem. Jak chce vést komunikaci o Evropské unii? Co očekává od předsednictví ČR v Radě EU? Jak sám vnímá EU? ➡️ https://euroskop.cz/2022/05/11/vecne-o-evrope-marek-zeman-o-komunikaci-o-evropskych-zalezitostech/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.